Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
A proč nebereš to trittico? Už rok se trápíš a nic s tím neděláš? Samo se to nevyřeší. Mluvím z vlastní zkušenosti.
@barabrambora
Protože jsem brala citalec par měsíců a bylo to horší než lepší. A mám strach ze to bude zase to same peklo.
Když to nezkusíš, tak nezjistíš jestli ti pomůžou. Někdo musí hledat dýl než najde ty správné. Já jsem taky brala citalec a než jsem našla tu pravou dávku, tak mi to trvalo asi 3 měsíce. Máš k tomu i něco na uklidnění? Neurol, xanax nebo něco podobného?
@barabrambora
Nene nemám.
Hrozné se bojím ze tak zůstane můj život. Asi jsem blázen když na to myslím neustale.
Hlavně se bojím strachu a těch úzkosti. Ničeho jiného.
A léky máš od psychiatra? K psychologovi chodíš? Taky jsem to měla jako ty. Úzkosti začaly po ukončení těhotenství ve 22. týdnu kvůli vvv mozku neslučitelné se životem. Rok a půl jsem se trápila, ke konci už skoro nikam nechodila, protože se mi hned udělalo špatně. Dojít pro syna do školky? Masakr. Jednou o víkendu jsem vstala se šíleným záchvatem úzkosti, že jsem se chystala vyskočit z balkónu. Už jsem měla ruku na klice a na sedačce seděl můj 5 ti letý syn. V poslední chvíli jsem se probrala. A druhý den se objednala k psychiatričce. Naštěstí jim někdo odpadl, tak jsem šla hned za 3 dny. Bylo to peklo. Záchvat s balkónem jsem měla ještě jeden, ale zle mi bylo ještě pár měsíců než léky zabraly. Měla jsem k tomu ještě xanax. Ten jsem pomalu vysadila. AD jsem brala rok a půl. Pak jsem otěhotněla, porodila. Malá teď bude mít rok a úzkosti se mi vracejí jen v období MS a ovulace. Na začátku jsem si taky říkala, že to nikdy nebude dobré. A ono je. Jen s tím musíš začít bojovat. Bude zase dobře. Já jsem věděla z čeho úzkosti mám, tak mi pomohlo pár sezení u psycholožky. A když příjde úzkost už ji neřeším, protože vím, že zase zmizí a nic se mi nestane.
@barabrambora
Pani to jsi měla taky peklo na zemi.
No mne to začalo strachem o zdraví a dostala jsem takový panický strach ze to byl hotovy masakr. Pocit ze jsi někde jinde než ostatní. A pak to bylo denně neustale. A už jsem de nebala o zdraví ale těch stavu. A samozřejmě jak jsem se toho bála tak jsem si to volala k sobě.
Takhle to bylo půl roku. Pak jsem šla k psychologovi a ten mi dal citalec. Brala jsem až 40mg a bylo to mnohemhirsi mnohem.
Vysadila jsem postupně a snažila se vůli to změnit. Zaměstnat hlavu, ale šlo to špatně.
No a teď jsou z toho úzkosti denně a strach. Nejde se uvolnit a dýchat v klidu. Asi mi moc dobre rozumíš.
Takže toho trittrica se bojím šílené. Jestli brát nebo ne. Atb mám ještě na tři dny. Prave jestli mi to nezhirsilo to atb. Počkat ještě nebo ne? ![]()
Jinak mám psycholožku.
Já jsem začínala na půlce citalecu, ale bylo mi po něm hrozně. Tak jsme zkusili čtvrtku. Tu jsem brala asi 14 dní. Pak půlku a po nějaké době celý. Ale trvalo to fakt dlouho. Né, že by mi bylo pořád tak hrozně, ale nebylo mi dobře. Teď jsem fakt v pohodě. Tobě psala léky psycholožka a né psychiatr?
@barabrambora
Ano teď to trittrico psycholožka. Predtim psychiatr ten citalec.
No já mám fakt obavy ze to nikdy nezmizí.
Ale děkuji moc za rady.
Psycholog nemůže psát léky.
Jinak také trpím úzkostmi a když beru ATB, tak se to ještě zhorší. Cotrimoxazol jsem brala opakovaně na záněty močáku a moc dobře mi při něm taky psychicky nebylo.
Trittico je takové slabší AD bych řekla, mně nedělalo vůbec nic, měla jsem ho tedy spíše jen na spaní, protože AD jsem brala ještě jiná, ale ani na spánek mi nepomohlo, ale nežádoucí účinky, ani zhoršení stavu jsem neměla. Citalec jsem brala také a první týden na něm šílené zhoršení úzkostí, ale pak si to sedlo a nějakou dobu jsem brala 40 mg.
Ale určitě zas bude lépe, držím palce.
Ahoj holky. Rok se trapim se strachem a úzkosti. Mám je denně je to peklo.
Nyní jsem začala brát na zánět atb cotrimoxazal a zhoršilo se to. Hlavně při usinani mne to rozklepe a dostává do paniky, kterou jsem netrpěla. A to na nic při usnuti nemyslím.
Mám doma ještě trittico který jsem teda ještě brát nezačala. Bojím se ze se to pak zhorší. No i když teď už je to stejně peklo.
Děkuji všem kdo pořadí.
Doufám ze po atb to snad přejde. Jsem zoufalá. Není to život. Myšlenky neustale u strachu a nejde teď už vůbec přepnout.