Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ahoj, moje sestra ma rok a pul starou dceru, ktera je na ni hrozne fixovana. Bydli s pritelovyma rodicema v rodinnym baraku a od narozeni je jenom s nima a nikam s ni nejezdi, neni zvykla na jine lidi ani na deti. Jakmile se od ni jeji mama vzdali, tak breci dokud neprijde, i kdyz je na ty pritelovy rodice zvykla a vidi je kazdy den. Od zacatku ji jen chovali, skoro ji nedavali na bricho a tak celkove byl kvuli tomu pohybovy vyvoj opozdeny. Chodit zacala asi na 15ti mesicich a stale se boji a musi se neceho drzet. Neni si jista. Hlavne treba na nerovnym povrchu. Boji se to zkusit a radsi dava ruku, aby ji nekdo drzel. Zlobi s jidlem - dostava 3× denne nutrilon, protoze ho vyzaduje a na normalni stravu je hodne vybirava. Pritel sestry si mysli, ze je na nektera jidla jeste brzo. Stale ji krmi i kdyz by mohla jist sama, protoze segry pritel ma strach, aby se nahodou neumazala. Je zvykla, ze ma vsechno nakrajeny, pomalu predkousany a pak dostane do ruky kurku od chleba nebo rohlik a nevi co s tim. Podle nas je hodne rozmazlena, vzteka se a sestra ji nemuze ani okriknout nebo ji placnout, to se muzou zblaznit a tak si z ni dcera dela akorat dobrej den. Skoro vseho se boji, sponku do vlasu - neexistuje, misto pliny kalhotky - neexistuje, to zacne brecet a vztekat se. Od mala se moc nesmeje a na fotkach je jak pučmeloun. Pak chodi strasne dlouho spat, treba ve 22-23h a musi tam s ni byt dokud neusne, jinak je zle. Myslim si, ze je to dusledek toho, ze nema od zacatku zadny rezim. Kde myslite, ze je chyba? Podle me je to vsechno tim, ze je jen doma a je od vseho izolovana. Chtela bych na to znat vas nazor a co a jak byste zmenily. Dekuji
Muj nazor je, ze tobe je do toho s prominutim kulovy
Ty asi deti nemas, co?
Ech… Neřeš dceru svojí sestry, tvoje sestra, jsem si zcela jistá, na tvoje rady není vůbec zvědavá.
Co a jak změnit? Sestra tě prosí o nějaký zásah do jejich výchovy?
Tak je to jejich výchova, oni si z ní možná udělají spratka ale je to jejich věc
ty jim můžeš maximálně říct svůj názor, poradit jim a tím to pro tebe končí ![]()
Je z toho nestastna, tak pisu sem, jestli neni neco spatne a co. Jinak bych to neresila.
@Anonymní píše:
Je z toho nestastna, tak pisu sem, jestli neni neco spatne a co. Jinak bych to neresila.
A sestra ví, že sem o ní a neteři píšeš?
Jaký si to sestra udělá, takový to má.
Ty s tím asi nic nemůžeš..
Nechtěla by ses starat sama o sebe?
Samostatná chůze v 15 měsících je norma.
Mít plenky v 18 měsících je norma a má to tak většina dětí.
Taky jsem své děti dlouho krmila, protože jsem neměla čas uklízet bordel a všechny dnes jedí samy.
Mít v 18 měsících separační úzkost a být fixovana na matku je taky norma.
Počátek vzdoru je taky norma.
Já osobně bych dávala spát dřív, ale v mnoha rodinách je to přechodně běžné, zvlášť, pokud je dítě nastaveno jako sova, spí dlouho ráno a po obědě, tak ve 20.hodin fakt neusne. Nic Ti do toho není.
Přestaň řešit sestru a její dítě, starej se o sebe ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, moje sestra ma rok a pul starou dceru, ktera je na ni hrozne fixovana. Bydli s pritelovyma rodicema v rodinnym baraku a od narozeni je jenom s nima a nikam s ni nejezdi, neni zvykla na jine lidi ani na deti. Jakmile se od ni jeji mama vzdali, tak breci dokud neprijde, i kdyz je na ty pritelovy rodice zvykla a vidi je kazdy den. Od zacatku ji jen chovali, skoro ji nedavali na bricho a tak celkove byl kvuli tomu pohybovy vyvoj opozdeny. Chodit zacala asi na 15ti mesicich a stale se boji a musi se neceho drzet. Neni si jista. Hlavne treba na nerovnym povrchu. Boji se to zkusit a radsi dava ruku, aby ji nekdo drzel. Zlobi s jidlem - dostava 3× denne nutrilon, protoze ho vyzaduje a na normalni stravu je hodne vybirava. Pritel sestry si mysli, ze je na nektera jidla jeste brzo. Stale ji krmi i kdyz by mohla jist sama, protoze segry pritel ma strach, aby se nahodou neumazala. Je zvykla, ze ma vsechno nakrajeny, pomalu predkousany a pak dostane do ruky kurku od chleba nebo rohlik a nevi co s tim. Podle nas je hodne rozmazlena, vzteka se a sestra ji nemuze ani okriknout nebo ji placnout, to se muzou zblaznit a tak si z ni dcera dela akorat dobrej den. Skoro vseho se boji, sponku do vlasu - neexistuje, misto pliny kalhotky - neexistuje, to zacne brecet a vztekat se. Od mala se moc nesmeje a na fotkach je jak pučmeloun. Pak chodi strasne dlouho spat, treba ve 22-23h a musi tam s ni byt dokud neusne, jinak je zle. Myslim si, ze je to dusledek toho, ze nema od zacatku zadny rezim. Kde myslite, ze je chyba? Podle me je to vsechno tim, ze je jen doma a je od vseho izolovana. Chtela bych na to znat vas nazor a co a jak byste zmenily. Dekuji
Můj názor je takový, že nemáš žádné právo mluvit sestře do výchovy, pokud tě ona sama nepožádá o radu a pomoc. Myslet si můžeš co chceš, ale nech si to pro sebe. Její dítě není tvá starost a odpovědnost.
@Anonymní píše:
Je z toho nestastna, tak pisu sem, jestli neni neco spatne a co. Jinak bych to neresila.
A z ceho konkretne je nestastna? ![]()
Ahoj, moje sestra ma rok a pul starou dceru, ktera je na ni hrozne fixovana. Bydli s pritelovyma rodicema v rodinnym baraku a od narozeni je jenom s nima a nikam s ni nejezdi, neni zvykla na jine lidi ani na deti. Jakmile se od ni jeji mama vzdali, tak breci dokud neprijde, i kdyz je na ty pritelovy rodice zvykla a vidi je kazdy den. Od zacatku ji jen chovali, skoro ji nedavali na bricho a tak celkove byl kvuli tomu pohybovy vyvoj opozdeny. Chodit zacala asi na 15ti mesicich a stale se boji a musi se neceho drzet. Neni si jista. Hlavne treba na nerovnym povrchu. Boji se to zkusit a radsi dava ruku, aby ji nekdo drzel. Zlobi s jidlem - dostava 3× denne nutrilon, protoze ho vyzaduje a na normalni stravu je hodne vybirava. Pritel sestry si mysli, ze je na nektera jidla jeste brzo. Stale ji krmi i kdyz by mohla jist sama, protoze segry pritel ma strach, aby se nahodou neumazala. Je zvykla, ze ma vsechno nakrajeny, pomalu predkousany a pak dostane do ruky kurku od chleba nebo rohlik a nevi co s tim. Podle nas je hodne rozmazlena, vzteka se a sestra ji nemuze ani okriknout nebo ji placnout, to se muzou zblaznit a tak si z ni dcera dela akorat dobrej den. Skoro vseho se boji, sponku do vlasu - neexistuje, misto pliny kalhotky - neexistuje, to zacne brecet a vztekat se. Od mala se moc nesmeje a na fotkach je jak pučmeloun. Pak chodi strasne dlouho spat, treba ve 22-23h a musi tam s ni byt dokud neusne, jinak je zle. Myslim si, ze je to dusledek toho, ze nema od zacatku zadny rezim. Kde myslite, ze je chyba? Podle me je to vsechno tim, ze je jen doma a je od vseho izolovana. Chtela bych na to znat vas nazor a co a jak byste zmenily. Dekuji