Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Čtyřleťákovi není nic dobré
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.6.20 00:10
Mas ho celkem slusne rozmazleneho, jizda na kole ve 4 letech neni zadny zazrak sikovnosti, bezne jezdi certsve trilety decka.
Osobne bych pritvrdilav rezimu a vychove, podle popisu skaces jak on piska a svet se toci jen kolem neho, jestli nepritahnes brzdu ted, pozdeji uz nemusis byt uspesna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 00:21
A co jim nevymyslet porad nejaky program? Nemuze byt starsimu lito, ze s nim netravi tata cas? Nemuze mu chybet to, ze nemas cas na starsiho bez pritomnosti mladsiho?
Uprimne, mit takovy program jako vy, tak me z toho brzy klepne. Mozna jsem pecival, ale neumim si predstavit porad nekde s detmi litat. Zvlast, kdyz si to vlastne ani neuzijete a je to pro vas plne stresu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.20 00:25
Je mi celkem jedno, v kolika kdo jezdí na kole (tříleté dítě v mém okolí je teda obvykle rádo, že sotva jede na koloodrážedle, ale o to fakt nejde, máš pravdu). Asi jsem se špatně vyjádřila. Prosím o KONKRÉTNÍ RADY. Co mám dělat, aby opravdu poslechnul. Že tohle se prostě nedělá a přidává mi to práci a už nemám zájem si s ním hrát, tak on jenom kouká, co by kde zase vyvedl. Že za trest odněkud odejdeme, za to jsme v důsledku potrestaní spíš my, protože až do večera posloucháme jeho protivnou náladu. 
Já neskáču jak on píská. Ale potřebovala bych v dost případech, aby on tak skákal. Z mého pohledu, ať si (ne)výchovy tvrdí, co chtějí, prostě já mám zkušenosti se světem dýl než on a základní pravidla mu potřebuju předat, aby to fungovalo, bohužel on to odmítá a just to dělat nebude, tak jak ho mám přesvědčit? 
- Citovat
- Upravit
17.6.20 00:31
@Anonymní píše:
Je mi celkem jedno, v kolika kdo jezdí na kole (tříleté dítě v mém okolí je teda obvykle rádo, že sotva jede na koloodrážedle, ale o to fakt nejde, máš pravdu). Asi jsem se špatně vyjádřila. Prosím o KONKRÉTNÍ RADY. Co mám dělat, aby opravdu poslechnul. Že tohle se prostě nedělá a přidává mi to práci a už nemám zájem si s ním hrát, tak on jenom kouká, co by kde zase vyvedl. Že za trest odněkud odejdeme, za to jsme v důsledku potrestaní spíš my, protože až do večera posloucháme jeho protivnou náladu.
Zkoušela jsi vysvětlovat - Př. na strom lézt nemůžeš protože by si mohl spadnout, ale můžeš dole posbírat šišky apod. dát hned alternativu co udělat může. Nebo obecně spíš mluvit v duchu co má dělat než jen říkat zákazy. Zrovna včera jsem se při návštěvě hřiště zaposlochala, jak rodiče s dětmi mluví. A vážně je to samé nesmíš, nemůžeš, musíš, apod. Když bych tohle musela poslouchat já, tak bych ty dospelaky poslala k šipku. Nebo mě ještě napadá říct před odchodem z domu, jdeme tam a tam, půjdeme tam všichni pěkně po chodníku za ruku a až tam budeme budeme běhat, skákat… Neříkám, že je to všelék, ale trochu by to pomoct mohlo…
Příspěvek upraven 17.06.20 v 00:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.20 00:32
@Westie777 píše:
A co jim nevymyslet porad nejaky program? Nemuze byt starsimu lito, ze s nim netravi tata cas? Nemuze mu chybet to, ze nemas cas na starsiho bez pritomnosti mladsiho?
Uprimne, mit takovy program jako vy, tak me z toho brzy klepne. Mozna jsem pecival, ale neumim si predstavit porad nekde s detmi litat. Zvlast, kdyz si to vlastne ani neuzijete a je to pro vas plne stresu.
No tak může mu to být líto, ale co mám jako dělat. Asi nejsem jediná na světě, která má na starosti 2 děti, ne? 
S manželem jsem na tohle téma měla nespočet rozhovorů, řešením je dodělat barák, pak už bude mít děti opravdu bez milosti. Nicméně pak se nabízí další sporné téma, nejlepší tatínek, pro kterého je program miska sladkostí u babičky a babičky starejte se. A strašná matka, která po dětech chce, aby neshazovaly ostatní z průlezek, čistily si zuby a dělaly i něco kontruktivnějšího než jíst sladkosti, že jo.
- Citovat
- Upravit
17.6.20 00:35
@Anonymní píše:
No tak může mu to být líto, ale co mám jako dělat. Asi nejsem jediná na světě, která má na starosti 2 děti, ne?
V tomhle případě, pak tatínkovi program vymyslet. Třeba že spolu půjdou do bazénu, zoo apod. Žádné sezení doma nebo u babiček…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 00:40
Mam 3,5 letyho a na neho od “mala” fungovalo vysvetlit, proc ne a co treba ano, domluvit se, najit kompromis, alternativu. Zakazy, prikazy stroze vyrcene nefungovaly, takze doma jedeme v tomto.
Parkrat dostal i na zadek, nijak dramaticky, ale tak, ze nyni staci pripomenout a kmita.
A vzdy jsme s muzem drzeli za jedno, tzn. jeden neco rekl, mlady pan nesouhlasil a zkusil na druheho, jestli ten nahodou neuhne.
Ale je fakt, ze my jako rodina spolu travime veskery volny cas, tiha neni jen na jednom, syn chodi od 2 let do firemni skolky/skupinky, takze tam se hodne naucil fungovat v kolektivu, kooperovat, spolupracovat v ramci her apod.
Kazdym dnem ocekavame narozeni druheho potomka, tak uvidime, jaky k nemu zaujme postoj a jestli dojde ke zmene chovani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.6.20 00:40
@janickaIII Jako nepoužívat NE se snažím. Ale on je fakt nevyzpytatelný. Na moje alternativy mi kašle. „Můžeš sbírat šišky - Hm, nechci, baví mě skákat na strom.“ Já je právě vůbec nekomanduju z hlediska nějaké špíny, hluku apod, pokud to někoho neobtěžuje, takže ať se na polní cestě klidně vyválí od hlavy až k patě v blátě a křičí, ale ne, starší je schopen se po prvním kroku zaseknout a celou cestu prudit, takže se ani nevyřádí. Neřekne kam chce jít, ale prudí, protože tam přece nechtěl. 
Chce za dětma, ale ty jen popichuje a zlobí, případně visí na mě a dětí si celou dobu ani nevšimne. Chce k babičce, ale tam dělá tak nesnesitelné naschvály, že musíme po půlhodině odjet, jinak by jí snad zbořil zahradu. Jsou dny nebo výlety, kdy je fakt skvělý, bezva parťák, ale to je párkrát do roka, nepodařilo se mi vysledovat, čím to je.
- Citovat
- Upravit
17.6.20 00:49
@Anonymní píše:
@janickaIII Jako nepoužívat NE se snažím. Ale on je fakt nevyzpytatelný. Na moje alternativy mi kašle. „Můžeš sbírat šišky - Hm, nechci, baví mě skákat na strom.“ Já je právě vůbec nekomanduju z hlediska nějaké špíny, hluku apod, pokud to někoho neobtěžuje, takže ať se na polní cestě klidně vyválí od hlavy až k patě v blátě a křičí, ale ne, starší je schopen se po prvním kroku zaseknout a celou cestu prudit, takže se ani nevyřádí. Neřekne kam chce jít, ale prudí, protože tam přece nechtěl.
Hele nevím co poradit. Ideální by bylo, aby byl v kolektivu děti bez Tebe. Po pravdě si myslím, že tebe už má „dost“. Logicky mu nemůžeš nabídnout to co mu dají vrstevníci. Mrkni se na stránky linky bezpečí, mají tam blog o výchově a dá se i k nim zavolat o radu. Nemá smysl, abysme ti tady radili neodbornici, to může napáchat víc škody než užitku. Buď zavolej na tu linku bezpečí, mají i linku pro rodiče (kdyžtak zítra můžu poslat odkaz).a nebo nějakou poradnu u vás v okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 05:08
@Anonymní píše:
Je mi celkem jedno, v kolika kdo jezdí na kole (tříleté dítě v mém okolí je teda obvykle rádo, že sotva jede na koloodrážedle, ale o to fakt nejde, máš pravdu). Asi jsem se špatně vyjádřila. Prosím o KONKRÉTNÍ RADY. Co mám dělat, aby opravdu poslechnul. Že tohle se prostě nedělá a přidává mi to práci a už nemám zájem si s ním hrát, tak on jenom kouká, co by kde zase vyvedl. Že za trest odněkud odejdeme, za to jsme v důsledku potrestaní spíš my, protože až do večera posloucháme jeho protivnou náladu.
A zkusila sis ho nevšímat? Když zlobí děti na písku, hned zasahuješ. On nemá šanci dostat tu protireakci. Naučit se s dětmi vycházet sám. Ve 4 už děti běžné chodí do školky a mámu za zadkem nemají.
Je toho na tebe moc, měla bys mít čas u sama na sebe, dostaneš odstup a nebude tě točit každá prkotina. Popros prarodiče, kamarádku, chůvu. Dojdi si jen třeba sama na kafe a vypni. Zkus odtáhnout muže ze stavby jeden den v týdnu a travte den jako rodina. Nebo aspoň půlden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 05:42
Upřímně si myslím, že se mi věnujes až moc. Pořád něco řešis, děláš mu neustále program atd. Proč by měl mít čtyřletý neustále nějaký program? Mám kolem sebe taky jednoho takového a přesné dělá úplně stejně to, co ty popisujes. A jeho rodiče mají myslí úplně stejně, jako ty. Naustale mu něco vymyslí, aby se nenudil. Jezdí tam a tam, hlavně, aby se kluk ani minutu nenudil. A co jako? Nudit se snad taky musí naučit. Naučit se se sám zabavit. Já teda mému čtyřletému program neustále nevymýšlím a jsou dny, kdy je celý den doma. A musí si najít zabavu sám. Pak taky si myslím, že se to zlepší s nástupem do školky. Ve školce učitelky neresi každý konflikt na písku. To by nedělaly nic jiného. Tam se naučí jednat s dětma a i si sám chvilku hrát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 05:53
@mamina89 píše:
Upřímně si myslím, že se mi věnujes až moc. Pořád něco řešis, děláš mu neustále program atd. Proč by měl mít čtyřletý neustále nějaký program? Mám kolem sebe taky jednoho takového a přesné dělá úplně stejně to, co ty popisujes. A jeho rodiče mají myslí úplně stejně, jako ty. Naustale mu něco vymyslí, aby se nenudil. Jezdí tam a tam, hlavně, aby se kluk ani minutu nenudil. A co jako? Nudit se snad taky musí naučit. Naučit se se sám zabavit. Já teda mému čtyřletému program neustále nevymýšlím a jsou dny, kdy je celý den doma. A musí si najít zabavu sám. Pak taky si myslím, že se to zlepší s nástupem do školky. Ve školce učitelky neresi každý konflikt na písku. To by nedělaly nic jiného. Tam se naučí jednat s dětma a i si sám chvilku hrát.
Naprosty souhlas.
A zakladatelko, myslim, ze te ma syn uz dost. I tech milionu aktivit. Reseni - skolka, hlidani, nestat mu porad za zadkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 05:56
Vidím v tom buď stopy ADHD nebo prosté nevychovanosti, ale to telefonická pomoc nevyřeší. Měl by vás vidět odborník. Program mi přijde přiměřený. My v době, kdy jsem s dětmi doma-karantena a teď, když nechodí do školky a do školy, taky cca dvakrát týdně vyrazíme na malý výlet celé odpoledne a zbylá odpoledne u nás na hřišti.
Čtyřleté dítě uz by mělo chápat základní pravidla, mělo by vědět, jak se kde chovat, aby se za ně člověk nemusel stydět a mělo by nechat matku odpočinout, ne, aby byla furt ve střehu. Doma také není v pořádku ničit něčí práci, treba ten stan, ale drobné sourozenecke sarvatky jsou OK. Nepíšeš o žádné klidové činnosti-pracovní listy, čtení, drobné tvoření, u toho vydrží?
To není absencí školky, taky dávám děti až ve 4 letech. Takové problémy nemáme, i když mám také některé děti temperamentnejsi.
Máte pravidelný režim? Spí dostatečně? Jsi důsledná? To jsou otázky, které položí i odborník.
Rekonstrukci domu a nepřítomnost tatínka chápu, má to tak víc rodin. A jsou ženské, co mají na starost víc než dvě děti, také s dětmi samy podnikají akce a výlety(já taky) a funguje to. Nekde bude zakopaný pes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.6.20 06:47
Děláte vůbec někdy něco společně, jako rodina? Podle mne jste pouze dvě samostatné jednotky, ty+ děti, a manžel. Ty jsi z toho v nepohodě, a ten starší to vycítí a chová se jak se chová. Hele, bydlení se dá dodělat v klidu o rok později, děti už znovu malé nebudou, to nedoženete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Máme 2 děti, čerstvě čtyřleté dítě a rok a půl staré. Dvakrát denně s nimi chodím ven i kdyby trakaře padaly. Do školky jde starší až v září. Před koronavirem jsme navštěvovali kroužek s takovými těmi pohybovými říkankami. Tak 2× týdně jedeme někam dál, na nová místa. Vídáme se s dětmi různého věku. Myslím si, že se jim věnuji opravdu hodně a snažím se nabízet aktivní program. Obě děti jsou velmi šikovné, odpovídají vývoji, běhají, starší už i šlape na kole, mluví bravurně. Ale s nimi se prostě nedá nic, ale vůbec nic! Všechno jen rozhází, roztahají, spolehlivě se poperou o tu nejposlednější kostku, které si nikdy předtím nevšimli. Před jinými lidmi se starší tak nechutně předvádí, že už je mi stydno někam chodit, neposlechne, i kdybych se na uši postavila, prostě pomůže jedině ho odvléct pryč.
Mám popravdě hrůzu z nadcházejícího léta, už mi totálně došla energie vymýšlet program na každou minutu. (Manžela mám, ale věnuje se rekonstrukci bydlení, prakticky se nevídáme). Postavím bunkr, starší přijde a skočí mi na něj. Vytáhne si lego a jen poslouchám, „škoda, že nemáme to a to,“ rozhází to a jde pryč. Dám jim na balkón kýble s vodou, ať si přelívají, starší mi to vychrstne do místnosti, případně mladšímu pod nohy a je to akorát práce navíc. 
Na procházce neustále jeden z nich leze někam, kde potřebuje jištění (nějaké díry, stromy, kraj cesty), takže druhý mě tahá za nohu a otravuje, ať jdu. S jinými dětmi musím být neustále ve střehu, protože je starší neustále prudí, bere jim hračky - takže obvykle po čtvrthodině odcházíme, protože dodržuju „ještě jednou sebereš a odcházíme.“ Že by si s někým hezky povídal nebo hrál jsem zažila snad 2× za život. A to opravdu neočekávám, že bude způsobně sedět a recitovat, ale to chci tak moc? 
Denně jsem fakt od 7 do 22 ve střehu, neustále musím řešit, aby se odněkud navzájem neshodili, nelili vodu do počítače, nemlátili do topení. 
Mladší si aspoň chvíli sám třeba jezdí s autem, ale ten starší ho v tu ránu musí začít otravovat. Nějaké proč to děláš, co chceš teda dělat, to vůbec není schopný odpovědět. Možná, že žárlí, on vždycky po té pozornosti takhle šel. Ale tu pozornost má, stoprocentní. A má ji od prvního dne mladšího! Mladší jako mimino jen někde ležel vedle nás a neustále se věnovalo staršímu. Večer mu věnuju po uspání mladšího! Neustále mu říkám, že ho mám ráda, že je šikovný. Už jsem mu několikrát vysvětlovala, že to tak je, máme se rádi všichni a neznamená to, že se od něj na minutu otočím a už mi musí dělat naschvály. 
Samozřejmě dojde i na to, že dostane, ne, že bych ho za všechno jenom mazlila. Co mám dělat, aby je něco aspoň na chvilku zabavilo a nemusela jim stát celý den za zády? 
