Co všechno překousnete kvůli penězům?

Anonymní
27.5.12 20:07

co vsechno prekousnete kvuli penezum??

Ahojky chtela bych se zeptat co vse je mozne vydrzet kvuli penezum.Muj partner a otec meho ditete nas financne podporuje,bez neho by to bylo samozrejme tezke.Ale to je tak asi vse,zbytek milenky,lhani,paranoia,hospoda,gambling,netraveni casu,zadny kompromis,respekt,proste hruza.A to o sobe tvrdi ze je hodny muz.No nevim ja co se ditka tyce,ktere samozrejme moc miluju snasim ajsem ochotna snaset,nechci se citit,ze mu neco vezmu,penize jsou treba a nechci zivorit,ale uz vazne psychicky nemuzu,porad ho omlouvam,ale dochazim jiz k tomu,ze on se nikdy nezmeni a nez takhle trpet tak radsi byt sama.Jen jsem se chtela s nekym podelit,mozna nekdo je ve stejne situaci.Diky :hug: :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
13896
27.5.12 20:19

Pokud tě podporuje, ve smyslu, že ti dává dost peněz, tak si je šetři, abys mohla odejít. Připrav si potají „cestičku“… protože pokud jsi už psychicky vyčerpaná, nemá k tobě respekt atd. … není to vhodné prostředí pro dítě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33916
27.5.12 20:20

Udělej si nějakou rezervičku z tojo co Ti manžel dává a až budeš mít tolik,že budeš schopná se postavit na vlastní nohy tak ho kopni do prdele.
Mám spoustu takových kamarádek co jsou ve vztahu jako Ty a jsou zticha,protože nemají příjem takový aby dokázali se o sebe postarat.Jsou neštastný a tohle není život tak zkus se postavit na vlastní nohy.
Vím,že máte děti a asi chceš udržet manželství..asi tomu nerozumím,ale já bych takhle nedokázala žít ani jeden den.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4118
27.5.12 20:22

Můj táta je workoholik, od nějakých mých 10ti nebýval doma, a když náhodou byl, pracoval. Vlastně je to pořád stejné.
Mít peníze je hezké, ale „trpět“ kvůli nim už nechci :nevim:
Chování tvého muže bych nepřekousla ani omylem :nevim:

Příspěvek upraven 27.05.12 v 20:24

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33916
27.5.12 20:22

K Tvé otázce..tohle bych nepřekousla i kdyby snášel zlatá vejce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6578
27.5.12 20:42

Ono to možná jde všechno chvíli tolerovat kvůli dítěti, ale dlouhodobě tak normální člověk žít nevydrží. Maximálně kdyby mu byl ten druhý lhostejný a žili si oba své životy (i za cenu milenců), ale jinak se to podle mě nedá dlouho snášet. A proč taky. Chvíly může být hůř, ale pořád rozhodně ne…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
116
27.5.12 20:44

Přítel měl několik let práci s nic moc platem, postup víceméně žádný možný(já studuju) a tak společné bydlení v nedohlednu. Před několika týdny se oběvilamožnost nové práce, jen nejdřív musí udělat školení, nějaké testy atd… Pak možnost finančně si polepšit a v budoucnu polepšovat víc a víc…
No ty poslední týdny je přítel pernamentně ve stresu, učí se, školení po večerech do desíti a volné večery je úplně mrtvej a napruzenej..... Vyhlížím konec toho školení a pořád si říkám že pak už to bude lepší… Jenže nová práce bude náročnější časově i psychicky… No nevim, nevim… Připadá mi, že takto jsme nešťastní oba, dlouhodobě bych to asi ani kůli penězům nezvládla…

To jak se chová tvůj muž, to je ještě mnohem horší, s takovým člověkem bych nebyla…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
72728
27.5.12 20:47

Tak teda nwm, já bych to nekousla.. Já radši „živořim“, ale jsem s mladým sama a mam klid. Pokud máš možnost, nasysli si nějaké peníze a pak se osamostatni. To, že máš dítko ještě neznamená, že se musíš zahrabat v takovém vztahu :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Scarlett2011
27.5.12 20:54

To co popisujes bych neprekousla a ihned bych odesla. :think: Mam svou hrdost.

  • Citovat
  • Upravit
756
27.5.12 21:03

spokojená máma = spokojené dítě…já byla těhotná ve 3. měsíci, když se začal ulejvat z práce na ryby…neměla na tu práci a lhal mi, že do ní chodí…nakonec to prasklo, že si pučuje od rodičů a spíš sem živila já ho… došlo to do stádia, kdy jsme spolu buď nemluvili nebo jsme se hádali tak, že jsem po jeho útěku od hádky měla čeno před očima, studenej pot, nevolnost a podobný stavy…i tvrdnutí a bolest bříška…trvalo to asi 2 měsíce…každej večer co jsem vedle něj usínala, tak jsem přemýšlela co mám dělat!!!neměla jsem nikoho kdo by mi pomohl…dokonce ani s taškama na vlak!řekla jsem mu jednou, že už na to nemám a odejdu a že ho tím varuju…samozřejmě se nic nezměnilo.sbalila sem věci a šla na vlak dom k mámě…samozřejmě dolezl..ale nejdřív sem ho v tom nechala vykoupat..a až mu došlo jak to fakt nepude…nehcala sem ho ať mě navštěvuje na víkendy..a tak to je do teď.ale už se stěhuju za měsíc zpět i s prckem…má stálou práci co má rád a je klid.tím chci říct…že se nic nezmění…a pokud hluboko v sobě cítíš, že se to nezmění.načerpej vztek pokaždé.když tě nasere a to ti dá sílu odejít.i moje máma vychovala 2 děti sama a jsme normální a šťastný lidi.instinkt matky ti poradí..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2976
27.5.12 21:24

Dlouhodobě to nevidím perspektivně. Makala bych na sobě, vzdělávala se, hledala solidní uplatnění, šetřila prachy, sháněla bydlení…a hlavně sbírala síly na odchod.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14079
28.5.12 07:05

To, co prožíváš ty, bych kvůli penězům nepřekousla.
U mě je tak nějak ještě snesitelné např. minimální trávení času s dětma přes týden, jednou ročně mužova samostatná dovolená (druhá je pak s námi a v době té jeho výletujeme), když jsou různé oslavy, že nepomáhá s přípravama, ale chodí na čas, v podstatě nehlídá (ale máme oboje prarodiče s radostí hlídající). Nepije, do hospody jde 2× do roka, kluky sebou bere za prací, když to jde.

Ale milenky, pravidelné hospody, lhaní a nerespektování není nic překousnutelného.
Souhlasím s @AnastazieB - když ti dává dost peněz, šetři si stranou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.5.12 08:48

Zakladatelko, mám to úplně stejně jako ty. Co potřebuje, koupí, nájem platí, ale jinak žádný respekt, hospody, milenky, vyhrožování, opilecké scény. Jsem už z toho psychicky na dně, dokonce komunikuji s psychologem, abych to jakž takž snesla, než půjde malá do školky a já do práce. Ale - šetřím a hodlám odejít, jen co budu schopná sama sebe uživit. Nakonec u nás se to vše obrátí, protože přítel si dělá svým stylem života obrovské dluhy, takže zatímco já budu mít bydlení, práci, konečně klid (byť budu počítat každou korunu), mu bude chodit jedna exekuce za druhou. Každopádně jakmile se odstěhuji, chci začít pravidelně chodit k psychologovi a nějak se s touto situací srovnat, protože ono to na tobě bohužel zanechá následky, ještě dlouho po odchodu se budeš bát, budeš ve stresu a budeš mít možná problém v příštím vztahu.

  • Citovat
  • Upravit
PaníKadrnožková
28.5.12 09:20

Ty jo, tak jsem čekala zábavnou diskuzi a ona je to takováhle síla … :,(

No jasně, souhlasím s předchozími příspěvky, tohle není život, tak ti držím moc moc palce, ať najdeš sílu postavit se na vlastní nohy :hug:

Já teda překousávám občasné služebky s noclehama (v průměru jednou za měsíc, ale když se to nakupí, tak špačkuju) s následným vyspáváním a nepoužitelností :roll: A obecně, s jídlem roste chuť, takže když člověk peníze fakt nemá, tak zjišťuje, jak málo stačí na relativně slušný život a čím peněz je, tak si vymýšlí kraviny, které musí nutně mít a zažít :roll:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová