Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Milé maminky, obracím se na vás s dotazem na vaše zkušenosti. Mám syna (19,5 měs.) a v lednu čekáme sourozence. Rozhodla jsem se proto, že musím malého naučit chodit venku bez kočárku. Je úplně nadšený, ale já jsem vyřízená a po každé procházce mám obavy, abych předčasně neporodila
On totiž jenom lítá. Ani ho moc nezajímají věci kolem (tedy kromě značek aut, na každou, kterou míjíme, si musí sáhnout, autobusů a větších aut, projíždějících kolem - to se zastaví). Jinak vše sleduje za chůze (za běhu). Doslova vysazený je na schody, jakmile nějaké vidí, začne rychle vzrušeně dýchat a musí neustále chodit nahoru a dolů. Pokud bych ho nechala, vydržel by klidně hodinu. Problém ale je, že vůbec neposlechne, když se nejde tam, kam chce on. To ho táhnu za ruku za ukrutného řevu, často sebou plácne na zem a odmítá jít, když ho odtáhnu a pak pustím, otočí se a vrací se tam, kam chtěl jít on. Používám tedy vodítko, ale to je mi v těchto situacích k ničemu, je spíš pro můj klid, že mi nevletí někde pod auto. Je nějaká šance, že se to do ledna zlepší? Protože jinak nevím, jak půjdu ven s ním i miminem. Říkala jsem si, že ze začátku tak vyváděl proto, že to bylo nové, že ho to časem omrzí, ale už je to měsíc a pořád stejné. Kamarádka mi říkala, že v tomto věku už by měl na „stůj!“ poslechnout, to ale absolutně nehrozí.
Děkuji za vaše zkušenosti.
Haha, mam doma uuuplne to same, akorat teda cekam uz treti. Ja si iluze nedelam, ze by to preslo. Proste obcas si s malou zabeham a pak ji soupnu do kocaru. Porid si dvoukocar nebo alespon stupatko, nebo se po porodu zcvoknes. Nase dite rozhodne povely neposloucha (21m), ve spravnem smeru behu ji udrzuju pouze tim, ze vedle ni jedu kocarem a nahanim ji s nim jak ovcacky pes.
Nepřemýšlela jsi o sourozeneckém kočáru? Podle mě hned tak poslouchat nebude, i starší děti mívají problém poslechnout.
Hele, já myslím, že je to období
teda asi Ti moc neporadím, malá chodí od roku venku bez kočáru a bylo to vždycky v pohodě, chodila hezky za ruku a žádný problém, je to pár týdnů, co se to nějak zlomilo a občas je to boj
takže snad jedině trpělivost, schody jí taky dost fascinujou, už od doby, co udělala první krok, takže za těch 10 měsíců, co chodí už umí poslechnout, že ne a hlavně myslím, že na každé prtě platí něco jiného, u nás vcelku pomáhá jít dál a ona se rozeběhne za mnou nebo v případě nouze jde „na koně“, to miluje, ale pro Tebe jakožto těhotnou by to byl asi trošku zápřah ![]()
Ahojky, uvidíš co Ti napíší zkušenější maminky, které mají více dětí. Ale vím jistě že dítě do dvou let zhruba není moc právě schopno jít vedle tebe a poslouchat, je to pro něj vše nové, neví že ho může zajet auto, je mu prostě vše šumák
atd. Myslím, že tohle děti začnou chápat a chodit v klídku vedle Tebe až tak po tom druhém roce, ale spíš až později, vím jak u neteře, ta až nyní po 2,5 letech už v pohodě bez kočárku. Já mám 18ti měsíční, takže skoro na stejno a bez kočáru teda eee, bych ji nechytla a také na vše chytá, běží, sedne na silnici a prostě jede podle svého. Proto si maminky pořizují na chviličku sourozenecký kočár
Já bych pořídila sourozenecký nějaký ojetý a pak už jen ke sporťáčku třeba skate…
Mam doma uple to same v blede modrem a nelepsi se to vubec. Porad jen lita a kdybych ho nemela na ksirach, tak utika vzdy opacnym smerem nez chci ja a do toho sebere psi hovinko.
V tvem pripade bych poridila sourozenecky kocar a venku ho vypoustela jen tam, kde ti nevadi, ze utece. A nebo pokud Ti nevadi soudici pohledy ceskych spoluobcanu, tak bych si taky poridila ksiry a nechala ho chodit vedle kocarku. ![]()
@AliTad Malý je o malinko starší, ale zas dítko čekám už v listopadu, takže vlastně stejný případ… a od minulého týdne mi doma stojí dvojkočár
usoudila jsem, že se z toho po narození druhého dítka nehodlám zbláznit.
Mám to podobně, ale budem mít už třetí…díky bohu za sourozenecký kočárek.
@Scarlett2011 Těmi kšírami myslíš vodítko? To máme, ale když se sprčí, je to k ničemu. A k těm soudícím pohledům - já už si od jednoho deb..a, který měl určitě doma hromadu dětí
i něco vyslechla.
Máme ještě čas, uvidím, jak se to bude vyvíjet, kdyžtak nás ten sourozenecký kočár nemine
Z druhé ruky by snad nemusel vyjít nějak extra draho.
@AliTad
Ano voditko.
Aha, tak nas malej zatim chodi na voditku rad a je i celkem hodny. Ted zacal byt problem s davanim ho do kocarku, takze jsem za voditko strasne rada. S tim, ze porad beha ani nechodime nijak pomalu. ![]()
Ja psala o soudicich spoluobcanech proto, ze ziju v zahranici a tady je to uplne normalni, ale vim, ze v CR tohle lidi hrozne odsuzuji. ![]()
Ten kocarek by vazne nemusel byt tolik drahy. Navic pokud o koupis pouzity a moc ho neznicite, tak ho pak za stejnou cenu zase prodas. ![]()
@Scarlett2011 Jo tak ten náš taky chodí na vodítku rád - když mu ho nasadím, tak už nadšeně valí ke dveřím, protože ví, že se jde ven. Jen to moc nepomáhá, když se zasekne a jde úplně jinam, než potřebuji. To bych ho na vodítku musela táhnout opravdu jak splašeného psa a to se mi moc nechce.
Jinak já ty lidi nechápu, co jim na vodítku připadá tak hrozné, dítě má naopak, na rozdíl od vodění za ruku, víc volnosti a ne ruce vytahané jako opice ![]()
Ja jsem cele tehu projezdila na kole - prave z toho duvodu, ze nas Janik proste kocar nemusel a na behani za nim jsem nemela nervy. Soupla jsem ho do sedajdy a uz jsme drandili. Vypadalo to asi vtipne, ale byl to jediny zpusob mozneho rychleho presunu. Na prochazky jsme taky ale chodili a to jsem prave trenovala to poslouchani. Ja se totiz zarekla, ze do sourozeneckyho kocaru nepujdu - moc se mi nelibi 2lete deti, ktere sedi v kocaru
. Janikovi bylo v dobe narozeni 20mesicu. Ted uz je to pres 2,5 mesice a vychazky zvladame. Mam v kocarku vlozenou Manduku a kdyz je nejhur, tak dam Janika do ni. Ale poslouchat se naucil, a kdyz ma nahodou den, tak ho rafnu za ruku. Jen dodavam, ze Janik je hoooodne divoke ditko, ktere sice slysi, ale poslouchani neni jeho nejoblibenejsi cinnost.
@LenkaTho Tak toto mi dodalo trochu naději
Právě jsem si říkala, že když začneme už teď, tak ho poslouchat naučím (je tedy pravda, že s tím máme problémy obecně, dost dlouho jsem měla obavy, jestli je syn v pořádku, zdálo se mi, že mi nerozumí - rozumí moc dobře, když uzná za vhodné a když aktuálně není jinde větší sranda). S tou Mandukou je to taky řešení, které ale teď v případě nouze bohužel nemůžu praktikovat ![]()
No, blbej věk, mám něco podobnýho, ale ta se dá ukecat např. tím, že půjdeme na kachny, na slepice, na vlak. Musím ovšem splnit, to by pak nemělo účel později:-) Schody taky miluje:-) Kolikrát jsme třeba v parku, ona pobíhá, pak se otočí a bere čáru úplně mimo, žádnej mamánek v tomhle ohledu. Ale doma, to mi visí na nohavicích pořád:-)
Mému synovi je skoro 23 měsíců, za ruku venku chodí od 18 měsíců a neposlouchá ani omylem. Venku ho držím za ruku, ale stejně se vzteká.
Největší boj je třeba v obchodě, kde nemají vozíky. To pak nestíhám nic, platit, dát věci do tašky.
To je fakt boj a jen se bojím, kdy někde něco zapomenu. Čekám, kdy ho to přejde, ale asi budu muset dřív já zpřísnit výchovu, než on začne poslouchat.
Děti jsou holt zvídavé a v našem případě auta a schody jsou to nejmenší. Miluje totiž zvířata a tak mi strká ruce za ploty.
Na tvém místě bych pořídila buď sourozenecký kočárek a nebo minimálně stupátko.