Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem, jak se díváte na to, zda by měli jít děti své babičce na pohřeb? Dcery mají 8 a 11 let. Ta starší v pohodě. Mladší nevím, má diabetes tak ji nechci nechat samotnou doma, možná už bude škola, ale manžel si myslí, že je to přeci slušnost přijít se naposledy rozloučit s babičkou.
A ještě, jak je to v zaměstnání, je pravda, že je nárok na placené volno? Jeden den?
Já bych se zeptala dětí, zda jít chtějí, nebo ne. Pro mě osobně byl každý pohřeb strašně depresivní a dlouho jsme se z těch pocitů dostávala.
@Aduš8 jde mi spíš o tu mladší, staršíu bude za 3 měsíce už 12 let, s tou jsme byli na pohřbu nedávno, její kamarádky mamince… ![]()
Šla jsem na pohřeb babičce když mi bylo 6 let. Nelituju, i po těch letech si to vcelku pamatuju, a bylo by mi teď líto kdyby mě máma nechala doma..
Pohřeb je normální součást života a není důvod, aby holky nešly. Velké jsou na to už dost obě dvě. Tohle rituální rozloučení se je velmi důležité, i když to tak nevypadá. Neochudila bych je o to.
V tomto bych děti na pohřeb babičky vzala. Já teda nebrala mladší děti a pohřeb prababiček, ale ty děti až tak neznaly spíš se jich ke stáří bály. V tomto věku už to dítě pochopí a bude se i třeba chtít rozloučit.
Vzala bych i mladší. Je to naprosto samozřejmá součást života. Byla jsem tetě v podobném věku a bylo by mi moc lito, kdybych se s ní nepřišla rozloučit.
Před rokem zemřel tchán, dětem bylo 8 a 10 a šly na pohřeb obě. Podle mě je to důležité, je to poslední rozloučení. Jsou už dost velké, aby to chápaly.
Dcery byly na pohrbu dedy ve 3 a 8 letech, tatka mel rakovinu, 2 roky metastaze v kostech, 3 mesice kdy uz mu blyo hodne spatne a starali jsme se o nej doma. Holky vedely, ze je moc nemocny… je to soucast zivota a detem vse lze podat tak jak je treba k jejich veku… mala byla v tu dobu hodne vztakajici se, tak tiho jsem se trosku bala, ale vse probehlo “dobre”. Myslim, ze se dnes deti hrozne moc ochranuji, kde nenipotreba a to jim naopak v zivote spise”ublizi”. Na pohrbu jejich prababicky byly, kdyz jim bylo 5 a 10 a to bylo v kostele, tam se mladsi jen ptala “jestli za to ten pan opravdu muze?”
, kdyz knez opakoval “je to ma vina, ma velika vina”:) jinak take vse zvladla bez problemu..deti se kazdou zkusenosti protitiu uci soucity, zvlada i emoci atd…
Neco jineho je ucast deti na pohrbu svych rodicu, kdyz k necemu tak hrozne u dojde, tam je ta zatez pro deti samozrejme uplne jina a rozhodnuti je na veku, povaze ditete, vztahu s dalsim rodicem… to muze byt samozrejme neskutecne stresujici a nekdy nevhodne.