Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítel se z těhotenství neraduje - bude dobrý?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.5.12 13:28
Ale buď v klidu, můj manžel dítě chtěl moc, když se zadařilo, tak taky žádné ovace, neřešil to, ale když se malá narodila, tak z ní byl a je úplně naměkko, otočila si ho kolem prstu hned první den… no super táta.
Chlapi si holt asi musí zvyknout, že se věci mění… a pochopí to, až když to mimčo mají, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
alli_li
4.5.12 13:29
Ahojky, s prvnim tehotenstvi se manzel choval stejne, ale nastesti o tom se mnou mluvil a rikal ze se o tom nechce bavit ze bude delat ze se nic nestalo protoze se hrozne boji ze kdyby se na to tesil takhle hned od zacatku ze se muze neco osklivyho stat. Zacal se vyptavat, sledovat a kupovat oblecky az kdyz se prcek ve mne zacal hybat - to to vsechno zmenilo. Jinak reakce na to ze jsem m rekla ze cekame mimco bylo pul hodky zavreny v koupelne, pak me objal se slovy - To jako fakt? A pak vypil pul lahve whisky. Takze neboj, bude dobry 
- Citovat
- Upravit
4.5.12 13:29
má prostě strach, no 
tak ho nech, dej mu čas se s tím srovnat…nemá jisté místo v práci, takže teď kudy chodí, tudy přemýšlí, jestli bude schopen vás uživit, co ho čeká… A ne všichni chlapi své těhotné ženy obletují a pláčou štěstím, dost ženských se musí postarat o sebe samy Netlač na chlapa a buď v klidu, devět měsíců je dlouhá doba, ono se to srovná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:31
Týden? Některým to je asi málo, možná si neví rady se situací a musí se nějak vyrovnat.
I když u nás to bylo jinak, měli jsme děti přes IVF, takže radost a očekávání bylo jiné.
Nicméně na velké rozhodnutí, hlavně ty „chlapské“ jsem mu dávala i měsíc, než si zvykne na situaci. Po tu dobu jsem o dané věci nemluvila, i když tohle je něco jiného.
Běž na prohlídku sama, dones mu fotku, třeba mu to obavy rozpustí:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:33
Zlato,vůbec nestresuj.Chlapům to trvá vždy trošku déle,než tu informaci vstřebají.Navíc takových ti romantiků co slaví dvě čárky a hladí bříško od prvního dne je jako šafránu…navíc je to takhle v telce prezentováno,tak se ti ani nedivím,že čekáš a on nic.Čekám s přítelem druhé dítě.Je plánované a trvalo mu několik týdnů než začal nějak komunikovat o mém těhu.Do té doby,jak říkáš tabu…teprve ted až mám pár týdnů před porodem,břicho se vlní,doma kočár a výbava,chová se ke mě jako k těhotné.On to prostě nevidí a necítí tak jako ty,tak mu dej čas a nehysterči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:34
Příspěvky o plačících chlapech nečti 
(já třeba jsem nebrečela taky u žádného utz, nevím, proč bych to dělala 
) MM měl ze všech těhotenství radost, ale nic nijak neprožíval. U prvního se byl mrknout na utz, teď u malé mu to bylo fuk, že už to viděl Pak mi přiznal, že se ani nijak extra netěšil, že to prostě bral, jak to přijde. Zbožňuje je samozřejmě oba dva, u malé mu to naskočilo až trošinku později, až se na něho začala smát a tak, teď je z ní unešený
Druhé těhotenství mi skončilo ZT, to prohlásil, že je to škoda, ale nijak ho to nesebralo - bral to prostě tak nějak jinak.
Takových sluníčkových tatínků, co ňuchají nad pidiponožečkama a pusinkujou bříško je rozhodně menšina. Asi potřebuje čas, aby to nějak vstřebal, jim to moc nedochází, než začne růst břicho - a kolikrát ani potom Až bude mimčo na světě, určitě ho bude zbožňovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:34
No, hysterická těhule, celkem jsi to vystihla
Hele, to je pro tebe výsledkem snažení, ty jsi si na tu myšlenku zvykla, těšila se na ni, teď třeba na sobě pozoruješ změny, tak on si žil ve sladkém přesvědčení, že to bude za dýl, že se nic neděje. Nemá za sebou ty tři měsíce „duševní“ přípravy, kterou jsi vlastně podnikla ty.
Ne každý nastávající tatínek čte pupíčku pohádky a nosí ženu na rukou… Takže vítej v realitě. Však on pozná, že bude mít miminko, minimálně až mu bude doma vřískat do ucha, ale nečekej od něj nějaké dojaté scény jak z filmu, je to zkrátka chlap… Na o prožívání jsi tady ty jako nastávající matka
(a jinak ještě poznatek - mohla jsem si vyzkoušet, jaké to je, když těhtenství plánuju a jaké je to přijít k těhotenství jak slepý k houslím a můžu ti říct, když to nečekáš, je to pořádný šok)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nikol.ondrášovka
4.5.12 13:35
Chlapi to tak neprožívají, takže asi tě zklamu ale tn tvůj asi nebude ten typ které by šílel z každé fotečky z UTZ, ptal se tě jak ti je atd… Ten můj na to taky nebyl a bral mě jako bych ani nebyla těhotná. To ještě neznamená že o miminko nestojí…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.5.12 13:36
Tak děkuju, spíš mám tendenci z něj vymáčknout slova útěchy a to, jak moc se těší a už jsem si malovala, jak budeme spolu slintat nad oblečkama a kočárkama. No, tak mu nechám čas se s tím srovnat a nebudu na něj tlačit. Doufám, že to brzy bude dobré. Děkuju ještě jednou za povzbuzení. 
- Citovat
- Upravit
4.5.12 13:36
Každý chlap na tohle obletování břicha není, zvlášť dokud to na tobě není ani poznat. Ono se říká, že ženská se stává matkou, když otěhotní a chlap se stává otcem, když drží poprvé své dítě v náručí. Můj chlap se také o má těhotenství zajímal minimálně- u prvního dítěte jsem mu podstrkovala knížky s komentářema- a podívej, tady píšou, že už má nehtíky…a odpovědí mi bylo- hm, zajímavé. U dalších těhotenství už jsem se ani nenamáhala. Všem třem dětem je skvělým tátou. Buď v klidu, těš se na miminko a jeho nech, ať si to zpracuje a ať se těší po svém. Bude v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:38
Tak ne každej chlap se hned rozteče, když vidí test s //. To ještě vůbec neznamená, že z něj nebude jednou skvělý otec. Můj přítel taky v době mého těhotenství neskákal 2 metry vysoko nad testem, nehladil mi denně bříško, neprováděl masáže, nerozplýval se nad bodyčkama. Dokonce jsem jako musela hlásit dopředu, že to a to v těhotenství fakt dělat nebudu (čistit klec ptákovi, čistit savem, mýt okna, zvedat těžký věci) a ne že sám by řekl, abych to nedělala, prostě mu to nedocházelo. Zas to, že to není takový cíťa se mi vrátilo v tom, že mu nedělá problém být u porodu nebo umýt děcku posraný zadek anebo uklidit blitíčko
Já myslím, že tvůj chlap je úplně v pohodě. Neřve na tebe, neposílá tě na potrat, není na tebe vyloženě hnusnej a navíc poměrně dobře snáší tvoje těhotensko-hysterický výlevy. Tak si ho važ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:39
Slintání nad kočárkama u nás probíhá tak, že já mluvím, mluvím a on kroutí očima a krčí ramenama
Do poraden se mnou taky nechodil, ani těhotenských, ani s dětma - opět, nechápu proč - naopak mi přijdou ty ženské takové nesamostatné, že s nima musí jít chlap 
Jako k čemu
Ono je to trochu lepší, když to ten chlap tak nežere - pak si můžeš dělat, co chceš, na co se cítíš. Kamarádka si třeba nesměla dát ani kafe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:40
Zakladatelko, nezlob se, ale trošku přeháníš.
Pro něj se přece zatím nic nezměnilo - no tak jsi pár týdnů těhotná, a co chlap s tím? Nech ho na pokoji, nech ho to prostě strávit… každý to zpracovává po svém. Chlap to má o to těžší, že tyhle věci jdou naprosto mimo něj, nemůže to ovlivnit, necítí tělesné změny, prostě stojí trochu stranou. Krom toho, třeba můj muž ze začátku taky neprojevoval žádné výrazné emoce - měl radost, ale decentní, takovou jaksi opatrnou. Pak z něj vylezlo, že se radši nechtěl hned moc natěšit, protože ze začátku se může stát, že to špatně dopadne… (byl informovanější, než jsem si myslela).
Přestaň ho dusit a dej mu čas. Zkoumat, kdo a jak reagoval, jestli tenhle brečel štěstím, tamten dělal doprovod od první kontroly a další uslzeně rozmlouval s bříškem od první minuty po oznámení těhotenství, to je snad hodně velká pitomost… Muže opravdu nedělá tátou skutečnost, odkdy a jak emotivně prožívá těhotenství své ženy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 13:42
@Angua píše:
Do poraden se mnou taky nechodil, ani těhotenských, ani s dětma - opět, nechápu proč - naopak mi přijdou ty ženské takové nesamostatné, že s nima musí jít chlap
Přesně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Už pár dní mě trápí můj přítel… Co se vlastně stalo? Nedávno jsem zjistila, že jsem těhotná. Na tom by nebylo nic špatného. S partnerem jsme se nijak nechránili, takzvaně jsme to nechávali osudu, i když přiznám se, já tomu osudu šla sledováním, bylinkama a měřením BT co nejvíc naproti. Asi jako většina z nás.
Přítel na miminku nechtěl účelově pracovat, že nemá jisté místo v práci, potřebujeme ještě dodělat dům, hlavní věc byl ale podle mě strach z neznámého. Navíc v okruhu hodně blízkých kamarádů se spíš všichni rozcházeli než aby zakládali rodinu. 
Nicméně chránit se nechtěl s argumentem, že pracovat na tom nebudeme účelově, ale když to přijde, tak se zlobit nebude, stejně to bude nějakou dobu trvat. No, trvalo. 3 měsíce. Najednou jsem držela v ruce ten papírek se dvěma čárkama a malovala si, jak přítele překvapím. Nachystala jsem druhý den pozitivní testík, symbolický dáreček a čekala na jeho reakci. Mlčel. Dal mi pusu, ale mlčel. Po chvíli jsem z něj vytáhla, že nečekal, že to bude tak brzo. Pak přišlo chvíle, kdy přišel z hospody plný slibů a plánování jak to bude úžasný a jak je strašně ráda. Pak bylo několik dní mé těhotenství tabu. Nezeptal se jak mi je, jak se cítím, co bude následovat. Nic, jako by se nic nestalo. Párkrát jsem mu to vyčetla, vmetla jsem mu do obličeje, že půjdu na potrat, že si to stejně přeje (hysterická těhule, no 
) a vždycky se nechala utěšit tím, že nic takového nechce, a že mě má rád. Ale změna v jeho zájmu nepřišla. Když řeknu, že jsem objednaná k doktorovi, odpovědí mi je Hmm, sám se nezajímá o nic, a to tu denně čtu příspěvky o chlapech plačících štěstím a obletovaných těhulkách. Týden se užírám, jestli se ten přístup změní nebo ne. Bojím se. 