Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Arogantní manžel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.3.13 06:19
@Kobliha51 @ohýnek?? Rekl tu snad nekdo at jde zakladatelka na erotickou masaaaz? 
Zakladatelko, precti si knihu Jedovata slova.. 
taky jsem mela doma verbalniho agresora.. 
je otazka zda pokud by byla realna sance vztah nejak usmernit, zda mas jeste zajem, ci zda uz zvazujes pouze odchod??? Manzelstvi muze fugovat i ve 2 domacnostech.. toho meho nakoplo prave az kdyz jsem odesla.. rozhovory nepomuzou.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ANT1
5.3.13 08:15
Já preferuji si promluvit sám, případně s pomocí (poradna), ale prostě na rovinu až třeba dostuduješ, ať máš teď klid a ne další nervy.
Prostě, že nebudeš s někým kdo jen arogantně řve a chová se jako hovado. Ať se nad sebou zamyslí, že takto si život nepředstavuješ atd. Klidně to na něho vybal a neber si servítky, on to myslím i pochopí a změní se. Pokud ne, řeš moc neustupuj. Mouchy má každý a o tom život dost je.
Ideální člověk prakticky neexistuje a i kdyby, tak za každým rohem může být někdo o chlup lepší, ale to není řešení, protože většinou je tam i horší 
.
- Citovat
- Upravit
5.3.13 08:26
@ANT1 píše:Ideální člověk prakticky neexistuje a i kdyby, tak za každým rohem může být někdo o chlup lepší, ale to není řešení, protože většinou je tam i horší
jediný v čem s tebou souhlasím..
Hele, verbální agresor funguje v jiné „realitě“ něž jeho oběť.. a promluvit si s ním od plic nemá význam.. add 1) toho většinou obět není schopna, add2) ho to vyprovokuje akorát k dalšímu útoku..
Zamakat na sobě musí zakladatelka.. Musí se naučit ty situace rozpoznávat - a ono to není tak snadné, protože to začíná u maličkostí (nemusí u toho nutně řvát)v komunikaci. Musí se naučit od toho oporostit = není to můj problém. A nakonec se na to musí naučit adekvátně reagovat a postupy jsou. 
Ale vyžaduje to čas a úsilí.
Bez toho je jakákoli promluva k ničemu! To je jako seřvat rozmazlený dítě, že je rozmazlený a čekat, že ze sebe udělá samo Mirka Dušína..
Zakladatelka v tomto jede se svým manžou na jedné lodi stylem akce-reakce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.13 08:40
Ty jo, tohle vždy když čtu, tak nevim, co napsat, život s takovým blbem musí být za trest…
jediné, co mě napadlo, až zase bude remcat, tak mu říct neco ve smyslu „můžeš mi říct, proč se chováš jako debil? já si asi sedim na vedení a nechápu to…ale jestli se ti nelíbí, že tu dělaj rámus dvě děti, na kterých máš mimochodem stejný podíl jak já, tak se seber a jdi se někam uklidnit“
Možná to ničemu nepomůže, ale třeba mu sklapne, a nebo to spustí nějakou lavinu z jeho strany a ty se aspoň dozvíš, co ho teda žere, i když to možná bude přednáškou o tom jak jsi ty taková a maková…
Jinak asi zatím vydržet, dostudovat, najít si práci atd. odcházet s dvouma dětma je těžké - a já osobně si myslím, že on to moc dobře ví a proto se chová k tobě tak jak se chová, dává ti najedno svou nadřazenost a ví, že ty s tím mnoho neuděláš…
a na to, že si o mojí diplomce myslí, že je to hovadina bych mu asi řekla ať si trhne protézou a dál bych to nekomentovala. Snažím se dělat si hlavu jen z věcí, které můžu nějak ovlivnit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ANT1
5.3.13 08:46
Vycházím z toho, že pokud pokud je člověk inteligentní dokáže pochopit i názory jiných. Kdyby byl i empatický, tak tady neřešíme tento problém vůbec. Člověk se změní jen tak, že on sám chce, že on sám na sebou bude přemýšlet co dělá a jaký to má dopad. Pokud mu vše hladce prochází, tak nic neřeší.
Jsem asi idealista. Kde není domluva, je jakákoliv změna těžká.
Naučit s tím žít, jak píšeš je sice taky možnost, ale ne cestou z toho ven.
A pokud první zakladatelka potřebuje sílu k nějakému dalšímu impulzu, tak to jsem tak nepochopil, ale to je na ní.
@erinv píše:
- Citovat
- Upravit
5.3.13 08:54
ANT1..ale já neříkám naučit se s tím žít.. V tom se žít nedá!
Ale ona zde jaksi platí akce - reakce.. A zakladatelka svému manželovi svým naturelem umožňuje chovat se, tak jak se chová. Takže pouhá „oprava“ manžela nepomůže.. Časem se to vrátí do stejných kolejí..
Zde musí dojít k „opravě obou protikusů“, jinak není šance..
Proto radím zakladatelce začít u sebe, opravit si svoje.. zapůsobit na manžela po novu.. a pokud to nepůjde (může se stát), tak pak vyměnit za jiný kus..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
witch57
5.3.13 09:25
Zakladatelko, naprosto Tě chápu…rozhovory nepomůžou, znám to z vlastní zkušenosti, nakonec mi řekl, ať si najdu psychiatra, protože vidím problémy tam, kde nejsou… Tak jsem se na rady zkušenějších od něj odpoutala citově, začala pracovat na sobě, žít jen pro sebe a pro děti…ale na něj ani tohle nezabralo, dál si žil svůj život, ve kterém projevy citů nemají místo, dál mně bral jen jako služku ne jako partnerku, absolutně ho nezajímalo, jak se mi daří v práci, moje zdraví, co s dětmi, když jsou nemocní..prostě nic…jen práce a jeho koníčky…k ostatním lidem se choval přátelsky, povídal si a smál se s nimi, se mnou ne…se mnou čas nějak nehodlal trávit…pořád jsem měla pocit, že jsem vedle něj trpěná…mně už to ale nevadilo, jen mi chyběl ten pocit, že někomu na mně záleží…nedokázala jsem si představit, že s ním zůstanu do smrti v žít cituprázdnu…a stalo se, co se dalo předpokládat: protože jsem zapracovala na sobě, zvedla si sebevědomí, uvědomila jsem si, že nejsem k ničemu a…zamilovala jsem se do někoho jiného… A protože vím, že na něm nejsem v ničem závislá, rozhodla jsem se mu říct pravdu, že s ním nechci už dál žít, že se chci v klidu domluvit a rozvést… A pak to bouchlo…najednou se začal věnovat dětem, najednou si chtěl se mnou povídat, najednou měl na mně čas…pro mně ale už pozdě, po 18-ti letech…už se ve mně dávno něco zlomilo… Ale on se ve skutečnosti nezměnil, je to jen jeho póza, hra, aby všem ukázal, že on je hodný a snaží se, zatímco já bořím rodinu a podle jeho slov činím všechny nešťastnými… Nejsme schopni se dohodnout…on je ochoten se dohodnout jen v případě, že mu nechám mladší dítě v péči…dítě, o které jsem od narození po všech stránkách pečovala v podstatě jen já… Nemám v úmyslu jim bránit v kontaktu, spíš naopak…ale v péči mu ji nenechám…nikdy… Zkus mu dát ještě šanci, pokud o to ale stojíš…musíš být ale rozhodnutá, on musí cítit, že to myslíš vážně…pokud se bude chovat dál, jak se chová, tak jednej…ale připrav se na všechny možné varianty…přeji hodně štěstí…
PS: Že Tě nebije, není dě*kař atd., to je fajn, ale za to mu přece nemusíš být vděčná… Já to slyším od svých rodičů stále..nebije Tě, peníze vydělá, za ženskýma nechodí… Já vím, že hodně žen snáší od chlapa mnohem horší věci, ale já jsem já, žiju svůj život a nějak se v něm cítím…a nevyhovuje mi to…raději budu sama s dětmi… Navíc jsem ve fázi, že není cesta zpět, představa, že bych s ním zůstala kvůli dětem mi nahání husí kůži…za čas by mi to dal pořádně sežrat…a hlavně bych se sama sobě už nemohla podívat do očí… Ale lehké to není…
- Citovat
- Upravit
ANT1
5.3.13 12:00
Za sebe, řeknu jedinou věc: neukončoval bych vztah, aniž bych se to alespoň nepokusil řešit tím, že si promluvíme.
Vždy je možnost, že to bude jak mluvit dozdi, stejně jako ostatní zde, které nepochodili. Na druhou stranu, není možné k tomu přistupovat, že raději rezignujete a odejdete. Problémy je třeba zkusit řešit a potom klidně odejít. A to mi nikdo nerozmluví.
Neříct, co je problém a odejít, je chybné (až zbabělé) a ani v dalším vztahu s tím nepochodíte.
Většinou to, do jakého stavu se dostanete, je i důsledek toho, co jste dovolili, aby se dělo. Resp. vždy je třeba se vyhranit, určitému nepřípustnému chování od začátku. Po dvou dětech je trochu pozdě, ale chápu, že se jste se sami i on hodně dětmi změnili.
- Citovat
- Upravit
jedna s manipulátorem
5.3.13 15:01
Witch, líp bych to nenapsala. Prožívám něco podobného. Až na to, že já jsem si s ním už tu holčičku (druhé dítě) nepořídila, ani s nikým jiným. Mám slzy v očích, když to píšu. Drž se, zakladatelko ty taky. Knížku Jedovatá slova už mám rozečtenou…
- Citovat
- Upravit
5.3.13 16:39
Tak jak bych řekla odpovědělal jsis sama poslední vetou tak co vlastně ještě řešíš!!víš co chceš tak není co řešit! Netrap se a žij! žiješ jen jenou!!A veř že život je krátky na to aby jsi se trapila když nemusíš!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
