Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, jaký máte názor na lechtání? Případně kde jste nejvíce lechtivé? Využíváte lechtání nějak v domácnosti? Ať už třeba předehra, nebo hra s dětmi, nebo třeba trestání partnera/partnerky😁
Nesnáším to, nikdy jsem to nikomu nedělala a jako dítě jsem měla pocit bezmoci a ponížení., když mně to někdo dělal. Lehce pošimrat dítě na zádíčkách nebo na patičce, to ano, ale nikdy nic víc.
Mě jako malou lechtal táta. Strašně mě to bavilo a pamatuju si, že jsem i za ním já sama chodila a provokovala ho k tomu. I k dalším různým blbinám.
Dceru sem tam taky zalechtáme, ale naučili jsme ji, že když řekne „dost“, tak přestaneme. Jenže ona za chvilinku přijde, nastavuje se na lechtání a už se směje.
Takže k lechtání nemám nijak negativní vztah a musí se vědět, kdy přestat.
Myslím si, že to patří k takovému tomu domácímu mazlení, s dětmi nebo s partnerem. Ale určitě to nesmí být příliš dlouho, pro lechtaného nějak trýznivé nebo ponižující. Reagovat na stopku. Totiž i lechtání může být hodně nepříjemné, zvlášť, když je to škodlibé a ta lechtaná osoba s tím nesouhlasí.
V nejakem chytrem clanku jsem si precetla, ze ten pocit z lechtani je vlastne typ bolesti. A priznejme si, komu je to prijemne kdyz je to pak moc.
Polechtame se na chodidle, na brise, ale musi to mit miru ![]()
Já lechtání nemám ráda, ale k mému údivu ho malá dcera vysloveně vyžaduje, vždycky se jí snažím šetřit a ona na mě „moc lechtat!“ a musím přidat ![]()
Ale periodicky se zastavím a ptám se, jestli chce ještě ![]()
Konsent je podle mě fakt důležitý u všech těhle „mučících“ her ![]()
Nenávidim. Vždycky mě to rozbrečelo. A teď reaguju na jakýkoli náznak nebo nechtěně lechtivý dotek neuměřeně. Mám v hlavě blok jak prase.
Já moc ne, mám strach, že mi povolí sběrače. Rád lechtám, však nemám rád, když někdo lechtá mě.
Takové lehčí polechtáníčko je úplně v pohodě, teda dokud se to zase nepřežene a dotyčný se z toho nepočůrá. ![]()
Nesnasim lechtani jakehokoliv druhu. Budi to ve mne pocit bezmoci.
Já třeba vůbec nedávám, když mě chce někdo pohladit pod bradou až ke krku, tak jak to mají „čtyřnohé kočičky“ rády a ještě zvedají hlavu nahoru a vrní u toho blahem. ![]()
Ale možná to bude tím, že nejsem ta pravá kočka, no. ![]()
Tak bacha, já mám širším pribuzenstvu příběh kdy se děti vrátily domu bez brášky. A bylo to vysvětleno následovně " já ho lechtal, on se chechtal a teď tam na pařízku spí"… Ten kluk pristě dostal nějakej záchvat a umřel…