Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ne, 3,5h na návštěvu do nemocnice a pak zase zpátky bych nikoho nevezla. Nemluvě od 2h k ní a od ní. To chce jet z Aše do Jablunkova? 😁
No já tchyni nesnáším a úplně mám náladu pod psa, jenom když ji vidím nebo slyším… takže já sice nebudu objektivní, ale kašli na ni
![]()
Kolik let je tchyni? Moji 70 lety rodice normálně řídí auto a všude si dojedou. Tvoje tchyně byla pohodlná si udělat řidičák, tak holt musí jezdit hromadnou dopravou. Nedela bych ji taxi, pokud neni nemocná, nemohoucí apod.
@Asta135 píše: Více
Bydlíme na východě, ona chce na západ. Sama bydlí v Praze.
@Alušáček píše: Více
Pod 60, ale řidičák nemá ze zdravotních důvodů, to ji nevyčítám. Ma špatný zrak.
Původně jsem tuhle diskuzi otevírala s tím, že ti napíšu, že já taxi tchyni dělám 100% po všech čertech a doktorech. I na ty návštěvy to probíhalo přesně takto. Ale rozdíl je v tom, že ona bydlí od nás 20 km. Tohle bych rozhodně neabsolvovala, ani náhodou. Ještě kdyby do té nemocnice potřebovala jet sama se sebou, tak bych o tom uvažovala, jinak nic…
Na návštěvu k nám 3× do roka ok…ale taky bych asi brblala že může jet vlakem, bylo by to i pohodlnější si myslím. Na návštěvu za kamarádkou takhle daleko ani omylem.
Jinak já tchýni občas vozím, i když ona má řidičák, ale na větší dálku nebo do krajského města si netroufne. Jednou jsem ji a kamarádku vezla do lázní protože nikdo jiný nemohl. 2h tam 2 zpátky, jeli s námi i děti (půlroční a dvouleté) ty ale většinu cesty prospaly…
@Anonymní píše: Více
Takže to není žádná dementní starenka která by se musela bát cestovat vlakem.
Záleží na okolnostech. Můj muž s tím nemá absolutně problém. Pro něho je řízení koníček. Díky práci má i profesák, přestože není řidič z pov. Takže by jel on pro kohokoli a já bych chystala pohoštění. Vezl nás s kamarádkou teď třeba na zkoušky poměrně daleko. Taky se mohlo vlakem. Autem byla cesta pohodlněji, zastávky podle našich potřeb. Mého dědu vyzvedl kdysi a vezl ho na vyšetření. Nikdo jiný nemohl. Chlap měl zrovna volno, tak jel 100 km. Naložil dědu a vezl ho směrem k nám (ještě dál za nás). Do většího města do nemocnice. Pak ho zas vezl zpět. Jel by můj otec. Má to blíž. Ale tehdy měl něco pracovně.
Vy tam ovšem máte pohodlnější spoje vlaků. U nás teprve teď na naší trase jezdí hezké osobáky, které jsou bez bariéry. Jinak to byly ty staré šroty. Ješte jsem se ptala průvodčího dva týdny zpět, když dcera nastupovala. Jestli opravdu bude trvale jezdit tenhle nebo je to dočasná záležitost, protože šrot se třeba opravuje. Takže teprve teď se vlakem přepravuje pohodlně, elegantně. Tím se mění dost u nás situace.
@Anonymní píše: Více
Z Prahy jsou spoje snad všude, takže bych nechala, ať si na „výlet“ za kamarádkou jede MHD. Z vlaku do nemocnice muze vzit taxi.
Dělám tchyni taxika, protože bydlí kousek. A dělám ho jen tehdy, když má hodně špatný spoj, nebo jde o cestu do Brna, kde se nevyzná. Je jí přes 80. Všude jinde jezdí Busem, sama. Ne. Nešla bych dělat taxika kvůli kamarádce
Neměla bych problém vozit tchýni, když by potřebovala někde poblíž, ale abych jela 2 hodiny za ní a pak zase 2 hodiny zpět, když má přímý spoj za kamarádkou tak to ani náhodou.
Pokud není tchyně nemohoucí nebo nemá nějaký zdravotní problém, který se týká pohybu, měla bych problém i s tím taxi k vám na návštěvu. Vyzvednutí na nádraží, aby nemusela přesedat, úplně stačí. Nepíšeš ale, na jak dlouho k vám jezdí. Jestli na víc dní a mívá kufr jako kráva, tak ok.
Tři hodiny tam a zpátky někde za kamarádkou bych ji nevezla ani náhodou.
Takže manžel jízda dvě hodiny k ní a dalších víc než tři za kamarádkou a a pak to samé zpátky…to se asi zbláznila, ne? Může sednout na vlak, takže bych jí řekla, že tohle absolvovat kvůli její kamarádce nehodlám.
Ahoj, trochu odlehčené téma k neděli, když už se tu furt řeší tchýně. Vytáhnu tedy i tu naši.
pro vysvětlení situace: máme tříleté dítě.
Bydlí od nás cca 2 hodiny. V průměru za námi přijede jednou ročně, my za ni všichni jednou ročně, manžel tam bývá tak jednou za měsíc. Voláme si dost často. My za ni nechceme jezdit častěji, jelikož shromažďuje věci a v jejím bytě se nejde pohnout, tudíž by dítě nemělo kde spát a byl by to obří stres, takže za ni spíš jezdíme na dvě, tři hodinky.
Ona za námi jezdí tak málo, jelikož vyžaduje, aby ji manžel přivezl i odvezl. Ačkoliv má skvělou příležitost k nám dojet vlakem (hodinu cesta, my bychom se pro ni otočili do krajského města, aby nemusela přestupovat), to ale nechce, protože prý pokaždé narazí na Ukrajince, kteří ji sedí na jejím místě a bojí se je oslovit - mimochodem, jezdí první třídou.
Tudíž je podle ní naše vina, že za námi nemůže jezdit častěji a vnouče skoro nezná. Manžel tohle absolvuje tedy cca dvakrát v roce - jeden den 2× 2 hodiny a za par dní znovu. Štve ho to, ale udělá to. (Ve finále proběhly dva pokusy cestou vlakem a jednou ji přivezla kamarádka na otočku. Takže zase tolikrát se to nestalo.)
No a teď se nám ozvala, jestli by ji manžel neodvezl za kamarádkou do nemocnice, tři a půl hodiny od jejího bydliště. Takže po něm chce, aby byl 11 hodin za volantem. Na to jí řekl, že tento víkend nemůže, že by mohl ten následující. Všední den samozřejmě v úvahu nepřipadá, leda by si přesunul dovolenou z Vánoc. Na druhou stranu samozřejmě chápu, že to potřebuje urgentně a za týden je prostě pozdě. Ale zároveň mi je proti srsti, že si tak nedojede tím vlakem (spoj je přímý) nebo si nedomluví někoho ze svých přátel tam (což prý není problém - často tím směrem jezdí v jiných časech roku).
Jsme mimo my nebo ona? Jeli byste?