Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dítě s tiky a postoj babičky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.12.24 18:14
Chrchlá? A kdo přišel na to že tohle je tik?
Kamarádce dítě mrkalo rychle, to byl tik. Znám chlapečka co krčí nos. Ale chrchlání? Kdo vám udělal diagnózu? Řešil někdo jak jí toho zbavit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.24 18:17
Hlavně neupozorňovat! Dcera jednu dobu dělala podobné a přešlo to. Určitě bych ale ppžadovala, aby na babička neupozorňovala jinak že to bude ještě horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.24 18:18
@alisekR píše: Více
Tik muze byt i zakaslani, chrchlani je vlastne odkaslavani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.24 18:20
Turnerův syndrom = karyotyp 45,x. Tourettův sy = tiky.
zakladatelko, babička si musí uvědomit, že každé dítě je jedinečné a žádné nebude pro ni dokonalé. Zažila jsem podobné.. Pokud dcera tiky ovládá a nějak jí to nehendikepuje v kolektivu, tak je to problém jen babičky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.24 18:55
@Anonymní píše: Více
Jakože „tiká tím že chrchlá" a když jí někdo napomene, tak začne „ tikat-chrchlat " častěji?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.12.24 19:06
No tak čím víc na to bude upozorňovat, tím to bude horší 
Bratránek takto,,chrchlal,, asi od 7 let a trvalo to tedy dlouho, ale přešlo to samo. Dostali jsme jasné instrukce, že si toho nemáme všímat a celá rodina jsme to dodržovali.
Ale jestli dcera o kontakt s babičkou stojí, tak bych jí nebránila. Sama přece musí přijít na to, že zákazy jsou k ničemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.12.24 19:34
@alisekR píše: Více
Můj syn má sklony k tikům a jednu dobu pokašlával a pak také chrchlal. Je to neurotické.
- Citovat
- Upravit
11.12.24 19:37
Syn měl tik že mrkal. Či víc se upozorňovalo, tím to bylo horší. Zmizelo to samo.. Hodně to zhoršovala nervozita. Babi bych to vysvětlila jasně a stručně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.12.24 20:34
Jsem zdravotník, obor nechci jmenovat, ale tiky jsou to jasné. Pokašlává, pochrchlává, dělá takovéto ehmm. V noci se nic neděje, nebo když je zabraná do činnosti. Na RTG, na ORL i na alergologii jsme postupně byly. Objednala jsem ji k neurologovi, protože pořád doufám, že už by to rodina mohla z lékařské zprávy pochopit.
Mámě jsem to vysvětlovala snad xkrát, není to novinka. Dcera na to trpí už dva roky. V životě jí to nebrání, ve škole si ničeho nevšimli. Asi to tam potlačuje, nebo se to prostě ztratí. Léky jsou tedy nesmysl a terapeuticky by to asi ještě nepobrala, je malá. Něco málo jsem s ní zkoušela.
Spíš řeším, jak naložit s tou babičkou. Dcera ji má ráda, ale to, co naposledy předvedla (fuj, ostatní se tě štítí) už bylo hodně za hranou.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.24 21:02
@Anonymní píše: Více
My řešíme dlouhodobě také jeden problém u dcery spojeny s psychikou, také se s ním dá fungovat. Babička u nás „vi nejlépe, jak problém vyřešit“ ala zakázat. Také pracuji ve zdravotnictví, ale mé argumenty podložený odborníky u babičky bez odezvy. Jeden z jejich argumentů - to za nás nebylo (bylo), nebere jako problém, ale rozmarilost, mou slabost - zakázat.
Moje sestra ma ordinaci, kde se s tímto problémem také okrajove setkává (je odbornik na neco jineho, ale setkava se s detskymm pacienty, ke kterym nespravny a bagatelizujici pristup rodicu toho napacha dost a problém graduje i v jine oblasti) a ani její argumenty, jak by mohl problém špatně řešený mít vývoj nezabírá. Babička je jinak milující čilá babička 70 let. Dcera povyrostla, pracujeme s tím, je šikovná, s babičkou se mají hodně rády, ale dcera jde do puberty a vidím, že to určitým způsobem ovlivňuje jejich vztah. Já mou mámu (učitelka) znám, toto nikdy nezměním a tak vysvětlují celé roky i dceři, že ji má moc ráda, ale že je to dobrá zkušenost i do života..
- Citovat
- Upravit
Svetluska55
12.12.24 07:42
Čtu to tady často.. lidé, kteří měli problémy s rodiči, potom vystavují témuž rodiči, který jim ubližovat fyzicky, psychicky či oběma způsoby, své děti.
Proč?
Pak se člověk vetsinou dočte, ze chtějí, aby dítě mělo prarodiče. Ale k čemu je nerespektujici prarodič?
Je to nějaká snaha po letech napravit vztahy (bohužel jednostranna)?
Ale k problému- je potřeba se konečně vymezit proti rodiči tyranovi. Nikdy není pozdě.
Tebe se, zakladatelko, nikdo nezastal, když tě matka bila, ale tvoje dcera má tebe. Když nechceš omezovat kontakty, vymez se. Velice rázně, velice jasně.
To ti píšu jako někdo, kdo řval na své rodiče, ať už konečně přestanou prudit moje děti. A pomohlo to.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mám šestiletou dceru s tiky. Některé má zvukové, třeba chrchlá. Babičce (mojí matce) jsme to oznámili. Už je to dva roky, ale ona to pořád nerespektuje. Naposledy na to třeba řekla, že to je fuj. Ať toho nechá a že je pro ostatní nechutná, okolí to nechce poslouchat a budou ji určitě šikanovat. Mně tvrdí, že to je určitě jen zlozvyk a jestli ne, obviňuje mě, že za to můžu já. Několikrát jsem ji poprosila, ať na dceru nereaguje a nevšímá si toho. Chudák pak začne tikat ještě o to víc. Babička se ráda chlubí dokonalýma dětma. Odjakživa hodně dala na to, co si ostatní pomyslí. Hodně mě v dětství bila, křičela na mě. To už vůči vnoučatům nedělá. Vůči mně je ale nadále chladná, máme prakticky neexistující vztahy.
Na druhou stranu ji má dcera ráda a babička o ni stojí. Dcera mě dokonce prosila, že tam chce přijet na víkend (o to musím požádat jen já, babička to nikdy nenabídne sama). Nevím, jak se zachovat. Jsem z toho psychicky špatná.