Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mmch, to stejné máme třeba s vařením čaje. Jak mi normálně nesmí ke sporáku či ke kuchyňské lince, tak vařit čaj může. Rozumějte, přistaví si židli, na lince jsou 2 konvice na čaj (jedna na jeho, jedna na můj), dostane 2 krabičky čaje (Roibos pro něj, černý čaj pro mě), vytáhne z krabiček pytlík, vloží do konvice, šňůrku ovine kolem ouška, pak od linky odchází, protože ví, že já budu nalívat do konvic vřelou vodu a ta palí a u toho ho nechci. Když se ho zeptám: Půjdeme vařit čaj? Tak řve: PYTLÍK a letí do kuchyně přistavovat židli k lince…
Jo a jsou to každodenní rituály, jak ten čaj, tak ta myčka. Pračka už není tak častá… ![]()
náš je podobný expert jako všichni výše jmenovaní…telka,dvd,satelit,počítač,mikrovlnka,vše umí ovládat,pokojíček plný hraček.ale jakmile jdu vařit,prát,něco dělat,mám pomocníka.Ted jdeme pect perníčky…to bude zase akce
někdy je to o nervy.
Wiolla píše:Angua píše:U nás jak se přiblížím k myčce, tak řve JÁ JÁ JÁ a letí… Když se ho dopředu zeptám: Půjdeme vyndat nádobí z myčky? Tak řekne JO, nechá čehokoliv a nadšeně běží ještě dřív, než se zvednu… Teď zpětně těžko říct, co je příčina a co důsledek tohoto stavu. On prostě ví, že TEĎ může a pak už nebude moct. A přestože má negační období (na všechno odpovídá NE), tak tyto činnosti tam nespadají…
Já vždycky žasnu nad dětma, co reagují na slovní zákazy typu NENENE, AUAUAU apod. To asi nejsou Berani, že?![]()
![]()
Wiollo, to s těma chvilkama je super nápad, taky jsem si to tak představovala, ale musím na to víc myslet. V praxi je to u nás bohužel tak, že málokdy chce Samík dělat to, co já, já na to pak nemám nervy, že to trvá 5× dýl, než obyčejně, protože ho furt naháním, když mi něco odnáší, tak ho radši někam „odklidím“ a udělám si rychle, co potřebuju
![]()
Ale vím, že by to šlo, jenom musím začít nějak od sebe
No kéž by mu to vydrželo i v pubertě, co? ![]()
Angua píše:Wiolla píše:No kéž by mu to vydrželo i v pubertě, co?Angua píše:U nás jak se přiblížím k myčce, tak řve JÁ JÁ JÁ a letí… Když se ho dopředu zeptám: Půjdeme vyndat nádobí z myčky? Tak řekne JO, nechá čehokoliv a nadšeně běží ještě dřív, než se zvednu… Teď zpětně těžko říct, co je příčina a co důsledek tohoto stavu. On prostě ví, že TEĎ může a pak už nebude moct. A přestože má negační období (na všechno odpovídá NE), tak tyto činnosti tam nespadají…
Já vždycky žasnu nad dětma, co reagují na slovní zákazy typu NENENE, AUAUAU apod. To asi nejsou Berani, že?![]()
![]()
Wiollo, to s těma chvilkama je super nápad, taky jsem si to tak představovala, ale musím na to víc myslet. V praxi je to u nás bohužel tak, že málokdy chce Samík dělat to, co já, já na to pak nemám nervy, že to trvá 5× dýl, než obyčejně, protože ho furt naháním, když mi něco odnáší, tak ho radši někam „odklidím“ a udělám si rychle, co potřebuju
![]()
Ale vím, že by to šlo, jenom musím začít nějak od sebe
Obávám se, že tak růžové to nebude.
Tak naivní nejsem. Ale zase snacha by mě hned od začátku milovala! ![]()
Wiolla píše:Angua píše:Obávám se, že tak růžové to nebude.Wiolla píše:No kéž by mu to vydrželo i v pubertě, co?Angua píše:U nás jak se přiblížím k myčce, tak řve JÁ JÁ JÁ a letí… Když se ho dopředu zeptám: Půjdeme vyndat nádobí z myčky? Tak řekne JO, nechá čehokoliv a nadšeně běží ještě dřív, než se zvednu… Teď zpětně těžko říct, co je příčina a co důsledek tohoto stavu. On prostě ví, že TEĎ může a pak už nebude moct. A přestože má negační období (na všechno odpovídá NE), tak tyto činnosti tam nespadají…
Já vždycky žasnu nad dětma, co reagují na slovní zákazy typu NENENE, AUAUAU apod. To asi nejsou Berani, že?![]()
![]()
Wiollo, to s těma chvilkama je super nápad, taky jsem si to tak představovala, ale musím na to víc myslet. V praxi je to u nás bohužel tak, že málokdy chce Samík dělat to, co já, já na to pak nemám nervy, že to trvá 5× dýl, než obyčejně, protože ho furt naháním, když mi něco odnáší, tak ho radši někam „odklidím“ a udělám si rychle, co potřebuju
![]()
Ale vím, že by to šlo, jenom musím začít nějak od sebe
Tak naivní nejsem. Ale zase snacha by mě hned od začátku milovala!
To by ses měla, takových tchyní moc není ![]()
Tatka me vzdycky rikaval „50% dedis a 50% vychovavas“ . Nekteremu diteti staci rict a poslechne a jine se neboji ani placnuti, pak je to o nervy. Nastesti i z toho decko jednou vyroste, ale to ubehne jeste hoooodne casu. Proste ma temperament. Mame 14 mesicni Vanessu a ta se neboji ani certa, natoz placnuti po ruce. Je ale fakt, ze i ona se diky tomu naucila placat a tak jsem ubrala a snazim se vic vysvetlovat. Prd tomu rozumi, ale kdyz ji to rikam jakoby „dulezitym“ projevem, tak to tak nejak pobira, ale jen na chvilku. Univerzalni rada neexistuje, protoze kazde decko je jine, ale duslednost je dulezita. S tim plynem ci pojistkama, to je mazec. Budu doufat, ze nam se to vyhne.