Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dítě v devatenácti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
31.5.18 08:34
- Citovat
- Upravit
31.5.18 09:12
@Anonymní píše:
Emm..to ze mi je 19 neznamená, ze nevím, jak se delaj děti
Nemyslela jsem chlapa pro samotný akt. Takových najdeš spoustu. Spíš jde o to, aby sdílel tvoji touhu po dítěti. Těch už totiž tolik není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.18 09:17
@Anonymní píše:
No, mě je trosku proti srsti, jak lidi v dnešní době,,dozrávaji” až ve 30ti. Myslím si, ze lidi mají mít děti brzo, že je to v mnoha ohledech lepší a je to i tak nějak přirozený. Někdy mi přijde, že jsem na dítě vyzrálá víc než nějaká ženská ve 30ti. Myslim, ze tohle vážně není o věku.
Vzhledem k tomu, že mám doma 19ti letou dceru, beru tvé názory s rezervou. Až ti bude 30, budeš mluvit jinak 
A co takhle první pracovat, trochu poznat jak to chodí v dospělém životě, zařídit bydlení a pak pořídit mimíska? 25 let by mohl být fajn kompromis, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.18 09:19
Moje tchýně měla dítě (mojeho manžela) v 19 letech, tchánovi bylo 20 let. Neplánovaně. Bydleli u matky tchýně, když bylo dítěti (manželovi 
), 4 měsíce, jeho matka (tchýně) nastoupila do práce a ještě přitom dálkově studovala SŠ (po večerech), o miminko (manžela ) pečovala v té době jeho 63-letá babička. Tatínek studoval VŠ a jezdil jen na víkendy.
Já mám děti docela pozdě, i když jsem to tak původně neplánovala.
Moje tchýně nás coby rodiče dost kritizuje. Třeba mi radila dávat děti do ohrádky, do chodítka, aby co nejdřív spaly ve svém pokoji, vadilo ji, že dávám látkové plenky, co nejdřív by je šoupla do nějaké instituce… 
Prostě je víc pro takový ten „studený odchov“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.18 09:21
@Anonymní píše:
To den mi právě líbí, že už jste takhle jinde než vaši vrstevníciTaky bych to takhle chtěla. Tak třeba za ty dva roky už budem taky trochu jinde a bude to reálnější
Jsme jediní, kdo má takhle rodinu no Manžela kamarádi ještě žijí studentským životem, ti, co pracují, tak po nocích paří. Žádné závazky…a to je jim 25 let a víc. Pro nás ale takový život není. Zbyli nám jedni přátelé, kteří rádi jezdí, ikdyž máme děti a tedy není možné jít vysedávat do hospody. Ostatní nepochopili. My jsme moc spokojení 
Proč se nesestěhujete, když je to jediný problém, proč nemít děti? My jsme si s manželem jednoho dne řekli, chodili jsme spolu tenkrát půl roku, proč spolu nebydlet. Sedli jsme k netu, našli byt, zavolali tam a o týden později jsme bydleli Rodiče byli v šoku Ale bylo to strašně fajn. Náš první byt 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.5.18 09:26
Já jsem otěhotněla plánovaně v 19. Partner si dítě už moc přál. A já jsem taky chtěla, i když jsem studovala VŠ. Peněz máme dost. Jediné co jsme řešili, jestli vzít barák na hypo, nebo jít na rok do podnájmu. Nakonec jsme museli skončit v podnájmu. Což mě osobně vadí v tom, že se budeme stěhovat i s dítětem, a to si nějak nedokážu predstavit. Už jenom stěhování z bytu do baráku v mém prvním trimestru bylo na hlavu. Blila jsem tolik, že jsem vylézt z postele nemohla. Všechno musel zařizovat partner. Taky jsem chtěla ukončit školu a nastoupit do práce, A pracovat v těhotenství dokud to půjde. Jenže jsem od začátku na „nemocenský“ a tak celou domácnost táhne partner.
Kdybych se rozhodovala znovu, A věděla co teď vím, určitě bych počkala až já budu mít něco našetřené. O mateřskou mi ani nešlo. Ale vadí mi, že mě živý partner, kupuje veškerou výbavičku, dává mi kapesné…
jinak je o 4 roky starší než já, a má výborně placenou práci. Každopádně co jsem tak slyšela od okolí je rarita. Jenže on je velice pracovitý, a chce mít tolik peněz, aby mělo naše dítě vše co potřebuje. A my na tom nijak netratili. Tím chci říct, že jde být finančně zabezpečeny, i když nám je 20 a i když nás rodiče finančně nepodporují - situace je taková, že my musíme živit naše rodiny. Moji rodiče mě měli taky ve 20, A neměli ani na jogurt. A na dětství si teda vůbec nemůžu stěžovat.
Každopádně doporučuju nejdřív sehnat bydlení, pokouknout se kolik stojí výbavička a tak. Třeba to pro mého partnera bylo rozhodující, dala jsem mu cifru kolik to bude do začátku stát. Od platu si odečetl nájem, jídlo, benzín a prostě peníze za chod domácnosti. A koukal na to kolik mu zbyde, aby jsme ještě ušetřili. Finančně je hodně zodpovědný. A kdyby nebyl, nejsem si jistá, zda by jsme to všechno utáhli.
Raději anonymně, svěřuji se s dost osobními věcmi.
- Citovat
- Upravit
31.5.18 09:31
Jde to ????
Ahoj me je 21, malého jsem měla na půl planovane v 18ti, hned jak jsme to zjistili koupili byt, celej spravili a vybavili, nakoupili vybavicku a těšili se na něj Jsme spolu 5 let, přítel je o 5 let starší.. a teď cekame konečně druhé. ☺ Školu jsem si dodelala dalkove a maturovala ve stejny rok co jsem mela normálně ☺, sla jsem jeste na VS, ale to jsem zabalila, dálka a nechuť se už učit. ☺ A jeste v tu stejnou dobu co jsem maturovala jsem delala ridicak.. a malej mel 1 rok. ☺Podotýkám, ze moc hlídací babicky nemáme, jen když jsem chodila do školy a peníze jsme žádné nedostali, máme hypo + co měl přítel našetřeno, ale vydělává poměrně dost, takže jsme to meli jednodušší.☺ Snad ti to pomůže. Jo a těhotenství, porod, výchova péče, starost o domácnost atd. zvladam od začátku dobre, vse bez problémů, občas je tu bordel 
, ale jdem radši ven a uklidime na vecer. ☺ Všechno jde, když se chce! ☺ Jsem takhle stastna, ale dnes bych možná chvíli pockala, cestovala, ale co, to mužem pak.☺☺☺ PS: aby to nevypadalo až tak růžově, tak jsem taky šíleně prvních pár měsíců prozvracela, přitom chodila normálně do školy, kde to nikdo moc nevěděl, tak docela nervy. Litani kolem bytu, hypotéky, taky žádná sranda. ☺ Do toho problém s jedním člověkem z rodiny, ale to je s prominutím blbec a už mě nezajímá..umí jen slibovat a pak na všechno kašlat, od mala…ubozak. ☺ Občas hádky, ale to je asi normální, jak jinak než kvůli blbostem..☺ Najít vyhovující dálkovou školu taky nebylo lehký, vlastně na poslední chvíli, ale jak říkám, ono se všechno vyřešilo docela rychle a v tu chvíli jsem to nebrala jako extra problém. ☺
Příspěvek upraven 31.05.18 v 09:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
31.5.18 09:35
V 19 letech dneska nemaji ani hotovou maturitu ne? Natoz opracovany rok? A bez bydleni? Zakladatelko, nejdriv zapoj mozek, najdi si praci, bydleni a pak premyslej o miminku, jestli nechces byt na krku rodicum…hlavne nadnes to před nimi a uvidíš jak te pozenou…
- Citovat
- Upravit
31.5.18 09:38
Pokud chcete oba a máte vyřešené alespoň bydlení a ty hotovou školu, tak proč ne? Znám několik, co měly v tomto věku děti. Jejich partneři většinou jsou o pár let starší a už pracovali, některé podpořili rodiče s bydlením, no a i po nějakých 15 letech jsou mnozí spolu. Takže se neptej cizích lidí, řeš sama u sebe a svých nejbližších. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.18 09:48
@Hanka1 je mi sice už čerstvých 20. Ale maturitu jsem měla hotovou měsíc po 19 a to jsem nebyla nejmladší
Tím nechci říct, aby nešla pracovat. Viz. Příspěvek výše.
Kadzodpane já řekla rodičům v 16, že plánuju mimco, a nikdo mě nikam nehnal. Naopak když jsem otehotnela reakce byla, no to už je dost. Už bylo na čase.
Moje mamka studuje 4 VŠ při práci, domácnosti a dětech. Zatim má teda jenom Bc. Ale to protože byla vždycky na oboru co ji nebavil. A tak to po 2letech vzdala a šla jinam. Tenkrát v těch 16 mi řekla, že studovat s dítětem ji přišlo jednodušší. A že já bych to zvládla levou zadní i kdybych měla uřvané miminko. Do teď nechápe, že jsem kvůli těhotenství školu ukončila a nepřestoupila třeba na lehčí obor. A žene mě abych na mateřské studovala. Mně se zatím ale nechce. I když kvůli výběru budoucího povolání budu muset. A lepší teď na mateřský, než si školu dodělávat při práci. Ale kdybych tolik netouzila vyučovat matematiku, Tak nepotřebuji žádný titul a s maturitou se uživím možná lépe.
Anonymní z 9:26
- Citovat
- Upravit
31.5.18 18:14
Co máš za školu? máš odpracováno a našetřeno? máte své bydlení?
ve tvém věku jsem byla s přítelem také 3 roky, ale to není vše. dítě je dnes dost drahá záležitost a proto je pro mě priorita mít něco našetřeno a také zajištěnou práci, abych se měla po mateřské kam vrátit. v 19 si myslím, že tohle opravdu nemůžeš mít. já to nemám zdaleka ani ve 25. a dítě do takového stavu opravdu přivést nechci, i kdybych se na to stokrát cítila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.6.18 07:27
@PupuP píše:
Co máš za školu? máš odpracováno a našetřeno? máte své bydlení?
ve tvém věku jsem byla s přítelem také 3 roky, ale to není vše. dítě je dnes dost drahá záležitost a proto je pro mě priorita mít něco našetřeno a také zajištěnou práci, abych se měla po mateřské kam vrátit. v 19 si myslím, že tohle opravdu nemůžeš mít. já to nemám zdaleka ani ve 25. a dítě do takového stavu opravdu přivést nechci, i kdybych se na to stokrát cítila
Ono stačí mít chlapa, na kterého se můžeš spolehnout a nic z toho mít nemusíš. Já jsem psala výše, první dítě ve 21 letech, neměla jsem nic. Ale manžel zabral, nechal školu, začal makat. První podnájemní byt jsme si vybavili tak nějak, čím šlo, ale dítě mělo vše. Pak manžel asi 4× povýšil, protože makal jak blázen a dostal se výš než kolegové, kteří tam pracovali roky. Teď je kluk předškolkáček, my se přestěhovali, celý byt vybavili novým nábytkem, a kupujeme pozemek. Za rok půjdu pracovat a my začneme pomalu stavět 
Jsem mladší než ty, mám 2 děti, našetřeno máme na pozemek, kupovali jsme rok zpátky auto a máme ještě i základ na hypo. Až mi bude 28, půjde mladší dítě do školy 
Jsem takhle šťastná, máme vše, co chceme a potřebujeme. Ale je pravda, že nám hodně pomohli do začátku i rodiče, bez nich bychom nebyli tam, kde teď jsme 
- Citovat
- Upravit
1.6.18 11:31
Anonymní: aha, ale že manžel musel kvůli tobě nechat školy ti přijde v pořádku? a že musel dřít, abyste měli peníze? a ty píšeš, že jsi neměla nic - to mi teda opravdu nepřijde zrovna nejrozumnější. já mám chlapa, na kterého se mohu spolehnout, ale taky se umím spolehnout sama na sebe a v případě, že něco nevyjde, budu mít našetřeno a budu mít stálou práci a vzdělání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
2.6.18 10:43
@Anonymní píše:
Ono stačí mít chlapa, na kterého se můžeš spolehnout a nic z toho mít nemusíš. Já jsem psala výše, první dítě ve 21 letech, neměla jsem nic. Ale manžel zabral, nechal školu, začal makat. První podnájemní byt jsme si vybavili tak nějak, čím šlo, ale dítě mělo vše. Pak manžel asi 4× povýšil, protože makal jak blázen a dostal se výš než kolegové, kteří tam pracovali roky. Teď je kluk předškolkáček, my se přestěhovali, celý byt vybavili novým nábytkem, a kupujeme pozemek. Za rok půjdu pracovat a my začneme pomalu stavět
No ty budes dobry zavazi na krku, bez rodicu byste se ani neuprdli a manzel kvuli mimiskovi necha skoly, bravo 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.6.18 13:39
@Hanka1 píše:
No ty budes dobry zavazi na krku, bez rodicu byste se ani neuprdli a manzel kvuli mimiskovi necha skoly, bravo
Já myslím, že všechny nebo alespoň většina ženských na rodičovské jsou závaží a finančně to táhne především chlap, nebo ne? Proč neuprdli? Však jsem psala, že jsme to všechno zvládli, ale nemít je, bylo by to hodně stresující. Je fajn mít někoho v záloze, když teče do bot a to platí oboustranně Pomáháme si navzájem. Manžel se vypracoval vysoko i bez vysoké, ikdyž letos jsme se oba znovu zapsali do školy a budeme dodělávat Vím, že jsme nezačali nejlépe, ale teď se máme lépe, než většina našich vrstevníků, co známe. Každý občas šlápne vedle Teď si můžeme dovolit co chceme a potřebujeme, nemusíme nějak extra šetřit. Já nemusím spěchat do práce, máme i pěknou finanční zálohu. Ne, opravdu si nemyslím, že je na místě se nám vysmívat 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
- Kde jste našly odvahu?
- Můžu být v tom? Nevim
- II. Screening Brno Bohunice
- Styk během menstruace
- Nechráněný styk ve druhém dni menstruace
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Braní současně macmiror, gynimun trio, femibion
- 11.11.26
- Anonymní
Jsem tehotna?
- 10.11.26
- Anonymní
Zpoždění MS
- 08.11.26
- Anonymní
Třetí císař nebo pokus o VBA2C?
- 05.11.26
- Anonymní
Prvně chci poděkovat, ze jste se takhle rozepsala. Vůbec to neberu jako kritiku. Naopak! Jsem rada, ze se někdo snaží co nejlíp poradit.
Ono je v tomhle věku dost těžké brát něco zodpovědně, když kolem sebe vidim spoustu mladých holek, co mají dítě. Většinou je mají ale proto, ze se to proste stalo a nebo moc zodpovědně nemysleli. A taky do toho samozřejmě nevidím, jak na tom jsou třeba finančně a tak. Jen někdy mám chvíle, kdy si reknu:,,Kdyby se to prostě stalo, tak bychom to museli zvládnout. Nebyla bych první ani poslední”. Ale samozřejmě chci, abychom se měli dobře a tohle není cesta. Je to pro mě docela těžký být takhle zodpovědná, když moje deloha řve po dítěti
Ale samozrejme vím, že je rozumne počkat a proto plánuji cekat. Je mě štve, ze někdo to neřeší, proste ho má a nazdar 