Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Svetluska55 píše: Více
To je absolutně nereálné si spolu sednout a bez urážení si promluvit.
@Anonymní píše: Více
A zkoušeli jste to?
Bavit se jen o dítěti, bez narážek, kdo za co může, ale popsat situaci a hledat řešení.
Chlapovi říct, že jde o holku a když nebude kooperovat a dělat z toho souboj, tak na to doplatí holka. Holku motivovat pozitivně.Ty věci schovávat byla podle mě blbost.
Příspěvek upraven 20.03.25 v 20:44
@obet.stalkingu píše: Více
Ona jí nic neschovala. To byla jen lež dítěte, které je zapomnělo, směrem k otci.
@Anonymní píše: Více
Tak ji to neříkej 6×, řekni to jednou a dohledni aby to udělala hned. U otce je jak často a jak funguje s nim?
Já bych asi opustila tenhle tvrdý režim, protoze očividně nefunguje.
Hádám, že dítě takhle reaguje na jeho situaci v životě, se. kterou si neumí poradit. Takže bych se zamyslela, co se momentalně životě dítěte děje a co by to. mohlo způsobit.
Jak dlouho je od rozvodu? Srovnala se s tím?
Máš ty nebo ex nového partnera? Přibylo do rodiny nějaké nové dítě? Stěhovali jste se? Nestresuje dceru střídavá péče? Není šikanovaná ve škole?
A pak bych asi zkusila obrátit přistup. Zedy netrestat za nežádoucí chování, ale odměňovat za dobré.
Tj. nezakazovat např. počítat za to, když něco neudělá.
Ale dovolit pc, když udělá co má.
Každé ráno bych na lednici napsala úkol, které má dcera udělat ( ne moc, třeba 5) a dcera by si je odškrtávala. Až bych přišla domú z práce, z zkontrolovala bych, zda dcera udělala všechno a pokud ano, přišla by odměna (např. ten počítač).
Na tomhle systému bych se pokusila domluvit i s dcerou jak si to představuje aby se cítila zapojená a že má nějaké slovo.
A taky bych si s ní zkusila promluvit o tom, jestli je vše ok. Jak se cítí a jestli se jí neděje něco o čem nevím. Ujistila bych ji, že ji miluju i když zlobí a že to není o tom, že jsem naštvaná a dělám ji naschvály, ale že se jí snažím naučit nějaké základy fungování.
@Tayen píše: Více
Toto už jsem zkoušela. Ona když dostane úkoly, všechno odflinkne a než se vrátím z práce, odmění se sama. Např. má slíbené že pak může za kamarádkou. Já přijdu z práce a ona už je pryč, úkoly jsou je na oko hotové.
Jak píše Tayen, raději odměny a nějaká promluva. Tu bych ale doporučoval až po získání důvěry (k tomu může pomoci to odměňování) a uklidnění situace. O vedení mládeže hodně vím, dělam jsem vedoucího u skautů. Už nedělám.
@obet.stalkingu píše: Více
A jak si může získat důvěru, když pořád lze a nedodrží slovo? Plus viz můj komentář výše, že ji dám úkol, ona ho splní max napůl a bez přijdu z práce odmění se sama
@Anonymní píše: Více
Tak víš, jak to je. My ti tu budeme dávat rady, jak bys to jako správná máma měla dělat, ale sami víme, že bychom při prvním šprajcu ze strany dítěte to dítě ztřískali.
S dětma je to těžké holt. To je tak, když pudy zvítězí nad ráciem. Zkažený život navždy to je. ![]()
@Anonymní píše: Více
A co všechno po ni chceš za úkoly? Moje 10 letá je dost vytížena i mimo školu, závodně tancuje, zpívá. Jsem ráda když volné odpoledne stráví s kamarádkou než aby doma uklízela.. Věci do školy si samozřejmě plnit musí, to ostatní dle situace.
Ja nevím, mně připadá, že dcera se chova jako dítě. Některé jsou vyspělejší a zvládají nic nezapomenout, pripravuji se sami..a některým to holt trva dýl no..
Důležité je mít uděláno strategii, která funguje a to vy evidentně nemáte.
V tomhle případě je důležitá kooperace rodicu -sedli jste si spolu a probrali to? Bez obviňování a zadavani ukolu - vy máte společný projekt, at chcete nebo nechcete..