Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@nikol.ondrášovka píše:
Uz vim co mi to celou dobu pripomina
@Lively píše:
Takže ty sama jsi v této době takový omezenec a neumíš se chránit proti početí a budeš psat něo o omezencích?takže ze všech těch žen, které neplánovaně otěhotněly jsou chytré samozřejmě jenom ty u kterých hormony zapracovaly a svoje dítě si nakonec nechaly a ty které se rozhnou dát dítě k adopci, jsou samozřejmě úplně vymaštěné, i když se jim stalo naprosto to stejný?
A když si dítě nechá a pak mu dává najevo, že ho nemá ráda - to je taky špatně, na tom se snad schnedeme. Tak co přesně ti teda vadí na zakladatelčině rozhodnutí?
Já až budu vědět na sto procent že dítě nechci tak ho mít nebudu. Nechám si podvázat vejcovody…a kdyby náhodou… nu tak si ho nechám.
@Anonymní píše:
JÁ POCHOPENÍ NEČEKÁM, ANI SE O NĚJ NEPROSÍM.
JEN, KDYŽ VIDÍM MATKY ZDE TAK MĚ TO UTVRZUJE V TOM, ŽE JÁ MATKOU BÝT NECHCI.
A NENÍ TO V TOM, ŽE BYCH TO DÍTĚ NEDOKÁZALA MÍT RÁDA ALE VADÍ MI, ŽE BYCH SE MĚLA OMEZOVAT A UBÍRAT SI NĚCO, CO MÁM RÁDA.
STEJNĚ, JAKO BY SI NĚKTERÁ Z VÁS NEPOŘÍDILA PSA NEBO KOČKU PROTOŽE BY JÍ OMEZOVAL – I PŘESTOŽE MÁ TŘEBA ZVÍŘATA RÁDA. ANO, PŘÍTEL MĚL RADOST KDYŽ SE MNOU BYL NA SCREENINGOVÉM VYŠETŘENÍ V NEMOCNICI ALE PŘESTO JE ROZHODNUTÍ NA MĚ. SAMOZŘEJMĚ POČÍTÁM S TÍM, ŽE HO TO BUDE TŘEBA MRZET A VYKAŠLE SE NA MĚ. ALE PŘECI NEBUDU MÍT DÍTĚ JEN KVŮLI TOMU, ŽE JEMU BY NEVADILO?
ja myslim, ze v tomto pripade je adopce nejlepsi..nechces byt matkou nechces- tva volba. Chapu te…proc taky ne, ne kazda ma ten pud natolik silny a ja jsem treba Rada za to, ze da sanci bezdetnym parum stat se rodici. Jiste mu daji vice lasky nez tady anonymni(bez urazky).
@nikol.ondrášovka píše:
To uz tady bylo ze chtel nekdo radit a pomahat a sz se nedockal
Tak doufam, ze si nekdo nedela p***l
@Nejhodnější píše:
@nikol.ondrášovkaAbys sis furt nemyslela, že jsem taková bezcitná, arogantní tlama, tak jsem tě někam pozvala
Na kyanid? ![]()
@Lively A ještě s adopcí v jejím případě naprosto souhlasím. Já jen nechápu když někdo tak děti nesnáší že vůbec otěhotní.
@Beruška-Boubelka píše:
Tak doufam, ze si nekdo nedela p***l
Podle reakci to vypada ze jo. Nekdo kdo miluje psy tak nemuze byt tak zly ani vuci detem
@svycarka Tohle uz neni jen o pudu. Kdyz se nekdy stane, ze nefungujou pudy nebo hormony, tak maj ty zensky alespon vycitky svedomi. Tady clovek slysi je JA JA JA. mit nekoho NA KRKU…Tohle uz je cely trochu jinej pripad (pokud to neni jen provokace nejakyho pubertaka)
@Anonymní píše:
Takové rady abych nesouložila opravdu slyšet nepotřebuji…není mi 15 a věř mi, že toho že otěhotním se děsím od té doby, co jsem začala souložit a to už je nějaký ten rokchráním se ale bohužel jsem měla menstruaci naprosto normálně. kdyby mi doktorka umožnila jít na potrat nemuselo k téhle situaci vůbec dojít.
vygooglím si spoustu věcí ale zajímají mě taky zkušenosti ostatních.
ano, sobecká jsem…nechci aby ze mě byla ustaraná matka, která se nemůže hnout z baráku a myslí jen na pleny a kojení
Ahoj, překvapuje mě, že máš o mateřství zrovna tuhle představu.. Sama mám dvě VŠ, z toho tu druhou vystudovanou při dětech, také dům jsme postavili už při nich. Klukům je teď 17 a 13 let, a třetího s velkou radostí čekám
.Nemyslím si, že by bylo nutné mateřstvím nějak slepicovatět.. Záleží přece na Tobě, jak to pojmeš
Je spousta maminek, co zároveň částečně pracují, blogují, sportují.. Bylo by zajímavé zjistit, jak jsi k té své představě o mateřství došla, možná to by byl klíč…
Zkus si vygooglit nějaký rozhovor s Jiřinou Jiráskovou, měla podobný názor, ale zpětně (a bohužel pro ni pozdě) pochopila, že to byla největší blbost jejího života. Dítě Tě omezí nejvíc ten první rok, pak už je to jen lepší a se 4 letým můžeš v podstatě cokoli..
Ten rok omezení se Ti pak v dobrém vrací po zbytek života - i když je to teď asi těžko pochopitelné, hrozně moc se od toho tvora můžeš naučit.. o sobě, o světě, o svých citech, o svých limitech, o kterých jsi ani netušila.. Otevře se Ti svět, který zatím je za zdí.. nevím, jak to říct míň pateticky
Sama mám zkušenost, že jsem z dětí nikdy nebyla odvázaná a spíš jsem sportovala, lezla po stromech a zajímala mě spousta věcí.. k prvnímu jsem si hledala vztah půl roku.. to by bylo na dlouhý povídání.. přesto bych NIKDY neměnila- důkazem je ten třetí prcek v bříšku.. Ale jestli to máš opravdu odjakživa a striktně tak, jak popisuješ, dej ho raději k adopci. Člověk, a zvlášť malinkej, potřebuje cítit, že homají jeho lidi rádi. Když nemají, nese si to pak celý život- a všichni zúčastnění se akorát trápí
Můžeš se poradit třeba na FOD - fondu ohrožených dětí- s paní Marií Vodičkovou- je trochu fanatička, ale v zájmu dětí. Zná cesty, jak miminko dostat rovnou do náhradní rodiny bez toho, aby muselo jít mezitím do ústavu. Nerozumím Ti, ale respektuju a držím Ti i Tvému miminku palce ![]()
Zakladatelko, je mi lito tveho nenarozeneho miminka, kdyz ho maminka nechce jen kvuli tomu ze rada cestuje ![]()
S ditetem se da cestovat! Pritele, zazemi mas, a to plno maminek nema
Kazdopadne s tim, co tu pises to vypada ze detatko by se u tebe jen trapilo
Dej ho radsi k adopci a jed si do Afriky, kdyz tak rada cestujes ![]()
Tot muj nazor, preji Ti aby si se rozhodla spravne a aby si toho jednou nelitovala ![]()
@Sepishka ja necetla celou diskusi…reagovala jsem jen na ten prispevek…ale jinak na Tom nic nemenim. netreba mi plivat jedovate sliny na sebestredneho cloveka
![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.