Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Doma s batoletem - celý dny sama
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.6.20 19:13
Ahoj. Nemáš po ruce babičku, dědu, nebo třeba sourozence? Toto vypadá na syndrom vyhoření. Stereotyp je ubíjející. Musíš se věnovat i sobě, svým koníčkům. Tvůj manžel o tvých pocitech ví? Je třeba si odpočinout. Může se stát, že skončíš v léčebně a pak se o malou stejně někdo bude muset postarat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 19:14
Chápu. Jsem doma s 5 letou, která teď kvůli koroně nechodí do školky, takže se nudí a chybí jí kolektiv. Pak mám 6 týdenní holčičku, která chce stále chovat a je hrozně uplakaná a přes den těměř nespí. Chlap odjíždí ráno v 8 a vrací se okolo půl 8. Dopolene jsou hrozný…sotva uvařim nějakou rychlovku k obědu. Uklízím s malou v nosítku…má záda trpí. Pak jdeme na 2 hoďky na procházku, kdy malá spí dokud kočárek jede. Za pochodu se snažim hrát nějakou hru se starší. No…večer padám na ústa co si budeme povídat. Někd večer zjistim, že jsem ani nejedla. Bydlíme na vsi a nspotkám tu živou duši 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 19:23
Děcka už mám na základce. Naštěstí. Moje tenkrát roční. Ráno budíček, denně uklízení, vytírání, prach, prádlo, žehlení. Jako 400m2 jsem tenkrát z duše nenáviděla. Do toho jsem s děckem vyrazila na nákup, uvařila, napekla. Když večer chlap přišel z práce, kam občas chodil i víkendy, měl všechno pod nosem. Jako největší plus jsem brala plíny, že nejsou hadrový. Od prvního porodu do mýho prvního puštění telky uběhlo pár let. Všichni mi říkali, že jsem kulturní barbar. Sedla jsem k ní, když šla holka do první třídy. A tenkrát po letech v klidu otevřela flašku vína. Do tý doby jsem jela jak namydlenej blesk. A to každý dva tejdny v měsíci u nás byla babi (ležák). Slast! Dneska mám veget. Robotickej vysavač, sušička, myčka… S kamarádkama jsem si měla co říct, ale když přišly na návštěvu, tak já u toho uklízela, abych všechno stihla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 19:32
Hele a proč všem vadí, že dítě do sebe cpe hlínu? Pokud ji trochu hlídáš, tak se jí tím parádně cvičí imunitní systém. Můj roční syn s námi chodí na písek (v kočárku by nevydržel a zbytek dětí by nevydrželo nechodit ven) a jasně, cpe se pískem. Stejně teda téměř vše zase vyplivne pryč. A zatímco já ho nechávám, kamarádka, co tyhle věci řeší, má problém brát malého na hřiště. Můj syn s tím už přestává, protože to není cool, zatímco její jen vidí hlínu, písek nebo kamínky, tak se na to s gustem vrhá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.20 19:33
@mrav Babičku a dědu jo, ale už jsou poměrně staří a moc nemůžou na nohy 
Jinak můj koníček bývaly rukodělné výrobky, na které jsem ale musela mít čas a klid. To ted neni. Nedavno jsem to znova zkoušela, jenže když od toho musím pořád odbíhat, tak mě to ani nebaví… Takže koníček zatím ne.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.6.20 19:37
@Modesta Já nevim, mně to prostě vadí, i když vím, že tim sbírá imunitu. Zkusim to tolik neřešit, ale nevim, jestli mi to pujde. 
Jinak hřiště tu neni a ta zahrádka je sdílená…Jako můžu ven za ves, tam je posekaná louka, a nechat jí tam lézt, ale naposledy tam do sebe tlačila nějakou uschlou trávu a byla celá popíchaná… Tak já nevim Nevim prostě jak to mam dělat. Jsem asi neschopná.:-(
- Citovat
- Upravit
16.6.20 19:48
Aha, pokud tam hřiště není, to je fakt pitomé. Já s prvním synem prostě vyrazila třeba na 2 hodiny s kočárem ven, na držadle kočárku přidělaný mobil a v něm stažené filmy… Jako dalo se to, I když ta relativní osamělost mi taky vadila… Tady jsou hřiště a já si skrz děti udělala kamarádku s podobně starým potomstvem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 20:03
@Anonymní píše:
@Modesta Já nevim, mně to prostě vadí, i když vím, že tim sbírá imunitu. Zkusim to tolik neřešit, ale nevim, jestli mi to pujde.
Určitě nejsi neschopná. Jako byt cely den sama s rocnim ditetem je proste na budku. Ta socialni izolace je desna. Mne to taky hodne vadi, a to bydlim ve meste, kde jsou hriste, herny atd. a mam tady kamaradky a rodinu. Ale i tak byt cely dny sama s ditetem je proste narocne.
Asi bych poradila vyrazit mezi lidi, kamkoliv. A rict to manzelovi, aby treba jezdil parkrat driv z prace, jestli to jde.
Mate tam nejakou hernu nebo cviceni pro deti? Cokoliv?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 20:13
Mam to samý. Chlap přes týden v kamionu. Já s 19 měsíčním doma sama. Poslední dobou je strašné na pěst, ufnukanek, uknouranej, vzteklej, neposlouchá. Navíc se mu zhoršilo usínání, takže mi tu ještě teď běhá. Kamarádky jak z prace, tak z okolí se na mě vykašlali, máma 70 km daleko. Snažím se nějak vždy do víkendu přežít a nedat na sobě před malým znát. Dopoledne na rychlo uvařím a jdeme do oběda ven. Odpoledne jak se probudí, dostane něco k jídlu, sebou nějaké ovoce a zeleninu a jdeme opět ven. Doma by mě z něj jeblo. Po cestě koukáme půl hodiny na autobusy, pak jdeme na hriste, hazime kameny do vody, kdokoliv projde, tomu zamava. Doma se snažím být nejdřív 6,dřív ani ťuk. Ale je to tezke 
Příspěvek upraven 16.06.20 v 21:02
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 20:18
Predesilam, že bydlím v Praze na sídlišti a děti mám tři (1 a 2,5 a 4,5),takže spíš než podnetova deprivace je to občas nezvladnutelny bordel, takže můžu být mimo, ale na tvém místě bych:
- zvala co nejčastěji kohokoli, kdo by byl ochoten přijet. Jasně že jedním okem hlídáš dítě, ale druhé věnuješ návštěvu, a to je o jedno oko věnované návštěvě víc, než kdyby návštěva nebyla, ne?
- udělej si řidičák. Hned. Stejně ho tam, kde bydlíte, budeš muset časem mít, ne? Tak hned, at jsi svobodnější. Jeden večer v týdnu chlap určitě pohlida, abys mohla na jízdy, však je to jeho dítě. Ty se dostaneš i tou autoskolou mezi lidi a pak si budeš moct jet, kam budeš chtít. Akorát to bude chtít druhé auto. Nějakou šunku z bazaru, za pár desítek tisíc… Ale řidičák bych chtěla, i kdyby momentálně nebylo na auto. Stejně si ho budeš dělat.
- jak jako, nejezdi autobus? Vůbec? Nebo málo? Nebo je zastávka daleko? Zvládnes na ni dojít pěšky? Nedokážu si v ČR představit místo, kde nejezdí veřejná doprava a ani se na ni nedá dojít pěšky… Sbal věci na celý den a jeďte autobusem někam, to je jedno. Tam se projdi, vezmi dítě na hřiště a nech ho jist písek a hlínu, všechny děti to dělají, je to normální a zdravý.
- kup si kolo a cyklosedacku a jezdi na výlety v okolí, v lese (nebo co tam máte) vypust dítě, at si ocuca šišky, to je taky normální a zdravý. Posekana louka je teda fakt blbá, to píchá.
Nejsi neschopná, já jsem byla s jedním ročním dítětem izolovaná a nudila jsem se i v Praze, na vsi a bez auta si to nedovedu predstavit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 20:25
No já tedy nevím můj syn 15 měsíců kouká na pohádky už tedy běhá ale je to můj pomocnicek ve všem od vaření věšení prádla vytirani a hraní na písku atd miluje během chvilky pochopil že se to nepapa jasně že to ze začátku do pusinky dával taky tu kde bydlíme nemám žádný kamarádky muž je od rána do večera v práci často i o víkendech a prostě si musíme se synem vystačit do toho čekáme další miminko prostě to nějak jde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 20:30
Ja to moc nechápu, syn bude mít brzy rok, a jsme venku v podstatě polovinu dne. No tak jo, asi už snědl dost hlíny a písku a co jako. Z ruky mu beru jen šutry. Nechápu proč nechodíte ven, snad každá vesnice má aspon jedno dětské hřiště, chodíme i před barák si hrát, jezdíme dívat se na kachny, na procházky do polí a do lesa, občas zajedem do obchodu jen třeba pro 3 věci, trochu ovoce, nebo někam na zmrzku, na večer chodíme k hospodě…Z toho jak žiješ mám depku jen to čtu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 20:54
@debra.morgan píše:
Z toho jak žiješ mám depku jen to čtu.
Začala bych tím si zajistit hlídání a udělat si řidičák, koupit za pár šupů nějakou herku a být pojízdná.
Já jsem s dětmi už pět let každý den od šesti do šesti prakticky venku. Nedokážu si představit sedět takhle s dítětem doma. Chodíme buď jen okolo baráku (i během té karantény jsme denně aspoň na pár hodin museli vyběhnout za barák). Nemusí to být hřiště. Projít se, výlet do okolí, v nosítku, v kočárku. Nakoupit do vzdálenějšího krámu, na louku si jít natrhat kytky do vázy, otevřít si mapy.cz a podívat se kam všude můžete vyrazit. Udělej si z té rodičovské trošku dovolenou a ne vězení. A to nejezdíme furt někde autem nebo autobusem. Prakticky furt chodíme pěšky, mám koloběžku se sedačkou to je perfektní záležitost. A starší chodí schválně do školky na opačném konci města aby nás to vlastně nutilo jít dlouho domů 😆 apod apod. rodičovská je děsně za odměnu, manžel mi furt závidí jak si prý pořád jen někde trajdáme
A to bych ještě ráda doplnila že jsem ve městě přistěhovalce a vlastně moc známých ani kamarádek taky nemám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 21:00
Vezmi ji ven někam jinam než na zahradu, pokud ta je nějaká závadná A trocha hlíny ji určitě nezabije…:) Já jsem doma s 18M batoletem a občas mi z něj slušně hrabe, protože jsem zároveň 39tt a už to moc nedávám, ale pomáhá ho vzít na hřiště, ven do přírody, do herničky (to asi nemůžeš, když neřídíš?), strašně ho to jiné prostředí rozptýlí a je mnohem hodnější než pořád doma, kde už mi skáče po hlavě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ahoj holky, je mi tak nějak smutno. Chlap je celý dny v práci a pak jezdí na melouchy, takže jsem doma se svou roční holčičkou téměř pořád sama. Nikdy mi samota ani moc nevadila, ale ted je mi nějak smutno. Malá ještě nechodí. Takže jsem s ní skoro pořád na zemi a hrajeme si. Když vstanu, vezmu jí, přebalím, obleču. Pak jí dam bud na zem a leze nebo jí posadim do jídelní židličky. Mezitím se obléknu a letim ji nakrmit. Pak nakrmim sebe, čeká na mě v židličce, a pak zase do obýváku… Nechám jí si hrát jak to vydrží, pak se k ní přidám, pak jí posadím na odrážedlo a jezdíme po baráku. Samozřejmě mezitím i uklidím, uvařím, ale když dělám nějakou takovou činnost, tak vezmu postýlku, abych na ní viděla a a dám jí tam na tu chvíli a v klidu pak vařim nebo vytírám. Pak jí nakrmim, slupnu svuj oběd, umyju nádobí, poklidím… Pak zase do obýváku nebo pokoje, pak na cca 2 hodiny ven s kočárkem,, pak domu, zase jídlo, zase hraní…atd… kamarádky jsou daleko a já neřídím, takže se ani nikam nemužu dohrabat. Ani bus tady nejezdí… Občas za mnou někdo přijede, ale je to pro mě takový bych řekla frustrující, protože si s kamarádkou stejně nikdy pořádne nepokecame, když musím malou pořád hlídat a dávat pozor, jestli aby se něco nestalo… no prostě je mi nějak smutno. Vzít jí ven na zahradku - to nejde, je sdílená a je tam bordel a stejně by lezla a cpala do sebe hlínu a všechno, co uvidí… Tak mám nějakej splín ted
Ani televizi si tu nemužu pustit, protože malá k ní pořád leze a zírá na ní 
Prostě nic nějak nemůžu… Jediný, co si občas pustim, je hudba, ale to už mě nebaví…Jak jste na tom vy?