Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Kraťaska86 píše:
Já spíš nechápu, jak můžete svým mužům nadávat, že neuklízí své špinavé věci nebo že si neuklízí boty. Když mi něco z toho vadí, je to můj problém. Můj muž je partner, ne dítě. Neumím si představit, že bych za ním přišla a řekla něco ve smyslu:Co to jako je tady? Řídíme se doma heslem: žít a nechat žít. Navíc má na špinavé oblečení líného sluhu. Vyměnil ho za heslo: že aspoň jedna židle v domě se měla narodit jako skříň. Každopádně úklid nehrotime a děláme raději příjemnější činnosti. Přeji krásný večer všem
Jakože ti přijde v pohodě, když sní třeba banán a slupku hodi na zem (to, že ti tam vadí je tvůj problém) ze se bude kupit tejden spinavy nádobí na stole protože ho není schopnej dát aspon do dřezu atd. atd.
takže spinavy ponožky a trencle místo do prádla dáváte na lineho sluhu, no mňami ![]()
a právě proto, že partner není malý dítě, tak by měl už snas vědět, kam patří spinavy pradlo, spinavy nádobí, odpadky atd. já nejsem jeho máma abych za nim chodila a uklizela po něm bordel ![]()
@Fiducia píše:
@Kraťaska86 věnovat příjemnější činnosti se může potom, co po sobě uklidíNaštěstí se s manželem shodneme a úklid je běžnou součástí života, neděláme z toho nějaký problém
Žádný fusekle na stole a židle obložený hadrama bych nesnesla. To bych musela odstranit zdroj problému
ono totiž hodit ponožky (a jiny oblečení) do koše na prádlo vedle kteryho stojí zabere strašně moc času ![]()
@a12 píše:
ono totiž hodit ponožky (a jiny oblečení) do koše na prádlo vedle kteryho stojí zabere strašně moc času
Jo, to chápu. Ono to zabere hrozně času, když to dělá poprvé v životě ![]()
@Kraťaska86 píše:
Já spíš nechápu, jak můžete svým mužům nadávat, že neuklízí své špinavé věci nebo že si neuklízí boty. Když mi něco z toho vadí, je to můj problém. Můj muž je partner, ne dítě. Neumím si představit, že bych za ním přišla a řekla něco ve smyslu:Co to jako je tady? Řídíme se doma heslem: žít a nechat žít. Navíc má na špinavé oblečení líného sluhu. Vyměnil ho za heslo: že aspoň jedna židle v domě se měla narodit jako skříň. Každopádně úklid nehrotime a děláme raději příjemnější činnosti. Přeji krásný večer všem
Nadávat je že bych mu hlasitě třeba sdělila „doprrdele co tady do hajjzlu zase dělaj ty zkkurvený ponožky na gauči“ to je nadávání, já se normálně zeptám co to tam dělá, ať si to ullidí, nehodlám žít v binci jen proto abych se mohla vytahovat že mám chlapa doma a už vůbec nehodlám za ním chodit, uklízet po něm a pomalu mu i utírat zadek, je to dospělý člověk, tak ať po sobě uklízí. Jak to potom vypadá, když se děti v rodině učí pořádku, aby si po sobě uklízelo, učí se že maminka není služka, ale zároveň tu služku dělat chlapovi. ![]()
@Psisuchar píše:
Je to téma na sobotní odlehčení. Před pár dny, jsem se bavila s partou žen, kde si všechny stěžovaly, na odkládání ponožek svých mužů kamkoliv. Musím přiznat, že to je i můj případ. Ponožky na zemi, ponožky na židli, na gauči, párkrát i na stole s tím, že jsou čisté, ponožky v koupelně vedle prádelního koše. Všimla jsem si, že to je častý problém párů v domácnosti. Muži to samozřejmě jako problém nevnímají. Jen mi přijde zvláštní, že to dělá tolik chlapů. Zrovna ponožky
. Někde jsem četla, že to je určitý druh značkování teritoria
. Dělají to i Vaši chlapi?
Můžu se samozřejmě mýlit, ale domnívám se, že značkování teritoria fuskama je poněkud přijatelnější varianta, než kdyby si ho značkoval močí, jak to dělají ostatní zvířata…
![]()
@Psisuchar píše:
@Urubamba A když jsi ho konfrontovala, co ti řekl?
Řekl au, au… Ale ten moncl už mu zmizel…
![]()
@Fiducia píše:
@Kraťaska86 věnovat příjemnější činnosti se může potom, co po sobě uklidíNaštěstí se s manželem shodneme a úklid je běžnou součástí života, neděláme z toho nějaký problém
Žádný fusekle na stole a židle obložený hadrama bych nesnesla. To bych musela odstranit zdroj problému
Mě už se zdroj problémů odstranit podařilo, takže můžu mít v pohodě na jedné kuchyňské židli tepláky, na opěradle rifle na běžné nošení /kolem baráku, do hospody na nákupy/, na opěradle druhé židle rifle „sváteční“ a na třetí židli tiskárnu k PC, která je už cca 3 roky kaput…
![]()
@a12 píše:
Jakože ti přijde v pohodě, když sní třeba banán a slupku hodi na zem (to, že ti tam vadí je tvůj problém) ze se bude kupit tejden spinavy nádobí na stole protože ho není schopnej dát aspon do dřezu atd. atd.
takže spinavy ponožky a trencle místo do prádla dáváte na lineho sluhu, no mňami
a právě proto, že partner není malý dítě, tak by měl už snas vědět, kam patří spinavy pradlo, spinavy nádobí, odpadky atd. já nejsem jeho máma abych za nim chodila a uklizela po něm bordel
Ano. Je dospělý, tak ať dělá co uzná za vhodné. Nemám potřebu ho nijak peskovat, natož po něm uklízet. Uklidím co vadí mě. Jenže tohle všechno je o vzájemném přijetí ve vztahu. Vzala jsem si ho takového jaký je a nevidím důvod, proč by měl můj partner dělat to, co chci já. A já po něm nic nechci. O slupkách od banánu se nikdo nebaví. A chápu, že každý žijeme jinak. Takže žít a nechat žít je v tomto případě nezastupitelné. Navíc, nikdo není nucen to chápat, ale přijmout. Nám se spolu žije krásně i s ponozkama na líném sluhovi ![]()
@Anna766 píše:
Nadávat je že bych mu hlasitě třeba sdělila „doprrdele co tady do hajjzlu zase dělaj ty zkkurvený ponožky na gauči“ to je nadávání, já se normálně zeptám co to tam dělá, ať si to ullidí, nehodlám žít v binci jen proto abych se mohla vytahovat že mám chlapa doma a už vůbec nehodlám za ním chodit, uklízet po něm a pomalu mu i utírat zadek, je to dospělý člověk, tak ať po sobě uklízí. Jak to potom vypadá, když se děti v rodině učí pořádku, aby si po sobě uklízelo, učí se že maminka není služka, ale zároveň tu služku dělat chlapovi.
A to je právě to. Já po nikom nic neuklizim. Ani po muži, ani po dceři. Nevidím důvod. U nás se vzájemně tolerujeme. Ve všem. I se všemi hnusůbkami, které ke každému z nás patří. Jsme partneři. Nechodím za mužem a ani za dcerou, ať dělají to a to jen proto, že mě to vadí. Jenže mě to nevadí. Naučila jsem se, aby mi to nevadilo. Když jsem žila sama, uklízela jsem pořád. Pak jsme se sestěhovali s nynějším manželem a díky němu vím, že jsou důležitější věci na světě než ponožky na líném sluhovi. ![]()
Můj manžel je hází ke koši na prádlo a taky naruby. Moje teorie je taková, že se chce strefit do koše, ale když se nezadaří, už je nesebere, neb je vyrušen nějakou důležitou myšlenkou. ![]()
Už jsem rezignovala (je to dospělý chlap, nepředělám ho a za ten boj mi to nestojí), před praním je prostě sesbírám, otočím a smetu vysypaný bordel. Po předchozích zkušenostech jsem naučila syna (necelých 6 let) zapínat pračku a myčku, takže až půjdu do porodnice, tak budu celkem v klidu.
@Annnemari píše:
Jenže problém je v tom, že někdo žije a tím nenechá žít toho druhého. Uklízet si po sobě je otázka dohromady tak 10 minut denně, nedělat zbytečnou špínu chce jen trochu přemýšlení. Děti to učíme, chlap to už má umět.
Jistě. Souhlasím. My doma nemáme bordel a ani špínu neb se společně podílíme na údržbě pořádku a je u toho i legrace. Ale líný sluha podrží ty neposedne ponožky ![]()
@Kraťaska86 píše:
A to je právě to. Já po nikom nic neuklizim. Ani po muži, ani po dceři. Nevidím důvod. U nás se vzájemně tolerujeme. Ve všem. I se všemi hnusůbkami, které ke každému z nás patří. Jsme partneři. Nechodím za mužem a ani za dcerou, ať dělají to a to jen proto, že mě to vadí. Jenže mě to nevadí. Naučila jsem se, aby mi to nevadilo. Když jsem žila sama, uklízela jsem pořád. Pak jsme se sestěhovali s nynějším manželem a díky němu vím, že jsou důležitější věci na světě než ponožky na líném sluhovi.
Tak já jsem vždycky tak nějak tušila, ze jsou důležitější věci než uklízení. Taky třeba než oblékání nebo zdravení a přesto to z nějakého důvodu děláme. Pokud ti bordel nevadí tak to chápu, pokud ti vadil a musela ses naučit ho nevidět - proč se proste manžel nenaučil uklízet po sobě? Není řec o každodenním drhnutí všeho, ale o úplně základním uklizení po sobě.
@bse.pedro píše:
Mě už se zdroj problémů odstranit podařilo, takže můžu mít v pohodě na jedné kuchyňské židli tepláky, na opěradle rifle na běžné nošení /kolem baráku, do hospody na nákupy/, na opěradle druhé židle rifle „sváteční“ a na třetí židli tiskárnu k PC, která je už cca 3 roky kaput…![]()
@a12 píše:
Jakože ti přijde v pohodě, když sní třeba banán a slupku hodi na zem (to, že ti tam vadí je tvůj problém) ze se bude kupit tejden spinavy nádobí na stole protože ho není schopnej dát aspon do dřezu atd. atd.
takže spinavy ponožky a trencle místo do prádla dáváte na lineho sluhu, no mňami
a právě proto, že partner není malý dítě, tak by měl už snas vědět, kam patří spinavy pradlo, spinavy nádobí, odpadky atd. já nejsem jeho máma abych za nim chodila a uklizela po něm bordel
Pokud ho cepujes, kam co patri, tak jeho mama jsi