Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lynette píše:
@Lama Lama Tak to klobouk dolů. Když řve tak mě to vytáčí a musím zasáhnout. Ignorovat vydržím jen malou chvilku a pak se mi zvedá tlak.
mě taky. teda u cizích vůbec, to je mi srdečně jedno. Spíš mám radost, ne neřvou jen ti moji. J8 ze sebe nebudu dělat svatou, tak občas jednu starší slízne, když mi rupnou nervy. Ale není to prvoplánovitě výchovná metoda, kterou bych někomu radila. Prostě selhání.
@Lynette píše:
@Lama Lama Tak to klobouk dolů. Když řve tak mě to vytáčí a musím zasáhnout. Ignorovat vydržím jen malou chvilku a pak se mi zvedá tlak.
jenže děti prostě řvou, na to se připrav ![]()
@Lama Lama Já vidím dost velký rozdíl mezi plácnutím když jsi v klidu a když ti rupnou nervy. Když si v klidu, tak jsi schopná plácnout jen symbolicky aniž by to to dítě bolelo a to má podle mě výchovný účinek. Když už jsi vytočená, tak je to selhání, protože dáš ránu pochopitelně větší - dítě to bolí a už to má úplně jiný význam. To první není bití, to druhé už ano, protože to druhé bolí.
@Lama Lama píše:
mě taky. teda u cizích vůbec, to je mi srdečně jedno. Spíš mám radost, ne neřvou jen ti moji. J8 ze sebe nebudu dělat svatou, tak občas jednu starší slízne, když mi rupnou nervy. Ale není to prvoplánovitě výchovná metoda, kterou bych někomu radila. Prostě selhání.
tak si to myslím taky ![]()
@Lynette
jenže když to nebolí, tak se Ti dítě dle mě spíš akorát vysměje..vždyť přeci cílem fyzického trestu je aby bolel, jinak by to to dítě nepocítilo a pak by to bylo zbytečné, ne?
@sterezie Mám ukňouranýho psa a někdy jí chytne amok a začne řvát - to není štěkání ale něco mezi kňučením, vitím, pískáním a štěkáním. Když jí to chytne tak je úplně bez sebe, ale na povel ticho poslechne. A když ne tak jí čapnu a jdeme domů. Nebo jí pohrozím že dostane na zadek a to taky někdy zabere. Tak si říkám, že když je schopný to pochopit pes, tak dítě snad bude stejně inteligentní. ![]()
@sterezie Ale cílem toho plácnutí přece není způsobit tím dítěti bolest. Tím plácnutím ho akorát vytrhneš z jeho činnosti. Steně jako symbolické plácnutí přes zadek je účinné i tlesknutí vedle něj nebo zaťukání na hlavu. Fyzický trest je to, když to bolí a to se dítě ohne přes koleno a rituálně vařečkou se potrestá za nějaký obzvlášť velký prohřešek - například zabití zvířete, lhaní, krádež apod. a to ještě ve vyšším věku. Ale když dítě neposlouchá tak nedává smysl ho fyzicky trestat. Letmé plácnutí po zadku je jen takové jemné upozornění, že dělá něco špatně - o ničem jiném to není.
@Lynette
Promin, ale zadne dite snad nezareaguje na letme placnuti pres ruku nebo po zadku. ![]()
Ja to zkusila jednou na mem synovi (jsem proti placani, ale chtela jsem videt reakci) a on se na me usmal a delal to co delal dal.
A to je mu 15 mesicu, verim, ze za rok by na me kaslal jeste vic. ![]()
Ahojky, tak u nás rozdíl mezi sourozenci 2 roky a tři měsíce, starší je divoch a taky za ruku nechodil ani omylem, také doporučuju sourozenecký kočár, než se to upraví. Nám pomohla motorka a teď už kolo. S tím se dopravíme kamkoli. držím palec a pevné nervy
@Lynette Není, lehké plácnutí přes zadek zaujaté dítko nijak nezaregistruje a klidně pokračuje dál v činnosti, nehledě na to, že i pokud zaregistruje, tak si ho nijak nespojí s tím, že je něco špatně a bude to ignorovat úplně stejně, jako kdyby mu člověk třeba začal oblékat mikinu, má to pro něj asi tak stejný význam.
A poslední věcí je, že takhle malé dítko ještě nosí plíny, takže přes ně nezaregistruje už vůbec nic…
@j.a.n.i1 plíny? Vždyť už umí chodit!
Já žiju v tom, že jakmile se dítě umí samo posadit tak se trénuje na nočník. ![]()
@Lama Lama píše:
Fyzický trest bych použila tehdy, pokud by už dítě bylo schopné chodit tam kam má, chápalo situaci, ale najednou by začalo schválně vlítávat do silnice. V případě učení bych ho nepoužila. Stačí přirozený důsledek - nechodíš tam, kam máš, utíkáš, musíš za ruku. Za tu bych pak dítě pevně držila a nedovolila zdrhat tam kam nemá i za cenu řevu.
Stopro souhlas.
U nás to bylo tak, že na bezpečném prostoru „tj. silnice v nedohlednu“ si lítejte jak chcete, jakmile se blíží něco nebezpečného (typicky ta silnice), pochytám si vás a jdeme za ruku. Samozřejmě jsem k tomu vždycky vykládala pohádku, jak musí za ruku, aby je nezajelo auto. Časem se naučili za ruku chodit naprosto dobrovolně, stačilo na ně zavolat. A ještě za další dobu se naučili zastavit na kraji silnice a čekají na mě, až jim tu ruku dám.
Jako jasně že na začátku za ruku nechtěli, že „sami“, i to popisované plácání na zem proběhlo. No a co? Až se vyvztekal, chytla jsem ho za tu ruku a šli jsme dál.
Bez kočárku jsou od 18m, už se mi to nechtělo tlačit (a trojkočár jsem fakt shánět nehodlala
)
(ale jako taky netvrdím, že to takhle funguje na všechny děti… jen sdílim svoji zkušenost
)
@Lynette píše:
@j.a.n.i1 plíny? Vždyť už umí chodit!Já žiju v tom, že jakmile se dítě umí samo posadit tak se trénuje na nočník.
ha, tak tohle mě pobavilo!!! ![]()
od trénování na nočník k tomu, že je dítě bez plen, je hodně dlouhá cesta ![]()
@Lynette píše:
@j.a.n.i1 plíny? Vždyť už umí chodit!Já žiju v tom, že jakmile se dítě umí samo posadit tak se trénuje na nočník.
Tak teď fakt nevím, jestli jsi to myslela jako vtip nebo vážně ![]()
@Lynette píše:
@j.a.n.i1 plíny? Vždyť už umí chodit!Já žiju v tom, že jakmile se dítě umí samo posadit tak se trénuje na nočník.
No, když pominu to, že je to mnohdy ještě dlouhá cesta, tak třeba náš malý uměl dřív chodit (s oporou) než se posadil… a samostatná chůze následovala v hodně rychlém sledu po posazení.
@Lynette píše:
@j.a.n.i1 plíny? Vždyť už umí chodit!Já žiju v tom, že jakmile se dítě umí samo posadit tak se trénuje na nočník.
v tom případě ti doporučuji bezplenkovou metodu. je to fajn. a můžeš začít od narození. netřeba trénovat. děti se umí vyměšovat mimo plenu přirozeně.