Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Před sebou neutečeš. Až to přestaneš řešit ty, přestanou to řešit ostatní.
Necítím se tady prostě dobře. Co je na tom špatného, že chci žít jinde?
@Anonymní píše: Více
Tak se odstěhuj, pokud to tak cítíš, že ti to pomůže. Minulost už prostě nezměníš ![]()
@Anonymní píše: Více
Nic
to zkus a uvidíš, je to jen na tobě
Je to na rozhodnuti daneho cloveka, pokud chce udelat tlustou caru, tak klidne at odejde. Minulost nezmenis, ale dulezite je to, jaky je z tebe clovek dnes. Co bylo, bylo, terazky jsem major.. asi tak ![]()
@Anonymní píše: Více
držím ti pěstičky, taky jsem to absolvovala ![]()
@Anonymní píše: Více
Rozumím ti velmi dobře. Taky jsem řešila kdysi podobné věci. Nakonec mi velmi pomohlo přestěhování se s manželem do ciziny. A jak píšeš ty, v jiném prostředí se mi až lépe dýchalo. Držím ti moc palce ![]()
Ne nedrží, jen me zajímá zda máte také takovou zkušenost a zda vám to pomohlo
Já jsem zůstala ve městě, kde jsem v mládí tropila hlouposti. Když jsem je tropit přestala, zároveň jsem odešla na vysokou a většinu času trávila v jiném městě, tím se to trochu obrousilo. Jasně, občas jsem někoho potkala, nevšímala jsem si ho a šla dál. Místa samotná mi tak nevadila, říkala jsem si jen, že to už je pryč. Po vysoké zase částečně homeoffice, částečně práce v jiném městě, takže jsem nikoho moc nepotkávala.
No a já mám hodně špatnou paměť na obličeje, takže jak někoho chvíli nevidím, zapomenu, jak vypadal. Takže pak po letech jsem možná někoho i dál potkávala, ale už jsem ho ani nepoznala, takže nebylo, co by mi vadilo. Moje paměť na obličeje je strašná, ale v tomto milosrdná.
Ale jednoho chlapa jsem poznala i po letech, potkali jsme se a po prvotních rozpacích jsme si i trochu popovídali. On už byl taky zjevně úplně jinde a jiný.
Ja si obličejetaky nepamatuji
jenže bohužel si občas někdo pamatoval mě, ale pak na mě zapomněli, ale potkávat staré známé mi není příjemné a celkově moc dobrých vzpomínek tady nemám. Začnu jinde, rodinu navštívit mohu vždy.
Ahojky.
Znáte někoho nebo vy samy, že jste se změnily, už jste se chovaly slušně, ale styděly jste se za svoji černou minulost (nešlo o kriminalitu), třeba i před rodinou a přede všemi a nechtěli jste prostě potkávat ty lidi a ta místa co vám připomínala to vaše blbě období (třeba alkoholismus, drogy, prostituce nebo promiskuita nebo jen špatná parta a prusery…) cokoliv, že vám pomohlo zacit jinde? Třeba jiné město? Kde jste se kocene cítily normálně, že venku nepotkáte náhodou tyto lidi nebo nechodite kolem míst co vám to něco špatného připomíná?
Zvažuji stěhování do oblíbeného města, kde mě nikdo nezná a v tomhle městě navštívit max občas rodinu. Najít si prostě nové lidi, nezmiňoval se o ničem z toho…kdykoliv jedu pryč na výlet, hned se mi ulevi, že nikoho nepotkáme, nechodím kolem těch míst…chci začít jinde a znovu. Myslím si, že to někdy lidi dělají, že začnou někde jinde, někdo v cizině, někdo v jiném městě…co si o tom myslíte?