Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Proč hned medikaci nebo naopak úplně opak škály kineziologie?
Obvodní lékař vás pošle za psychologem, ten jenom povídá. Možná i za psychiatrem, ten opět nemusí vůbec řešit medikaci ale jiné věci - terapie, režimové změny apod. ![]()
Alternativa je fajn, ale až budete víc vědět co a jak. Ne jako jedinou léčbu poměrně vážného problému.
Pokud bude psycholog dobrý mohlo by vám hodně pomoct, poradit, nasměrovat, doporučit terapie…
@Aletheia
Psychologovi se samozřejmě nebráním. Asi bude oříšek najít opravdu dobrého dětského psychologa. Uvažujeme o nějakém soukromém, kde nebudou dlouhé čekací lhůty…
Vím, že jde o závažný problém a nijak ho nezlehčuji. Jen se snažím najít to správné řešení, tu správnou cestu, kterou se vydat…
A sbírám zkušenosti a náhledy ostatních…
Pokračovala bych v tom co děláš, pokud to nepomůže, tak dobrý psycholog.
@Tojsemja3 píše:
Pokračovala bych v tom co děláš, pokud to nepomůže, tak dobrý psycholog.
Co konkrétně myslíš? Kinezku? Trávení více času se synem? Obojí mám v plánu. Jsem OSVČ a okamžitě jsem přestala přijímat nové zakázky, abych měla víc času na syna.
Kinezioložka je naše rodinná známá, proto mě napadla prvně ona…
Každopádně děkuji za podporu.
Myslim, ze na to jdes dobre. Mam take uzkostne dite, sice se uzkosti neprojevuji jak u tveho syna, ale to je nejspis jedno. Pricina bude asi obdobna. Psycholiga soukromeho vyhledej, objedna te do dvou tydnu a poskytne ti par dobrych rad, kterych se drz. Zaroven by te mel ullidnit. To pro me osobne bylo asi nejdulezitejsi, protoze jsem si kladla spoustu otazek, co jsem udelala spatne, chtela jsem okamzite reseni, na dite jsem zbytecne jeste prenasela svuj vladtni stres. Psycholog by te mel hodit do klidu…pravdepodobne nedelas nic extremne spatne, bude stacit udelat si na syna vic casu, snazit se ho vnimat, netlacit na nej, neupominat ho, aby „to“ nedelal a snazit se ho zabavit idealne sportem, pobytem venku. Hodne delaji vzorce chovani rodicu, ja jsem treba uzkostny typ, coz dite cizi a prebira taky tento povahovy vzorec..,kazdy jsme ale nejaky, je nutny jen to, aby ti psycholog ukazal, jak s tim pravovat ![]()
Dcerka to dělala jednu dobu (kolem 3 let)- při usínání nejvíc. Přišlo mi, že se tím uklidňuje. Hodně jsme si o tom povídali a zvládla se toho zbavit sama (nechtěla být plešatá princezna
). Nenapadlo by mě to hned řešit s odborníky, stejně jako kousání nehtů, šťourání v nose nebo tahání za pinďase
Většina dětí má nějaký zlozvyk ![]()
No a co je důvodem toho, že je tvůj syn úzkostný a uklidňuje se sebepoškozováním? Co se u vás doma děje a jak to jde řešit?
A teda když už to začneš řešit, tak efektivní cesta není vyhazovní prachů za šarlatány, ale vstup do rodinné terapie - všechny osoby co sdílíte domácnost. Protože u takhle malého dítěte to je jen odraz toho, co se děje doma a primárně je potřeba změnt okolnosti toho, v čem syn žije, tedy to co je porouchané a na co on takhle reaguje, aby to zvládl. Ne se snažit opravit jeho.
Adresář lidí co to umí je zde
Ahoj.
Chtěla bych poprosit o radu.
5letý syn si začal vytrhávat vlasy. Hned jsem ho ostříhala. Zdá se, že to trošku pomohlo. Nicméně je mi jasné, že potřebujeme řešit příčinu.
Máte někdo zkušenosti? Jak jste tohle řešili? Jak se to řeší u malých dětí?
Předpokládám, že o pouhý zlozvyk nepůjde.
Známá je kinezioložka a ta mi prozatím řekla, že z něj cítí úzkost a uzavření.
Samozřejmě se chystám i na konzultaci k dětské lékařce. Jen bych nerada, aby skončil s nějakou medikací. Jsem otevřená i alternativním metodám (jako například výše zmíněná kineziologie).
Mám teď víc času, tak se mu víc věnuji a chodíme hodně ven a na výlety a zdá se, že je syn celkově „lepší“, spokojenější…
Díky moc za všechny rady a postřehy, i za konstruktivní kritiku. Jen poprosím, hejty si nechte pro sebe a raději z diskuze odejděte. Děkuji za pochopení.