Bojím se mít dítě a nevím co dělat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ja myslim, ze clovek nikdy neni stopro pripraveny 
vzdycky budes mit pochybnosti. Ja treba kdyz videla pozitivni test, tak jsem tomu vubec neverila, ze bych byla tehotna. Nejake dojimani a slzy prisly az pri utz, kdy plod vypadal uz trosku jako clovek 
vzdycky jsem lezela v posteli a rikala si, budu tu jeste nekdy takhle lezet sama v klidku?
Ale dite neni konec zivota, je to jen dalsi etapa, nova, narocna, ale ve finale krasna a tehotenstvi je deviti mesicni jizda na horske draze staci naskocit a jedes
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mně nejvíc pomohlo, když jsem neplánovaně otěhotněla a už nebylo cesty zpět.
Měla jsem ráda svůj bezdětný život, ale stejně tak ráda mám i život s dětma. Navíc s jedním to byla pohoda, mohla jsem vlastně dělat všechno a ještě ten život dostal takový nový rozměr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mela jsem to same a proste jsem si rekla, ze uz je cas a odkladanim si moc nepomuzeme. Navic jsem prave chtela mit rezervu, kdyby to neslo.. Takze strach mam porad, ale za tri a pul mesice tu s nami prdola bude a nejak si s tim poradime 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
My začali makat na dítěti z rozumu. Bala jsem se, že bio hodiny nespustí, nebo se ozvou pozdě (nakonec nam to roky nešlo, takže to nebyla tak neoprávněna obava). Že dite fakt asi chci, mi došlo ve 12tt 
Takzemoje rada pro stejné -premysleci - typy: pokud víš, ze deti nekdy jo a okolnosti jsou vam poměrně nakloněny, jen proste nevíš, jestli to zvládneš, tak do toho jdi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja nad tim nepremyslela nijak do hloubky. Dite jsem chtela ja i manzel, meli jsme kde bydlet, meli jsme nasetreno… ze se mi zmeni castecne zivot jsem pocitala. Ale zmenil se k lepsimu. Se 3 detma uz nemam cas se nudit Pokud neco nejde s malym ditetem, pujde to s vetsim. Nebo az deti nebudou chtit s rodici nikam jezdit, bude dost prilezitosti splnit si sve sny z bezdetnych casu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Rive píše:
Mně nejvíc pomohlo, když jsem neplánovaně otěhotněla a už nebylo cesty zpět.
Měla jsem ráda svůj bezdětný život, ale stejně tak ráda mám i život s dětma. Navíc s jedním to byla pohoda, mohla jsem vlastně dělat všechno a ještě ten život dostal takový nový rozměr.
Asi tak, souhlasím. Zpětně si říkám jaká to byla svoboda s jedním
- Citovat
- Upravit
Být Vámi tak ještě počkám. Myslím, že pár týdnů nebo měsíců navíc si opravdu můžete v klidu dovolit. Tak si řekněte, že třeba do léta to nebudete vůbec řešit, budete se věnovat něčemu jinému a v létě zvážíte pro a proti a uvidíte. Myslím, že to už vám z toho něco vyleze
Přijde mi, že dítě oba chcete, ale ještě nepřišla taková ta chvíle, kdy si to sedne jako p*del na hrnec. A je zbytečné to tam tlačit násilím, když jde jen o pár měsíců, které utečou jako voda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahoj, předem se omluvám za anonym.
Je mi 27 let, mám fajn práci a skvělýho manžela. Kamarádky okolo mě už pomalu plánují děti a přiznám se, že i když jsem rozhlašovala, že chci dítě nejdřív ve 30, tak už i mě to chytá. Jsem teď ve fázi, kdy nevím. Na jednu stranu bych dítě chtěla klidně hned, ale na druhou stranu se bojím té životní změny. Zkrátka a dobře můj život už nebude jako dřív - vše se bude podřizovat dítěti. Manžel by asi taky chtěl, ale spíš čeká na to, až já budu připravená. Jenže já opravdu nevím, je tolik věcí, co bych ještě chtěla stihnout, zároveň si občas říkám, že to jsou blbosti a nebo že to můžu i s dítětem. Zároveň se i bojím, jestli to vůbec půjde? Kolem mě je tolik párů, kterým to nejde a to jsou mladší než já
. Co pomohlo vám se rozhodnout? Jak jste poznaly, že teď opravdu chcete dítě?
Díky za rady. Prosím vynechte urážlivé komentáře, přemýšlím nad tím už několik měsíců.
Když jsi na vážkách tak bych ještě počkala. Ono to přijde. Ja dlouho děti nechtěla a najednou jednoho dne jsem si řekla že už chci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem chtěla svůj život posunout jinam. Ale neměli jsme s přítelem žádné ambice, kariéru, koníčky ani nějaké sny třeba o cestování. Prostě jsme si žili jen tak ze dne na den, chodili do práce o volnu odpočívali a sem tam si den obohatili kinem, výletem, zajeli si na večeři a tak. Neměli jsme moc důvodů s odkladem dítěte a oba jsme jednou deti chtěli. Tak proč čekat. Otěhotněla jsem po 8 měsících od vysazeni antikoncepce ve 22 letech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Podle mne zbytecna hysterie. to ve vsem jdes jak „ovce“ - kdyz to dela okoli, tak to bych mela asi taky!… co treba chvili poslouchat sebe samu… je plno holek ve tvem veku, kteri maji nejake sebevedomi a vi, ze neni treba delat vse jak to dela kamaradka… pokud takto uvazujes, jsi, dle meho na dite totalne nepriravena. az otehotnis, budes si klast stejne otazky - ale maruska od vedle cele tehu zvracela, jak to ze ja ne? to je asi neco spatne… aj… byt tebou, prestanu se tim trapit a nekazit si roky mladi… a jak ti urcite zkusene matky reknou, spravny cas poznas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@denula1 píše:
Já jsem chtěla svůj život posunout jinam. Ale neměli jsme s přítelem žádné ambice, kariéru, koníčky ani nějaké sny třeba o cestování. Prostě jsme si žili jen tak ze dne na den, chodili do práce o volnu odpočívali a sem tam si den obohatili kinem, výletem, zajeli si na večeři a tak. Neměli jsme moc důvodů s odkladem dítěte a oba jsme jednou deti chtěli. Tak proč čekat. Otěhotněla jsem po 8 měsících od vysazeni antikoncepce ve 22 letech.
hele, nebyla to takova nuda? zivot bez snu, zdravych ambici, konicku… nerypu, jen se ptam, bo ja ve 22 letech mela tolik planu a snu, ktere jsem si postupne plnila… pro to me zajima, jake to je zit tak od niceho k nicemu? meli jste treba sen bydlet ve vlastnim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nemusela jsem to řešit. Ve 23 jsem neplánovaně otěhotněla. Takže jsem vynechala tohle řešení, kdy je vhodná doba na dítě. A jsem za to ráda. Protože dítě mi změnilo život k lepšímu.
- Citovat
- Upravit
Vždyť se dá vše o s dětmi.. S těmi život nekončí, ba naopak.. Ukazou ti spoustu věcí, otevřou nové cesty atd.. Neboj, bude to fajn 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@markytka3 píše:
hele, nebyla to takova nuda? zivot bez snu, zdravych ambici, konicku… nerypu, jen se ptam, bo ja ve 22 letech mela tolik planu a snu, ktere jsem si postupne plnila… pro to me zajima, jake to je zit tak od niceho k nicemu? meli jste treba sen bydlet ve vlastnim…
Chtěla jsem přesně napsat, že pro někoho by byl náš život nuda já jsem nikdy žádné sny nebo ambice neměla. Přítel byl taky takový. Nás těšilo chodit spolu do kina, na nákupy, udělat si výlet a chodit někam s přáteli, v létě na dovolenou. Přítel v té době hrál ještě házenou. Sen bydlet ve vlastním jsme měli a ten jsme si taky uskutečnili, po tom už nebylo na co čekat. Práci jsme oba měli a bydlení taky. Dal jsme si život nepotřebovali užívat. Naopak to pro nás teď s dítětem je záživnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj, předem se omluvám za anonym.
. Jsem teď ve fázi, kdy nevím. Na jednu stranu bych dítě chtěla klidně hned, ale na druhou stranu se bojím té životní změny. Zkrátka a dobře můj život už nebude jako dřív - vše se bude podřizovat dítěti. Manžel by asi taky chtěl, ale spíš čeká na to, až já budu připravená. Jenže já opravdu nevím, je tolik věcí, co bych ještě chtěla stihnout, zároveň si občas říkám, že to jsou blbosti a nebo že to můžu i s dítětem. Zároveň se i bojím, jestli to vůbec půjde? Kolem mě je tolik párů, kterým to nejde a to jsou mladší než já 
. Co pomohlo vám se rozhodnout? Jak jste poznaly, že teď opravdu chcete dítě?
Je mi 27 let, mám fajn práci a skvělýho manžela. Kamarádky okolo mě už pomalu plánují děti a přiznám se, že i když jsem rozhlašovala, že chci dítě nejdřív ve 30, tak už i mě to chytá
Díky za rady. Prosím vynechte urážlivé komentáře, přemýšlím nad tím už několik měsíců.