Mimo partnerské dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Svetluska55
27.4.22 13:19

Hu, já bych to nedala.. Živá připomínka nevěry nekolikrat tydne doma..
Chápu, že chodíš k psychologovi, tvoje pocity jsou zcela logické.
Samozřejmě, to dítě za to nemůže, zlobit by ses měla na svého manžela..
Nevím, co poradit, asi aby jsi myslela i na sebe..ne jen na to, aby byli všichni ostatní spokojeni (děti, manžel).

  • Citovat
  • Upravit
16145
27.4.22 13:19

Já tě docela chápu, to dítě i když za to nemuze je vetřelec. Na to člověk musí mít povahu aby se to dalo skousnout. Myslím, že byla chyba se k sobě a partnerem vracet, jen se tím trápís.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2200
27.4.22 13:21

Vy jste měli pauzu 2 týdny a on mezi tím stihl splodit dítě?!?! No koukám, že se s tím sexem moc nepare no…
Ale to není k tématu. Jen mě to zarazilo.
Myslím si, že to pro tebe bude časem horší a horší. A i za pomoci psychologa to nedáš. :nevim:
Ten malý tu je a pořád bude. A ty na něj budeš mít větší a větší averzi. A co teprve puberta… :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hanka1
27.4.22 13:23
@karkarka píše:
Na jakou nevěru?

Presne tak - o nevěru se nejednalo, v dobu kdy dítě vzniklo byli od sebe…

  • Citovat
  • Upravit
81674
27.4.22 13:23
@Svetluska55 píše:
Hu, já bych to nedala.. Živá připomínka nevěry nekolikrat tydne doma..
Chápu, že chodíš k psychologovi, tvoje pocity jsou zcela logické.
Samozřejmě, to dítě za to nemůže, zlobit by ses měla na svého manžela..
Nevím, co poradit, asi aby jsi myslela i na sebe..ne jen na to, aby byli všichni ostatní spokojeni (děti, manžel).

není to manžel, zakladatelka ho nazývá partnerem

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hanka1
27.4.22 13:26
@Anonymní píše:
To byla pauza kvůli té nevěře a pak to dopadlo takto, kdyz jsme se vrátili k sobě, pauza asi 2 týdny…
Ale to už je jedno, teď řeším toho malého, ten nikdy nezmizí

Koukám, ten je ale čilej - behem dvou týdnů si upichnout dalsi dite jinde.

No ja bych to nedala a v tvém pripade bych do druheho ditete v žádném pripade nesla - tohle dite tu bude porad a minimalne dalších 24 let k nemu bude mit tvuj partner vyzivovaci povinnost

  • Citovat
  • Upravit
5575
27.4.22 13:32

Tak pokud to byla nevěra z tvé strany, tak ti to vrátil i s úrokama. Pokud z jeho, a ještě během 14denní pauzy zvládl si někde upíchnout mimíska, tak bych to asi už nedala. Ty máš vlastně jen 2 možnosti- buď to ustát a neřešit to a nebo se rozejít (bohužel).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5683
27.4.22 13:34

Podívej se na to z jiného pohledu: vás syn má parťáka a zvlášť do budoucna to bude mít prima, třeba na té dovolene; určitě bych je brala sebou oba dva, ať si to užijí, samotné dítě se vám bude samo nudit.
A ty už nemusíš rodit podruhé, bráška tu už je!

Já popravdě nechápu tu tvou nevraživost vůči tomu malému, který za nic nemůže a kdybys ses k tomu všemu mohla stavět bez té tvé silene szirave nenavisti, kterou nechapu, mohli byste být dohromady suprová rodinka.
Vzít se zpět nic nedá, situace je taková jaká je.

Ten malý taky pořád nebude z táty paf, ale teď je maličký a je pro něj vzácnější, když ho nemá každý den.

Štvalo by mě a řešila bych velmi rázně, kdyby se chlap chtěl nějak více kamaradickovat s matkou malého, ale toto zrejme nehrozí.

Tak vám to všem nekaz, když si můžete žít fajn, život přináší mnohem mnohem horší vyzvy(smrtelné nehody či těžká nemoc deti)a jsme tu jen na krátkou dobu.

Příspěvek upraven 27.04.22 v 14:02

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5683
27.4.22 13:43

Pro tvého chlapa musí by ta tvoje nevrazivost a zarlivost taky hrozná a o to víc on asi cítí nutnost věnovat se tomu malému, když ho má.

A že se 2lete dítě nerado dělí, tak to v tomto věku bývá zcela obvykle, nicméně klidně už nyní na něj můžete oba výchovné působit v tom smyslu, že dělit se s vámi či s braskou je správně a tak se to má.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.4.22 14:10

Ach jo, to je tak, když někteří lidé pobíhají po světě a bez rozmyslu tvoří děti :zed:. Je fakt nefér že někomu to takhle jde, a pak jiní by se třeba upsali peklu aby měli jedno, přežijí spolu i nemožné a žádné nevěry a pauzičky neprovozují a nejde jim to. Tvůj partner by fakt zasloužil pár facek, tolika lidem takhle zamotat život. No jako co už, on je rovnocenně otcem obou těch dětí, nemá žádné nárok na něj víc proto, že je tvoje, a že ty jsi byla víc oficiální partnerka a ta druhá milenka a vznikl omylem. Je od něj hezké že aspoň to dítě nechce poškodit, jasně že dítě je z něj víc paf, když je mu vzácný. Už tak je to dítě znevýhodněné, že tátu každý den doma nemá, tvoje ano. On nemá důvod nebýt v ZOO s oběma svými dětmi. Je mi strašně líto těch dětí z rozpadlých vztahů, vždycky jsou někde nevítané, trpěné.

Já jsem taky takové dítě vzniklé z nevěry omylem. S otcem jsem se nestýkala vůbec, protože to právě původní rodina nedala. Nedivím se jim, byla jsem pro ně cizí dítě, o jehož existenci neměli nejmenší zájem a ještě jim připomínalo, jak jim můj otec ublížil. Akorát že já celé dětství přemýšlela, co je na mě tak špatného, že všechny děti tatínky mají, i když třeba jen na víkendy, a mě ten můj nechce. Nějaký pocit méněcennosti jsem si nesla až do dospělosti, že jsem omyl, že jsem tu neměla být, že jsem vlastně všem jen zkomplikovala život, máma mi vyčítala, že dítě neměla mít s ním, zmetkem ženatým, pak že jsem po něm, kdykoli jí u mě něco vadilo…jí to zkazilo život taky, protože sama s dítětem se musela ohánět a už si nikoho nenašla. Otec co vím se teda k rodině vrátil, ale na talíři to měl až do smrti. Psali mi třeba hnusné dopisy kvůli tomu, že jsem studovala VŠ a brala celé 2000 Kč výživné do 24 let, tak když už konečně přestanu z něho tahat, jsem dospělá a mám povinnost se živit sama. On se byl schopen soudit o každou stovku, dokonce pracoval načerno proto aby mi nemusel platit, mě to výživné nestačilo ani na kolej, máma mi nemohla dát prakticky nic, byla na dávkách, dřela jsem jak blázen abych něco dokázala a nevím komu dokázala, že taky za něco stojím, jako ostatní. Ne že by to někoho zajímalo. Já chápu, že ti po tom dítěti nic není a ještě je připomínkou nevěry, ale zkus si představit, že je to jakékoli cizí dítě, určitě bys mu nepřála, aby se takhle muselo cítit, ničím to nezavinilo.

Asi jsou jen dvě možnosti, buď si prostě pragmaticky řekneš, že je pro tebe a tvé dítě lepší, že je s vámi, jste rodina, tvoje dítě doma tátu má, to druhé má smůlu, že je jen půjčovací, takže vy jste to vyhráli, a když už je situace jaká je, je pro vás lepší strpět dítě navíc, než aby tvoje dítě bylo ve stejné pozici jako to druhé. Nebo to takhle brát nedokážeš, jít od sebe, a děti budou obě ve stejném postavení, bude si je táta brát na nějaký vymezený čas, ale do tvého času s dítětem cizí dítě nebude zasahovat. Nic lepšího z toho už teď nikdo nevykouzlí.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
27.4.22 14:20

Ještě bych dodala, že těch výletů a dovolených bych se bála tak dokud je opravdu malý, až bude starší, neboj se, děti nejsou hloupé a bude vnímat, že z jeho přítomnosti odvázaná nejsi, že ji toleruješ kvůli tátovi. Sám podle mě nebude chtít s vámi dělat páté kolo od vozu. Možná bude rád s tátou a bráchou, ale s vámi jako kompletní rodinou pochybuju.

  • Citovat
  • Upravit
12947
27.4.22 14:39
@Hanka1 píše:
Presne tak - o nevěru se nejednalo, v dobu kdy dítě vzniklo byli od sebe…

„We were on a BREAK!“
:mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10680
27.4.22 15:50
@karkarka píše:
Na jakou nevěru?

Jsme spolu 7 let, máme 4 letého syna…byli jsme od sebe chvilku, pauza, poté návrat, jenže partner si udělal bokem dítě, vstřebala jsem, říkal, že to byla chyba, ale co už se dalo dělat, zkusila jsem odpustit

jsem to z toho pochopila, že nejdřív byla pauza, pak návrat a pak dítě bokem… :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5592
27.4.22 16:03
@Hanka1 píše:
Presne tak - o nevěru se nejednalo, v dobu kdy dítě vzniklo byli od sebe…

Jo… Dva tydny :poblion: :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27.4.22 16:11

No zakladatelko, jednoduché to nemáš… A fakt nechápu, jak tu může většina psát, že máš mít pochopení a kdesi cosi. Chápu, chlapec za to nemůže, ale málokdo si umí představit, jak strašný nápor je to pro tu ženu. Smířit se s nevěrou, plus s dítětem, který je prostě jak vetřelec. Jasně, ona si může ta ženská stokrát v hlavě říkat, že je to jen malé dítě, které za nic nemůže. A ona ví moc dobře, že to tak je. Ale pocity se nedají změnit. Pořád to bude to dítě, které „krade“ lásku otce k jejímu dítěti, jeho čas, pozornost… Je to úplně normální myšlení, každá žena chce, aby její dítě se mělo nejlépe, ne nějaké „cizí“. Je to hloupé, vím, ale je to tak. A žena za to zpravidla nemůže. Je tak nastavená. Stejně jako samice v přírodě, taky se přece starají o svá mláďata, chtějí aby ony přežily a nějaké cizí je nezajímá. A hlavně, v tomhle celém udělal největší chybu ten chlap, tak nevím, proč tu některé dáváte zakladatelce takovou sodu :roll:

Zakladatelko, upřímně. Já bych to ukončila. To dítě tě bude štvát víc a víc, budou z toho zbytečné hádky, i tvé dítě pak bude žít ve zbytečném stresu. Já bych především takovou situaci vůbec nedala a chlapa už bych zpátky nevzala… :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová