Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě má strach ze smrti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.7.19 17:35
Ty jo 
chudák holčina, pamatuji si, že v plus mínus v jejím věku jsem si to taky tak nějak řešila a bála se 
, nicméně, nikdo s timnic nedělal, spíš že mě měli srandu 
a teď, mám úzkosti jako pr.. Se a je mi zle z toho sameho 
takže za mě bych sla k psychologovi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.19 17:37
@PetraMerry píše:
Ty jo
A co by ti tenkrát pomohlo, bylo by něco co by tě strachu zbavilo? Já to nechci moc brát pres psychologa - dcera je chytrá a pátrala by, proč u zoho psychologa je a zas by si to brala.
- Citovat
- Upravit
19.7.19 17:40
@PetraMerry přesně!!! Měla jsemmto úplně stejně, vsichnii akorát říkali že řeším kraviny a nikdo se o tom se mnou nebavil. Teď jsem z těchto věcí psychicky v háji, taky mám často černé myšlenky a nemůžu na smrt přestat myslet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.19 17:46
Tímhle obdobím jsme si asi prošli všichni jako děti 
hodně s ní o tom mluvit, uklidnit tím, že smrti život nekončí a že se všichni znovu potkáte v jiném životě. Holt se každý musíme smířit s tím, že nejsme nesmrtelný. A psychologa bych se nestranila, není se za co stydět
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.19 17:47
@PetraMerry @PHV A kdyby to s vámi rodiče bývali probrali v klidu, vše vysvětlili a nic nezesměšnili, myslíte, že byste dnes byly víc v pohodě?
Já dceřin strach neshazuju, vždycky si ji vezmu k sobě, vyptam se jí, co přesně ji trápí a pak se to snažím nějak rozumně vysvětlit. Nelžu. Ví, že vše živé je smrtelné, povídala jsem jí o smíření ( má predstavu, že je to hrůza, děs, utrpení…), snažím se mluvit pravdivě, ale tak, aby ji to uklidnilo. Už fakt nevím. Ona racionálně ví, že jí nic nehrozí, ale přesto jí to hlodá.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.7.19 17:49
@Online já vím, že si tím prošel každý, i já ( o něco později), ale trvá to už nějak dlouho… jak říkám, zesiluje to ve chvílích nudy nebo nečinnosti, jinak je v pohodě
- Citovat
- Upravit
19.7.19 17:50
Asi si tím v tom dětském věku projde každý. Je to zřejmě takový počátek vyrovnávání se se smrtí. Tak si to vysvětluju. Ten spouštěč se vždy nějaký najde. Když to není odchod příbuzného, tak je to třeba smrt křečka nebo úmrtí ve filmu. No, je to těžký. Když to přišlo na moje děti, v ničem jsem jim nelhala a na všechno odpovídala úměrně věku. S tím, že konečnost je zatím velmi daleko. K psychologovi bych šla v krajním případě. Toto je strašně citlivé. Chce to důvěru, důvěrnost, blízký vztah a trpělivost. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.19 17:53
Ona přemýšlí celkem do detailu - nad rakví, co bude s tělem a tak… 
Kdyby nedejbože teď někdo z rodiny odešel, tak ona by to absolutně nezvládla. Vůbec si to neumím představit.
- Citovat
- Upravit
19.7.19 18:14
No potřebujete o tom mluvit a nesmíte ji falešně utěšovat, ale najít cestu jak o tématu smrti mluvit upřímně. A potřebujete být sama s tématem nějak srovnaná. Jakmile začnete něco předstírat, tak to jen zhoršíte.
Půjčte v knihovně tuhle knížku https://www.kosmas.cz/…ti-smrtouci/
popřípadě mrkněte sem
https://www.dlouhapuncocha.cz/…-anicka.html
Jinak pokud se vám to nebude dařit, zajděte párkrát všichni co sdílíte domácnost na setkání v rodinné psychoterapie - bude to rychlejší, efektivnější a jednodušší, než „opravovat“ dceru, která není porouchaní.
Adresář zde http://www.soft-zs.cz/…ce/terapeuti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.19 18:16
Tak moje děti smrt taky občas řeší, ale mám z nich pocit, že je ta představa moc neděsí. Tudle se mě dcera (11) ptala, jestli chci do rakve nebo do urny a že kdybych chtěla, tak se můžu nechat po smrti zkoumat.
Nedávno jsme zase otevřeně řešili pohřeb žehem u starých kultur a hledisko judaismu, křesťanství a islámu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.19 18:17
@Anonymní píše:
Ona přemýšlí celkem do detailu - nad rakví, co bude s tělem a tak…
to promýšlení není nic neobvyklého a je dobře, že o tom s vámi mluví. Je to způsob, jakým si to téma osahává a získává alepsoň nějakou kontrolu.
Jo a zkuste se společně mrknout na animák Coco a hlavně o tom mluvte.
Tím že smrt bude součást příběhů, součást toho o čem se mluví, bude to výrazně jednodušší na zvládnutí, než když je to velké temné, tabu, něco o čem se mlčí a jen se potlačuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.19 18:25
@eva valoi píše:
Tak moje děti smrt taky občas řeší, ale mám z nich pocit, že je ta představa moc neděsí. Tudle se mě dcera (11) ptala, jestli chci do rakve nebo do urny a že kdybych chtěla, tak se můžu nechat po smrti zkoumat.
Nedávno jsme zase otevřeně řešili pohřeb žehem u starých kultur a hledisko judaismu, křesťanství a islámu.
Máš pragmatickou dcerku 
Mě se zas ptala pětiletá, jestli si může vzít moje krásný šaty a náušnice, až umřu 
Jinak já, když na toto téma přijde řeč, tak dětem říkám, že mají ještě soustu času a zažijí ještě řadu krásných zážitků 
A že pokud budou na sebe opatrní, mají velkou šanci, že umřou až ve stáří, kdy je na to už člověk připraven Když začnou mít strachy o nás, rodiče, řeknu jim, at jsou v klidu, že si chceme ještě užít jejich děti - vnoučata! Funguje to - naštěstí smrt neberou nijak traumaticky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Zdravím, mám problém se svou 8,5 letou dcerou. Má velký strach ze smrti, o smrti pořád mluví, řeší kdy umře ona, já, manžel, jaké to je…
Před dvěma lety mi zemřela babička a tyhle věci se tím spustily ( tedy aspoň myslím, že je to ten bod), ale poslední dobou se to stává intenzivnějším. Hlavně když je dcera sama a má " čas nad tím uvažovat". Bývá i posmutnělá, teď v létě jí chybí kamarádi, takže má černé myšlenky častěji. Když je mezi dětma neboo má činnost, je v pohodě. Většinou to na ni padne večer, chce se tulit, musím ji ujišťovat že je ještê malá a jí se " to" fakt nestane… už jsem z toho vyčerpaná. Máte radu? K psychologovi zatím moc nechci.