Děláte někdy u krmení blbiny?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Děláte někdy u krmení blbiny?
ahoj maminky,
chtěla bych se zeptat, jestli někdy děláte u krmení ksichty, smějete se, blbnete, apod., jinak by vám dítko neotevřelo pusu? Ale když už otevře, pěkně polyká a neprská?
Jde mi teda o děti, co ještě nesedí a nekrmí se samy.
A jaké s tím máte zkušenosti? Zvykne si na to, „rozmazlí se“ a pak třeba „normálně“ už nejí?
Díky za zkušenosti a pěkný den 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Já u krmení nikdy neblbla, nedělala kravinky, Maty vždycky jedl, pokud nejedl, neřešila jsem to, dostal až další plánované jídlo podle zásady „u plného talíře ještě nikdy nikdo hlady neumřel“. Takhle jsem to praktikovala už od prvních příkrmů.
Ale taky jsem o tom přemýšlela, to se přiznávám, zrovna nedavno. Hlavně by mě zajímalo - pokud by maminky nejedlíků nastoupily na svá robátka stejným tvrdým způsobem, rozjedly by se dětičky nebo ne?
Kamarádka mi tvrdila, že kdyby její dcera (2,5 roku) trošku (půl dne/den) vyhladověla, rozjedla by se; kamarádka jen nemá nervy na to se s dcerkou hádat, radši jí strčí do ruky koblihu a je ráda, že malá aspoň něco sní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky vyloženě blbiny nedělám,malá jí dobře.Ale občas říkám ham,a otevřu dokořán pusu,tak to se smějem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
S Helenkou jsem občas dělávala, ale asi ne vysloveně blbiny - prostě jsem jí u krmení povídala básničky (třeba Hrubínovu Karkulku), měnila hlas a tak, ji to hrozně bavilo, koukala na mne a otvírala pusinku…
S Marečkem to nedělám, protože ho to naopak spíš rozptyluje, pusu sice otevře, ale jídlo nespolkne, protože se chechtá a teče mu to ven… Takže s ním se opravdu věnujeme jen jídlu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nemám problémové dítě a blbinky nedělám.. Ale jinak má na pultíku vždy něco na hraní..
Prostě musím jí dát něco na zabavení, jinak by nejedla..
Ona to pak postupně odhazuje a zase se toho domáhá, takže je to občas na nervy, ale jinak dobrý.
nemusím tančit, zpívat ani lžičkou mávat apod..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Díky za odpovědi. No já právě občas musím k něčemu takovému přistoupit - zpívám mu, povídám si s ním, dělám se lžičkou letadýlko, vydávám různé zvuky, melu různě pusou (to je asi tak všechno), protože když se soustředí na lžičku, neotevře pusu. Není to pokaždé, ale nějak mám dojem, že poslední dobou dost často.
Jenže okolí si myslí, že ho tím „zkazím“, že si zvykne, a nebude jíst normálně… já nevím. Ale zas proč by jídlo nemohla být zábava; lepší než se nad ním rozčilovat a nutit mu to „násilím“…
Proto právě se ptám, má-li některá zkušenost, že se tím dítě může „zkazit“, pořád o tom přemýšlím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já taky myslím, že děláním ksichtíků se dítě zkazit nedá…
Neuznávám takové to pobíhání za dítětem se lžičkou - nedávno tu někde jedna maminka zmínila, že krmí dítě lezoucí po bytě - to nepovažuji za výchovné… Některé věci by měly být jako rituál odmalička, například to, že každé jídlo se jí na stolečku v židličce… Ale jestli se na něj přitom šklebím nebo mu něco povídám, no a co… Helenka, se kterou jsem to dělala (viz výše), dneska jí bez problémů sama, dostane porci na talířek a baští…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bohužel dělám, jinak by se nenajedl. 
Sedí tedy v jídelní židličce, pobíhání za hrajícím si dítětem taky neuznávám. Ale potřebuje zabavit, takže ví, že si u jídla smí hrát s malými figurkami z kindervajíček, které jinak nesmí. Není to moc výchovné, nicméně jakmile se zabaví tímto, nají se. Říkám si, že až bude projevovat zájem o lžičku a chtít krmit se sám, ani si na hračky nevzpomene.
- Citovat
- Upravit
ahoj, vracím se k téhle diskusi, protože prcek mě úplně dostává…
Před dvěma týdny začal blbnout se snídaní a oběma svačinami, ale tak nějak jsme to do 20 minut s ksichtama a písničkama zvládli. Poslední tři dny ale sotva vidí lžičku, tak řev, odstrkování, házení hlavou ze strany na stranu, apod. Jakmile dostane do ruky malou láhev s trochou vody, krabičku od tic-tacu s pár fazolema, balíček kapesníčků (štěrchá, šustí…), hraje si s tím, otvírá pusu jak ptáčátko, polyká ukázkově a do deseti minut máme hotovo. (Podotýkám, že krmíme v pololeže, ještě v židličce nesedí) Koukám jak puk, ale moc se mi to nelíbí… co mu přelítlo přes nos? Copak ho mám krmit s hračkou v ruce? Teda ani ne tak hračkou, jako spíš věcí z domácnosti… a nejhorší je, že včera už to chtěl i u kaše, kterou jedl vždycky dobře… tipuju, že dnes přidá oběd a máme kompletní menu u hračky… myslíte, že to přejde?
PS: Teď mi došlo, že tu byla od pondělka do středy mamka a ta mu začala ty věci dávat, když ho krmila… asi se mu to zalíbilo nebo co. Mám to nějak řešit nebo být ráda, že pěkně jí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
