Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neberu, protože máme věčně plno
před 15 lety jsem stopovala naposledy..teď už bych na to neměla odvahu ![]()
Vždycky, když jsem brala to byl nějaký divník. Důchodce, který uprchl z místního duchodaku a chtěl vzít do hospody, pak chlap, kteryho prý po X letech pustili z kriminálu, pak nejakej divnokluk… ale nikdy jsem nejela sama. Sama když jsem jezdila z hor, tak jsem občas chytila stopa na nádraží, že už se mi nechtělo šlapat. Teď už stopare nepotkavam
Tak já teda vídám často kolem D1 na benzinkach a i takhle proste mezi vesnicema no ![]()
Sama jsem stopovala s kamarádkou asi před 15 lety v krajském městě, čekali jsme snad 20 minut, než nás někdo k tomu nádraží přiblížil a pak jednou mezi vesnicema s jednou holkou, bylo nám asi 15 a taky nám nikdo nechtěl zastavit ![]()
Bravali jsme, sama jsem stopem jezdila jako mlada vecne bez penez. Co mame tri deti, nemame kam, ono uz k tem dvema by to bylo dost zajimave, to jsme totiz mivali Fabii
.
A někoho z té appky spolujízda byste vzali nebo si k někomu sedli? Já teda ani jedno nee, spíš se ptám po známých, kdo jede a tak…
@Bubla Bůčková píše: Více
Jako mladá jsem občas stopovala, ale svým dětem jsem to zakázala ![]()
Na stop jsem projela Korsiku s manželem cca 10 let zpět. Pak nějaký stop v Kyrgyzstánu cca 7 let zpět. Nějaký rok zpátky manžel - dovezl auto na konec vyletu a vrátil se za nama… jinak já sama stopare neberu, ale nabízím odvoz při příležitostech - napr jezdim do praziren pro kafe a je to ve skladovym arealu a minimálně 1,5 km na nejbližší zastavku. Takže když vidím, ze odtamtud jde třeba nějaká starší paní nebo je hnusny počasí at už vedro nebo déšť, tak nabidnu jestli nechtějí hodit na zastavku.
Ne, žádný stopaře už nevídám, a sama jsem taky nikdy nestopovala.
Brávala jsem, studenty nebo samotnou ženskou. Teď už stopaře nevídám a asi bych nevzala. Sama jsem nikdy nestopovala.
@Bubla Bůčková píše: Více
No jéje….. já takhle projela celou republiku.
@Bubla Bůčková píše: VíceDřív ne to hrozně bavilo, v létě jsme jezdili tehdá s přítelem ( teď už manželem) po celé ČR 😆 ale teď už bych ten palec u silnice nezvedla
Se spolujízdou jsem jezdívala často, dřív nebylo tolik spojů a většinou to nebyl žádný problém. Často takhle jede víc nabraných spolujezdců. Pár nepříjemných zážitků ale mám.
Jednou jsem jela s chlápkem ve sporťáku, který na to hned na hranicích dupnul a metelil 180 km/h. Celou dobu jsem se přemlouvala, abych mu to neohodila. ![]()
Pak jsme jeli vzadu 3 spolujezdci, já uprostřed a jeden měl šílenou nadváhu, zabral půlku mého sedadla, v zatáčkách se na mě jeho tuk převaloval, to bylo nezapomenutelných 6 hodin. ![]()
Když jsem se potřebovala nutně dostat domů, tak mi řidič pár hodin před odjezdem odřekl. Našla jsem jiného, který odjížděl o půlnoci od malého nádraží, normálně bych ho nevzala, ale byla jsem dost zoufalá. Byla tam tma, pršelo, pouliční osvětlení jen slabě poblikávalo, jak z hororu, měla jsem nahnáno. Přijela černá dodávka, já nastoupila a krve by se ve mně nedořezal. Vzadu sedělo 6 chlápků a se zájmem na mě zírali. Byli to polští řemeslníci, po pár minutách zdvořilé konverzace usnuli a mně se hodně ulevilo. Zbyl na mě úkol udržet řidiče vzhůru, takže jsem 6 hodin konverzovala, i když jsem taky byla vyřízená.
A jednou jsem jela sama s jedním, který mezi Rozvadovem a Plzní začal básnit o tom, jak nádherné jsou zdejší lesy a jaká je škoda tudy jen projíždět a neobdivovat jejich krásu zblízka. Moje NE ho nezajímalo, před každou lesní cestou na mě začal pomrkávat a zpomaloval. Tak to jsem měla fakt strach. Pamětna toho, že chlapi nesnáší ukecaný ženský, jsem začala intenzivně kecat o blbostech, jeho otrávený obličej mě velice potěšil. Později mi volal a chtěl se se mnou sejít. ![]()
S několika spolujezdci jsem se skamarádila a vídala se dál. A s jedním jsem si během jízdy začala dost rozumět a následovaly krátké techtle mechtle. ![]()