Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Depka - vyzpovídání se
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
8.11.12 16:16
Tak nějak to znám - v bledě modrém.
Měla jsem přítele, kterého jsem strašně milovala i on mě.. ale byly jsme mladí, jeho z práce poslali na školu na druhý konec republiky, já jsem ještě studovala a rodiče mi tenhle vztah nepřáli. Takže to po nějaké době bojů skončilo.. On má manželku, já manžela (kterého miluji nade vše), ale ten je od rána do večera v práci, 7 dní v týdnu.. a stačí mi jedna písnička, jeden spot v televizi a vzpomenu si na něj.. Na první polibek a jsem v koncích.. vidím ho, citím ho, mám pocit, že se mě každou chvilku musí dotknout. To jsou podle mě osudové lásky a ty tě budou provázet celý život. Můžeš manžela sebevíc milovat (jako já toho svého), ale v těhlech vztazích je podle mě chemie a té se nezbavíš. 
Vím, že jsem ti asi moc nepomohla, ale aspoň víš, že v tom nejsi sama 
Je to strašně těžký, ale nějak se to zvládnout musí.
- Citovat
- Upravit
8.11.12 16:19
Mozna dobre, ze jsi to tenkrat s cizincem ukoncila… takove ziti v jine zemi neni lehke…na vse jsi sama, daleko od rodiny…
Ono by to tak idealni, jak si ty myslis taky nebylo, neboj… Mozna horsi. Nikdy nevis.
Kdyz nejsou finance, je to blby. Ale jestli jsi mela dobrou praci, tak ji zase najdes a bude lip
Taky mam obcas depky a to mam vse. Ono to zase prejde. Nemate nahodou v Cechach zatazeno? 
Ja jak vysvitne slunicko, tak me hned chmury prejdou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.11.12 16:21
Jsem ráda že nejsem jediná, co tohle prožívám, je to opravdu někdy těžké a přítele přitom miluju nadevše a je to otec mých dětí ale tenhle chlap byla moje opravdová láska a je to 1é let a mám pocit jakoby by to bylo včera 
Ale děkuji, už vím že nejsem v tom sama, chvílemi jsme si připadala jako puber´ták, opravdu nejsem a ulevilo se mi trochu jak jsem se vypsala z toho
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.11.12 16:24
@sisovka51 Vtehdy nás osud rozdělil, že musel odjet a tím pádem byl konec, který jsme ani jeden enchtěli, ale asi to bdue jak píšeš, bůhví jaké by to bylo kdybych odjela s ním do ciziny 
Teď koukám, že jsem napsala místo depka, deka .Za to se omlouvám
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.11.12 16:33
@Anonymní píše:
Jsem ráda že nejsem jediná, co tohle prožívám, je to opravdu někdy těžké a přítele přitom miluju nadevše a je to otec mých dětí ale tenhle chlap byla moje opravdová láska a je to 1é let a mám pocit jakoby by to bylo včera
Ale děkuji, už vím že nejsem v tom sama, chvílemi jsme si připadala jako puber´ták, opravdu nejsem a ulevilo se mi trochu jak jsem se vypsala z toho
já si taky připadám v tomhle ohledu jak pubeťačka..No nedovedu si představit jak bych se tvářila, kdybych ho potkala. asi bych zelzla někam do kanálu a od té první pusy už to za půl roku bude taky 10 let. Strašně ten čas utíká. Ale já to mám asi o to horší, že jsem s ním pořád občas v kontaktu (měla bych to utnout, abych se tak netrápila.. ale když ono to nejde) a vím, že on je na tom docela dost podobně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.11.12 16:41
@Anonymní píše:
Ty jo tak to věří, že to máš o to těžší že jste tak nějak v kontaktu, my nejsme vůbec v kontaktu, od té doby asi 2 měsíce od jeho odchodu, když jsme se z toho tak nějak dostávala mně nechal přes kamaráda pozdravit a to mi jak jsem četla sms, tak mi tekli hned slzy a věřím, že si na mně taky vzpomene, a zas na jedné straně bych ho chtěla ještě aspon jednou vidět, bych si to přála a trochu ti to i závidím, že máš možnost se s ním třeba vidět já bohužel ne Ale je to fakt těžký někdy že i po tolika leetch jsou ty vzpomínky fakt jakoby to bylo včera 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravím všechny
.Před několika lety jsem si žila v pohodě, mněl jsem dobrou práci a poznala jsem chlapa, který byl cizinec ale byl to chlap kvůli kterému bych jela i nakonec světa, moc jsme si rozumněli, všichni říkali že jsme byli jako jendo tělo a jedna duše až do dne kdy musel najednou se vrátit zpátky domů a bohužel to přišlo nečekaně, že s tím nešlo nic udělat 
Dělala jsem ve Volswagenu a on byl němec a nás tam zaučovali a díky tomu že nemněl řidičák, tak se musel vrátit on i pár těch bez řidičáku a asi tři z ncih tam zůstali ještě chvíli s řidičákem. Odloučení bylo něco tak strašně bolestivého, že takovou bolest jsem ještě nezažila, jsme si chvíli volali, ale zrušili jsme to nebo sjme vždy brečeli do telefonu a nechali sjme toho. Mám fotky s ním a práve díky těm problémum které máme s partnerem mám depky a vždy když mi je takhel nejhůř myslím na něj a je to šílené, je to už 10 let a pořád cítím jeho vůni, jeho hlas, mám ho před očima, prostě na něj nedokáž zapomenout 
Hned na úvod se omlouvám za anonymitu, ale radši anonymně.
Jdu se tady trochu vyzpovídat, nebo mám horzné depky a zajímá mně jetsli má někdo podobnou zkušenost. Jsem na MD, mám dvě krásné a zdravé děti a přítele, s kterým spolu žijem 5 let a plánujeme na příšti rok svatbu. Už delší dobu máme finanční problémy a je top pořád dokola, pořád v práci přítel a pořád řešíme finační situaci z jeho min ulosti, jeho prúsery a už na mně nějak padaj depky
Přítele moc miluju, ale já nebyla zvyklá žít a pořád dokola jenom žít a řešit finance co zaplatit dříve a nějak mám depky, půjčku mi nikdo nedá abych mu pomohla vyplatit a zbavit se dluhu a je mi z toho nějak smutno a nevím proč vždy prostě si vzpomenu na toho chlapíka s kterým mi bylo krásně.
Moc se omlouvám za tak dlouhý příspěvek, ale potřebovaůla jsem to ze sebe dostat a trochu se mi ulevilo. Nemusíte vůbec reagovat, já sjem se potřebovala jenom vypsat z toho. Děkuji za e mimino, kde si člověk může ulevit na dušičce