Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dohled nad dítětem 24/7?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.2.20 14:37
@MistyAura mně se úplně zatajil dech, celý život jsme o tom nevěděla, máma mi to prozradila teprve nedávno. A to fakt měla zkušenosti, byla jsem její páté dítě, sourozenci neustále nemocní, šití a nebo polámaní. Možná taky právě proto už to u mě tolik neřešila. Já se přiznám, že prostě nejdu ani s košem, jen výjimečně, když musím vyhodit pleny. Bydlíme v domě a už jednou se nám zasekly dveře a opravdu bych nechtěla, aby se to stalo znovu. Ani to není o strachu, ale se dvěma malými dětmi si lehce zabouchnu klíče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.20 14:38
@MistyAura Moje prvni dite treba taky nevylezalo z postylky, ani kdyz se probudilo. Potichu tam lezel, hral si s plysaky a cekal, az prijdu. Vylezat zacal, az kdyz se narodil bracha, tak chodil k jeho postylce, kdyz zacal plakat.Ani tak bych ho ale nenechala samotneho doma. Jako vynest kos nebo si jit dolu za postakem pro dopis, to jo, ale rozhodne ne hodinu.
Ohledne tech deti v parku, oni jsou spolehlivi a dodrzuji, co jim naridim - nesmi lezt do vysek, po stromech, musi zustat v ramci oploceneho hriste, pokud tam neni nejaky kamarad ze skolky s rodicem, coz casto je - pak poprosim o dohled. Spis se bojim toho, ze by je mohl nekdo cizi odvest. Sice jsou pouceni i v tomhle ohledu, ale tam uz si tak jista nejsem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.20 14:51
@Aduš8 malej má 10 měsíců a i když vím že odpoledne si dává min 2 hod spánek tak ani nakoupit nejdu. Což by bylo na max 15 min. Jak píšeš mám strach, že se něco přihodí a mě tam pak bude plakat dítě, než se k němu někdo dostane. Koš bych vynesla, ale co by pak dělal muž 
doma stíhám vše a když nestíhám tak se nic neděje. Jediný kdo s tím, že není na 100% uklizeno, má má máma. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.20 14:51
@Heivka píše:
Myslím, že kdyby matky před třiceti lety měly stejné možnosti jako dnes, tak je nikdo nerozezná od současných matek. A taky hodně záleží na dítěti. Třeba syna bych do půl roku mohla nechat ležet na zábradlí u balkonu a po hodině by na něm stále ležel (čistě teoretická situace), od dcerky jsem se nemohla otočit na dvě vteřiny už od porodnice, protože málem spadla z přebalovacího pultu už druhý den a to měla k tomu kraji skoro půl metru. U syna jsem během jeho denního spánku mohla jít na 10 minut v venčit psy, když se vzbudil, tak ležel v postýlce a hrál si s plyšáky u dcerky to musím (když je třeba nemocná a nemůže ven) stihnout pod 3 minuty, protože ta, když se vzbudí tak hned zkouší vylézt z postýlky, včera jsem jí přistihla, jak si staví věž z plyšáků, aby byla trochu výš a přehoupla se přes ten vyšší okraj postýlky na bráchovu postel, bohužel jí nedošlo že jednodušší by bylo vysmeknout ty vyndavací příčky - to už umí. Syna jsem v 18 měsících mohla v klidu nechat pár minut samotného i za bdělého stavu, ani si nevšiml že jsem šla pro poštu. U dcerky si pomalu nemůžu dát ani sprchu, buď mě s pláčem hledá (lepší varianta) nebo se pokusí o sebevraždu, zrovna včera si pristrčila židli k oknu a začala lomcovat s klikou (hned pořádně dostala přes ruku, jsme ve 4.patře) a to jsem šla jen na WC.
Me syn behem toho, co jsem sla ani ne na minutu na wc (vzdy si nechavam otevrene dvere, kdyz jsem s nim sama), stihnul pristrcit zidli ke drezu a pokusit se pit jar. Kdyz jsem s nim sla k doktorovi (prece jenom kdyby se to dostalo na plice), tak se na me sestricka tvatila jako na vraha nevinatek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
20.2.20 14:54
@Shiroi.Ichigo píše:
Me syn behem toho, co jsem sla ani ne na minutu na wc (vzdy si nechavam otevrene dvere, kdyz jsem s nim sama), stihnul pristrcit zidli ke drezu a pokusit se pit jar. Kdyz jsem s nim sla k doktorovi (prece jenom kdyby se to dostalo na plice), tak se na me sestricka tvatila jako na vraha nevinatek.
Přiznám se, že s tímhle by mě nenapadlo jít k doktorovi. Jak by se pitím mohl jar dostat do plic? 
- Citovat
- Upravit
20.2.20 14:57
@Hoa Mai malej taky zatím nevylézá a je v klidu i po probuzení ale do 15min se pak ozve, že už jako chce jít ven. Uvidím jaký to bude neposeda, ale už teď je dost akční a jde do všeho po hlavě (beran). starší 7 lety taky byl živé stříbro, ale zase používa hlavu a je dost ostražitý. Téma co mu hrozí venku jsme probírali několikrát. Jen občas v zápalu hry se zapomene a to mě občas znervózňuje. Třeba uteče míč do cesty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.20 15:07
@Santa Juana píše:
Ja myslím, že ženský toho stihaji v dnešní době celkem dost. Mají děti, je velký společenský tlak na to, aby se jim individuálně věnovaly, ne jako dřív, kdy bylo 10 sourozenců, kteří se vychovávali navzájem. Dále ženy obstaravaji domácnost. Ano, máme spotřebiče, ale zase máme nové povinnosti, třeba vaření je trochu složitější. Dřív se udělala vodova polívka a brambory a nazdar. Dále žena musí vydělávat peníze, a to ideálně stejně jako manžel. A konečně, žena se musí věnovat manželovi, byť sexy a dělat s ním sport nebo jiný koníček. Já myslím, že dnešní žena je prostě dobrá
prosím tě o jaké době píšeš? to by mě moc zajímalo…10 dětí? vodová polévka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.20 15:12
Proc mam opet pocit, ze za anonymem je pisalek a sbira podnety, aby napsal clanek . Nebo uchyl mapuje situaci domacnosti?
Ono nejde srovnavat a pausalizovat. Ve meste je jina situace, velky pocet lidi a dopravni prostredky vsude. Na vesnici si muzeme dovolit vic volnosti a deti se drive pohybuji samostatne. Obyvatele se znaji a znaji jejich blizke. Ve meste bych se bala, ze je to proste velke mraveniste.
A kazdy ma moznost volby, aby si usnadnil zivot.
Netajim se tim, ze mam doma vsechny mozne spotrebice, ktere jsou k dostani (mycku, susicku, indukci, rob. vysavac atd…), ktere nam velmi usnadni zivot a urychli bezny provoz domacnosti a usetri hodne casu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.20 15:48
@lucenka
@lucenka píše:
Přiznám se, že s tímhle by mě nenapadlo jít k doktorovi. Jak by se pitím mohl jar dostat do plic?
No staci, kdyz napr. pri kaslani mu pujdou nahoru zaludecni stavy nebo kdyz bude zvracet. Taky by se nemelo pit a zvraceni vyvolavat. Jar neni jedovaty (i kdyz jej pry výrobci schvalne delaji desne horky a palivy), ale je nebezpecny kdyz se dostane do plic. Tak jsme tam sli jenom pro jistotu. Byla jsem s nim sama doma, volala jsem doktorovi, co s tim, a tak se na nej pak podival.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.2.20 16:09
Nečetla jsem celou diskuzi ale se zakladatelkou souhlasím. Určitě aspoň v tom že dřív to měly ženy těžší. A upřímně mám kolem sebe holky které to samy přiznají a jsou maminky a ruku na srdce je to tak. Bavím se o ženách v domácnosti, ne těch co stíháji i pracovat to pak klobouk dolů. Ale srovnejte si to. Dřív látkové pleny, pračky takové že buď se u nich muselo stát jinak skakaly po celém bytě, ždímání v rukou, žádné mikrovlnky, ohřívače UM, roboticky vysavač, myčka, odsávačka jak na mléko tak na rýmu. O to vše to mají mamky lehčí. A chlap taky nedělal jen 8hod ale i 12 - 14hod. A je pravda že dřív se ty maminky nějak méně bály o ty děti. Má mamka vždy řekne, nó tak spadne, nahoru nepoleti a dole ho najdeme 😁A je to zasloužila mamka 4 děti 😁
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.20 16:13
A že se dřív dělaly vodové polévky? To nevím kde ale dřív se vařilo daleko lépe než nyní. V dětství jsem věděla co je to domácí tepla strava, víkendy napečeno. Vemte si babičky, jak to mají všechno vymazlené. Samozřejmě zdravé to někdy moc není ale pracné ano
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.2.20 17:00
No tak já teda nevím ale je mi 27 let a nemám ani sušičku, ani myčku, jediný co mám je pračka. Stojím u dřezu a meju růčo nádobí stejně jako vy, věším prádlo stejně tak a látkový pleny jsem stejně nejdřív máchala ručně než jsem je dala prát. Koš vynáším tak, že si na kočárek dám kroužky na hračky, na to zavěsím pytle s odpadkama a valíme. Vařím, dělám chlapovi obědy do práce a synovi dělám v některých případech jídlo zvlášť ( když máme pálivé nebo smažené). Uklízím každý den a představte si ani ten vysavač nemám, takže zametám a vytírám občas i 2× denně. Auto nevlastníme, takže nákupy taky tahám a ani by mě nenapadlo někoho osočovat že to má lehčí 
maminky co si pořizují pomocníky ( spotřebiče) mají dost často i práci, nebo víc dětí a nebo se starají o jiné věci intenzivněji a nemají čas stát u dřezu nebo čekat až uschne prádlo. Tahle doba je náročná, od žen se toho očekává daleko víc než být dobrá hospodyňka.
- Citovat
- Upravit
20.2.20 17:07
@Anonymní píše:
A že se dřív dělaly vodové polévky? To nevím kde ale dřív se vařilo daleko lépe než nyní. V dětství jsem věděla co je to domácí tepla strava, víkendy napečeno. Vemte si babičky, jak to mají všechno vymazlené. Samozřejmě zdravé to někdy moc není ale pracné ano
tak moje babička šla do důchodu po padesátce, k ruce měla ještě svoji maminku, zatímco moje mamka šla do důchodu až po šedesátce, takže zatím co moje maminka měla prarodiče doma k ruce a peklo se pravidelně, moje maminka byla ráda, že je ráda po pracovním týdnu v práci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.20 01:27
@Anonymní píše:
A že se dřív dělaly vodové polévky? To nevím kde ale dřív se vařilo daleko lépe než nyní. V dětství jsem věděla co je to domácí tepla strava, víkendy napečeno. Vemte si babičky, jak to mají všechno vymazlené. Samozřejmě zdravé to někdy moc není ale pracné ano
Jak která. Já znám dvě diametrálně odlišné kuchyně od svých dvou babiček. Jedna byla do 10 let svého mladšího dítěte v domácnosti, pak 6 hodinový úvazek. V době, kdy už jsem byla na světě, byla v důchodu. Běžně používala k vaření podravku (toť ona vodová polévka - na co se pachtit s vývarem), mraženou zeleninu z pytlíku, rajskou polévku dělala z protlaku rozmíchaného ve vodě apod. Moje tchyně úplně to samé. A to je zrovna ten typ, který si zakládá na tom, že je skvělá hospodyně a která radí a chválí se, kdykoliv může. Moje druhá babička vařila prostě skvěle. Vše domácí, zelenina z dědovy zahrádky, dělala širokou škálu jídel a vše poctivě. Dneska mám slzy v očích, když si vzpomenu, jak jsme se u ní cpali, až jsme nemohli dýchat a jak to pro mě byla samozřejmost. Až teď vím, kolik jí to muselo dát práce. A taky až jako dospělá jsem se dozvěděla, že abychom se mohli takhle nadlábnout, chodila babička často spát až třeba ve tři ráno nebo naopak ve čtyři ráno vstávala, aby pohlídala vývar, udělala domácí listové těsto apod. A přitom o tom ani nepípla, nikdy jsem ji neslyšela, že by se vychloubala nebo mamku poučovala. Dvěma věcmi jsem si poměrně jistá - zdaleka ne všechny takhle poctivě vyvařovaly a hlavně a priori nevěřím žádné, která se chlubí, jak dřív dělali všechno lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.20 22:46
@Anonymní píše:
Nedávno jsem narazila na diskuzi, kde se všechny matky jako supi rozkrikovaly, že nikdy v životě nikdo nesmí nechat dítě ani dvě vteřiny o samotě, protože se samozřejmě hned udusí, uhori, někdo ho ukradne a já nevím co. To jsou dneska všechny matky tak hysterické? Vy nespite? Nesprchujete se? Nechodite na záchod? Vy nevynesete odpadky a nevyberete postu, nepovesite prádlo než přijde domů muž a dítě vám pohlídá? Pak začínám chápat, že dnešní matky nic nestíhají a jsou z dítěte úplně na prášky… Myslíte že před třiceti lety, kdy ženy měly stokrát více práce, vyvarovaly a žehličky pliny, deckam vařily, nekupovaly žádné hotové skleničky, měly čas číhat na mimino každou vteřinu? Chůvičky nebyly a ty pliny za ně nikdo na zahradu nepověsil… Moc to dneska hrotite…
tak asi zalezi na tom, jak je dite stare. Do skoro 2 let jsem za ditetem chodila a stale ho kontrolovala. Obzvlaste, jak se naucilo chodit, tak jsem chodila stale za ni a vzdy pripravena chytat. Musim si poklepat sama sobe na rameno, ze mi dite nikdy nespadlo a ani si neuhodilo hlavu o nabytek. Proste jsem ji nonstop hlidala… doslova cely den od rana do vecera. Vsechno ostatni pockalo, kdyz mala spala, v te dobe jeste 2× denne a ja makala jako zrychleny film. Vecer jsem byvala velmi unavena.
Od 2,5 let nehlidam nijak zvlast. Monitoruju samozrejme, v jake mistnosti se nachazi a podle zvuku odhaduju, co asi tak dela, obcas nakouknu, kdyz je vetsi ticho. Povetsinou ji nenajdu, jak dela nejakou lumparnu, ale treba si „cte“ v absolutnim tichu knizecku. Ale i tak jsem nadale v neustale pohotovosti a perifernim videnim sleduju, co dela. Jistota je jistota.
Ale od tech 2,5 let se odvazim ji nechat na 2-3min doma samotnou, kdyz zazvoni postak a ja sebehnu dolu. To zase jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
