Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co byste dělaly - matka je otci nevěrná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.12.14 17:07
A co bys chtěla dělat? Já bych teda nedělala nic a myslela si svoje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 17:08
Osobně bych ji nekryla ani tehdy.. ale je dospělá, tohle si má řešit sama. Vzala bych to jako globál, celkově vztah rodičů, na základě toho dělala závěry. Takhle to nejde říct. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 17:09
Co bych dělala, nic. Nevíš co mají rodiče v osobním životě za problémy, bud ráda, že normálně fungujou jako máma a táta a nestrkej do toho nos.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 17:11
Souhlasím s @alenka84, můžeš si tak nanejvýš myslet svoje, ale nechápu, co bys chtěla dělat 
Nevěra se mi nelíbí, těžko bych ji odpouštěla, kdyby se mě týkala, ale velmi často má taky nějaký důvod. Kdo ví, jak to tehdy tvoje maminka prožívala a co ji k tomu vedlo.
A vytáhnout takhle po čase negativní emoce nikomu nepomůže, ani tobě, ani mamince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 17:15
Nepitvala bych se v něčem, o čem nemám ani potuchy…nebo teda spíš jen tu potuchu, ale co k tomu ty dotyčné osoby vedlo ví jen ony sami a je to čistě jejich věc. Nikomu to nepomůže, spíš ublíží
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.12.14 17:24
No dělat už se asi nedá nic, nechci vytahovat něco starého a už vůbec ne to řešit. Prostě jsem schopná se na to takhle kriticky podívat až teď. Jen ten vztah vůči ní se změnil, hlavně mě štve, že to tenkrát naložila na mě a já měla lhát s ní. Vztah rodičů, pořád jsou spolu, ona je tak nějak stejná povahově, táta byl spíš přehnaně upnutý na ní, nepil, nekouřil, netýral jí, staral se. Už s nimi nežiju, nevidím do toho, upřímně ani nechci. Jen s mámou je ten vztah prostě ne moc dobrý a nikdo z rodiny vlastně neví, proč. Vím, že to je jejich život, že to nemám řešit, na druhou stranu se neumím už vůči ní chovat jako tenkrát, že to je všechno bez problémů a ona je super máma.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.12.14 17:27
Každopádně díky za reakce, takhle vypsané se mi to řeší prostě líp..
- Citovat
- Upravit
8.12.14 17:44
Zakladatelko,
přesně jak píšou ostatní - nedělej nic, s tímto opravdu nic nenaděláš, nezamotávej se do toho a nesnaž se nic „řešit“.
Naprosto přesně to bylo u mých rodičů - kvůli netečnosti a nezájmu ze strany mého otce měla maminka po celou dobu manželství (cca 40 let) několik milenců - vše „stíhala“ v pracovní době 
a poprvé byla nevěrná v mém roce a půl. Otec to věděl, dokonce se sešel i s manželkou jednoho milence a chtěli to „řešit“. Nic nenadělali - maminka se s tímto pánem klidně scházela dál.
Taky jsem si říkala - to je hrůza, jestli já nebudu náhodou „stejná“ jako maminka, jestli nepůjdu v jejích „šlépějích“ apod…jako dítě jsem všechno věděla, všechno vnímala, opravdu všechno. Po smrti maminky jsem přečetla její deníčky a dokonce vím i jména těch pánů a kde a kdy se scházívali atd. atd…(maminka před 3 lety zemřela, otec zůstal sám).
No, já žiju skoro 20 let ve spořádaném a hezkém manželství 
, nevěrná jsem nebyla nikdy, a manžel byl v mých 21 letech můj první - takže se NEBOJ, že tě postihne stejný nebo podobný osud jako tvou maminku!!
ŽIJ SI SVUJ VLASTNÍ ŽIVOT!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 17:49
Jo a ještě chci napsat, že vztah s maminkou jsem měla naprosto SKVĚLÝ. Pro mě to byla výjímečná osobnost - citlivá, vnímavá, inteligentní a měla jako jediná z celé rodiny stále zájem o mě a moje chlapce - svoje vnuky. Milovala moc i mého manžela jako JEDINÁ fandila našemu vztahu a našemu manželství - otci bylo a je všechno jedno, o tchýni ani nemluvě 
. Takže já maminku i přesto všechno milovala a neskutečně mi chybí 
- a je mi jedno, že byla nevěrná a měla za život x-milenců. Spíš ji OBDIVUJU, že dokázala nerozbít rodinu, vymýšlet dovolené (otec se „neúčastnil“), jezdit s náma na výlety. Musela neskutečně strádat v citově chladném a odtažitém manželství - tak to prostě řešila jinými paralelními vztahy. Podle mě se měla normálně rozvést a žít si svůj život - tím, že dokázala tak dlouho vydržet (40 let) ve vztahu s citovým ignorantem jako můj otec - tak je pro mě téměř „světice“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.12.14 17:51
Gerberko, to je teda síla, o čem píšeš, vidím, že jsi to asi v dětství neměla jednoduché a obdivuju tě, jak ses s tím dokázala srovnat, a gratuluju k hezkému manželství 
děkuju moc za reakci a povzbuzení 
- Citovat
- Upravit
8.12.14 18:01
@Anonymní píše:
Gerberko, to je teda síla, o čem píšeš, vidím, že jsi to asi v dětství neměla jednoduché a obdivuju tě, jak ses s tím dokázala srovnat, a gratuluju k hezkému manželství
Jak píšeš sama - „ten vzor jsi neměla hezký“ - a je dobře, že to víš a že si to uvědomuješ.
Můj manžel je o 17 let starší než já a je vyučený elektrikář (já jsem VŠ) - otec a můj brácha (ten teda nevím proč - nic mu do toho nebylo ) - se proti mému manželovi velice tvrdě postavili (v době, kdy jsme spolu chodili).
JENOM MAMINKA mi mockrát opakovala - jestli se máte rádi a je vám spolu dobře, zařiď si svůj život, odejdi a využij každé chvíle, kdy jste spolu!!! Barák nebo majetek nic nezachrání, důležitý je váš vztah, že k sobě „patříte“. Já její slova můžu po hezkém 20tiletém manželství jenom potvrdit!!! I když se vyskytne občas nějaký „mráček“ (to v každém vztahu) - tak NELITUJU, že jsem si vzala zrovna mého manžela a udělám všechno proto, aby byl se mnou a s mými syny (15 a 7 let) co nejdéle a budu mu stále oporou jako on mě!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Potřebovala bych poradit. Co byste dělaly, kdybyste se dozvěděly, že vaše matka byla otci nevěrná? Začalo to, když mi bylo asi 16 let, kdy, když jsme byly samy, měla různé narážky o milencích, omylem jsem jí přišla na druhý, tajný, telefon, schovávala si u mě ve skříni spodní prádlo (to mi bylo okolo dvaceti, nicméně žila jsem pořád více méně u nich, živili mě). Nechtěla jsem ho u sebe mít, řekla jsem ať si z mojí skříně sebere věci, nechtěla a neudělala to. Mám pocit, že nikdy o otci neřekla nic hezkého. Nevím, jak se k ní mám chovat. Celé jsem se to snažila roky ignorovat, dělat, že to není, ale vyplouvá to na povrch, zvlášť, když se teď snažím žít plnohodnotně ve vážném vztahu. Bojím se, že ten vzor jsem zrovna neměla moc hezký, když jsem neviděla úctu k partnerovi apod. Nevím, jestli jí můžu odsoudit, člověk to dělá těžko, když je to jeho máma, zároveň mám pocit, že se to nedá přejít. Štve mě, že je to navíc až takhle zpětně, po několika letech, ale tenkrát jsem to asi neuměla úplně odhadnout. Děkuju všem za názory…