Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Duvod pro odchod ??
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymni
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.8.09 10:07
Chlap, který dělá všechno to, co jsi popsala, si nezaslouží manželku a děti. To je jen závaží na noze, které tě táhne ke dnu. Nemluvě o tom, že líný tatínek dělající dluhy není úplně ideální vzor chování pro děti, které vše moc dobře vnímají a přejímají naše vzory chování…
Mé manželství je též někdy Itálie, občas si taky nemáme co říct, ale tyto chvilky jsou vyvážené normálním soužitím, kdy si povídáme, jdem na procházku, něco pro sebe navzájem uděláme.
Asi bych si s ním promluvila, že buď bude v domácnosti a bude uklízet, vařit, starat se o děti, nebo si najde práci. Pak už je to na něm, zda mu na vás záleží, nebo je mu záchrana vašeho vztahu a rodiny putna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
25.8.09 10:17
ahoj,
sama jsem z rozvedenyho manzelstvi a muzu ti rict, ze ikdyz nasi hrali komedie, jak je vsechno v poradku, tak nikdy nemeli sanci to pred nami utajit. Dite ma proste na tohle sestej smysl, je mu podezrely, ze si rodice nedaj letmo pusu a podobny veci. Citila jsem dobre, ze neco neni uplne ok a to se pritom pred nami nikdy nehadali.
Kdyz mi bylo 9 tak se rozvedli a najednou jsem paradoxne travila s tatou vic aktivniho casu nez doposud.
Bohuzel mamin nasledujici vyber partnera byl krok uplne mimo, ale to je zase jina kapitola…
Chci jen rict, ze pro dite nemusi byt rozvod zakonite to nejhorsi, ale muze na nem i vyziskat. Je skoda, ze se tvuj manzel nesnazi te udelat stastnou sam, ale kdyz rika, ze udelas stastnou jen sama sebe nema pravdu. Kdyz budes v pohode a stastna ty, tak budou v klidu i tvoje deti.
Sebrat je a utect uplne pryc taky neni reseni, maji na tatu pravo, ale ja na tvym miste bych v tomhle nezustavala. Podminky, ve kterych zijete budou jednou vztahovym modelem pro tvoje deti. A jestli mas holcicku, tak asi nechces, aby ji prislo normalni, ze se partner s prominutim vali doma, zatimco ona bude drit…napr.
Preju ti hodne odvahy a sil k vyreseni tvoji situace tak , aby to pro vas vsechny a hlavne pro deti bylo nejlepsi
- Citovat
- Upravit
25.8.09 10:30
Já řeším teď to samé…
Jsem 4 roky rozvedená a před více jak rokem jsem poznala svého teď již asi expartnera.Otěhotněla jsem (miminko si přál).Ale postupně se začal projevovat…vyčítal mi že dítě nechtěl,že bude jen stát kupu peněz a bude pořád brečet.Ani s náma nechtěl společně bydlet,prostě nic.Byly to jen samé hádky a hádky.A já se pořád snažila před tímto problémem strkat hlavu do písku.Ale poslední dobou jsem cítila že potřebuji v těhotenství klid.Nikdo z nás ten krok neudělal,ale cítíme oba že ač jsme to nevyřkli-rozešli jsme se.Já mu vzala iluze o pěkném fungujícím vztahu…atd.Je určitě lepší být s mými dcerkami sama a až se malá narodí,tak budu více v klidu a nebudu se už stresovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 10:34
Re: Duvod pro odchod ??
Anonymni píše:Posledni kapkou pro me bylo, kdyz mi asi po ste vycetl, ze je to moje vina, ze mame druhe dite, ze to nechtel, ze se tim vsechno pokazilo (predtim jsme se ale hadali snad jeste vice) a kratce na to me premluvi k „prerusovanemu styku“ (ja HA nemuzu) a proste ho neprerusil. Proste situace jak pri vzniku naseho druheho.
Kdyz jsem mu oznamila, ze chci odejit, tak „nicim rodinu“ a „stastnou udelam tak jedine sebe“.
Stastni spolu nejsme, ale to neni hodne paru.
Mimochodem, jsi si jistá, že nejsi těhotná?
Hele, lidé, co spolu šťastní jsou existují - a rezignovat na štěstí jen protože ho jiní taky nemají? To bych nedělala. Je něco jiného bořit něco, co funguje, ale jak to popisuješ, není to asi váš případ.
A za sebe - pokud jste takto nešťastní všichni, vidím na snaze udělat šťastnou sebe jen pozitiva - takže pokud se nezačne chlap starat (a stát se to může), nevidím důvod, proč zůstat. Doporučuji poradnu, terapii a důrazné změny - pokud nepřijdou, sama už víš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 11:22
Na co takový chlap je, finančně vás nezajistí, o děti se nepostará, není na něj spoleh. To máš ke dvěma dětem ještě třetí - dospělé a nesamostatné, které ti asi radost nedělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 11:29
Já jsem v květnu z takového vztahu odešla, táhl mě s sebou ke dnu, dluhy dělá pořád, teď si začal rozprodávat svoji domácnost,…
Jsme s dětma víc v pohodě, peníze chybí, ale ten klid, co tu máme, je k nezaplacení. Spíš si říkám, že jsem to měla udělat dřív 
Přeju hodně sil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 11:40
Ahoj,
asi se shodneme v tom, že ti tohle soužití ani jedna nezávidíme. A pokud se něco nezmění, ty se rozhodně líp cítit nebudeš, spíš hůř. To, jak jsi psala, že ti najednou došlo, že takhle to dál nejde, dobře znám. Taky jsem se to snažila pořád lepit, nerozbít rodinu, dávat dohromady, až mi jednoho dne došlo, že takhle už to dál prostě nechci. Sama jsem se toho rozhodutí nejdřív lekla, ale bylo mi jasný, že v tomhle vztahu se prostě utrápím já i malej (ten to odnášel nejvíc). Takže jsem z manželství odešla. První skoro rok byl hodně těžkej, manžel je hodně emocionální člověk a mě to taky dost bolelo. Ale teď se to začíná dost srovnávat a nejvíc tím rozchodem získal Matyáš. Jeho táta coby táta začal fungovat perfektně a Máťa se od něj vrací s rozzářenýma očima (předtím manžel na malýho dost kašlal). Já mám nový fungující vztah, Máťa je spokojený a šťastný.
Rozhodně tě nechci do ničeho tlačit, ale pokud to cítíš tak, že tohle určitě nechceš (o dětech nemluvím, ty to vnímají, ať děláš co děláš), tak bys měla něco podniknout. Jakýmkoliv směrem, ale co nejdřív, protože dřív nebo později tě to stejně někam dotlačí.
Přeji pevný nervy, hodně odvahy a držím palečky, ať je líp.
Tereza
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 12:17
Tak jak si to tady čtu, tak jsem si vždy myslela, že mám doma toho nejhoršího chlapa, ale omyl. Mám ho milionového. Takže já být na tvém mistě, tak bych mu dala nuž na krk - bud se zlepší ve všech směrech, nebo zustane sám. Vubec se nenech ,, oblbnout'' řečma, že bouráš rodinu. Tu bourá on sám a vědomě! Akorát si z tebe dělá služku a poskoka. Pokud se rozhodne pro nějaké ty změny a vytrvá v nich, tak je to na dobré cestě. Ale pokud mu to nadšení vydrží chvili (aby se neřeklo), tak bych se jednoho krásného dne sbalila a šla. Třeba by se mu potom rozvítilo, co v tobě a dětech ztratil a možná (pokud by jsi ho chtěla zpět) že by se pak sakra snažil o zlepšení. Oni si ty chlapi myslí, že jen tak člověk vyhrožuje a stačí říct pár poznámek a maji to zase v kapse Přeji pevné rozhodování, není to lehké, ale pokud je to takhle, tak dle me to nemá smysl. Budeš neštastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
25.8.09 12:31
Holky, dekuju za nazory.
Bohuzel si jeste nejsem jista, ze nejsem tehotna. Doufam, ze ne. Netusim, jak bych to pak mela vsechno zvladat - deti, skolu a praci.
„Vesele“ mi jen prijde, ze prave on mi od narozeni druheho vyklada, ze se povesi, jestli bude treti - a pak takovy podraz.
Ja vlastne dospela take k nazoru, ze toho mam dost. A jak tady jedna z vas zminila - docela me to vylekalo. Zatim jsem pevna, hledam nove bydleni. On vytvari docela slusny natlak. Bud me chodi objimat a hladit nebo mi vycita, jak ho znicim. Prave jsem si vyslechla, ze na co on by ted delal ten ridicak, kdyz stejne chci pryc a on beze me nebude schopen platit najem a skonci na ulici. Za mou odpoved, ze asi bude muset jit pracovat a v praci se ridicak hodi, by me ocividne nejradsi uskrtil.
Kazdopadne me uklidnilo, ze nejsem sama, ktera by to vzdala. Pokazde, kdyz zacnu pochybovat, vyvolam si nektere zazitky. Prave mi strasi v hlave jak na me pred dcerkou rval, ze ja prece dceru nechtela (nebyla planovana), a ona se ted za mnou chodi ujistovat, ze ji mam rada. Za tohle bych vrazdila.
Jinak jste tu zminovaly, ze vas partner byl po rozvodu lepsi tata. Take si myslim, ze by to tak mohlo byt. Jsem presvedcena, ze on sve deti miluje, jen ta „povinnost“ nejak nefunguje.
Doufam, ze budu mit silu, to dotahnout do konce a odolat veskerym natlakum. Okamzite totiz odejit nemohu, neni kam, tak hledam (a vypada to slibne).
V poradne jsme uz pred par lety byli. Ale tam on je uplne jiny clovek. Take si z toho moc nevzal.Kratce po te poradne si nasel 17 letou milenku, kterou si klidne vodil i k nam domu. Pote jsem chodila k psycholozce sama. Podarilo se mi ho dost ztvarnit, prestal se tahat s podivnymi individui, travit noci buhvikde a zacal pracovat. Jak firma, kde pracoval zkrachovala, prestal zase fungovat i on. A ja uz ted proste na nejakou dalsi snahu nemam sil.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
25.8.09 13:29
Milá zakladatelko, moc mě mrzí co prožíváš. Oni chlapi umí vytvořit moc dobrý dojem jací jsou chudáci. Všem okolo vysvětlí, že jsi ty ta která vše ničí a bourá. Oni přece „NIC“ nedělají.
Nenech se udolat, určitě zvládneš rodinu i sama. Jsou na světě kamarádi, rodiče, sourozenci a jiní, kteří rádi podpoří a pomůžou. A navíc ( z vl. zkušenosti) jsou i hodní chlapi, kteří milují i nevlastní děti.
Jen bych zbytečně nedoufala, že po rozchodu se situace ohledně dětí zlepší. Já taky doufala a dopadlo to tak, že vlastní otec dětí je od rozvodu2002 vídal tak 2× ročně a dnes už je neviděl víc jak rok a půl.
Ale naštěstí to jde i bez něj, dneska mají nevlastního tátu, novou ségru a jsme všichni v pohodě.
Přeju pevné nervy, netěhotnění a šťastný konec, ať už je jakýkoliv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
25.8.09 16:54
Milá anonymní,
taky píšu anonymně, protože je to pro mě hodně citlivé téma.
Není to tak dávno (1,5roku), co jsem řešila podobný problém. I já jsem došla k názoru, že takhle to dál nejde a rozhodla jsem se odejít. Potkala jsem se s manželem v bytě ve chvíli, kdy jsem balila věci na pár dní (už předtím jsem mu několikrát oznámila, že pokud se situace nezlepší, že odcházím) a jen jsem mu řekla, že má několik dní na to, aby přemýšlel, co v životě a ve vztahu chce. Scény nedělal, byl jak opařený, nevěřil, že předchozí „výhružky“ odchodu byly myšleny vážně. Nezmohl se na víc, než že jen řekl, že mě přece miluje.
Měla jsem strach, že vybuchne, takže jsem to naplánovala tak, že jsem se uvolnila z práce a dcera byla ještě ve školce. Já jí tam pak vyzvedla i batohem plným věcí a jeli jsme k mým rodičům. Kdyby nebyla možnost jít k nim, měla jsem v plánu nocovat vždy pár dní u někoho z rodiny nebo kamarádů, ale naštěstí to nebylo nutný.
Ještě tu noc mi volal, jak ho to mrzí, ať se i s dcerou vrátíme, ale vydržela jsem stát si za svým rozhodnutím (ikdyž jsem měla sto chutí se sebrat a běžet za ním). Změny, který jsem požadovala se staly. Vrátili jsme se k sobě a pomalu se vztah zlepšil a teď jsem šťastná.
proč to všechno píšu … pokud tvůj přítel neudělá to samé, co můj manžel, tj. nezačne se měnit a bojovat o tebe a o rodinu, nemá smysl se dál snažit. Odejdi, byť jen na omezenou dobu, dožaduj se toho, aby si nejprve našel práci (byť i pod jeho původní požadavky), ať aspoň projeví snahu platit dluhy a že spolu zůstanete jen, pokud se budou dodržovat určitá pravidla.
Jiná cesta podle mého není.
Anonymní 2
- Citovat
- Upravit
25.8.09 21:22
na co ti takový chlap je? to už by ti líp bylo svobodné. nemáš u něj ani lásku, ani oporu, ani peníze, ani zážitky. nic.
a děti tohle všechno stejně vnímají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 21:31
No tak beru svuj příspěvek zpět po tvé další odpovědi a ani bych mu žádnou šanci nedávala a rovnou se odebrala ke dveřím. Tohle by na mě nebylo. Myslím, že ti samotné s dětma bude líp a on časem jistě pochopí, co v tobě měl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
27.8.09 14:08
Taky mi připadá že ti je tvůj muž ne oporou, ale koulí na noze, která tě táhne dolů.
Pokud u vás nenastane opravdu radikální změna (což není moc pravděpodobné, ale stát se to může), tak nevidím jediný důvod, proč s takovým člověkem zůstávat. A holky přede mnou doplnily správně, že „hustou“ atmosféru doma děti velmi dobře vycítí, nehledě k tomu, že já bych nechtěla aby takovýhle člověk byl mému dítěti vzorem pro život.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Co by pro vas bylo duvodem pro odchod od partnera? V pripade, ze mate 2 deti ?
em, ale..
Jsem na pochybach. Mame problemy jiz leta a neustale je to takove tam a zpet. A najednou mam pocit, ze takhle to dal nejde. Ja vim, ze partnerstvi neni prochazka ruzovym
Kde je ten bod to vzdat, kdy je pro deti vyhodnejsi se rozejit nez to vecne sem a tam, vecne hadky ?
U nas je v podstate vzdy napjata atmosfera. Staci, abych se zeptala, jestli chlap neda pozor na dite, a je ohen na strese. Nikdy se mi nepodarilo mu vysvetlit, ze on dava pozor pouze tehdy, kdy ja musim delat neco jineho, v opacnem pripade si on jde lehnout, kourit atd.
Do prace momentalne nechodi, ani si nejak nic nehleda. Ja chodim a deti jsou ve skole/skolce. On „je chlap“ a pro nej je hlidat dite moc narocne.
Ale on to vidi jinak. Sem tam se sebere a uklidi cely dum, tak jednou za 2 az 3 tydny, ale kdyz se vracim domu tak neni ani uklizena kuchyn a on si nekde hraje.
Mam proste pocit, ze v nem nemam zadnou oporu. Dela dluhy a pak se o ne nestara. Ma v kapse penize na autoskolu, ale on ji ani nezacne. Proste mam pocit, ze vsechno visi na me - zorganizovat deti, domacnost, chodit do prace..
Posledni kapkou pro me bylo, kdyz mi asi po ste vycetl, ze je to moje vina, ze mame druhe dite, ze to nechtel, ze se tim vsechno pokazilo (predtim jsme se ale hadali snad jeste vice) a kratce na to me premluvi k „prerusovanemu styku“ (ja HA nemuzu) a proste ho neprerusil. Proste situace jak pri vzniku naseho druheho.
Kdyz jsem mu oznamila, ze chci odejit, tak „nicim rodinu“ a „stastnou udelam tak jedine sebe“.
Stastni spolu nejsme, ale to neni hodne paru. Nemame spolecne zajmy, Ii jen dostat ho s detma na prochazku nebo ven je problem.
Asi je to hodne chaoticke . Omlouvam se za anonym, tema je mi velmi neprijemne.
Jen proste nevim, jsem egoisticka, kdyz seberu deti a „zmizim“? Cim detem uskodim vice?