Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zákon o rodině už neplatí. K péči o dítě nelze rodiče opravdu nutit. Hledá-li se někdo, kdo bude o dítě pečovat, má přednost určitě druhý rodič a následně se dává přednost příbuzným (např. prarodiče), samozřejmě vše se posuzuje v zájmu dítěte.
Dítě může dát do ústavu kdykoliv. Pokud s tím druhý rodič nesouhlasí, může si vzít dítě do péče sám. Ale nikdo nemůže nikoho přinutit pečovat o dítě pokud nechce. O osvojení je nutný souhlas druhého rodiče, k ústavní výchově ne.
Moc nechápu, v čem je problém. Známá nechápe, proč se stát snaží nechávat děti u rodičů? Protože bylo mnohem větší zvěrstvo, když se komunisti snažili zavírat postižené děti do ústavů a z těch rodin je brali, i když se rodiče starat chtěli. Podpora pro to nebyla žádná. Otec se starat nechce. No tak nechce. Pokud nebude chtít ani matka, dítě s jeho souhlasem někam umístí a nebo ho dá třeba do klokánku a ten už příbuzné zkontaktuje sám. Nebo sociálka. Stát se snaží, aby ty děti byly doma i proto, že je to pro něj levnější, než ústav. A ano, stát tě může donutit se starat, pokud nebude dostatek míst v ústavech. Svědomí.. tam je to asi úplně o něčem jiném - když už nemůžeš a zhroutíš se, tak prostě nemůžeš. Nebo tě to dítě třeba napadá. Ale osobní zkušenost je, že s dítětem ti bez odebrání nepomůže vůbec nikdo, bohužel.
@mokkk Postižené děti, problémové, psychicky narušené, vážně nemocné… Známá vůbec nechápe, proč nejde jen tak někam nakráčet i s dítětem říct, že nechci a tím to celé hasne. Už pak nikdo nic nikdy nebude po té ženě chtít.
IMHO si to představuje celé jako Hurvínek válku.
A co když jsme v situaci, kdy se otec nechce starat, ale zároveň z nějakého důvodu nedá ani souhlas?
Jinde se zase píše, že se nelze jen tak říct dítěte. Psalo se to tu v jedné diskuzi.
@Anonymní píše:
@mokkk Postižené děti, problémové, psychicky narušené, vážně nemocné… Známá vůbec nechápe, proč nejde jen tak někam nakráčet i s dítětem říct, že nechci a tím to celé hasne. Už pak nikdo nic nikdy nebude po té ženě chtít.IMHO si to představuje celé jako Hurvínek válku.
A co když jsme v situaci, kdy se otec nechce starat, ale zároveň z nějakého důvodu nedá ani souhlas?
Jinde se zase píše, že se nelze jen tak říct dítěte. Psalo se to tu v jedné diskuzi.
Jaký souhlas? K čemu?
Pokud ta žena to dítě odveze třeba do Klokánku, tak ho Klokánek přijme. Takhle to tam funguje.
Násilím jí ho nikdo nevrátí. Když řekne, že to nedává, nestane se, že by přijela sociálka a násilím by jí dítě nacpali zpět.
Stát se o něj bude muset postarat.
ŽE už po ní nikdo nic chtít nebude, není pravda. Ona i otec budou platit alimenty.
Stát se logicky snaží enchávat děti u rodičů, ale nedělá to na sílu. Pokud odveze dítě do Klokánku a nechá se třeba hospitalizovat na psychiatrii s tím, že nezvládá, tak jí to dítě nikdo násilím nenacpe zúět.
@Anonymní píše:
@mokkk Postižené děti, problémové, psychicky narušené, vážně nemocné… Známá vůbec nechápe, proč nejde jen tak někam nakráčet i s dítětem říct, že nechci a tím to celé hasne. Už pak nikdo nic nikdy nebude po té ženě chtít.IMHO si to představuje celé jako Hurvínek válku.
A co když jsme v situaci, kdy se otec nechce starat, ale zároveň z nějakého důvodu nedá ani souhlas?
Jinde se zase píše, že se nelze jen tak říct dítěte. Psalo se to tu v jedné diskuzi.
Já teda úplně nevím, ale myslím, že si rodiče ty děti prostě nevyzvedli třeba z Olivovy léčebny.. Samozřejmě rodiče to musí platit, ústav, ale k fyzické péči je nedonutíš.
Chápu, že je jednodušší napsat známá než já… Ale pokud máš těžce postižené dítě, tak víš, co je to vyčerpání. Nikdo by tě neměl soudit. Jak moc špatně na tom dítě je. Vzdát se ho je vždy až poslední možnost.
@Anonymní píše:
@mokkk Postižené děti, problémové, psychicky narušené, vážně nemocné… Známá vůbec nechápe, proč nejde jen tak někam nakráčet i s dítětem říct, že nechci a tím to celé hasne. Už pak nikdo nic nikdy nebude po té ženě chtít.IMHO si to představuje celé jako Hurvínek válku.
A co když jsme v situaci, kdy se otec nechce starat, ale zároveň z nějakého důvodu nedá ani souhlas?
Jinde se zase píše, že se nelze jen tak říct dítěte. Psalo se to tu v jedné diskuzi.
Nestará-li se osoba, která má dítě svěřené do péče, tak dítě může být někam nebo k někomu umístěno i bez souhlasu rodičů a v krajním případu i proti vůli rodičů, dítě je jim tzv. odebráno.
A samozřejmě, že se dítěte nelze zříct, to ale neřeší péči o něj. A i když je rodič zbaven rodičovské odpovědnosti, tak musí i tak platit výživné.
@Anonymní píše:
@mokkk Postižené děti, problémové, psychicky narušené, vážně nemocné… Známá vůbec nechápe, proč nejde jen tak někam nakráčet i s dítětem říct, že nechci a tím to celé hasne. Už pak nikdo nic nikdy nebude po té ženě chtít.IMHO si to představuje celé jako Hurvínek válku.
A co když jsme v situaci, kdy se otec nechce starat, ale zároveň z nějakého důvodu nedá ani souhlas?
Jinde se zase píše, že se nelze jen tak říct dítěte. Psalo se to tu v jedné diskuzi.
Ale, samozřejmě, že to jde. Jen budou oba rodiče posílat alimenty ústavu nebo pěstounům, co se budou starat. Péče se rodič vzdát může, vyživovací povinnosti ne.
Zase si do toho neprojektuj něco, co není. Schválně píšu známá, protože je to na jednom serveru vyhlášená osoba svými scetnými názory na život a na mateřství.
Ta holka třeba zastává názor, že jako milostivě někomu porodí dítě a starší ho otci, který se bude muset postarat, protože ona přeci nechce. Už ale nevnímá to okolo. Jako, že ji chlap může nechat v těhotenství, nehlásit se… Však to známe.
Její diskuze jsou fakt zážitek. Mají klidně na 400 příspěvků.
Ať už jde o zdravé nebo nemocné. Akorát, že u těch nemocných to není vždy tak snadné jako u těch zdravých. Že třeba adopce může být složitější, na delší lokty.
@Anonymní píše:
@VeveříZase si do toho neprojektuj něco, co není. Schválně píšu známá, protože je to na jednom serveru vyhlášená osoba svými scetnými názory na život a na mateřství.
Ta holka třeba zastává názor, že jako milostivě někomu porodí dítě a starší ho otci, který se bude muset postarat, protože ona přeci nechce. Už ale nevnímá to okolo. Jako, že ji chlap může nechat v těhotenství, nehlásit se… Však to známe.
Její diskuze jsou fakt zážitek. Mají klidně na 400 příspěvků.
Ať už jde o zdravé nebo nemocné. Akorát, že u těch nemocných to není vždy tak snadné jako u těch zdravých. Že třeba adopce může být složitější, na delší lokty.
Moje kamaráda je socprcka. Běžně reší situace, kdy rodiče dovezou déítě do Klokánku nebo jiného zařízení akutní péče. Dovezou, řeknou „nemůžu se postarat, protože psychika, nemám kde bydlet, nemám na jídlo“, Klokánek přebere.
Klokánek řeší dál co s dítětem, kontaktuje (ideálně) OSPOD.
Není to tak, že už matka o dítěti neuslyší, ale od té doby už ji fyzicky k péči nikdo nedonutí. Jen platit.
@Bábrdl
Přijímají do klokánků i těžce postižené děti, jsou na to zařízení, nevíš? Ne že bych někoho chtěla posílat do klokánku, ale známá má syna těžkého autistu, bohužel hrozně těžko zvladatelného, otec odešel, a jak chlapec roste, je na ní fyzicky agresivní a ona to prostě opravdu fyzicky nezvládá. Je to dost šílené, samozřejmě bojují s nedostatkem peněz protože pracovat v žádném případě nemůže, byt mají v podstatě vybydlený, protože o jakýkoli nábytek by si buď ublížil nebo jím ublížil jí, no teď se k nim ani nedá zajít, aby ho to náhodou nevyprovokovalo. Když jsem si ní naposledy mluvila, děsila se budoucnosti, že agresivní pacienty v žádných stacionářích ani ústavech nechtějí brát, a že neví, co si počne, až bude silnější než ona. Tak jsem si na to jen vzpomněla, jestli je to opravdu tak jednoduché a odvedla ho do klokánku, postarali by se o něj, a myslím že asi ne ![]()
@Anonymní píše:
@Bábrdl
Přijímají do klokánků i těžce postižené děti, jsou na to zařízení, nevíš? Ne že bych někoho chtěla posílat do klokánku, ale známá má syna těžkého autistu, bohužel hrozně těžko zvladatelného, otec odešel, a jak chlapec roste, je na ní fyzicky agresivní a ona to prostě opravdu fyzicky nezvládá. Je to dost šílené, samozřejmě bojují s nedostatkem peněz protože pracovat v žádném případě nemůže, byt mají v podstatě vybydlený, protože o jakýkoli nábytek by si buď ublížil nebo jím ublížil jí, no teď se k nim ani nedá zajít, aby ho to náhodou nevyprovokovalo. Když jsem si ní naposledy mluvila, děsila se budoucnosti, že agresivní pacienty v žádných stacionářích ani ústavech nechtějí brát, a že neví, co si počne, až bude silnější než ona. Tak jsem si na to jen vzpomněla, jestli je to opravdu tak jednoduché a odvedla ho do klokánku, postarali by se o něj, a myslím že asi ne
Oni ho „přijmou“, ne se postarají. To ani klokánek nesmí. Je to zařízení pro děti v nouzi, které nepotřebují trvalý lékařský dohled, takže kdyby ji zavolala taková paní, tak by zřejmě zajišťovali hospitalizaci na psychiatrii.
Ano, s umísťováním dětí s těžkou PAS je problém. Ale ten problém není přímo v tom, že by někdo násilím nutil matku se o něj starat, problém je v tom, že rodiče hledají nějaké vhodné zařízení, kde na něj budou hodní, budou vycházet vstříc jeho potřebám a ne ho přikurtujou a utlumí.
Zkus si představit, že by známá dostala infarkt a musela by do nemocnice. Dítě by ze stacionáře nikdo nevyzvedl a taky by stát musel vymyslet, co s ním.
Se známou jsme řešily hypotetický problém. Máte matku, co už se nechce z nějakého důvodu starat o své dítě. Trpí vývojovou poruchou. Je sama. Otec se o dítě nezajímá, jenom platí alimenty.Ta známá neustále opakuje, že by ta žena měla dát to dítě pryč. Říct, že ho nechce a dát ho do osvojení. Nikdo přece nemůže nutit toho druhého k fyzické péči. A pokud někdo tvrdí, že to není jen tak jednoduché jen tak se zbavit dítěte, tak se vlastně vymlouvá a vyhovuje mu to trápit se dítětem.Moje argumenty odmítá. Když jí říkám, že má-li dítě otce v RL a nebyl zbaven rodičovských práv, tak dítě bez souhlasu otce nelze dát k osvojení ani do DD či jiného ústavního zařízení. „Nemůže nutit k fyzické péči“ - Ale nestojí právě v tomhle v Zákoně o rodině? Kdy je rodič povinen o dítě pečovat? Ta známá vůbec netuší, jak to vlastně funguje. Celý ten systém. Nechápe, že se stát snaží nechávat děti u rodičů. Dokud to jenom jde.Sama nemá děti. Ani je nechce. Ale kdyby je přeci jen měla, tak si stojí za tím, že ji nikdo nemůže donutit se o to dítě starat. Jak zákon, tak i svědomí, které v tomhle případě může být právě to nejtěžší. Pro ženu, co mele z posledního. Nezvládá to, ale její svědomí ji nedovolí nakonec dát to dítě pryč.