Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera, je jiná?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
27.10.15 22:00
Já se omlouvám za anonnymitu. Co zkusit nějaký alternativní přístup - homeopatie, kyneziologie a já nevím, co ještě existuje. Někoho dalšího, kdo to uvidí, jako nezávislý pozorovatel a najde možnou příčinu toho všeho. A co nejdřív, ať nemá žádné nebo co nejmenší následky do budoucna.
Já měla šílenou holčičku po překotném a ještě uspěchávaném porodu ze strany porodní asistentky a byly jí 2 týdny a šli jsme za homeopatkou. Myslím, že to hodně pomohlo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.10.15 22:03
@Anonymní píše:
Já se omlouvám za anonnymitu. Co zkusit nějaký alternativní přístup - homeopatie, kyneziologie a já nevím, co ještě existuje. Někoho dalšího, kdo to uvidí, jako nezávislý pozorovatel a najde možnou příčinu toho všeho. A co nejdřív, ať nemá žádné nebo co nejmenší následky do budoucna.
Já měla šílenou holčičku po překotném a ještě uspěchávaném porodu ze strany porodní asistentky a byly jí 2 týdny a šli jsme za homeopatkou. Myslím, že to hodně pomohlo.
- Citovat
- Upravit
27.10.15 22:05
může. I povaha, i vzdor, bohužel i PAS… syn měl období vzdoru nejsilnější od 1,5 do 2,5 roku. Někdy mě fakt sral, je to vyčerpávající období. Ted má 3 a proti tomu co bylo super. takže doporučím vydržet případně později začít řešit pokud by to neustupovalo. ALe popravdě pokud je to povaha tak si spíš zvykni, holt jsou taky náročné děti 
drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.15 22:07
@Anonymní píše:
Já se omlouvám za anonnymitu. Co zkusit nějaký alternativní přístup - homeopatie, kyneziologie a já nevím, co ještě existuje. Někoho dalšího, kdo to uvidí, jako nezávislý pozorovatel a najde možnou příčinu toho všeho. A co nejdřív, ať nemá žádné nebo co nejmenší následky do budoucna.
Já měla šílenou holčičku po překotném a ještě uspěchávaném porodu ze strany porodní asistentky a byly jí 2 týdny a šli jsme za homeopatkou. Myslím, že to hodně pomohlo.
Zakladatelka : promiň, ale nějak tomu nerozumim, v čem by jí ta homeopatika konkrétně pomohla? Je fakt, že je od narození dost hyperaktivní, nesnese režim, vůbec u nás neplatí každodenní rituály a tak dále, v noci se stále budí, i ve dvou letech, kdy by dítě mělo spát celou noc. Možná potřebuji slyšet, jak se chovají ostatní děti jejího věku, musím i říct, že mi nikdy nepřišla jako to,, miminko,, ale spíš jako už větší dítě, dost přemýšlí a nikdy nebyla takové to žužlací a slintací batole, neumí si ani hrát se svými vrstevníky, v jejich společnosti se cítí nesvá, rozumí si tak s 5tiletýma dětma a především s dospělákama.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.10.15 22:11
@Anonymní píše:
Zakladatelka : promiň, ale nějak tomu nerozumim, v čem by jí ta homeopatika konkrétně pomohla? Je fakt, že je od narození dost hyperaktivní, nesnese režim, vůbec u nás neplatí každodenní rituály a tak dále, v noci se stále budí, i ve dvou letech, kdy by dítě mělo spát celou noc. Možná potřebuji slyšet, jak se chovají ostatní děti jejího věku, musím i říct, že mi nikdy nepřišla jako to,, miminko,, ale spíš jako už větší dítě, dost přemýšlí a nikdy nebyla takové to žužlací a slintací batole, neumí si ani hrát se svými vrstevníky, v jejich společnosti se cítí nesvá, rozumí si tak s 5tiletýma dětma a především s dospělákama.
No dá se to rozebrat, dostat se k ní blíž. Probrat porod - některá fáze mohla toto spustit. Nebo ten stav po porodu. Je toho moc a podle mě se s tím dá něco dělat. Já neříkám, že je blázen nebo tak něco 
. Ale to, co dělá, je ukazatel něčeho, co jde z jejího nitra.
Někdy ta třetí osoba přijde na úplnou „blbost“… ale musíš tomu sama věřit, jinak to nemá smysl.
Hele, je to jen návrh
- Citovat
- Upravit
27.10.15 22:15
Jak se psalo výše - to může být cokoliv, řešila bych to s dětskou dr. Hodně mi připomíná mého nejstaršího syna, s tím teď v jeho 5letech čekáme na vyšetření právě s podezřením na PAS, výsledek tuším a mrzí mě, že jsme nešli dřív, mohli jsme si ušetřit spoustu vzájemného trápení, kdy jsem se ho snažila „vychovat“ a přitom on třeba ani nerozumí, nechápe co a proč po něm chci a neumí na to adekvátně zareagovat. A to je od tří let sledovaný pro vývojovou dysfázii, takže jsem věděla, že některé věci prostě nepobere, ale i tak jsem asi ve spoustě situací šlápla vedle 
Takže se opravdu poraď s dr, nevím jestli se dá dítě vyšetřit už takhle malé, ale minimálně o tom bude dětská vědět a nic se nepropásne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.15 22:16
@Anonymní píše:
No dá se to rozebrat, dostat se k ní blíž. Probrat porod - některá fáze mohla toto spustit. Nebo ten stav po porodu. Je toho moc a podle mě se s tím dá něco dělat. Já neříkám, že je blázen nebo tak něco
Někdy ta třetí osoba přijde na úplnou „blbost“… ale musíš tomu sama věřit, jinak to nemá smysl.
Hele, je to jen návrh
Tak já už jsem fakt v koncích a tonoucí se stébla chytá… Mě to hrozně mrzí jaká je, vůbec nevím, kde nastala chyba, něco mi říká, že to v normálu není. Ona s náma třeba ani nikdy neusnula v posteli, stokrát se převracela, budila, navíc nesnese být s náma pod jednou pěřinou, je jako samostatná jednotka, nechce ani uspávat, usne až když jí v pokoji zavřu dveře a ví, že tam nikdo není. Nevím, nevím no.
- Citovat
- Upravit
27.10.15 22:17
Třeba je výjimečně inteligentí, s takovými dětmi to bývá občas ještě těžší než s těmi méně nadanými, zajdi k odborníkovi. Nám třeba kyneziologie vůbec nepomohla, protože ten problém je prostě jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.15 22:19
Ahoj, určitě bych to řešila i s Dr.,podle popisu, samozřejmě být nemusí, ale může jít o autismus. Určitě nechci v žádném případě strašit, ale některe reakce dcerky tomu napovídají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.15 22:20
Něco z popisovaného na mě působí, jako autistické rysy…ale zas to není kompletní…určitě probrat s Dr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.15 22:20
Ja jsem tezky pragmatik, takze bych se vybodla na homeopatika a zpetne reseni porodu a zasla za detskou psycholozkou. muzes jit i sama, proste vylicit, v cem je problem, co se ti nezda. ale prave i nejdelsi popis nekdy neobsahne to dulezite (protoze laikovi to treba dulezite neprijde) a psycholog par otazkama dokaze rozklicovat vic nez by se zdalo.
ja jsem mela u maleho nejake pochyby tak od 2 let a jeste pul roku jsem se nechala chlacholit recma, ze kazde dite je jine a ze z toho vyroste. dneska si lehce vycitam, ze jsme s nim nezacali „pracovat“ driv.
tva dcera dost mozna zadnou odbornou pomoc nepotrebuja, ale uz i par rad od odbornika, jak postupovat, mzue hodne pomoc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.10.15 22:21
Řekla bych, že dcera je dosti podobná jako naše holka. Nyní chodí do druhé třídy. Také je na některé věci puntíčkářka. O všem přemýšlí, nespokojí se s odpovědí jako jiné děti. U nás běžel bezplatný projekt EU - prevence specifických poruch učení u předškoláků. Jí zjistili IQ 136 a neměla vyhraněnou lateralitu. Je jen na 54 procent pravák. To prý způsobuje problémy třeba při opisování, kde je nutná souhra ruka, oko. Psycholožka nám říkala, že to nebude mít jednoduché např. ve škole, že nebude moc pochopená. Přece jenom je dnes všude vše nastaveno na průměr. Zatím tedy je ve škole bez problémů. Doma ovšem je to s ní hodně náročné. Musí chtít sama, jinak se s ní nic nesvede. Ale o všem přemýšlí, takže jeden den jí něco řeknu, ona proti tomu bojuje. Druhý den najednou přijde s tím, že bude dělat něco, co jsem po ní chtěla. Je pravda, že myslí jinak, že i já s tím mám problém.
- Citovat
- Upravit
27.10.15 22:22
Mám velice podobné druhé dítě. Byla to s ním tragédie a zlepšilo se to až v jeho 3 letech. Po 3. narozeninách je každý měsíc znát. 
Měla jsem asi podobný porod - DIC s velikou ztrátou krve. Napojení na sebe nejsme a asi ani nebudeme (v tom je mj. diametrální rozdíl od staršího). Moc mu nerozumím, povahu má po tchýni. Jako bych k němu neuměla najít klíč.
Ale už jsem si celkem zvykla, miluji ty jeho rošťárny. Už to naštěstí není tak hrozné. Ale dnes mi třeba vylil celý jar do dřezu, zatímco jsem byla na WC.
Hračky po starším též můžeme hodit do koše, ale zato umí komplet obalit řízky. 
To lpění na detailech znám spíš od staršího.
Mohu tě aspoň uklidnit v tom, že ač jsem to už nečekala, začal se mazlit a docela dost. Myslím, že to bylo díky školce. Chodil od 25 měsíců do soukromé na dopoledne, jinak bych to asi nepřežila. Dávala jsem ho jen na dopoledne - naprosto to tam miloval, ale poprvé v životě jsem zažila, že zakřičel MAMÍ! a vrhl se mi do náručí…
Samozřejmě může tam být i nějaké nadprůměrné nadání, takové děti bývají hodně složité…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Psychický blok z jídla
- Advent a Vánoce s batoletem
- Proč musí pořád řvát - syn 33 měsíců
- Panenka Lloren s vlasy
- Ve 28m často pláče při kákání
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Masturbace ve škole
- 11.11.26
- Fussova
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Předem prosím o zachování anonymu.
Možná mi to tak přijde, nemám bohužel s kým porovnávat, mám dcerku, jsou jí dva roky, momentálně máme i mimčo ( necelé 3 měsíce - od narození dost velikej pohodář ), co mě ale trápí, je první dcerka ( 26m ), už co se narodila, nějak jsme se na sebe nedokázaly napojit, porod byl vyvolávaný, hodně komplikovaný a po porodu mi dcerku,,vzali,, na 24 hodin na sesternu, prý bych se o ní nedokázala postarat, byla jsem na kapačkách a přišla jsem o hodně krve, nedařilo se mi ani rozkojit a dcerka od prvního měsíce byla na sunaru, kdykoliv plakala, nemohla jsem ji nijak utišit, nechtěla se mazlit, pusinkovat, prostě nic, chtěla se vyplakat sama v postýlce ( to tak má do dnes - je naprosto nemazlící, pusu dá jen když z toho něco,,vytěží ), její povaha je dosti složitá, na jednu stranu je usměvavá, ráda dělá kravinky, ale na druhou stranu celý den jen pofňukává a dělá scény ( není to kvůli miminku, taková je už snad od narození ), od malinka je to puntičkářka a hodně vecí musí mít do detailu po svém ( třeba hračky, lego musí být v krabici na lego, jak mile se tam dostane jedno plastové zvířátko, je problém, nesnese ho tam ), chce mít vše po svém, je to malá diktátorka, třeba když si spolu hrajem, musí být vše po jejím, když chce aby myšička hajala, musí hajat, jinak je zlo, odhodí hračku a valí se po zemi, do roku a půl se nám často propínala,, do luku,,. Neumí si hrát,, jako,,, hračky jako je vysavač na baterky, dětská kuchyňka s všemožnýma prkotinama a nebo vanička pro panenku nepřichází v úvahu, chce ty dospělácké věci, na to, že jí jsou 2 roky má perfektní slovní zásobu a celkově je i výřečná a hodně si pamatuje. Nedá se jí domluvit, můžu jí stokrát vysvětlovat a je mi to prd platný. Už nevím jak na ní, člověk by jí mohl vysvetlovat a vystvětlovat, mlátit hlava nehlava a ani by to s ní nehlo, jednou mi ujely nervy, fakt jsem se neovládna a jednu jí pleskla přez zadek a ona? Místo mého očekávání, že strne a začne řvát, se mi vysmála do obličeje.
Říkám si, jestli je to jen období vzdoru? Ale to přeci nemůže trvat od roka ne? Nebo je to taková povaha? Pokud ano, jak na takové děti? Jsem z ní fakt už někdy na konci svých sil…