Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chci být dobrou maminkou :-)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.12.15 12:30
Nemůžeš zastoupit roli obou rodičů plně, stejně, jako chlap nemůže nakojit. Může pochovat, přebalit, dát flašku, nikdy to ale nebude totéž, co dokáže matka.
S právný trest nemusí být účinný a účinný trest nemusí být ten správný. Užívej si to, co máš a nepitvej se v tom.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 12:36
Odpověď nemám, sama jsem dost mladá s 10 měsíčním chlapečkem, nad touto otázkou přemýšlím často… Jak to či ono udělat správně, aby si z toho něco odnesl, jak mu vysvětlit, aby poslechl bez křiku a zákazů… Snažím se dělat vše intuitivně, přirozeně, jak to cítím… Jestli je to tak dobře, uvidíme, až vyroste 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 12:36
Já se na nějakou obecnou radu, jak z dítěte nevychovat sígra, ptala kolegyně - sociální kurátorky pro mládež (řeší nezletilé delikventy, pasťáky,…).
A ta řekla, že po čtyřiceti letech praxe doporučuje hlavně děti bezvýhradně milovat. Vše ostatní je nástavba, ale bez lásky, důvěry a klidného zázemí je to cesta do pekel skoro vždy. Děti prostě potřebují pocit bezpečí.
Samozřejmě správným doplňkem je vést děti v určitých mantinelech, nezáleží, kde jsou postaveny, ale jestli jsou pak dodržovány, být důslední v tom dobrém i v tom „zlém“, dodržet slovo (jak výhružky tak pochvaly) a podporovat v dětech zdravé sebevědomí (neshazovat je, že něco neumí, nezvládnou, nikdy nedokážou).
Zamyslela jsem se nad tím a asi má pravdu 
Příspěvek upraven 04.12.15 v 12:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 12:46
To se těžko radí, s první dcerou jsem od jejich dvou let byla take dost dlouho sama… prostě jsem ji vychovávala tak jak jsem to cítila, byla a je moje všechno, netrestala jsem nikdy, jenom vysvětlovala. Dnes už je 18letá slečna a je naprosto skvělá, vždy jsme měly perfektní vztah a i když jsem ji podle některých rozmazlovala, vyplatilo se mi to Poslouchej své srdce, každé dítě je osobnost a potřebuje jiný přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 12:47
Myslim, ze to moc resis. To, ze jsi mlada a vychovavas deti sama, neznamena, ze jsi spatna mama. Spolehni se na svoje instinkty, kazda rodina funguje jinak a dulezite je najit zpusob, ktery bude vyhovovat tobe i tvym detem. Ja treba chodim s detmi ven dvakrat za den, ale to jen proto, ze jsou to divosi a kdyby se venku nevyblbli, zbourali by nam byt. Kdyby si doma v klidku malovali nebo staveli z lega, chodila bych klidne jen jednou.
Krouzky pro tak male deti podle me staci jednou tydne. Kolik casu venuji detem? Ani nevim, zas tolik asi ne. Jsem porad s nimi, povidam si s nimi, ale delam pritom svou praci a kdyz to potrebuji, prerusim ji a venuji se jim.
A jak deti trestat a vychovavat? Nejdulezitejsi stejne je, jak se chovas ty sama, protoze ty jsi pro ne nejvetsi vzor. Kdyz napriklad nebudes zdravit sousedy, tak je zadnym trestem nedonutis, aby je zdravili. Proc by to delali, kdyz mama to nedela taky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 13:54
Napíšu to takto: mě rodiče dali občas na zadek, ale zároveň jsem od nich měla spoustu lásky a ja k nim respekt. Mám ho samozřejmě do teď. A i přes ty fyzické tresty ze mě vyrost normální člověk:-) kluci ode mě dostanou taky občas přes ruku nebo na zadek. Nevidím na tom nic špatného a lásku a pomazleni mají kdykoli to potřebují. Jsou to rostaci, ale i zlaticka. A co z nich vyroste záleží i na okolí, škole, partě kterou si najdou atd. Těch aspektů je hodně, podstatné je že doma na ně čeká náruč rodičů s ochotou jim pomoci. A to u tebe mají i když si na ně sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 13:55
@Anonymní píše:
Ahoj holky, vůbec nevím jak začít.. Mam dvě děti, jedno skolkove, druhé budou 2 roky. Jsem na ně sama ( bydlím v domě s rodiči, takže tu ani tak nejde o finance, spíš o tu stránku výchovy). Jsem mladá, první jsem měla v čerstvých 18..Svoje děti miluju nadevše a chci jim dopřát co nejvíc lásky, pocit bezpečí, dobrou výchovu chci aby si do života něco odnesly, kort když chybí ten táta. Lidé mi dost často říkají, že sem na děti moc hodná, a ze bych měla být trochu přísnější a nastavit jasný mantinely, jenže to mě jaksi nejde..Chci se vás proto zeptat, jak děti " trestat", tak aby to bylo správné a účinné, protože se mi dost příčí dat jim třeba přes zadek, Kolikrát chodíte denně ven, jestli chodíte s dětma na nějaký kroužky, kolik času denně věnujete pouze dětem, jak si s nimi hrajete, na vaše pravidelné rituály atd.. Doufám, se chápete jak to myslím. Chci aby z nich něco bylo, aby z nich vyrostly hodní, rozumní lidé, s hezkými vzpomínkami na dětství..Možná vám to přijde celý blbý, jen si prostě říkám, že ten táta proste není ( nevidaji se) a já musím zastoupit roli obou rodičů. Děkuji za reakce a prosím o zachování anonymu
Doporučuji knížku „Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly“. Je to o tom, jak děti vychovávat tak, aby rodiči důvěřovaly, bez zbytečných zákazů a bití, aby si samy uvědomily, že něco neudělaly správně a měly motivaci to napravit. Jak mu nastavit mantineliy tak, aby to pro něj bylo pochopitelné a aby je snáze přijal a nebojkotoval.
Osobně teda nejsem zastánce bezhlavého vychovávání dětí podle příruček, dítě není tamagoči a chce to hodně vlastního citu a intuice, ale zrovna tahle knížka je docela blízká mému stylu výchovy a tomu, co cítím, zjistila jsem, že spoustu věcí jsem už předtím dělala intuitivně podobně, jak je v ní popsáno a spíš mi slouží jako dobrá inspirace při hledání řešení konkrétních situací, než jako manuál na výchovu.
Jinak souhlasím, že děti potřebují především lásku a pocit bezpečí. Z toho, že jsi na ně sama, si nic nedělej, vůbec to neznamená, že z dětí nevychováš dobré lidi. Já jsem taky vyrůstala bez otce, ale mám skvělou mámu, která dělala co mohla, měla jsem šťastné dětství a v dospělosti jsem taky spokojená a šťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.15 14:12
Znam dve maminy, co jsou na deti samy uplne nebo temer od narozeni. obe maji dneska deti uz velke (SS, VS) a vsechny v naproste pohode, chovanim a vztahem k rodine hodne nad prumerem.
u obou vidim to, ze s detma maji velmi blizky vztah, zalozeny na oboustranne duvere a taky az takove jakoby spiklenectvi proti zbytku sveta (s nadsazkou ).
pokud se povede ten skutecne laskyplny vztah vybudovat, tak ono jako trest staci uz to, ze se rodic zlobi. pokud je diteti sumak, co si rodic mysli, tak to ani vyprask paskem nespravi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ahoj holky, vůbec nevím jak začít.. Mam dvě děti, jedno skolkove, druhé budou 2 roky. Jsem na ně sama ( bydlím v domě s rodiči, takže tu ani tak nejde o finance, spíš o tu stránku výchovy). Jsem mladá, první jsem měla v čerstvých 18..Svoje děti miluju nadevše a chci jim dopřát co nejvíc lásky, pocit bezpečí, dobrou výchovu chci aby si do života něco odnesly, kort když chybí ten táta. Lidé mi dost často říkají, že sem na děti moc hodná, a ze bych měla být trochu přísnější a nastavit jasný mantinely, jenže to mě jaksi nejde..
Chci se vás proto zeptat, jak děti " trestat", tak aby to bylo správné a účinné, protože se mi dost příčí dat jim třeba přes zadek, Kolikrát chodíte denně ven, jestli chodíte s dětma na nějaký kroužky, kolik času denně věnujete pouze dětem, jak si s nimi hrajete, na vaše pravidelné rituály atd.. Doufám, se chápete jak to myslím. Chci aby z nich něco bylo, aby z nich vyrostly hodní, rozumní lidé, s hezkými vzpomínkami na dětství..Možná vám to přijde celý blbý, jen si prostě říkám, že ten táta proste není ( nevidaji se) a já musím zastoupit roli obou rodičů. Děkuji za reakce a prosím o zachování anonymu 