Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dědeček je toxický člověk
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.6.22 12:53
@Anonymní píše:
Dobrý den, řešíme situaci, kdy se z našeho dědečka stal typický toxický člověk. Nic mu není dobré, vše mu vadí, všechny nenávidí, všichni jsou blbí.. vždy je zásadně v opozici, chce se hádat, když s ním člověk nesouhlasí, citově vydírá. Návštěvy se staly utrpením, kdy jsme s manželem naprosto psychicky vyždímaní. Problém je ten, že máme malé mimčo a dědeček ho chce vídat, a to často. Což chápu, ale naprosto jeho návštěvy psychicky nezvládám, mám z něho úzkosti a nespím. Možná mám teď přecitlivělé období, kojím.. ale chci si užívat miminko a to štěstí, né vstřebávat všechny problémy světa. Co mám dělat?
asi s tím nejde dělat nic jiného, než jeho řeči pouštět jedním uchem dovnitř, druhým ven…Jeho nastavení uz asi nezměníš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.22 12:57
@Anonymní píše:
Dobrý den, řešíme situaci, kdy se z našeho dědečka stal typický toxický člověk. Nic mu není dobré, vše mu vadí, všechny nenávidí, všichni jsou blbí.. vždy je zásadně v opozici, chce se hádat, když s ním člověk nesouhlasí, citově vydírá. Návštěvy se staly utrpením, kdy jsme s manželem naprosto psychicky vyždímaní. Problém je ten, že máme malé mimčo a dědeček ho chce vídat, a to často. Což chápu, ale naprosto jeho návštěvy psychicky nezvládám, mám z něho úzkosti a nespím. Možná mám teď přecitlivělé období, kojím.. ale chci si užívat miminko a to štěstí, né vstřebávat všechny problémy světa. Co mám dělat?
typický nástup stařecké demence nebo alzhaimera, lepší to nebude - léky to dokážou ustálit, ale ne vyléčit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.22 13:17
Časem přijdeš na to, že dědečkovo „chci vnuka vidět často“ tě k ničemu nezavazuje. A naučíš se to i protivnému dědovi říct, že poslouchat tyhle řeči nemáš zapotřebí nebo se naučíš „jedním uchem tam a druhým ven“. Znám to moc dobře. Není problém, který by nedokázal vymyslet a hádky vyloženě vyvolává. Dřív jsem si to hodně brala, teď už to po mně sklouzne. Naše děti má moc rád, ale děti k němu nechtějí, protože ač k nim se chová hezky, tak jim se nelíbí, že pořád křičí. Sice jsem mu to už nesčetněkrát řekla, že děti zůstaly doma, protože nechtěly zase poslouchat to věčné držkování, ale efekt to žádný nemělo. Teď už tam se mnou jednou jen, když se tam má sejít širší rodina. Když řeknou, že nechtějí, nenutím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.6.22 13:18
Radši anonymně. Moc jsem svého dědu milovala, jezdila za ním několikrát týdně, vařila mu, uklízela a po smrti babičky a mého otce byla jeho jediným kontaktem se světem. Chodila jsem s ním k doktorovi, vozila ho na hrob asi 150km.. nemyslím si, že bych byla nějak asociální.
Ale.. když měl tyhle nálady a mluvil to samé po tisícáté, říkala jsem jen hm hm a v duchu si představovala, jak by šel přestavit jeho byt. Jak by vypadal vymalovaný a tak. Další věc byla, že jsem ho naučila, že mi došel koupit k pekařovi dva koláče, když jsem měla přijít a pak jsem se cpala a cpala. On se někdy taky jen díval na telku a nechtěl být rušen.
- Citovat
- Upravit
1.6.22 13:45
Je to těžké a asi je to všude a řešení to moc nemá. Nás zase zlobí babička. Už velmi špatně chodí, ale pomoc odmítá a chová se jako malé dítě. Je zaseklá někde v roce 1976 a jakákoliv změna je pro ni špatně.
Stěžuje si, že nemůže vlézt do vany, ale rekonstrukci koupelny u sebe v bytě už 2× zazdila. Chtěla by jezdit na chalupu, ale odmítá si přesunout postel z patra do přízemí, schody jsou pro ni přitom už skoro nepřekonatelné a nebezpečné. Když ještě zůstanu u chalupy, tak tam už rekonstrukce koupelny proběhla, udělal se jí sprchový kout se sedátkem, ale ne, je to špatně, měli jsme to nechat jak to bylo ( opadávající dlaždičky atd.) a ona se tam mýt nebude…
Stěžuje si, že je doma sama, ale jít někam třeba do klubu seniorů taky odmítá…a pořád dokola si stěžuje a vyžaduje aby jí všichni litovali, jaký je chudák. Přitom peníze má, mohla by klidně jezdit taxíkem 2× do týdne někam za aktivitami, do lázní atd. ale ne, nic, jenom litovat, stěžovat si a opakovat pořád to samé dokola…
Řešení to nemá. Nebrat si to osobně, odkývat a jedním uchem tam a druhým ven. Snad my budeme jiný v seniorském věku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.22 13:58
Můj děda je to samé, nebo dost podobné, co tvůj. Jsme 4 vnoučata a já jediná ho mám na háku a je mi nejlíp. Můj brácha jen skáče podle něho a pořád si na něj stezuje, schovává se před ním, aby zase děda neměl nějaký problém. Já pro něj nehnu ani prstem, je zlý, neumí poděkovat, poprosit, jen dává rozkazy, nikdy pro nás nic neudělal, nikdy nám k ničemu třeba ani nepopřál, tak proč bych pro něj měla něco dělat. Je snad každým dnem horší a horší. Babička už taky řeší s dr., že má pravděpodobně Alzheimera. Bydlí v domě vedle mých rodičů, takže ho vidím jen na zahradě a stačí mi to. Moje dcerky by taky rád vídal, ale má smůlu. Párkrát udělal té starší ošklivý naschvál a od té doby má smůlu. Když už by pro ně něco rád udělal, tak to absolutně nezvládne. Například o víkendu řval na dcerku, která skákala na trampolíně u našich na zahradě, ať si jde pro kudlubnu. A dcerka než slezla, než se obula, tak už odcházel pryč. Tak na něj křičím, kam jako jde, že Leontýnka už běží a na to na mě jen zavrčel, že už má smůlu, že nemá tolik času. 
Hrozně vytížený důchodce, co celé dny chodí jen po dvorku.
Takže já bych ho nejnavštěvovala. Obzvlášť jestli si to takhle bereš a má to na tebe takový vliv. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.6.22 14:17
@Sorin píše:
Je to těžké a asi je to všude a řešení to moc nemá. Nás zase zlobí babička. Už velmi špatně chodí, ale pomoc odmítá a chová se jako malé dítě. Je zaseklá někde v roce 1976 a jakákoliv změna je pro ni špatně.Stěžuje si, že nemůže vlézt do vany, ale rekonstrukci koupelny u sebe v bytě už 2× zazdila. Chtěla by jezdit na chalupu, ale odmítá si přesunout postel z patra do přízemí, schody jsou pro ni přitom už skoro nepřekonatelné a nebezpečné. Když ještě zůstanu u chalupy, tak tam už rekonstrukce koupelny proběhla, udělal se jí sprchový kout se sedátkem, ale ne, je to špatně, měli jsme to nechat jak to bylo ( opadávající dlaždičky atd.) a ona se tam mýt nebude…
Stěžuje si, že je doma sama, ale jít někam třeba do klubu seniorů taky odmítá…a pořád dokola si stěžuje a vyžaduje aby jí všichni litovali, jaký je chudák. Přitom peníze má, mohla by klidně jezdit taxíkem 2× do týdne někam za aktivitami, do lázní atd. ale ne, nic, jenom litovat, stěžovat si a opakovat pořád to samé dokola…
Řešení to nemá. Nebrat si to osobně, odkývat a jedním uchem tam a druhým ven. Snad my budeme jiný v seniorském věku
Moje babička byla aktivní důchodkyně, ale jak se přehoupla přes 80, tak začala taky babkovatět, je to smutné, když si jí celý život pamatuju jako hodně aktivního človeka a ted se pořád lituje, ale zase nějak chápu, źe jí prostě asi není nejlíp, zadýchává se, často padá, takže se bojí, aby někde nezůstala bez pomoci a asi jí ta bezmoc, že pořádně nikam nemuže dost frustruje…takze se pak lituje, stěžuje si a jak říká moje máma, tak pořád kňourá…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.6.22 14:45
@JancaS84 píše:
Odkyvat a pouštět jedním uchem tam a druhým ven.
To není úplně tak snadné, on potřebuje všechno rozhodovat, organizovat nás, několikrát denně nám volá, kde jsme, co děláme.. u všeho musí být a kontrolovat a začíná nám mluvit do toho, jak budeme vychovávat naše dítě, což je asi to nejhorší.
- Citovat
- Upravit
1.6.22 19:09
Je to věkem, v podstatě za to nemůže. Obrňte se trpělivostí a „kývejte“. Nebo omezte styk. Protože lepší už to nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.22 21:13
@Anonymní píše:
To není úplně tak snadné, on potřebuje všechno rozhodovat, organizovat nás, několikrát denně nám volá, kde jsme, co děláme.. u všeho musí být a kontrolovat a začíná nám mluvit do toho, jak budeme vychovávat naše dítě, což je asi to nejhorší.
A to se opravdu necháte řídit starým člověkem přes telefon? Telefon se dá vypnout, nezvedat… a když už, tak se určitě nemusíte řídit nějakými nesmyslnými rozkazy. Taky ho můžeš zvednout a položit na stůl, ať si starý pán povídá…
Jeho už nezměníš, musíš změnit své vnímání té záležitosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.22 21:16
@Anonymní píše:
Dobrý den, řešíme situaci, kdy se z našeho dědečka stal typický toxický člověk. Nic mu není dobré, vše mu vadí, všechny nenávidí, všichni jsou blbí.. vždy je zásadně v opozici, chce se hádat, když s ním člověk nesouhlasí, citově vydírá. Návštěvy se staly utrpením, kdy jsme s manželem naprosto psychicky vyždímaní. Problém je ten, že máme malé mimčo a dědeček ho chce vídat, a to často. Což chápu, ale naprosto jeho návštěvy psychicky nezvládám, mám z něho úzkosti a nespím. Možná mám teď přecitlivělé období, kojím.. ale chci si užívat miminko a to štěstí, né vstřebávat všechny problémy světa. Co mám dělat?
Nechce vidět často vnuka - ten je mu volnej - ale chce vidět vás, aby se s vámi mohl dohadovat. Velmi dobře ví, že vás to jednak rozčiluje - jaká radost - a že přes „chci vidět vnuka“ si vás pěkně povodí. Takže mu na to neskákejte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.22 22:15
@Anonymní píše:
To není úplně tak snadné, on potřebuje všechno rozhodovat, organizovat nás, několikrát denně nám volá, kde jsme, co děláme.. u všeho musí být a kontrolovat a začíná nám mluvit do toho, jak budeme vychovávat naše dítě, což je asi to nejhorší.
Tak si to nenechte líbit. Telefon bych nebrala, večer mu max zavolala rychlý hovor jak se má. Do ničeho okolo dítěte bych si nenechala kecat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.22 22:10
@Anonymní píše:
To není úplně tak snadné, on potřebuje všechno rozhodovat, organizovat nás, několikrát denně nám volá, kde jsme, co děláme.. u všeho musí být a kontrolovat a začíná nám mluvit do toho, jak budeme vychovávat naše dítě, což je asi to nejhorší.
No jako takhle, že dědeček chce je pěkné, ale to neznamená že máte za každou cenu povinnost mu vždy vyjít vstříc. Chce to nějaký kompromis mezi tím, co dědeček chce, a co je pro vás únosné. Ani to že je dědeček starý neznamená, že máš povinnost zničit si nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý den, řešíme situaci, kdy se z našeho dědečka stal typický toxický člověk. Nic mu není dobré, vše mu vadí, všechny nenávidí, všichni jsou blbí.. vždy je zásadně v opozici, chce se hádat, když s ním člověk nesouhlasí, citově vydírá. Návštěvy se staly utrpením, kdy jsme s manželem naprosto psychicky vyždímaní. Problém je ten, že máme malé mimčo a dědeček ho chce vídat, a to často. Což chápu, ale naprosto jeho návštěvy psychicky nezvládám, mám z něho úzkosti a nespím. Možná mám teď přecitlivělé období, kojím.. ale chci si užívat miminko a to štěstí, né vstřebávat všechny problémy světa. Co mám dělat?