Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě nezvládá společenské hry, co s tím?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
27.7.25 09:34
No jeje…učení dámy jsem vzdala, člověče nezlob se jsme nikdy nehráli na šestky. Pak taky bojujeme s tou nudou. Neustale vymyslí nova pravidla, idealne vhodne jen pro něj. Prohráváni a umět prohrát, radost ze hry, bla bla a nějak to nejde. Nějaké nuceni mi přijde kontraproduktivni. Podobne i baba, zavod v behu…Nechávám to na kolektivu, tam se to naučí, vic přirozeně. Tuhle jsme hráli pexeso a prohrál a nic, i světle chvíle jsou…
- Citovat
- Upravit
27.7.25 09:44
U hry vydrží „i 10 min.“? To můžete hrát maximálně jednoduchou kartovou hru, ne? Vždyť i to pexeso trvá déle.
Ve škole je v pohodě, žádnou poruchu pozornosti nemá? Pro mě je to scifi, děti prohrávaly už v té školce, nenechávala jsem je vyhrát jen proto, že jsou malé, takže se to naučily přirozeně. Ale kamarádka učí na prvním stupni, a prý měla ve třídě asi deset dětí, které „perfektně uměly prší a nikdy v tom neprohrály“, a pak neuměly ani dát správné karty na sebe nebo si mohly líznout novou kartu, když se jim ta první nelíbila. Rodiče se přizpůsobovali jejich vzteku a modifikovali pravidla. Děti vypadaly jak blbečci, že to vlastně neumí. Tohle umetání cestiček já fakt neuznávám.
To už je lepší teda vybírat kooperativní hry, buď na to vyloženě dělané nebo s pravidly jen pro jednoho, nebo uzpůsobit hru a např. v Carcassonne společně stavět co největší město atd., ale dítě musí vědět, že pravidla hry jsou jiná. Do budoucna to podle mě ovlivní dost, děti se potřebují umět přizpůsobit prostředí a nemyslet si, že se prostředí vždy přizpůsobí jim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.25 09:49
@zrcadlo nikdy jsme neumetali a nechávali od začátku prohrávat, ale do těch 8 let jsme ke konci nedošli skoro nikdy. Hrajeme hodně Dobble a podobné rychlé hry, nebo po nějaké době prostě skončí rozehraná hra, případně běhá okolo a když je na něm řada, tak přijde, ale to děláme, když hrajeme všichni.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.7.25 10:28
@Anonymní píše: Více
U nás to není nuda, ale obecně v klidu vydrží maximálně 20 minut u nějakého filmu, ale minimálně u něj musí jíst.
Svá pravidla si nevymýšlí, ale pomáhá všem, aby na tom byli stejně.
Do školy i kolektivů už chodí. Myslím, že máme asi starší dítě než vy.
- Citovat
- Upravit
27.7.25 10:56
A proč je nutné, aby hrál deskové hry? Moje dítě to třeba baví, pravidla chápe a dodržuje, ale kdyby ne, tak je mi to jedno, spoluhráče mám i bez něj. Spousta dětí hraje maximálně prší a žijí.
Já v dětství deskovky moc nemusela. Doma jsme měli Člověče, Dostihy a Z pohádky do pohádky. Všechno nuda k uzoufání bez konce 
Ve škole jsme hodně hráli dámu, ta mě bavila spíš kvůli tomu, že jsem v ní byla nepřekonatelná než kvůli té hře samotné. Propadla jsem tomu až v dospělosti. Mám mnoho let trvající manželství, VŠ a stálou práci, tak snad to na mě žádný vliv nemělo. Prostě bych to nelámala přes koleno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.25 11:01
@Serpentini my máme her asi 20 a to bez přehánění, hodně jsme za svobodna hráli i s kamarády a širší rodinou. Máme hry od krátkých po dlouhé.
Hry hrát chce, ale je to stejně problém. Neřeším, že nechce hrát, ale to, že nezvládá fungovat podle obecně nastavených pravidel.
- Citovat
- Upravit
27.7.25 11:49
@Anonymní píše: Více
My jich máme v řádu stovek. 
Tak hrajte jen hry jejichž pravidla zvládá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.25 11:50
Mě společenské deskové hry nebaví. Ani karty. Jednu dobu jsem se do toho s dnes už dospívajícími dětmi nutila, že to asi musí být, aby se rozvíjely po všech stránkách, ale byla to chyba. I bez těchto her se dá prožít normální život a fungovat. Mladší už nenutím 
Hry, které máme, většinou didaktické, hrajeme podle upravených pravidel. Na rozvoj toho, co aktuálně potřebují.
Jediné, co mě jakž takž baví, jsou vědomostní hry, kde nerozhoduje náhoda. Ale aby to šlo v případě potřeby hned ukončit. Takže upravená pravidla.
Babička se mnou hrála Člověče a prší, to ještě šlo na zabití části deštivého odpoledne. Stejně jsem si ale raději psala deníky a četla. Ale třeba dostihy s bratranci, jedna nekonečná nuda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.25 11:54
@Serpentini píše: Více
Nezvládá žádná, vždy to skončí na úplně jiných, kdy se ze hry stane jen hraní si, což považuji za normální u tříletého, nebo kdyby si takto hrál sám, není to o tom, že bychom si plnohodnotně zahráli hru.
@1Pears1 jeho hry ale baví a chce je hrát.
- Citovat
- Upravit
27.7.25 12:20
@Anonymní píše: Více
Berte to tak, že každé dítě je úplně jiné - taky mám kamarádky, které mají jedno dítě hráčské a druhé absolutně nehráčské. Zkuste nějaké kratší kooperativní hry, pak postupně delší a uvidíte, jak to půjde 🙂
Doporučila bych Bandido, Dorfromantik, Hrdinové bez záruky, nějaké únikovky, Marvel United, Mikro makro, Sky Team, pokud baví Pán prstenů, pak bych zkusila Putování po Středozemi nebo štychovku, pokud má rád horory, tak Stranger Things, pokud zombíky, pak Zombicide Do zbraně. Šel by i Pandemic Epicentrum Evropa. Kroniky Avelu jsou taky skvělé 🙂
A pak přejít na semi kooperativní - tam je úplně úžasná hra MLEM, Věc, Na vlnách neznáma,…
Nejdřív bych zkusila najít téma, které baví a podle toho nějaké nejdřív kratší hry a následně prodlužovat 🙂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.25 13:27
Se mnou doma nikdy v zivote nikdo žádnou hru nehrál. Fakt ne, nikdo na to neměl čas ani zájem. Zezacatku ve škole jsem byla trochu za exota ze jsem to neznala, ale co me bavilo jsem se rychle naučila, co ne, tak jsem proste nehrála no. A nikdy me nenapadlo ze je to do života nejaky problem.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.7.25 13:31
@Anonymní píše: Více
Tak tam asi nějaká vada bude, jak funguje ve škole? Máme hodně hyperaktivní starší dceru, má necelých 6 let a už tak rok a půl hrajeme různé hry a vždy je dohrajeme podle pravidel a poslední dobou má hroznou radost, když vyhraju já…hrajeme prší, černý Petr, kvarteto, člověče nezlob se, různé krokovy herní pole, mláďátka v kostce, kvízy, Carcassonne junior,…je to takový náš společný rodinný čas, když zůstaneme doma nebo je ošklivě nebo večery při kempování v karavanu…mladší to zatím pozoruje a občas hraje s jedním dospělým…zkusili jste třeba jiný druh her, vzdělávací?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.7.25 14:02
@Anonymní píše: Více
Hry jsme za ty roky zkoušeli různé.
Hrajeme pravé často od nízkého věku. Nejlépe zvládá ve dvou, protože tam jsou malé prostoje.
- Citovat
- Upravit
27.7.25 20:30
@Anonymní píše: Více
Takže to není jen o deskovkách, nevydrží ani u filmu. To nebyl nikdy v kině nebo v divadle, v muzeu nebo hradě na prohlídce atd?
Já si to pořád neumím představit, byly mu třeba 4r, hráli jste pexeso, on řekl „už nechci“ a odešel a vy jste mi neřekli „už jenom pár kartiček, to už dohrajeme, pojď“ nebo něco? On fakt přeruší činnost a jde si po svých, a vy tu hru uklidíte? Na táboře nekdy byl? Tam přeci když se hraje hra, tak není dost dobře možné se sebrat a odejít. Co na to říká ten sourozenec?
Já mám děti věkově u sebe, a třeba dnes jsme hráli žolíky, řekli jsme, že hrajeme na pět vítězných, s tím souhlasili všichni. Když to bylo 4-3-2, tak dítě, které mělo jen dvě vítězství, zkusilo, že už si chce jít číst, a druhé dítě automaticky „rozdávej, řekli jsme na pět vítězných“, já jsem se přidala a prehlasovali jsme ho. Kdyby to chtěla ukončit většina, tak ok, změníme plán, ale jeden do toho házet vidle nemůže 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Hezke ráno, už delší dobu uvažuji nad jednou věcí. Máme dvě děti a od 2-3 let se s nimi snažím hrát společenské hry. Jedno z dětí v pohodě, vždy jsme hráli hry a nebyl problém. Druhé dítě je problém dodnes, do 8 let vydrželo u hry 2-3 minuty maximálně, pak odbihalo a samozřejmě jak to nešlo podle něj, tak vztek a ničení hry. Teď je už starší a sice u hry vydrží i 10 minut, ale nezvládá pravidla a vždy končíme tím, že hrajeme my dva a je to kooperativni hra. Naprosto neexistuje, že by někdo vyhrál, hrajeme třeba dobble a buď se musíme střídat, nebo když to vypadá, že nevyhrává, začne se rozčilovat a když nevyhrávam já, tak mi začne radit, často už hrajeme jen na jednu hromádku.
Nutit takové dítě hrát podle pravidel? Uvažuji, jestli to může nějak negativně ovlivnit budoucí fungování.