Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Asi nějak nechápu tenhle dotazTak proto se asi ze zajímavosti ptám, kdo to jak udelal, protože vím, ze pro mě je to teď nemožný. Nepsala jsem tady nic o tom, ze to dítě čekám, nebo snad plánuju. Napsala jsem jen, ze bych ho chtěla
No pro me je zas nepochopitelny chtit mimco, kdyz mate problemy s bydlenim
@Anonymní píše:
Ten odpracovaný rok beru jako samozřejmost. Spíš ale největší problém je bydlení.
bydlení v podnájmu opravdu problém není. nebo vy bydlíte s rodiči?
@dickys píše:
Co je konkrétně za problém s bydlením? Podle mě že pár nemá vlastní byt není žádný problém, ale jestli nemáte ani na pronájem a bydlíte třeba u rodičů, tak to bych do mimca nešla.
Prave ze bydlíme u rodičů. A pro nás v tehle situaci dítě nepřichází v úvahu. Nejen že si myslím, že bydlet s rodiči s mimčem by zpusobovalo rozepře, ale také nechci mým rozhodnutím obtěžovat rodiče.
@Dojcanis píše:
No pro me je zas nepochopitelny chtit mimco, kdyz mate problemy s bydlenim
Tak ze ho chce neznamená, ze ho bude mít ne? Taky bych chtěla umět litat a co jako?
Asi je rozdíl mezi chtít a plánovat ne?
Příspěvek upraven 31.05.18 v 08:11
No na druhou stranu je to jedenz duvodu vymirani Evropanu - kazdy totiz odklada deti do doby, kdy bude zabezpecen. A dneska, nez se dokonci skola a postavi barak, to je roku.
Myslim, ze dite v mladem veku protridi charaktery. Nekdo v pohode dodela skolu a uspesne treba podnika, ma dost sil v dobe, kdy uz ma deti velke. Jinemu ale narozebnim ditete zacne zivot stagnovat a nepohne se uz ani o pid. Mit dite pozdeji dava vetsi sance na „uspesny“ zivot tem, kteri vlastne nemaji dost energie a spis se nechavaji unaset proudem. Ty bojivne a ambiciozni dite v devatenacti nezastavi.
@Anonymní píše:
Já měla první dítě ve 21 letech, druhé ve 22 letech a začátky byly náročné. Když jsem čekala první, byly jsme oba studenti. Manžel pak odešel ze školy, našel si práci a už to šloAle i tak jsme museli šetřit,…Teď už manžel vydělává 2× tolik, několikrát povýšil a máme se opravdu dobře. Jsem ráda, že jsme měli děti brzy. Já už za rok půjdu do práce, vezmeme si hypo a budeme stavět
Naši vrstevníci, přátelé pořád bydlí ve spolubydlení nebo u rodičů,…my už jsme někde jinde.
To den mi právě líbí, že už jste takhle jinde než vaši vrstevníci
Taky bych to takhle chtěla. Tak třeba za ty dva roky už budem taky trochu jinde a bude to reálnější ![]()
@Pudloslava píše:
No na druhou stranu je to jedenz duvodu vymirani Evropanu - kazdy totiz odklada deti do doby, kdy bude zabezpecen. A dneska, nez se dokonci skola a postavi barak, to je roku.
Myslim, ze dite v mladem veku protridi charaktery. Nekdo v pohode dodela skolu a uspesne treba podnika, ma dost sil v dobe, kdy uz ma deti velke. Jinemu ale narozebnim ditete zacne zivot stagnovat a nepohne se uz ani o pid. Mit dite pozdeji dava vetsi sance na „uspesny“ zivot tem, kteri vlastne nemaji dost energie a spis se nechavaji unaset proudem. Ty bojivne a ambiciozni dite v devatenacti nezastavi.
Právě. Kdy je vlastně ta doba, kdy už jste dost zabezpečení na dítě? Když pak chce ještě někdo budovat kariéru apod, tak má dítě nakonec ve 30ti. A tahle představa se mi vůbec nelibi ![]()
@Juliee píše:
Tak ze ho chce neznamená, ze ho bude mít ne? Taky bych chtěla umět litat a co jako?Asi je rozdíl mezi chtít a plánovat ne?Příspěvek upraven 31.05.18 v 08:11
Tak ja kdybych nemela kde bydlet, tak na to teda uz z principu ani nepomysim, a co jako
Co člověk, to nazor.
@Anonymní píše:
No, mě je trosku proti srsti, jak lidi v dnešní době,,dozrávaji” až ve 30ti. Myslím si, ze lidi mají mít děti brzo, že je to v mnoha ohledech lepší a je to i tak nějak přirozený. Někdy mi přijde, že jsem na dítě vyzrálá víc než nějaká ženská ve 30ti. Myslim, ze tohle vážně není o věku.
To máš pravdu, hodně lidí dnes dozrává po třicítce, hodně jich dozrává mnohem později, Je to taky dáno do značné míry výchovou. Děti jsou dlouho u rodičů. Já od rodičů odešla ve 14ti na internát, 3 roky jsem jezdila jen na víkendy a od 13 ti let jsem měla brigády. Domů jsem se bydlet nevrátila a po střední jsem šla s kamarádkou do bytu a pak k manželovi.
Když vidím dnešní děcka, je mi ouvej. Dovedla jsem se v jejich věku postarat o spoustu věcí, které dnešní mládež nedovede. Můj mladší bratranec není schopen si najít bydlení, a vlastně většina mladšího příbuzenstva je u rodičů či prarodičů.
Nikdo přeci netvrdí, že musíš na dítě čekat do 30ti let. Ale měla by jsi získat nějaké profesní zkušenosti a budovat vztah. Pořiďte si bydlení, psa, našetřete…to je zodpovědnost - myslet dopředu. Vyzrálost je o tom, že ano, chci dítě a jsem schopná mu vše zajistit, mám bydlení a skvělého partnera - tak hurá do dělání dětí. Ale pokud je ti 19 let a prostě jen chceš, aniž by jsi měla zázemí a vše kolem, tak to vyzrálost není.
Já měla první dítě ve 26. Bydlení jsme měli. Počali jsme ve chvíli kdy jsme dokončovali rekonstrukci přízemí domu, kde dodnes bydlíme. Oba jsme měli práci, zkušenosti i bydlení. Nic není horšího, než s miminkem řešit existenční problémy - kde bydlet, kde na to vzít peníze.
Nevím, jestli chodíš do práce, studuješ, jakého máš partnera, rodinu, bydlení atd. Ale říkat, že je lepší mít dítě dřív než po třicítce, je sice fajn, ale musíš počítat s tím, že dnešní doba klade jisté nároky na život.
Neber to jako nějakou kritiku, ale spíš jako pohled z druhé strany. Možná bych se také zamyslela nad tím, co tě vede k tomu mít dítě v tomto věku, protože i za tím chtíčem může třeba vězet nějaký zakopaný problém.
@Dojcanis píše:
Tak ja kdybych nemela kde bydlet, tak na to teda uz z principu ani nepomysim, a co jakoCo člověk, to nazor.
Zřejmě. Myslím, ze je normální mít sny, i když víme, ze jsou třeba nemožné ne? Ale ne každý má takovou morálku jako vy. To zas docela obdivuju. ![]()
Mě je čerstvých 21.. s přítelem bydlíme už delší dobu na rodinném domě u jeho rodičů, za měsíc máme svatbu a jsme na začátku těhotenství. Finančně nejsme na tom špatně. Já mám 1 rok a půl odpracováno. Myslím, že déle by se nám čekat nechtělo a jsme připravení.
@Anonymní píše:
Právě. Kdy je vlastně ta doba, kdy už jste dost zabezpečení na dítě? Když pak chce ještě někdo budovat kariéru apod, tak má dítě nakonec ve 30ti. A tahle představa se mi vůbec nelibi
Jenže to chce právě ten zlatý střed. Prostě mít střechu nad hlavou - bydlet ve vlastním nebo v pronájmu a mít zaměstnání, něco odpracováno a tím i nějaké základní zkušenosti. Pak si dovolím říct, je čas na dítě.
@Juliee píše:
Zřejmě. Myslím, ze je normální mít sny, i když víme, ze jsou třeba nemožné ne? Ale ne každý má takovou morálku jako vy. To zas docela obdivuju.
@Anonymní píše:
Prave ze bydlíme u rodičů. A pro nás v tehle situaci dítě nepřichází v úvahu. Nejen že si myslím, že bydlet s rodiči s mimčem by zpusobovalo rozepře, ale také nechci mým rozhodnutím obtěžovat rodiče.
To je správné rozhodnutí. Jdi do práce a najděte si bydlení, pak můžete zadělávat na mimčo. Hodně štěstí ![]()
Já měla první dítě ve 21 letech, druhé ve 22 letech a začátky byly náročné. Když jsem čekala první, byly jsme oba studenti. Manžel pak odešel ze školy, našel si práci a už to šlo
Ale i tak jsme museli šetřit,…Teď už manžel vydělává 2× tolik, několikrát povýšil a máme se opravdu dobře. Jsem ráda, že jsme měli děti brzy. Já už za rok půjdu do práce, vezmeme si hypo a budeme stavět
Naši vrstevníci, přátelé pořád bydlí ve spolubydlení nebo u rodičů,…my už jsme někde jinde.