Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Milé maminky, za týden bude mít můj syn rok a za ten rok a vlastně i před synovým narozením jsem si vyslechla mnoho moudrých rad a názorů. Často tady na emimi čtu např. o dětech, které nespí, nepřibírají, procházejí obdobím vzdoru ( dnes jsem četla zmínku o ročákovi, co jím právě prochází). Čtu o problémech s dvouletýmá, tříletýma dětma, které matky nezvládají, stěžují si na vybíravost v jídle, záchvaty vzteku, neposlušnost apod. Většinou se do takových diskuzí přidá dost matek, které se snaží zakladatelku uchlácholit, přikyvují, že tohle zažily taky, a že to je normální. Jak jsem psala, syn má zatím rok, takže se v problematice dvouletých neorientuji, ale zatím můj syn nezapadá do žádných měřítek normálního ( emiminovského) vzorce chování. Zajímalo by mně, jestli je můj syn taková rarita, že se dokázal naučit sám se zabavit, že pochopil, že po koupání je večeře a jde se spát. Neznám žádné vzdory, můžu si spát do kolika chci a syn si prostě hraje v postýlce, je prostě hrozně hodný a většina lidí mi říká, že to není normální. Nedokážu si představit, že se během roka změní, že z něj bude dvouletý uřvaný uzlík, který se mi bude válet v obchodě po zemi, bude si vymýšlet v jídle ( u jídla jsem nekompromisní ), bude si lítat po bytě a ničit vybavení, čmárat po zdech a na vše mi říkat NE. Podle toho co tady čtu a co slyším z okolí jsem pochopila, že tohle je prostě normální a tohle období se musí přežít, jak jsem psala, syn do těchto definic nikdy moc nezapadal. Chápu, že když si tady založí diskuzi mamina, která má nervy v kýblu, tak si do ní nepůjdou kopnout matky hodných dětí a nenapíšou ji, že má nevychovaného smrádka, ale zajímalo by mě, jestli jsou tady na emiminu i matky ( hlavně starších dětí) které ustály období vzdoru, jako období, kdy se vlastně nic moc neděje, jen je to dítě trošku průbojnější, jestli tu jsou matky, které neměly problém s výchovou, zvládaly dovolenou se dvěma batolaty, zvládají domácnost se vzdorujícím dvouletým a najdou si i čas pro sebe. Zatím jen poslouchám ze všech stran, že mi tohle brzo skončí a zatím nic. Hledám maminky, které mi objektivně a na základě vlastních zkušeností můžou říct, že ne vždycky, to končí křikem a prošly se svými dětmi všemi těmito etapami celkem v klidu. Doufám, že se tady nestrhne hádka, nezakládám toto téma jako provokaci, jen mě toto téma opravdu zajímá, děkuji z názory ![]()
Mám tři holky - 21,16 a 5 let. Všechny tři byly a jsou hodné, slušné, pracovité a vtipné. Neprožívaly období vzdoru, dobře spaly, jedly, chodily do školky, do školy…první děv měly pubertu, která se projevovala snad jen akné v obličeji, prostě prima holky.
Ahoj… mam deti dve. Starsi dcera byla dite klidne, hodne, kde jsem ji polozila, tam jsem ji nasla. Syn je ve stejnem veku pravy opak…
Samozrejme dost dela vychova, respektive vymezeni hranic… Tolik muzu k tomuhle tematu rict.. ![]()
Moje matka třeba tvrdí, že ani já ani můj bratr jsme žádné období vzdoru neměli, prý jsme to jednou zkusili, tak námi třepla a prý už jsme to nezkoušeli, no nevím jestli spíš nezapomněla (i když nepatří mezi ty slepě zamilované maminky, které vidí své děti vidí jako anděly, spíš právě naopak). Jinak syn má 1,5 a je hodný, ale nějaké ty vzteky, když jsme něco zakázali jsme si už taky zažili, někdy mu říkáme „náš malý mohamedán“. Ale s jídlem ani spaním problém nikdy nebyl.
Ano, máš „nenormální“ hodné dítě, když si můžeš spát a ono si hraje v postýlce. ![]()
První dcerka byla hodné spokojené spavé dítě, jen to jídlo do dneška nic moc. Nevybírá sí, ale moc nejí. Druhá dcerka to samé, jen už si potřebovala s někým hrát, když už není sama. A třetí se musí ve všem vyrovnat těm dvěma.
@Deninina mám úžasnou skoro tříletou dceru. Byla naprosto hodné poslušné batole
dodnes je opravdu samostatná a šikovná, ale ano v cca 2 a půl letech přišel vzdor a já mohla skočit z okna
![]()
Druhé dcerce byl teď rok a je to právě to kňourající, nesamostatné mimino, které nesmí ani pochovat nikdo jiný než já…
každé dítě je jiné. I když popravdě, těch,,hodných'' je fakt míň.
Užívej si to…zítra to muže být jinak ![]()
Příspěvek upraven 09.08.14 v 14:04
Emička je prozatím taky skvělá, opravdu skvělá a to co čtu od jiných doma neznám. Ano začátek byl těžší, ale navštívila jsem odborníka, ten mi řekl jak na ni a od té doby je to neskutečnej MILOUŠ (rozuměj miláček hodný)…je ji měsíců a je naprosto úžasná ![]()
Mému synovy je rok a třičtvrtě a je taky hodný, sice už se i vzteká ale oproti ostatním vrstevníkům ne tolika, ale taky byl hodný a samostatný, ale určité vývoje osobnosti u něj jsou ale není to nic hrozného.. každé dítě se musí osobnostně měnit, je tot totiž normální, horší je když období nemá, ani trochu´..
Moje dcera do 4 let zlaté díte, dneska v 5 je na zabití:)) a roční syn si takéh hraje v postýlce než se vzbudím, po jídle jde skoro sám spát bez uspání a je clekem hodný…jen cekám kdy to skončí:))a začne boj ![]()
@Deninina Asi záleží, co clovek povazuje za hodne dite. Moje starší (dvouleta) je podle mě opravdu hodna holčička. No, když se tím ale zacbu zabývat, tak máme hodne velké problémy s usínáním, v noci se mi kolem roka budila i 8×, teď tak jednou, dvakrat. Do pul roku jsem ji mela jen na rukách, jinak nechtěla, kolem roka totální maminac, jinak řev. Ale porad si o ni myslim, ze je hodna. Druha (dvouměsíční) umí sama usnout v postýlce
, to jsem doteď nezažila. Je taková samozabavovaci, ale zas když něco není po jejím, dokaze to dat hodne najevo. Ale taky ji povazuju za hodnou.
Je teda fakt, ze jsem nezažila dite, které spi samo od osmi do osmi, pres den dvakrat dve hodiny a mezitím si samo hraje. To fakt existuje?
@Deninina
musím se pousmát, tak trošku Tvojí „naivitě“…máš první dítko, co?
jen počkej za pár měsíců… Pravdou je, že si kolikrát říkám, že „ti starší tohle snad nedělali!, ale spíš si to za těch 16,17 let nepamatuji
. Naše třleťačka je totiž "děsná“, vzdorující, uječená, prostě svému jménu dostála na 100%-Victoria. Na druhou stranu krásně mluví, je hodně samostatná, se vším mi pomáhá-vaří, uklízí myčku, sama se oblékne. Na hřišti se nejednou podivují, jak si sama vyleze na houpajdu, lozí do výšek a je společenská. Ale už ani nepočítám kolikáty má vzdor, po pár měsících klidu, míru a vychované holčičky to přijde jako blesk z čistého nebe. K tomu sourozenecká žárlivost, z toho plynoucí schválnosti… Ale nic se nevyrovná tomu, když se dvě malé prdelky spolu začínají hrát, vymýšlí lumpárny a smějí se
Pak přijde „kočkovací“ období a po pubertě už je to pohoda
to se mají rádi. Ale fakt „klidné“ dítě neznám a věř mi, že domácnost zvládám i se dvěma postpuberťáky, jedním vzdorujícím tříletým a kojencem. Vařím denně oběd pro všechny, chodíme na hřiště, jezdíme k babičce, zajdu si jen tak na plk s kamarádkou… a to je chlap vytížený pracovně, že ráno mizí a většinou se vrací až jsou nejmenší v posteli
. PS: bydlíme v patrovém RD rozlohou 240m2 a „dokonce“ ho zvládám udržovat v čistotě a pořádku ![]()
Neboj,
bude hůř… ![]()
Aby jste mi holky rozuměly, chápu, že každý má nějakou povahu, já byla vždy tvrdohlavá a zůstalo mi to dodnes ( buď bude po mém a nebo bude po mém
) ale myslím si, že za hodně může výchova. Neříkám, že syn je vždy vysmátý a hodný, taky se rozbrečí, když mu něco nedovolím, nebo mu něco vezmu, ale dvakrát si zařve a jde si hrát jinam, prostě je takový pohodář. Ale podle emiminovských měřítek asi není normální. Moc mě potěšilo, že mi tady některé z vás napsaly, že jejich děti byly a jsou hodné a zvládáte je v pohodě, to jsem přesně potřebovala slyšet ![]()
Hele našemu je 5
Hodné dítě, od miminka. Ve 2 letech už hezky mluvil takže byla už domluva.
Vzdor jsem nějak nepostřehla
Tak se děsím jestli mi to nevrátí všechno v pubertě ![]()