Co s malým vzteklounem???

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

ekita

8.3.05 14:36

načítám...

Co s malým vzteklounem???

Ahoj!!!
Přemýšlím, jaký mám zaujmout postoj, jak se mám zachovat, když náš malý začne vyvádět. V dubnu mu budou 2 roky. Vždycky, když s ním přijdu na návštěvu k babičce, prababičce apod. ztropí scénu. Nejprve zazvoní, přes dveře se i směje, mává apod., ale ve chvíli, kdy se dveře otevřou, začne ječet, otočí se a chce pryč. Dovnitř ho musím vtáhnout násilím, slíknout a zout za jeho neustálého řevu. Takhle se vydrží chovat asi 10-20 min. Zkoušela jsem ho nechat vyřvat na chodbě samotného (žádný úspěch, stojí a řve, dřív jsme „vyměkli“ my než on), vzít si ho k sobě a mazlit se (řve a pak začne dělat, že tam není, je na mě přiklíšťovaný). Po těch 10-20 min, když někdo dělá opičky… tak se začne usmívat a pak komunikovat, pak se ode mě dokonce i „odlepí“ a už se chová normálně.
Ale co mám dělat nazačátku? Mám ho nechat na chodbě třeba celou dobu návštěvy, mám ho i přes jeho odpor vnést do místnosti a mazlit se s ním, mám mu dát na zadek :-( nebo s ním nemám nikam chodit :-( ? Já nevím, přijde mi, že nic nezabírá a mě je vždycky trapně. Nedávno mi udělal scénu v restauraci při obědě. :-( stál u dveří a řval a nic nechtěl (jíst, pít, hračky, knížky, mámu…). Vydrželo mu to asi 20 min, pak s ním kamarádka šla ven, abych se v klidu najedla. Mrnous pak venku slupnul rohlík a rizoto od Hami. :-(
Ještě musím dodat, že se mu nikdy u nikoho na návštěvě nebo někde jinde nic zlého nestalo, spíš naopak. Nikde jsem ho nenechala a neodešla.
Za jakoukoli radu, útěchu, inspiraci… budu vděčná.
Díky.
Kíťa

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Anonymni

8.3.05 17:24

načítám...

Ahoj ekito,

zkusím ti poradit z vlastní zkušenosti, je to trochu tvrdší, ale na mé děti to celkem zabírá. Třeba ti někdo poradí účinější a mírnější postup, ráda se přiučím

Mám kluka - 8 let a holčičku - v dubnu 2 roky, takže to samé, jako ty. Toto období začíná být vztekací, děti si uvědomují svou identitu a zkouší hranice rodičů, kam až můžou v jejich trpělivosti zajít. Ale pro tvou útěchu toto období taky netrvá věčně :lol:
Nejdůležitější je vytrvat v tom, jak se k dítěti zachováš. Tudíž můj názor je ten, že pokud ho na návštěvě necháš vztekat na chodbě (já bych v tvém případě udělala totéž :wink: ), máš ho tam nechat, dokud ho to nepřejde. Když ho vezmeš dříve, on bude propříště vědět, že to řvaní zabralo a logicky to bude neustále opakovat. Proč by to taky nedělal, když si tím vydupe, co chce!
To samé v restauraci - po 20 min. řvaní dostal jídlo venku… Opět si vydupal, co chtěl - jít pryč. Buďto udělejte kompromis - tak jak to děláme my - když jsme s dětma v restauraci nebo podobně a ony chtějí jít ven, s manželem se vystřídáme a chvilku s nima zůstaneme venku. Pak jíme všichni společně a je klid :wink: Anebo když už jste ho nechali vztekat, tak měl odejít s váma a až by se uklidnil, místo jídla bych mu vysvětlila, že vevnitř zlobil když měl papat, takže teď nic nebude. On hlady neumře, možná to zkusí ještě zopakovat. Ale děti jsou chytré dost, takže když budete důslední, tak zjistí, že si řevem nic nevydupe!

Pro příklad - když se dcera (u syna to bylo to samé) začne vztekat, pošleme jí do pokojíku s tím, že má přijít, až bude klidná. Někdy to trvá dost dlouho, mně je jí líto, ale vždy přijde v klidu, my se pomazlíme a já jí vysvětlím, že vztekání nemá smysl - samozřejmě tak, aby tomu rozumněla :wink: ¨
Když jsem někde venku a popadne jí vztek, snažím se přenést přes to, že mě všichni pozorují a zachovám se stejně - neustoupím. Než se to rozjede do vzteku, vždy se s dětma snažím hodně komunikovat a nabízet jim kompromisy - a to také dost zabírá

Zkus synovi před návštěvou vše vysvětlit, že se nemá čeho bát, kdo tam bude, že máma neodejde. Proberte i tu variantu, že když se bude vztekat, zůstane na chodbě a nic si nevydupe.
Vztekací období ho sice přejde, ale pokud se dítě v tomto věku naučí, že si vše vydupe řevem, později to bude ještě složitější.

Přeju pevné nervy, snad jsem ti trochu poradila.
Lucka

Citovat
Upravit

kacenka001

167

8.3.05 18:46

načítám...

Ahoj, ja naprosto souhlasim s Luckou.
Snad kazde dite zkousi, kam az muze zajit. A jen na rodicich je kam ho az zajit nechaji. Asi se nic nevyresi vecnym jecenim a pohlavkovanim. Jak pise Lucka, zkus mu predem vysvetlit kam pujdete, co ho ceka a co bude v pripade, ze se bude vztekat. Chce to pevne nervy a hlavne snazit se zachovat klid, coz obcas nebyva zrovna jednoduche, ale myslim, ze se to vyplaci a urcite prinasi vysledky.
Moje sesternice ma 2 deti. Uz 9 a 6 let. Kamkoliv s nimi uz od mala prisla, vsichni je obdivovaly jake jsou to slusne a hodne deti. Ona mi rikala, ze samozrejme obcas krici, placne po zadecku, ale predvsim s nimi o vsem mluvi, vysvetluje, ze to nesmi, proc to nesmi, ze pujdou tam a tam a jak se tam maji chovat.. proste pry takove bububu. Je mi jasne, ze kazde dite je jine a potrebuje asi trosku jiny pristup, ale snad i tohle nekomu pomuze.
Takze pevne nerviky a hlavne snazit se zachovat kliiiid za kazdy situace :wink: !!
Jana a Kacenka, 1 rok.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymni

8.3.05 18:50

načítám...

Ahoj,
naprosto souhlasím s Luckou, když se začnou děcka vztekat na návštěvě jdou do kouta a tam jsou dokud se neuklidní a zabírá to. Doma se vyvztekávají taky v pokoji. Je pravda, že u dcery se občas stane, že ani to nezabere a pak pomůže léčba šokem, většinou omytí obličeje namočenou žinkou. Kamarádka používá i studenou sprchu, ale to mi přijde už moc drastické, takže tu nepoužíváme.
Přeji pevné nervy.
Verča, Klárka(2),Míša(3,5)