Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, tak zrovna dneska jsem viděla v knihovně letáčky ROSA, tady jsou jejich stránky:
http://www.rosa-os.cz
http://www.stopnasili.cz
Zkus jim zavolat, snad ti tam nějak pomůžou.
Mají tam i nonstop linku
http://www.stopnasili.cz/…ontakty.html
Nonstop DONA linka pro oběti domácího násilí 251 511 313
Ptáš se co děti - škola, školka. Ptej se, jestli chceš riskovat, že sáhne i na ně. Školu i školku můžou změnit, ty svého partnera nejspíš povahově ne, šla bych od něj co nejdříve. Když už ne kvůli sobě, což bys měla, tak rozhodně kvůli dětem, mají právo na klidné dětství, buď silná a bojuj.
Pokud jsi rozhodnutá odejít, můžeš se domluvit, že ti někdo pomůže odstěhovat vše potřebné, když chlap bude v práci. Na stole bych nechala k podepsání žádost o rozvod a kontakt na svého právníka - i když bych si na jeho zaplacení měla půjčit. Právníka se možná ten tvůj chlap zalekne.
A taky bych ještě s modřinami zašla co nejdříve na policajty, mohli by manžela vykázat na deset dní z domu a ty bys stěhovala v klidu. Předpokládám, že když píšeš, že bys mohla ke známé, tak je byt/dům psaný na manžela. Možná bych obvolala azylové domy. Hlavně bych to řešila. Nedej se, jsi v právu! A tvoje děti taky.
Děkuji za odpovědi. On vždy reaguje takhle jen na mě děti do toho zatim nikdy nebyli svědkem a jim nedal nikdy ani přes zadek. Snažim se aby šel on. Vím že tohle je vyustění dlouhodobých problémů pracovních i rodinnych. On ví že takhle to řešit nemůže ve vzteku v hádce. Jsem asi hloupá ale dala jsem mu poslední šanci stím že ještě jednou takovýhle exes tak ten kdo odejde je on. Je s tím srozumněn a souhlasil.
Jsi kabrňák, že ses mu postavila!
Chtělo by to udržet ho v tom rozpoložení, že viník je tady on a bude pykat, jestli ještě někdy něco. Samozřejmě, že je viník on, ale on to tak za chvíli možná neuvidí.
Být tebou, tak po něm začnu chtít věci navíc, např. mu dát lístek na nákup, pokud nakupuješ ty, a když bude mít kecy, tak mu říct, ať se pěkně snaží, když to tak pohnojil na plný čáře. Že na vztahu se musí pracovat a pečovat o něj, ovšem ne jen tak, že přestane být agresivní. Protože pokud jsem to dobře pochopila, tak je ochotný spolupracovat, tak toho využij!
Jo a ve výše uvedených poradnách bych se stejně poradila, teď aspoň nebudeš tak vyklepaná u toho telefonu, když jsi to dočasně vyřešila. Tam mají velké zkušenosti a líp ti poradí, jak na něj, aby se polepšil, nejen aby přestal s agresí vůči tobě.
A ještě poslední myšlenka - myslím, že když se budeš chovat dost sebevědomě a hrdě, tak si tak netroufne, takže bych se snažila nedělat ve věcech ústupky, teď máš navrch, tak jsi ve výhodě. Možná že uvnitř budeš mít strach nebo cítit nejistotu, to je normální, ale zkus to v sobě překonat nebo to nedat na sobě znát.
Jsem laik a píšu jen to, co si myslím, snad by tady mohl poradit i někdo fundovanější…
Hodně štěstí a drž se!
Ještě PS: s příkladem nákupu - myslím, že hlavní je říct to pěkně, ale ne se ptát. Takže rozhodně ne „mohl bys nakoupit?“ (aby ses nedočkala nemilé odpovědi, pak už se těžko diskutuje), ale „potřebuji, abys mi dnes pomohl, prosím tě zajdi na nákup, tady máš seznam“, vrazit mu lístek do ruky nebo na stůl (u snídaně) a jít zas něco dělat (cokoli, aby neměl čas na proslov
), prostě tady máš úkol a plav, já jdu přece taky makat.
Něco jako rozdělení úkolů. ![]()
Nesouhlasím s tím, že mu dáváš jak říkáš poslední šanci
Sama jsi psala, že už to udělal víckrát, takže šanci už měl, pokud mu dáváš další šanci, dá se s téměř jistotou předpokládat, že mu tu šanci dáš i příště a hádej kdo to nakonec odnese?
cancerka píše:
Nesouhlasím s tím, že mu dáváš jak říkáš poslední šanciSama jsi psala, že už to udělal víckrát, takže šanci už měl, pokud mu dáváš další šanci, dá se s téměř jistotou předpokládat, že mu tu šanci dáš i příště a hádej kdo to nakonec odnese?
Fakt je, že kdybych se rozhodovala, co udělám já sama za sebe, tak mu už šanci nedám a zdrhám.
Já vim že asi nesohlasíte s tou poslední šancí taky se bojim abych nedávala pořád poslendní šance do nekonečna. Vím že se ted bude snažit protože to nad ním visí damoklův meč. Určitě to zkusim naši situaci prodiskutovat s nějakým odborníkem to už chci dlouho ale pořád jaksi nebyl čas. Vím že jsem také výbušná a vzteklá ale krotim se snažim se mluvit mile ale taky mi něco ujede. učitě si neříkám že je to moje vina vim že jeho že je dospělej a ví že takto chovat nemá. On mi pak řekne že se mu zatmí před očima když ho naštvu je jakoby mimo. Alkohol v tom včera určitě nebyl i když abstinet není v hosponě nevysedává to si dá raděj jedno pivko doma. Navrhovala jsem i jemu aby se nestyděl a šel k odborníkovi ale to bude na delší diskuzi snad ho tam dostanu.
Ono se to taky dá postavit tak, že buď zajdete oba k odborníkovi nebo ať ti podepíše papíry k rozvodu. A může být rád, že dostane na vybranou.
Protože řešit to tady s námi je fajn na vypovídání se, ale na to, abyste to zvládali do budoucna, to chce odborníka.
A že sis to takhle rozmyslela až po pár dnech (napadá mě, že by mohl mít řeči, že ses radila s kamoškama a teď přicházíš pořád s něčím novým) bych vysvětlila tím, že se mi to rozleželo v hlavě a že jsem přemýšlela nad námi a nad životem, který vedeme a že už toho mám dost a chci to změnit. Buď poradnou nebo rozvodem.
Ahoj,
nevím odkud jsi, ale také doporučuji navštívit poradnu - asi manželskou (společně). Chlapi neradi někam chodí, třeba půjde, když mu řekneš, že půjdete spolu…jinak pokud tě mlátí a máš modřiny, určitě jdi k doktorce, ať to zapíše do karty (do budoucna budeš mít důkazy, že se něco dělo). Já tu šanci docela schvaluji, ale s tím, že se musí s tím něco dělat a ne že se bude čekat, jestli odteď bude věci řešit jinak..protože takto se určitě nezmění. Hlavně si nenech ubližovat, na uvedených číslech ti poradí, co s tím i různá opatření. Držím palce ![]()
Ahoj,
myslím, že je dobře, že jsi dala manželovi poslední šanci. Získala jsi čas na to, aby sis všechno pořádně promyslela a připravila se na to, že ho prostě vyhodíš. Z vlastní zkušenosti doporučuju si pořádně všechno promyslet, není to jen tak, sebrat děti ze školky a ze školy a zdrhnout. Chce to pořádnou přípravu a hlavně potají. Přála bych Ti, abys to připravovala zbytečně (aby manžel dostal rozum).
Holky, není to tak snadné se sebrat a odejít. Mohla bych o tom napsat knihu
. Něco jiného je myslet na to, že to udělám a pak to opravdu udělat. Kdo to nezažil, ten to nemůže pochopit.
Ahoj..prosim o prispevky tech kdoi chteji pomoci. Ne rikat jak jsem blba atd. Nevim kde zacit. Mam pritele a mame spolu mesicni miminko. Pritel je od zacatku hodně zarlivy a urazlivy. Kdyz jsem sla za kamaradkou, nebo jela za rodinou. Vyčítal mi to a nevěřil, ze jsem nebyla s nejakym klukem. Pritom se s kamarady muzskeho pohlavi kvuli nemu nestykam, aby nebyl nastvany atd. S vetsinou z nich nejsem ani v elektronickem kontaktu, aby mu to nahodou nevadilo… Pročítal si moje smsky a vycital, kdyz jsem se s jeho chováním sverovala jine osobe. Pokazde, když jsem nebyla s nim mi vycital, ze vsichni okolo jsou mi prednejsi nez on. S nim od začátku bydlim. Pak se začal chovat agresivneji. Poprve to bylo jen ze mi vyhazel věci ze skrini, donutil me sbalit si je do kufru a igelitek a rval na me at vypadnu, tahnu atd. Kdyz jsem pak chtěla odejít zamknul dveře a sebral mi mobil. Nepamatuji si kvuli cemu byla tato „hadka' ale většinou to bylo kvuli žárlivosti a o tom jak mi jsou všichni prednejsi nez on a o tom jak se neumim chovat jako dospela amit rodinu
Dalsi "hadka“ byla v den, kdy jsem zjistila, že jsem tehotna. On to ale nevedel. Uz po ceste domu mi dal ranu do ramene. Doma pak se mnou cloumal po byte, strkal do me, ze jsem litala po byte ze strany na stranu a hazel me po posteli a bil přes zadek. Takove ‚hadky‘ se po cele těhotenství několikrát opakovali( asi 5×), to uz ale vedel, ze jsem tehotna. Dite chtel a byl za nej rad. Pak uz to ale nebylo jen cloumani po byte, dal mi facku, bil pres zadek, nebo nohy, dal me oblecenou do sprchy a lil mi na hlavu ledovou vodu, vyhrozoval, ze po me hodi televizi a ze mi dite vymlati z bricha. Vypadal u toho vzdy jako nepricetny. Znicil mi nekolik ks oblečení. Jednou do me strkal tak, ze jsem spadla na zem
To bylo venku na chodníku. Kdyz jsem se dostala ven s tim, ze s nim chci jit na prochazku.
Roztrhal mi kabelku, znicil notebook a mobil. Pokazde me pritom doma zamykal a bral mobil. Druhy den vzdy omlouvani, prosby, ze se zmeni, kolikrat i brecel. To kdyz jsem rekla, ze od nej chci odejít. A rikal, ze v kazdem vztahu se lide hadaji a nerozchazi se kvuli tomu. A taky, ze si za to muzu sama, kdyz vim jaky je a rozciluji ho. Pokazde jsem mu to odpustila a verila, ze se to nebude opakovat. Take mi rikal co si mam oblekat a kdyz jsem sla v tom co se mu nelibilo byl nastvany a hadali jsme se kvuli tomu. (Jen slovne). Ja jsem tvrdohlava a nechtela jsem se mu podridit a delat neustale to jak to chtel on. Ve treti tretine tehotenstvi jsem naštěstí mela od ubližovani klid. Az na den porodu.. ne sice fyzicky, ale psychicky. Rval na me, hazel veci po byte a vycital mi neco co nebyla pravda. Uplne me psychicky vydeptal. Ja jsem jela na planovany cisarsky rez. Jeste bych chtěla zminit, ze se mu znelibila moje sestra (udajne me hrozne pomlouvala). Casto ji pri hadkach volal z mobilu co mi sebral, nadaval ji a sproste urazel a me pak rikal, ze za ty nase hadky vlastne muze ona, protoze nam otravuje zivot. Po porodu ma me několikrát rval, rikal, ze jsem k nicemu, opakoval, ze jsem na pi*u. kvuli tomu, ze nestiham to co bezne ostatní ženský delaj. Starani se o domacnost- nakupy, vareni atd. V tom ma ale pravdu. Venuji se radeji mimimku, doma poklidim.. a nakoupim, ale ne vzdy, uvarim jen obcas. Nemam ani chut jak on rika „byt zenska“ v takovemhle vztahu. Jeste musim zminit, ze me navezl do pujcek. Mam kreditní kartu a pujcku, kterou od června nesplacime. V te dobe nechodil do prace a nemeli jsme na to. Ja jsem byla na nemocenske. Od ledna slíbil, ze to dame do poradku. Vcera me opet napadl. Nadaval za to, ze jsem poslala z materske 3000 na splaceni ještě dvou závazků, nebot uz mi psali, ze prijdou ke me domu. Nevěřil mi, pry jsem penize poslala me sestre a mame. kopal do veci, hazel a nimi i s mym mobilem, ten mi opet sebral a psal me sestre a urazel ji. Se mnou hazel po posteli, uhodil me pres oblicej a přes zadek. Choval se nepricetne. Rval i kdyz jsem mela u sebe malou. Kdyz ho neco rozcililo, třeba to ze mu neodpovidam, vstal a rekl at polozim malou a rozmachoval ruce jakoby me chtel uhodit. Doopravdy me ale uhodil jen jednou. Vyhazoval me z bytu a kdyz jsem rekla, ze se od nej odstehuju, rekl mi, ze na me zavola policii a rekne, ze jsem unesla malou
A taky pry rekne, ze jsem male chtela ublizit a ze jsem labilni, aby mi ho vzali. V noci kdyz jsem sla nakojit malou a sedacku. Rval na mw, ze ho mam jit nakojit do postele, choval se zase nepricetne a hazel se mnou po posteli a dal pres zadek. Vyhazoval me z bytu atd. Nevim ted co delat. Chtela bych od nej odejít a v klidu vychovavat dite. Mam strach, ze takhle kvuli stresu prijdu o mleko. Nevím, ale kam bych sla, mam mateřskou ale taky mam ry dluhy ktere nevim jak řesit. A hlavne mam strach z nej co udela. A ze mi vezme dite a vymysli si na me neco. Male by ale neublizil, ma ho rad. Ale mrzi me, ze rve pred nim, urcite to to miminko vyciti a hlavne ze me. A taky mi zakázal jet k rodicum, pry maji vsrab. (Nic takového nemaj).. a me sestre rika, ze nikdy neuvidi maleho
Nejhorší je, ze jemu to prijde v porasku, „proste se jen hadame“. Ale vypada to vetsinou tak, ze on rve a ja mu neodpovidam. Tim se jeste vic vytočí. Jenze on mi vzdy predhazuje jak mi jsou vsichni. prednejsi a jak ostatni tohle ostatni tamhleto. Pritom na ostatni kvuli nemu kašlu.
Prosim o Vas nazor na celou vec. Dekuji Jana 24let
Uz jsem dnes psala podobny příspěvek do online poradny
Jeste ale nenapsali.
Omlouvam se, že je to tak dlouhe. A toho, ze mam mimi nelituji- je pro me vsim.
Jsem ještě v šoku manžel mě v hádce přetáhl šnůrou od elektriky. Neni to první exes. ted jsem rozhodnutá odejít ale vim co tím spustím za lavinu. Nemam kam jít zatím možná ke ke známé ale ta bydlí daleko a co děti škola a školka. Ted dělá jako by nic ale mě už nebaví skrývat modřiny. Proč????????? co mam dělat já vim odejít bože to je tak těžké.