Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hele moc dobře Ti rozumím. U nás je to tak, přítel vydělává opravdu hodně, já totálně trapnou sumu- pracuju ve zdravotnictvi
…je to tak ze vsehcny moje penize jsou na domacnost- nakupy, jidlo, atd., darky, benzin, auto atd. coz znamena ze vetsinou nevyjdu, pro sebe si prakticky nic nekupuju, protoze proste nevyjdu pak vubec. Je to zvlastni ale asi jsem si to takhle nastavila sama, moje blbost. Na druhe strane vim ze on zase za cas postavi nas dům se vsim vsudy tak si asi tezko muzu stezovat, prakticky mi to i vyhovuje. Ovsem pokud bysme meli uz mimco, tak bych se teda trochu „vydrzovat“ nechala…mela by si mu to rict znovu a nejak se snim domluvit. Je tady taky to ze oni moc chlapy nemaji predstavu co a jak je drahy…ale hlavne si promluvte nebo to nechas casem tak, a pak to pudje blbe zmenit..
Já nevím, ale kdybychom to takhle měli mít my s přítelem, asi bych se zbláznila..
My spolu ještě nebydlíme, ale už jsme se bavili, že to prostě pojedeme půl na půl.. Já budu vydělávat o trochu mín než on, takže on bude mít více penez pro sebe, ale na druhou stranu - on si splácí auto, takže na rozhazování mít taky nebude.. ![]()
Nevím jak to bueme potom řešit s rodičovskou, to bude asi jiný oříšek, ale určitě bych po něm nějaké peníze chtěla, protože předpokládám na domácnost (poplatky + jídlo a malý mimčo) mi ta rodičovská stačt nebude ani náhodou.. Ani kdyby se placení dělilo půl na půl..
Je to neštěstí - ty peníze ![]()
Tohleto nechápu, u nás to vždycky bylo tak, že platil ten, kdo peníze zrovna na účtu měl… Neřešilo se moje - tvoje… Prostě ty peníze byly „naše“ ![]()
Anonymní píše:
Ahojky prosím vás o radu…
Jsem teď na rodičovské, tudíž finančně skoro závislá na partnerovi, proto jsme se doma dohodli, že mi bude dávat každý měsíc určitou částku…místo v lednu jsem tu určitou částku dostala až v březnu, ale říkala jsme si, že měl výdaje za zimní dovolenou, tak ho s tím nebudu otravovat. Jenže jsme se dohodli, že moje rodičovská + jeho příspěvěk budou na potřeby pro mě a pro malýho a navíc budeme mít mimořádný výdaje. Jenže došel mi benzín v autě, tak jsem prostě musela natankovat, účet jsme položila na stůl a nic. Teď jsme musela na jeden placený lékařský zákrok, který stál 4000Kč, ale zase na to padly moje peníze.
No, a protože měli naši narozeniny, tak jsem se ptala co koupíme za dárky. Odpověď byla, že už mám určitě něco vybraného. To sice mám, ale v peněžence skoro sucho…
Přítel si vydělá celkem slušné peníze. Je docela spořivej,což je super, protože já to moc neumím, jenže nebaví mě, že nedodržuje naší dohodu a já ještě doplácím na výdaje ze svojich uspořených peněž. Kdybych věděla, že si mám benzín platit sama, tak prostě sedím doma na zadku a ani bych nešla na žádnej zákrok…teď tady sedím a přemýšlí jestli mám zase jít vybrat uspořený prašule a jít koupit našim dárky??? Co si o tom myslíte? Jo jinak máme každý svůj účet a od 1.4. budu pracovat z domova za nějaké menší peníze.
Jj tak je to přesně u nás… ![]()
Promluvit si o tom budeme muset, ale vůbec se mi nechce, co ti budu povídat:-( Je to mazec najednou brát 7600,– když jsem byla zvyklá na úplně jinej příjem a ještě bez prcka. Je mi jasný, že na rodičovský se člověk prostě musí trochu uskromnit, ale hlavně aby to dělali oba.
kate02 píše:
Tohleto nechápu, u nás to vždycky bylo tak, že platil ten, kdo peníze zrovna na účtu měl… Neřešilo se moje - tvoje… Prostě ty peníze byly „naše“
přesně tak
my s přítelem žijeme dohromady 7 let. 5 let to bylo v pronájmu, pak jsme si vzali hypotéku a dva roky už bydlíme ve své. Za celou dobu se nikdy neřešilo tvoje a moje. Vždycky to bylo naše. z mého účtu se platí většina poplatků jako bydlení, internet, elektřina apod..... a pokud třeba přijde příteli faktura za telefon, tak jí vezmu a zaplatím. Příští měsíc ji třeba zaplatí on. prostě koho to zrovna napadne. veškerý peníze jsou prostě společný ![]()
Ono dost záleží, jak jsou ty částky vysoké, kolik ti dává (% ze svého platu). Je jedna situace, když by ti přispíval tisícovku a nechal si 30 tisíc, je druhá situaci, když ti dá 10 tisíc a sám si nechá 10 tisíc…
Co se týče benzínu, myslím si, že tohle bys dle vaší dohody měla platit sama. Já si tedy platím sama benzín, mytí auta, povinné ručení, gumy… Jsou to přece tvoje výdaje. Totéž dárek pro tvoje rodiče. On po tobě přece také nechce, abys ty platila dárek pro jeho rodiče…
Jiná věc je, pokud s penězi nevycházíš, asi je něco špatně - na tvé straně nebo na jeho straně, částky jsou malé anebo výdaje velké. Chce to zavést nový dialog s partnerem a situaci řešit…
Styl financování rodiny může být vícero druhu - sesypat dohromady, každý za své - já žádný způsob neodsuzuju. My třeba neseypáváme, každý platí ze svého účtu něco - manžel více, neb vydělává vyšší částku, já méně, vydělávám menší částku. Skoro nic nám nezbývá. Já jsem teď nastoupila na MD, dokud manžel nesplatí leasing za auto, nebudu dostávat od něj nic, protože vím, že prostě po zaplacení leasingu, hypotéky, inkasa, pojištění a dalších věcí nemá, i kdyby se rozkrájel. Až nastoupím na RD, leasing se akorát doplatí, takže pak přesune tyhle peníze na mě. Je mi úplně jedno, že nesesypáváme peníze dohromady - jak píšu, máme takové příjmy a takové výdaje, že nám stejně nezbývá nad rámec skoro nic, takže se určitě nemůže stát, že by sis jeden užíval a druhý sušil… víte co ![]()
Pájinka25 píše:kate02 píše:přesně tak
Tohleto nechápu, u nás to vždycky bylo tak, že platil ten, kdo peníze zrovna na účtu měl… Neřešilo se moje - tvoje… Prostě ty peníze byly „naše“my s přítelem žijeme dohromady 7 let. 5 let to bylo v pronájmu, pak jsme si vzali hypotéku a dva roky už bydlíme ve své. Za celou dobu se nikdy neřešilo tvoje a moje. Vždycky to bylo naše. z mého účtu se platí většina poplatků jako bydlení, internet, elektřina apod..... a pokud třeba přijde příteli faktura za telefon, tak jí vezmu a zaplatím. Příští měsíc ji třeba zaplatí on. prostě koho to zrovna napadne. veškerý peníze jsou prostě společný
Tady anonymní z předchozího příspěvku ![]()
My třeba výdělky jako společné bereme, ale přijde nám nesmyslné peníze vybrat nebo převádět ještě na nějaký další účet. Taky si nedovedu představit, že by inkaso jeden měsíc platil manžel a druhý já, protože by to vedlo akorát k tomu, že by jednou někdo zapomněl a naskočil by nám dluh
Radši ať každý platí pomyslně svoje, to uznávám já. Pokud někomu peníze dojdou, tak ho druhý založí - v krámě, anebo i převodem na účet. S klidem přiznám, že manžel si ode mě takto „půjčil“ 4 tisíce korun, ale hodlá mi je vrátit, protože mně ty peníze momentálně - po nákupu kompletní výbavy na dítě - chybí a on si to uvědomuje.
Mimořádné výdaje platí ten, kdo na ně zrovna má (to se týče dovolené, nákladnějších věcí ohledně baráku a podobně) - většinou je to manžel, ale mně se třeba z mého mrzkého platu podařilo ušetřit pár desítek tisíc a zafinancovala jsem určitou stavbu k baráku - a měla jsem z toho velkou radost
Případně se pákrkát stalo, že na dovču jsem dala třeba třetinu částky a manžel zbytek.
Tenhle model mi prostě nevadí - ale musí to být podmíněno naprostou důvěrou z obou stran.
Anonymní A.
Anonymní píše:Pájinka25 píše:kate02 píše:přesně tak
Tohleto nechápu, u nás to vždycky bylo tak, že platil ten, kdo peníze zrovna na účtu měl… Neřešilo se moje - tvoje… Prostě ty peníze byly „naše“my s přítelem žijeme dohromady 7 let. 5 let to bylo v pronájmu, pak jsme si vzali hypotéku a dva roky už bydlíme ve své. Za celou dobu se nikdy neřešilo tvoje a moje. Vždycky to bylo naše. z mého účtu se platí většina poplatků jako bydlení, internet, elektřina apod..... a pokud třeba přijde příteli faktura za telefon, tak jí vezmu a zaplatím. Příští měsíc ji třeba zaplatí on. prostě koho to zrovna napadne. veškerý peníze jsou prostě společný
Tady anonymní z předchozího příspěvku
My třeba výdělky jako společné bereme, ale přijde nám nesmyslné peníze vybrat nebo převádět ještě na nějaký další účet. Taky si nedovedu představit, že by inkaso jeden měsíc platil manžel a druhý já, protože by to vedlo akorát k tomu, že by jednou někdo zapomněl a naskočil by nám dluh
Radši ať každý platí pomyslně svoje, to uznávám já. Pokud někomu peníze dojdou, tak ho druhý založí - v krámě, anebo i převodem na účet. S klidem přiznám, že manžel si ode mě takto „půjčil“ 4 tisíce korun, ale hodlá mi je vrátit, protože mně ty peníze momentálně - po nákupu kompletní výbavy na dítě - chybí a on si to uvědomuje.
Mimořádné výdaje platí ten, kdo na ně zrovna má (to se týče dovolené, nákladnějších věcí ohledně baráku a podobně) - většinou je to manžel, ale mně se třeba z mého mrzkého platu podařilo ušetřit pár desítek tisíc a zafinancovala jsem určitou stavbu k baráku - a měla jsem z toho velkou radost
Případně se pákrkát stalo, že na dovču jsem dala třeba třetinu částky a manžel zbytek.
Tenhle model mi prostě nevadí - ale musí to být podmíněno naprostou důvěrou z obou stran.
Anonymní A.
jj každému vyhovuje něco jiného. Já jsem to nemyslela tak, že nájem platím jednou já, jednou přítel, ten se platí ode mě, mám tam trvalý příkaz, ale co se týče toho telefonu, tam je každý měsíc částka jiná, takže trvalák nelze, ale vždycky když přijde složenka, tak jeden z nás jí prostě zaplatí - je jedno kdo. Co se týče mimořádných výdajů jako třeba dovolená, tak jsme to taky dřív dělali tak, že z mého účtu se spořilo na dovču a z přítelovo peněz se žilo. teď už jsme na to byli relativně líp a dovča se zaplatila naráz, když jsme dostali 13. platy ![]()
Jsem na MD, před tím na nemocenské, takže opravdu směšnej příspěvek do společného rozpočtu. Platím z toho vše pro domácnost + co potřebuju pro sebe. Přítel platí vše okolo domu, hypotéku, energie, pojistky, vše okolo aut - naftu, pojistky… Když nevyjdu s mými penězi, kdykoliv mi bez řečí peníze dá. Ale snažím se vycházet, většinou z toho co mi přijde, nemám ani korunu pro sebe, ale na druhou stranu, když si něco přeju, koupím si to nebo mi to zaplatí přítel, prostě to tak nějak neřešíme moje - tvoje, kdo peníze má, zaplatí… snažím se ho nezatěžovat tím, že bych nevyšla, protože má toho placení fakt dost. Asi jako většina lidí dneska.
Být tebou, tak si s ním o všem na rovinu promluvím. vím, asi je to těžké bavit se o těchto věcech s člověkem, se kterým žiješ a vychováváš dítě, ale je to potřeba.
Jednou jste už rodina, tak je třeba i jako rodina tyto věci řešit. Dej na stůl všechny měsíční povinné výdaje (nájem, energie, jídlo, náklady na dítě + něco na neočekávané výdaje) a domluvte se, jak to budete hradit a jakou formou a kdy ti bude dávat peníze. Pokud nedá, nestyď se o ně přihlásit. Tyto záležitosti je třeba řešit věcně, hlavně bez pocitu studu, že si říkáš o penize.
Příspěvek upraven 08.04.14 v 22:33
Docela koukám, jak to v rodinách různě funguje. Přítel vydělává o něco víc, platí nám hypotéku na byt, platí si auto a různá pojištění. Já platím energie a fond oprav, je to vlastně nastavený tak, že na naše platy to v poměru tak nějak vyjde stejně. Jídlo a ostatní, jak se nám zrovna chce, nebo kdo kolik má zrovna peněz. Přestože máme každý svůj účet tak máme oba tak nějka přehled o financích toho druhého. Není problém, aby přišel a řek, tenhle měsíc moc nevycházím, musíš kupovat jídlo ty a na druhou stranu není problém, abych já přišla za ním a řekla si o peníze. Berem, že jsou ty peníze tak nějak společné. Až bude mateřšká bude zas platit kdo bude mít, tudíž určitě přítel
. Ale chci svůj vlastní účet a nějaký jakoby „svoje“ peníze abych mu třeba mohla koupit dárek k narozeninám aniž by o tom věděl.
Tak u nás je to tak,že mě přijde 7600 na účet a hned mi odejde 7400 nájem+ služby+ elektrika…
takže na můj účet přítel jednou za čas pošle třeba 10 000 at tam jsou peníze na moje pojistky,telefon a ostatní věci…
A jinak stejně vše okolo musí platit on…
A doma máme plechovku,kde máme pořád nějaké peníze–a nákup,na naftu…když dojdou,zase dodá…
Nikdy ho o peníze nemusím prosit,naopak.....sám se ptá,jestli mám peníze…
prostě jsem doma s malým,nevydělávám,tak musí on…
P.
AHoj,
a co teda všechno platíš z rodičovské?
Potřeby pro tebe a pro miminko je široký pojem. Jinak se na mě nezlob, ale benzín došel v tvém autě a zákrok se týkal tvého zdraví a dárek jsi kupovala svým rodičům.
A co platí partner? Jídlo pro všechny, drogerii, kosmetiku, nájem, energie atd. nebo to máte ještě nějak podělené. Ono není špatné si sednout a hezky si vypsat kolik kdo za co dává. A pokud ty dáváš víc jak on a nezůstane ti nic, tak je někde chyba.
My máme každý svůj účet. Z mého chodí všechny platby za byt a platím za to věci koupené přes net dětem a občas něco sobě. Manžel mi tam posílá 3/4 nákladů na domácnost, zbytek si financuji sama. Jídlo a drogerii platíme oba dva, ale je to z peněz, které máme ve společné kasičce a bereme dle potřeby. A ostatní výdeje platíme tak různě jak to vyjde.
Black_Orchids píše:
být tebou, tak si s ním o všem na rovinu promluvím. vím, asi je to těžké bavit se o těchto věcech s člověkem, se kterým žiješ a vychováváš dítě, ale je to potřeba.
určitě je potřeba si promluvit, souhlasím s celý příspěvkem - akorát ne s touto větou, tak jsem si dovolila ji citovat
Myslím si, že v prosperujícícm partnerství (takový krásný slovní obrat
) by mělo být naprostou přirozeností mluvit o takových věcech. Pokud je tam pocit, že je to „těžké“, tak je tam něco špatně někde jinde, už v tom vztahu. Já se můžu s manželem bavit o financích třeba o půlnoci a on se mnou též…
Ajuše naprostý souhlas ![]()
Laaja naprostý souhlas též ![]()
v našich uspořádáních peněz jsou drobné rozdíly, nicméně takové názory, o kterých píšete, sdílím i já.
Anonymní A.
Ahojky prosím vás o radu…
Jsem teď na rodičovské, tudíž finančně skoro závislá na partnerovi, proto jsme se doma dohodli, že mi bude dávat každý měsíc určitou částku…místo v lednu jsem tu určitou částku dostala až v březnu, ale říkala jsme si, že měl výdaje za zimní dovolenou, tak ho s tím nebudu otravovat. Jenže jsme se dohodli, že moje rodičovská + jeho příspěvěk budou na potřeby pro mě a pro malýho a navíc budeme mít mimořádný výdaje. Jenže došel mi benzín v autě, tak jsem prostě musela natankovat, účet jsme položila na stůl a nic. Teď jsme musela na jeden placený lékařský zákrok, který stál 4000Kč, ale zase na to padly moje peníze.
No, a protože měli naši narozeniny, tak jsem se ptala co koupíme za dárky. Odpověď byla, že už mám určitě něco vybraného. To sice mám, ale v peněžence skoro sucho…
Přítel si vydělá celkem slušné peníze. Je docela spořivej,což je super, protože já to moc neumím, jenže nebaví mě, že nedodržuje naší dohodu a já ještě doplácím na výdaje ze svojich uspořených peněž. Kdybych věděla, že si mám benzín platit sama, tak prostě sedím doma na zadku a ani bych nešla na žádnej zákrok…teď tady sedím a přemýšlí jestli mám zase jít vybrat uspořený prašule a jít koupit našim dárky??? Co si o tom myslíte? Jo jinak máme každý svůj účet a od 1.4. budu pracovat z domova za nějaké menší peníze.