S váhou bez problémů?
Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Bezdůvodné úzkosti po porodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
30.6.18 22:12
Zkus prirodni tablety Anti- stress. Kdyz to na tebe „prijde“ zadrepuj si treba. To taky pomaha. Nebo delej to, co te bavi. Jake mas konicky? Zamer se na ne. Antidepresiva pomuzou, ale myslim, ze je to rozhodne lepsi zvladnout bez nich. Zkus to. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:15
Anonymni Nika… mám zhruba něco podobného (asi ne v takové míře) a pomohlo mi odjet na dovolenou. Jako vážně,uz jsem doma 6 let,nejak me přestalo všechno bavit, a to mam i cas pro sebe,mladsi chodila 2× týdne do soukrome školky. Byla jsem furt unavena a nedokopala se ke sportu, uz jsem se bála boreliozy. Mam casto negativni myslenky,ale rychle prejdou nastesti. No a odjeli jsme na dovcu,unava pryc a energie zpátky 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:15
Ono to ale nepřijde z minuty na minutu. Dám si třeba to pivo večer a ta úzkost přijde až druhý den. Ale není úplně celodenní. Trvá to třeba dopoledne, odpoledne je to chvilku OK a pak to třeba přijde zase večer. A takhle se to táhne týden. To bych ty dřepy musela dělat týden.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:23
My jsme právě teď týden na dovče byli. Ale i s dětmi - celá rodina. Právě před tou dovolenou se mi ta úzkost objevila - den před odjezdem jsme se pohádali s manželem. Navíc jsem balila věci samozřejmě pro celou rodinu, takže to byla honička, pak jsem do toho ještě řešila něco pracovního… A celý týden jsem měla tu úzkost.
Dovča byla v pohodě, bez stresu, odpočívali jsme, ale na úzkost mi to nepomohlo.
Jinak mám podezření také na nějaký syndrom vyhoření. Dřív jsem byla taková plná elánu a nadšení do nových věcí. Teď jsem unavená, musím se do některých věcí často nutit (hlavně do těch denních běžných). Nejsem doma v kuse 6 let jako Ty, ale už se na práci dívám jinak než dřív. Po škole jsem byla v práci celá hrrr. Vše mě bavilo, zajímalo, vše jsem dělala na 300 %, přesčasy… Možná jsem se i tím trochu odrovnala. Poslední dobou ale zjišťuju, že každý je nahraditelný, že se člověk nemůže obětovat práci, že je důležitější rodina a zdraví.
Tím, jak mám děti, tak mi chybí strašně času na sebe, mé koníčky. Spoustu věcí, co jsem dělala jsem musela odbourat. S manželem také chodíme sami spolu míň ven, míň s přáteli… Ale nestěžuju si, zvykla jsem si a myslela jsem si, že mi to nevadí. Ale možná mi podvědomě něco chybí. Nevím. …
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:27
Ja vim, ale ty drepy ti pomuzou na ty cerne myslenky. Zkus to. Doporucila mi to psychiatricka, proto ti to pisu a opravdu mi to pomaha. Taky jsem se tomu smala. Mam navic, ze si vsugerovavam nemoci, sobe I detem. Tzv.uzkostna generalizovana porucha. Ty konicky radim proto, protoze kdyz me to „chytlo“ byla jsem mimo, neschopna niceho a nejake veci, co mi prinasely radost me absolutne nezajimaly. Preju, at ti to pomuze.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:32
Tím, jak mám děti, tak mi chybí strašně času na sebe, mé koníčky. Spoustu věcí, co jsem dělala jsem musela odbourat
A tohle jsem presne udelala taky. Najed zpatky a ver, ze bude lip!
- Citovat
- Upravit
30.6.18 22:35
Mě teda antidepresiva na úzkosti zabírají výborne a unavená nejsem. měla sem hrozný stavy po porodu a do měsíce na lécích sem byla fit. Psychoterapie u mě bohužel moc nezabírá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.18 22:42
Jo - vypadá to na něco co souvisí s rozhozenými hormony - ať už kterýmikoliv. Mluvila jste o těch úzkostech s endokrinoložkou a nebo jen o únavě?
Proberte s ní, jestli má smysl to upravovat nějakýma dalšími léky, zejména z kategorie psychofarmak. Stejně tak teda případné přírodní doplňky je potřeba zvažovat, jak reagují s léky.
To co by se hodilo je naučit se onu úzkost externalizovat - brát ty záchvaty jako něco, co je potřeba se naučit zvládat, čemu je potřeba nevěnovat pozornost a tak. Je potřeba naučit všimnout si, že to začíná co nejdřív, hned v úvodu a najít si nějakou techniku, kterou to zarazíte a nepropadnete tomu.
Docela zajímavou možností, která s tím může pomoci a dá se naučit za víkend a funguje i na spoustě jiných úrovní je focusing
Doktor Hájek to do čech přinesl a dost zpropagoval - rozhodně ho můžu vřele doporučit
http://www.karelhajek.org/focusing.php
ale i tihle lektoři jsou spolehliví a plně kvalifikovaní.
Pokud byste k tomu hledala psychologa, tak hledejte někoho, kdo má kognitivně behaviorální výcvik, případně na řešení orientované psychoterapeutické přístupy. Ať se zbytečně nepatláte v dětství, když si potřebujete osvojit jen konkrétní nástroje.
Mimochodem - byla jste na alergologi? Stálo by zato vyloučit celiakii, která se k podobným autoimunitám čas od času váže. Navíc může dělat hokej i v emocích a úzkostech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pifinka
30.6.18 22:43
Ahoj zakladatelko. To, co popisuješ mě potkalo před rokem a půl. Byla jsem tou dobou na MD s dvouletou holčičkou, bez jakýchkoli problémů, ať už vztahových, finančních, nebo zdravotních. Přišlo to postupně, nejdřív špatné nálady, nechuť doma něco dělat, začala mě vyčerpávat i naprosto nenáročná aktivita. Pak se to zhoršovalo, pořád jsem přemejšlela jestli dcerka nebude mít nějakou vážnou nemoc, nebo že umřu já a jak jí to poznamená a nemohla jsem to dostat z hlavy, no a pak naplno udeřily úzkosti. Nesnesitelný. A k tomu taková únava, že jsem nezvládala ani sedět. Kdo nezažil, nikdy nepochopí. Takže jsem frčela hned k psychiatrovi, nasadila AD a do měsíce byl klid. Beru stále, bohužel jsem po nich přibrala, ale žiju normální život a tahle daň za to je pro mě únosná. Držím palce.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:45
Nika… Ja to mam jako na houpačce,bud delam vse nebo nic. Koníčky mam,casu na ne sice min,ale da se. Bavi me výlety i s dětmi,ale proste jsem se najednou zacala i tesim do prace. Ted na dovce je fajn,deti moji zmenu musely poznat,zase mam vic chut s nimi blbnout a radovat se. Mozna ne rovnou AD,ale nejake přírodní „zlepsovace nálad“?!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.6.18 22:45
Ahoj, bohužel to taky znám ( vsugerování si nemocí a úzkostné stavy. Vlastně ani už netuším proč ale začalo to po jedné velmi ošklivé záležitostí se kterou jsem se asi neuměla poprat. Taky dětství nebylo úplně růžové…když mě to chytlo nemohla jsem nic dělat, myšlenky se točily v kole, nemohla jsem pořádně jíst, vyšší tep… Každopádně děkuju za antidepresiva a za fajn psychiatričkou Beru malé dávky AD a moc mi pomáhají. Připadám si normální, zdravá a určitě ne unavená. Jinak to samé mám se št.žlázou a beru ty samé léky. Jinak na úzkostné stavy beru Asentru poloviční dávku 50tky.
- Citovat
- Upravit
Pifinka
30.6.18 22:46
@Boudová ahoj, jaká ad bereš? Já mám paroxetin, moc mi pomohl, ale nabrala jsem.
- Citovat
- Upravit
30.6.18 22:48
@Pifinka Já brala asentru 1,5 roku. A fakt paráda. Manžel si to nemůže vynachválit a někdy by rád abych je brala zas. Byla sem s nima fakt úplně v pohodě. Plus teda s každodenní jogou. Před těhotenstvím sem je vysadila po domluvě s psychiatrem uvidíme c9 se bude dít po porodu a když by se vrátili úzkosti budu je brát zas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pifinka
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj,
omlouvám se za anonymitu, ale je to dost osobní.
Jsem cca rok a půl od porodu a začaly se u mě objevovat úzkostné stavy. Vůbec nevím, co si s tím mám počít. Ty úzkosti přicházejí i bezdůvodné. Objeví se např. když si dám alkohol (stačí mi i malé desetistupňové pivo). Takže jsem úplně přestala pít. Nemůžu si dát s manželem ani skleničku. Teď se mi poprvé objevily po stresu - dost jsme se pohádali s manželem, do toho jsem něco řešila a následující den úzkost. Nejhorší je, že když ten úzkostný stav přijde, tak trvá týden. Mám sevřené břicho, jakoby mi víc tluče srdce (ale možná je to jen pocit), cítím se strašně špatně, honí se mi v hlavě „černé“ myšlenky. Nejvíc mám v tu chvíli strach, co se mnou bude, jestli ty úzkosti půjdou nějak řešit, jestli se to nebude zhoršovat. Mám hrozný strach o děti. Nechci, aby jejich máma byla psycho, abych třeba nedopadla jako Bartošová. Sebevražedné myšlenky naštěstí zatím nemám. Navíc se skoro pořád cítím dost unavená (i když spím dobře, někdy jdu spát i přes den), blbě se soustředím, zapomínám. Bojím se, jak to budu zvládat v práci.
Mám autoimunitní zánět štítné žlázy se sníženou funkcí. Beru Euthyrox 50. Chodím pravidelně na endokrinologii, teď mi dělali testy a ta padesátka mi údajně stačí. Domluvila jsem se s dr., že kvůli té únavě to zkusím navýšit na 75. Ale nepomohlo to, je to stejné, takže štítnou žlázou to nebude.
Napadlo mě, jestli by to nemohlo být i něco hormonálního. Začalo to v době, kdy jsem přestávala kojit…
Obvoďačka mi teď nabrala krev. Vše mám v pořádku. Za 14 dní k ní jdu, tak se s ní musím domluvit, co dál. Samozřejmě jsem připravena i na variantu, že půjdu za psychiatrem pro antidepresiva. Ale pomůžou mi? Někde jsem četla, že léky na úzkosti ještě více unavují…
Nemáte někdo něco podobného? Nějakou zkušenost? Ideálně pozitivní? Děkuji moc.