Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozhodnutí po 40
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
2.5.24 10:31
Rozhodnutí po 40
Zdravím všechny. Vím, že orzhodnout se musím sama, ale zajímal by mě názor jiných žen, matek.
Bude mi 41 let. Vloni jse začala studovat VŠ, což jsem dlouho odkládala, ale nakonec jsem se odhodlala. Tento týden jsem dostala skvělou pracovní nabídku, něco, co jsem chtěla vždycky dělat a proč vlastně i studuji. Nabídka je u nás v místě, s místími lidmi, za pěkné peníze, moje vysněná práce. V současné jsem s přestávkamai 20 let a už cítím, že potřebuji životní změnu.
Jenže - minulý týden jsem zjistila, že jsem v jiném stavu. S mužem jsme spolu 2 roky, já mám jedno dítě z předchozího vztahu, on dvě. On by dítě chtěl, já se už na to popravdě necítím. Jsem unavená už teď, když si představím mimi, kojení, pleny, puberťáka skoro v 60… Muž mi řekl, že nechce být alibista, ale nechá rozhodnutí na mě, že hlaně chce, abych byla šťastná. Ale vím, že ho určitě malinko zklamu, když se rozhodnu pro práci. Mluvíme spolu o tom, on mě stále ujišťuje, že bude stát při mě, ať se rozhodnu jakkkoli. Je nám oběma stejně, mohli jsme si užívat pohodu, cestování, sami sebe, děti už mají 14-15, zachvíli nás nebudou potřebovat…
Já už jsem se asi rozhodla, prostě v 41 letech dám asi přednost práci a osobnímu životu před miminkem, je to možná sobecké, ale tak to cítím.
Jen bych chtěla i jiný nezaujatý názor. Řešila jste některá něco podobného a jak to dopadlo? Litujete svého rozhodnutí?
Díky předem za odpovědi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.5.24 10:38
@Lesuom Já se v jednačtyřiceti rozhodla dát dítěti šanci, a nelituji.Je mu třináct let, tak snad ani později názor nezměním. Je fakt, že já neměla v té době žádnou vysněnou práci a že o ní přijdu mi bylo celkem fuk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.24 10:45
Za mě práce. Děti máš/máte. Teď je čas si splnit kariéru. 
Ale pokud chceš být do konce života, jen, rodici samice a matka, tak prosím… ( Nic ve zlem )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.24 10:49
@Lesuom píše: Více
Ani nahodou dalsi dite i kdyby tam ok prace nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.24 11:00
@Lesuom píše: Více
V 41 jseš už na dítě za zenitem. Děti máte a není třeba je plodit s každým partnerem, takže si se rozhodla správně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.24 11:02
To je těžké…ale ostatní děti máš odrostlé, manžel slibuje, že pomůže…
já bych prubla obojí… 
ale to jsem já. Ale chápu té potřebě práce.
Pokud nechceš kojit, tak se dá denně „opustit“ to dítě dokonce i velmi brzo. Je třeba mít finance na hlídání, pak máš uplně jiné možnosti, než jen než být 24/7 přilepená k mimču a kojit.
Rozumově si to tolik nezdůvodňuj, cit je silnější… a dej si na to čas.
já od 18 měsíců mého dítěte chodím 3× týdně do práce na 5 pracovních hodin. Šlo by i víc, ale nemám peníze na hlídání, nemám babičky a partner má náročnou práci. Toto zohledni.
alfa a omega je hlídání, chůvy, soukromé školky… pak jde vše. (Jak to asi dělají modelky, herečky, podnikatelky…) já mám jedny rodiče 100 km daleko a ještě pracují a z manželovy strany už je jen babička, která je od nás 500. nemám kamarádku, co by měla volno, takže pokud někam chci, musím platit hlídání.
mít i zálohy na hlídání, kdyby někdo nemohl, vypadl…
Jsou holky, které s miminem daly i těžké VŠ, ono není taky studium jako studium. Pedagogiku dáš s dítětem s prstem v nose, medicínu už hůř, ale jsou i holky, které tu medicínu nebo architekturu s miminem daly.
u tebe cítím, že hnít 3 roky na mateřské a pak se piplat s hovínkama a školkou, nechceě. Takže - buď to budeš delegovat na babičky a chůvu, která odplenkuje, pořeší, zařídí, nakrmí, pohraje (a není na tom nic špatného) a ty si můžeš užívat děťátka i kariéry, nebo holt nic.
- Citovat
- Upravit
2.5.24 11:05
No počkej a tu práci máš jistou? Byla jsi na pohovoru, máš to místo přislíbené? Nebo se jen objevila nabídka něčeho co by jsi chtěla dělat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
2.5.24 11:14
Tohle musíš si rozhodnut sama … jak to cítíš.
Kdyby ta vysněná práce nebyla, tak si dítě necháš?
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
2.5.24 11:16
Dítě po 40 mám a jsem spokojená. Ale tak to mám já. Nemusíš to mít stejně. ( práci tedy mám pořad stejnou).
Nikdo Ti neporadí, protože v Tvých botách nechodí. 
Příspěvek upraven 02.05.24 v 11:17
- Citovat
- Upravit
2.5.24 11:16
Chápu, že to pro tebe musí být určitě velké životní dilema…
Ale, každá jsme jiná a máme i jiné priority a potřeby. 
Já mám jedno „vymodlené“ dítě z nevydařeného vztahu a kdybych potkala někoho jiného, se kterým si budu jistá, že je to opravdu ten „pravý“ a otěhotněla s ním, tak bych si miminko nechala…a ještě navíc, kdybych věděla, že by si ho také přál.
Ale, ať už se nakonec rozhodneš jak chceš, tak ti přeji aby jsi byla šťastná a ničeho nikdy nelitovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.24 11:28
Mela bych to adi jako ty, tedy ne asi, ale urcite.
Ono pozor, miminko to bude jen chvili, pak uz prudici dite, silEny pubertak, atd.
A vzhledem k vyssimu veku vas obou - umis si predstavit uplne zmenit svuj zivot a starat se o postizene dite, ci resit ditkO s adhd ci PAS?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.5.24 11:34
Já bych si dítě určitě nechala, ale to jsem prostě já no. Matka pluku 
a jestli o něj stojí i partner tak už vůbec není o čem přemýšlet.
Já rodila poslední dítě po 40 a užila jsem si ho nejvíce ze všech
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
