Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodila jsem ve 32, 34 a 37. Klidně bych ti zpětně brala o ty dva roky třeba dřív, ale před 30 ne, chtěla jsem si užívat mládí a bezstarostnosti. Naopak poslední jsem chtěla o rok dřív, ve 36, ale nepodařilo se. Bylo vidět, že v tom věku už nám to nešlo hned. První dva byli okamžitě. Jenže… nikdo neví jak se mu zadaří/nezadaří… Za mě ale 30 ideál.
První ve 27, druhé ve 30. U obou se zadařilo asi tak po půl roce snažení. Půjdu trošku proti proudu, pro mě byl strop fakt 30. Ale spíš kvůli tomu, že nechci mít v 50 doma puberťáky, ale spíš už relativně klídek. Budu ještě celkem mladá a plánuji si to užít ![]()
Rodila jsem, kdyz mi bylo 29. Ted je mi 31, snazime se uz nejakou dobu o druhy a nejde to, ale vim, ze uplne stara nejsem, tak zatim neplasim. Pritel je na chlup stejne starej a oboum nam to pripada jako idealni vek. Oba uz odpracovano, nasporeno, jsme spolu pres 10 let, procestovali jsme vsechno, co jsme chteli… pokud se ale manzel na to jeste neciti, aspon rok bych pockala a nelamala si s tim hlavu ![]()
Rodila jsem těsně před 30. V dnešní době standard
Nenapadlo mě, že někdo ještě vnímá třicítku jako starou matku. Kdybych si mohla vybrat, tak bych rodila o trochu dřív, ale s manželem jsme se poznali ve 25 a normální člověk si neudělá dítě po pár týdnech známosti. Navíc je nutné bydlení, zázemí, finance, pracovní praxe…kdo studoval VŠ, tak to o moc dříve nestíhá.
@Anonymní píše:
@Lucie_Sx jsme spolu 10 let, z toho 3 roky manželé. Děti určitě chce, bavíme se o nich od začátku vztahu. A nutno dodat, že já jsem se doteď do dětí nijak nehrnula.
To jste spolu dlouho.
Abyste to neprechodili, navic on uz je dost usazeny ve svem pohodlicku.
Toho bych se bala vic nez veku.
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
potřebuju nějak povzbudit. Je mi 27 let, mám stejně starého manžela. Oba máme dostudováno, dobrou práci, byt na hypotéku a máme se moc rádi. Já jsem děti dřív moc nechtěla, chtěla jsem studovat a nějak se zajistit a celkově jsem po nich nijak netoužila. Teď si poslední dobou říkám, že bych docela už chtěla, přece jen není na co čekat. Ale manžel mi řekl, že se na to necítí. Prý chce tak rok, dva počkat. Ale to nám bude už skoro 30 a kdoví kdy se to po začátku snažení zadaří. Mám strach, že budu už na děti stará. Měly jste děti kolem té 30? Jak se na to díváte? Litujete nebo ne? Nechci a nebudu na manžela tlačit, jen potřebuju asi trochu povzbudit.Prosím o anonym, nechci mít věk spojený s profilem.
Já poprosím anonymně… Citlivé téma.
Úplně tě chápu, jsem stejně stará jako ty. A přesně jako ty se ve mě najednou něco zlomilo a už bych dítě chtěla… Mám přítele 4 roky. Momentálně vyděláváme peníze na byt a užíváme si života. Je to fajn, ale… Když vidím kolem sebe, jak všichni rodí děti, zakládají rodiny… Tak mě to občas popadne a mám depku. Ale snažím se to nedávat moc najevo, věnuji se koníčkům, přátelům… Svému chlapovi. Ale je to těžké no. Naštěstí jsme si stanovili dobu, kdy se na to vrhneme… Ale je to až za víc jak rok. Takže… Musím do té doby vydržet. A fakt se snažím o tom moc nemluvit, vím, že to pro něj není příjemné. Naštěstí jsem si jistá, že dítě chce a že bude skvělý otec. Jen to čekání na něco, po čem už člověk fakt touží, je hodně těžký no. Takže zakladatelko, nejsi v tom sama. Musíme vydržet… ![]()
Teď půjdu naprosto proti proudu, ale ano, rodila jsem krátce po třicítce a stará si připadám. Může to být způsobeno více faktory, absencí času pro sebe, ale absolutně nemám esprit a je mi smutno, když se dívám na matky kolem sebe, jak jsou hezké, usměvavé a šikovné. Přestalo mě bavit o sebe pečovat (není ani moc kdy) a přestože třeba váhu mám stejnou jako před porody, nejraději chodím v „pytlech“. Taky je mi líto, že jako babička budu spíš už neduživá babice k ničemu.
Dětem dřív jsem se nebránila, ale člověk míní a Bůh mění… Ještě podotýkám, že děti mám dvě
@Mína91 píše:
Rodila jsem těsně před 30. V dnešní době standardNenapadlo mě, že někdo ještě vnímá třicítku jako starou matku. Kdybych si mohla vybrat, tak bych rodila o trochu dřív, ale s manželem jsme se poznali ve 25 a normální člověk si neudělá dítě po pár týdnech známosti. Navíc je nutné bydlení, zázemí, finance, pracovní praxe…kdo studoval VŠ, tak to o moc dříve nestíhá.
Presne tak. Kdyz clovek vyleze ve 25 ze skoly, tak to proste driv jak ve 30 nestihnes. Ono zajistit bydleni, najit dobre zamestnani, udelat si tam nejakou pozici a ziskat smlouvu na neurcito proste nejaky ten cas zabere. Nehlede na to, ze vetsina z nas si chce chvili po te skole trochu odfrknout a konecne trochu cestovat, neco zazit a podobne.
Ahoj, já teď čekáme své první a to je mi 32, až porodním bude mi 33. A je pravda že si taky říkám jestli jsme neměli mít dříve, ale ve 25 mě to přišlo moc brzy zase
, a hlavně jsem to neměla v hlavě moc srovnané, protože si pamatuji, že ve 28 jsem kolegyni říkala, že děti nechci, ale to bylo období kdy se hrozně řešilo, že ne každý chce dítě a že je to vlastně v pořádku, což si pořád myslím, když někdo děti nechce je to jeho věc, no asi rok na to jsme se přestěhovali do baracku, a tam pokoj navíc, nejdřív skladiště no po půl roce se ve mě nějak otevřeli ty mateřské pudy, a já příteli řekla, že bych asi chtěla miminko, takže jsme si řekli že jo, ale až po rekonstrukci která trvala +/- dva roky, a pak jsme se začali snažit, o první jsme přišli, a ted se vse daří jak má… I do pátého měsíce jsem chodila do práce, a byla jsem úplně v pohodě… Takže myslím, že záleží jak to má kdo nastavené i psychicky i fyzicky…
První ve 30, druhé 32 ![]()
No teď mi bude 36 a klidně bych šla do 3… ![]()
Ale chlap už nechce, že je „starej“ ![]()
Ale je fakt, že už síly (a nervů) ubývá… asi si to ani už moc nedokážu představit lítat zas kolem mimina, v noci nespat, nonstop kojit… takže možná dobře, že žádné další nebude
za mě čím dřív, tím líp ![]()
V 27mi mne to napadalo, ale urcite jsem se nestrachovala (kor kdyz ty jsi vdana mas zaezemi - jistoty?!). Bodlo mne to ted pred 30kou, kdy jsem otehotnela neplanovane a ze zacatku dite nechtela. Nedelala bych si ted starosti, ze by to nemelo jit a ty 2-3roky pockala. Za mne idealni vek.
Já měla dítě až ve 34, připadala jsem si furt mladá.. Teď si říkám, jaká blbost to byla a ze jsem ho měla mít aspoň ve 30. Za mě je 27 úplně super věk na dítě… Ale to vím až teď. Ale jako všechno i tohle je individuáln a každý to vnímá jinak.
Holky, vy me úplně nabíjíte pozitivitou!
Je mi 33 a s partnerem se snad letos začneme snažit, takže když to dobře půjde, porodím ve 34 nebo 35. Upřímně, ráda bych měla dítě o pár let dřív, ale musela jsem si počkat na toho pravého partnera a to se myslím vyplatí. Holt jsem super chlapa potkala až po třicítce, no.
Na druhou stranu jsme zajištění, máme vlastní bydlení, cestovala jsem a užívala života, tak když budu sedět doma s dítětem, nebudu mít pocit že jsem o něco přišla.
@Mandragora13
Přesně tak, já v 27 byla fakt tele, s manželem jsme spolu byli chvilku a neměli jsme naprosto žádné zázemí. Asi bych se s mateřskou rolí srovnávala těžko, cítila bych to jako újmu, ne radost. Navíc by byli dost nervy s penězi kvůli výpadku příjmu, počítala bych každou korunu. To je zas dneska úplně jinak, jsme zajištění, takže jestli se to ještě povede, sice budu asi hůř zvládat únavu, ale zas nebudu mít nervy jak vyjdeme, budu si moct koupit vybavení co budu chtít, kdyby bylo nejhůř tak klidně třeba i zaplatit pomoc v domácnosti nebo hlídání, na to bych tenkrát nemohla ani pomyslet. Nebudu řešit takové věci, jako jak odložit maličké dítě abych mohla pár hodin pracovat, že brečí ve školce a já musím být v práci a podobně. S manželem už se známe skrz na skrz, zažili jsme hezké i ošklivé časy, známe svoje reakce ve stresu, takže nepředpokládám nějaké nečekané třecí plochy. Odhlídala jsem kamarádkám děti od nejmenších miminek po školní, takže nebudu vyděšená prvorodička, která má miminko prvně v ruce a neví ani jak přebalit a vykoupat, umím se o dítě postarat, což určitě při únavě a nevyspání ocením, že nebudu teprve studovat, jak se co musí udělat. Tak si myslím, že každé má své a záleží na situaci každého.