Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neublizuje nahodou Tvojmu chlapcekovi prostredie v akomzije?
Radeji teda budes ublizovat sobe a trapit se? Zadne dite si nezaslouzi nestastnou mamu, jen aby chlap sobec nebyl smutny.
On k němu moc nechce, to je pravda
Utíká ke mě, jinak je malej ok, máme aktivní život, denně je v kontaktu s malejma kamarádama, nejvíc mi jde o malýho
Já vím, že se ted bude nějakou dobu snažit, ale stejně se to vrátí do starejch kolejí, tohle tu bylo už několikrát
Před pár dny jsem byla už skoro sbalená a paks e to atkto otočilo, já nechci aby se snažil já chci prostě už klid a hledám jakýsi duvod abych mohla odejít
Já myslím, že i bez diskuse asi tušíš možnosti : zůstat a nechat to tak, odejít (pak je třeba přemýšlet mám kam jít, vyjdu s penězi, byl by schopný se mstít a dítě mi vzít atd.). Jako poslední možsnost bych viděla třeba poradnu, nějakou párovou terpii, to je asi cesta tak se pokusit s tím něco dělat. To by ale mělo asi smysl pokud byste se snažili oba a pokud bys někde uvnitř ten vztah opravdu zachránit chtěla.
Denně pláču a nemohu, nemohu sním být, ale zárověn mu nechci ublížit, mám strach co bude pak, jak mi bude volat a prosit me at se k němu vrátím, že se změní, pořád
@Anonymní píše:
On k němu moc nechce, to je pravda
Utíká ke mě, jinak je malej ok, máme aktivní život, denně je v kontaktu s malejma kamarádama, nejvíc mi jde o malýho
Já vím, že se ted bude nějakou dobu snažit, ale stejně se to vrátí do starejch kolejí, tohle tu bylo už několikrát
Tak co resis? jestli byt nestastna, nebo stastna? Ja si stojim za tim stestim me a ditete.On otcem neprestane byt, pokud sam nebude chtit a ty nadale muzes s malym navstevovat male deti, kamarady pro prcka. V tom prece neni problem.
Vztah zachránit nechci, už ne vážně mi došla síla se o něco snažit
Tak pokud vztah zachránit nechceš, nemiluješ ho, bojíš se ho… a jediný důvod, proč s ní jsi je, že mu nechceš ublížit, tak bych se sbalila a šla hned. Mysli na sebe a na dítě, chlap měl svých šancí už dost. Stejně ho opustíš, dřív nebo později, není na co čekat
Jak mu mám po tom co se začal snažit a chce to všechno zachránit, říct že sním prostě být nechci?
@Anonymní píše:
Vztah zachránit nechci, už ne vážně mi došla síla se o něco snažit
Tak zacni resit existenci problemy.Mas kam jit? Mas penize? Mas podporu rodiny?
@Anonymní píše:
Jak mu mám po tom co se začal snažit a chce to všechno zachránit, říct že sním prostě být nechci?
Tak pocky, az se snazit prestane. Dlouho trvani to stejne mit nebude, tusim.
Já vlastně žiju ve vztahu jako zvíře v kleci, nemohu nic, jen na mne řve jen se zeptám co mám uavřit a řve na mne, je na mě hnusnej, on muže vše já nemohu nic, natož si ěnco koupit, říká mi kup si to, ale za co??
K výročí mi nekoupil ani kytku a šel na šipky je tam furt a já sem ráda, že je pryč
Prostě je to vztah o ničem, já vím že se slaboch, že myslím na něj a na ne na sebe a malýho já sem kráva hrozná
Hlavně jsem sním mluvila o mích pocitech a snad poprvé v životě po mě neřval a v zoufalství, jsem mu řekla, že tomu zkusíme dát poslední šanci, nechápu proč sem to řekla a mrzí mne to
Souhlas s @wildcherry, pokud ti je líto, že teď se začal snažit a pak by sis vyčítala, žes tomu měla dát ještě šanci, počkej, ono to asi nebude dlouho trvat (mluvím ze zkušenosti z bývalého vztahu)
S chlapem jsem 4 roky, máme rok a pul starého chlapečka..
Rozešla jsem se sním již dřív, pak po měsíci jsem zjistila, že sním čekám dítě..Vrátily jsme se k sobě..
Vlastně skoro od začátku byly ve vztahu problémi, má velký problém s ovládním svého vzteku.Jeho nespočetné záchvaty kvulu ničemu, kdy zničil na co šáhnul tu rozepisovat nebudu to bych i překousla to, že se člověk prostě občas naštve..
Ale jde o jinou věc, jsem sním neštatná dlouho, nemiluji ho, prostě nějak přežívám a čekám ani nevím na co..
Nás vztah je o tom, že já nesmím po něm nic chtít, nesmím nic říct, vidí jen sebe, já prostě nemohu nic on vše..
Je to vážně hodně špatné hlavně z mé strany..
Jenže ted po promluvě s mojí kamarádkou se začal snažit, otevřela mu oči..Já mu také řekla, co mě trápí..Jak se cítím, že se bo bojím..
Jediné co mě u něj drží je to, že mu nechci ublížit, vím že nás oba moc miluje, ale já jsem neštastná a již dloho a nevěřím, že se to z mé strany nějak změní..I když se ted začal snažit stejně nejsem štastná, nechci sním být, ale užírá mne ta představa, že mu ublížím tím, že od něj odejdu..
Je to zmatené, já vím..Já jsem s nervama v koncích..Nevím co mám dělat.
Jsme uplně v háji..