Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Kolik ti je?
na jednu stranu tě chápu, ale není to jen buď mít dítě s idiotem, nebo mít dítě sama..
můžeš mít dítě i se super chlapem, nechceš ještě pohledat??…
jinak pro mě je nepředstavitelné že by moje dítě vyrůstalo bez tatínka, hrozně moc se navzájem potřebujou, nikdy bych dobrovolně neochudila své dítě o toto…
CHápu, že toužíš po miminku…ale příjde mi to vůči němu sobecké. Něco jiného je, když časem zjistíš, že přítel (manžel) je *** o tom žádná, ale takhle plánovaně, bych do toho asi nešla. Už jen z důvodu, co když se ti něco stane, kdo se postará o druhé dítě. První vezme raneček (jak jsi sama napsala) a půjde k otci…a druhé co? Nevím kolik ti je, ale myslím, že chlap do nepohody se dá najít v každém věku a pak třeba bude i to druhé dítko. Ale konečné rozhodnutí je samo na tobě ![]()
@Nafrněná Je mi 35 letos. S chlapy tak úplně problém nemám ale i o tomto jsem si myslela jaký je to super chlap než došlo na lámání chleba. A pak přijde druhý a co… ob týden bude každé dítě někde jinde a doma vlastně nikde? Vidím to tak že jsme už tomu prvnímu po… život ale s tím nic neudělám. Podruhé to nehodlám dopustit. A když bych chtěla mít 3,4 děti a nedej bože každé s jiným trotlem tak si to můžu jít rovnou hodit. Ne, chlapi mě moc zklamali, moc. Vím že nemohu házet všechny do jednoho pytle, ani nechci ale nechci si znovu projít peklem. Málem mě to stálo život a za to žádný chlap nestojí. Vím jistě že žádné mé další dítě nebude mít v RL zapsané pravého otce popř. že ten otec otcem nebude. Ani kdyby to byl superchlap. Chlapa už chci jen pro sebe. Ne pro dítě. Spíše přemýšlím o tom zda otěhotnět teď když je první ještě malé a bude mít sourozence nebo zda mu tím více ublížím když teď „nastoupí“ do střídavky a ještě přijde mimino… a také jak to tomu druhému vysvětlím. Nevím nějak se mi to celé honí hlavou.
Kdyby se s Tebou něco stalo, Tvoje druhé dítě by mělo koho jako rodiče? Máš mladé svoje rodiče, aby se postarali?
@yweta Teď jste na to asi kápla. To je přesně to co mě donutilo o tom přemýšlet… co se stane když se mě něco stane? Kdo se o to druhé postará? Znamená to že už neuvidí svého sourozence? A pokud budou z dárcovského spojení třeba 2 děti, znamená to že pokud se se mnou něco stane ony budou vyrůstat spolu a to první ne?… nějak jsem najednou znejistěla.
@4family Ano rodiče mám mladé, mám i sestru. V rodině jsem již tento svůj záměr prezentovala a po tom extrému co se u nás odehrál mě všichni podporují. Spíše je zde postoj takový že škoda že mě to nenapadlo již před prvním dítětem což je také jediné co si vyčítám já.
Podívej se např. na pár dílů Pošty pro tebe, jak se žije dětem, které neměly celý život jednoho z rodičů, žádné rodiče, byli adoptovaní, žili v dětských domovech… apod. Ne, já bych tohle asi nedokázala. ![]()
No, ona ta nejistota asi neco napovida… vis, ja te chapu. Fakt te chapu a nesoudim. Prosla jsi si traumatizujicim vztahem a rozvodem, do toho stridavka, fakt te chapu.
Chces dalsi deti, ale ne prochazet znovu necim takovym. Tomu rozumim.
Darce myslis anonymni darce, nebo kamarad, co zadela a pak se zdejchne? Na to taky bacha.
Vis, snazis se dostat do pozice kontroly - deti jsou MOJE a zadnej mizernej chlap mi na ne hrabat nebude. Ale jsou veci, nad kteryma kontrolu nemas - a vis, co pak prichazi? Prichazi duvera.
Duvera v partnera, ze se s nej nevyklube podrazak, neknuba, tyran, ze te neopusti, ze ti nesebere deti… jakou mas jistotu? To ti reknu presne - zadnou. Ani sebeidealnejsi muz nemusi zustan naveky idealem, a muze se zmenit, ze ho nepoznas.
Nemas zadnou jistotu, ze bude stejny on, a stejna ty.
A pak muzes mit duveru, ze jsi zdrava a mas stesti, a neporazi te auto, nedostanes zakernou nemoc, a budes to dalsich 60 let a o deti se postaras sama. Mas garanci, ze to tak bude? Nemas.
Myslim, ze jsi se poradne nevzpamatovala z toho vztahu, a ze z tebe mluvi predevsim ta spatna zkusenost, nez touha mit deti SKUTECNE sama. Dala bych si cas…
@WaIl Chápu. Btw dárce je sice „anonymní“ avšak i s tím počítá že děti jednou budou chtít znát otce tedy nemá problém do budoucna s tímto. Děti tedy budou svého otce znát a jednou na něj získají kontakt jakmile samy začnou chtít. Jen bez jakýchkoliv, právních, nároků. Nechci aby další dítě mělo otce uvedeného v RL. Přes to nejede vlak a vím že toto je myšlenka která mě dlouho neopustí. Než bych neměla dítě takto tak už nikdy.
Ja te celkem chapu, vubec se ti nedivim.Byt tebou sla bych do toho. Vzdyt preci nikde neni psano ze si jednou nenajdes chlapa se kterym budes zit, a ktery by se eventuelne o tve dite dokazal postarat. Jinak tedy nevim jak to funguje tady ale muzes si zvolit opatrovnika v pripade ze by se ti neco stalo, pokud by sestra byla ochotna..? Ale tve prvni dite by pak stejne bylo v peci otce, ale tvy rodice by ho mohly vidat stejne-soud by urcil. Jinak ja casto nad timto taky premyslim, co by bylo s mym ditetem kdyby se mi neco stalo, s otcem nezijeme, vida ji casto, ale mal by ji pak v peci on, pak by muj novy partner s kterym ziju, moje cela rodina mely smulu..
Prijde mi to sobecke, neumim di predstavit vyrustat a nemit tatu protoze mi ho mama proste do zivota dat nechtela
asi bych pockala a srivnala se sama sebou a s tim cim jsem prosla… Zatvrzele opakovat ze dite bude v rl bez taty a v zivote taky, ze si ho muze kdyztak najit… Najde di ho v 15, ale to mu ten cas s nim traveny detstvi neverati…
Podívej…,k otázce, jak by jednou Tvoje dítě reagovalo na to, že otce nemá uvedeno v RL..bude reagovat tak, jak Ty se k tomu budeš stavět. když budeš rozklepaná od těhotenství, jak to jednou řekneš a budeš na to pořád stejně myslet, dítě bude neodbytné. Když zrovna na tohle nebudeš klást důraz a v určitém věku se zmíníš pravdivě, jak to bylo, dítě to pochopí.
@katule9 píše:
Ja te celkem chapu, vubec se ti nedivim.Byt tebou sla bych do toho. Vzdyt preci nikde neni psano ze si jednou nenajdes chlapa se kterym budes zit, a ktery by se eventuelne o tve dite dokazal postarat. Jinak tedy nevim jak to funguje tady ale muzes si zvolit opatrovnika v pripade ze by se ti neco stalo, pokud by sestra byla ochotna..? Ale tve prvni dite by pak stejne bylo v peci otce, ale tvy rodice by ho mohly vidat stejne-soud by urcil. Jinak ja casto nad timto taky premyslim, co by bylo s mym ditetem kdyby se mi neco stalo, s otcem nezijeme, vida ji casto, ale mal by ji pak v peci on, pak by muj novy partner s kterym ziju, moje cela rodina mely smulu..
Kdyby se něco stalo..dává se na vědomí nejbližším příbuzným, případně někomu, kdo dítě zná a dítě zná jeho. Když nikdo zájem neprojeví, jde do dětského domova nebo k přechodným pěstounům a hledá se náhradní rodina. Právně se dají tyhle věci ošetřit za života zákonného zástupce.
@klafina123 píše:
Kdyby se něco stalo..dává se na vědomí nejbližším příbuzným, případně někomu, kdo dítě zná a dítě zná jeho. Když nikdo zájem neprojeví, jde do dětského domova nebo k přechodným pěstounům a hledá se náhradní rodina. Právně se dají tyhle věci ošetřit za života zákonného zástupce.
to je jasne, ale nejde aby jsi dala opatrovnika ditete treba sve rodice, kdyz dite ma otce
Maminky jelikož se jedná o velmi osobní téma prosím anonymně. Jsem maminka 1 dítěte a bohužel s jeho tatínkem nám to „nevyšlo“. Dítě bylo svěřeno do střídavé péče. Nyní řeším situaci že cítím že bych ráda miminko druhé. Chtěli jsme jej i s bývalým partnerem a on by asi i byl pro návrat ale prostě ani po milionech sezení u párových psychologů apod. jak se říká srdci neporučíš a já už si prostě nedovedu představit s ním žít. Během rozvodu na mě nakydal takové špíny a lží, obden jsem byla na sociálce, na policajtech… už jsem tak psychicky z něj vyčerpaná že mi stačí když ho vidím… jsem ráda že je toto pryč. V každém případě mám tak ohromné poučení do budoucna že již teď vím, že i kdybych 100× našla ideálního muže dítě už s ním nechci. Resp. dítě chci klidně 5 ale nechci aby byl partner uveden v RL a vlastně ani aby byl právně otcem dítěte. Chci prostě aby díteě bylo „jen moje“. Ano - uvědomuji si že se nejedná o žádnou věc, že má nárok znát své rodiče apod. ale prostě po zkušenostech je mi to jedno. Kdo toto nedokáže přenést přes srdce prosím zdržte se komentářů, nikdo nevíte čím jsem si prošla. Nyní jsem si našla dárce a za 2 měsíce bych ráda poprvé zkusila otěhotnět touto cestou. Ale celé se to ve mě pere. Jak budu jednou dětem vysvětlovat že to první vlastně nemá domov ale jen raneček na zádech a druhé zas domov ale tatínka nikde. Finančně i jinak jsem samozřejmě schopna situaci zvládnout jen prostě nevím, zda dělám správně… Máte někdo prosím takovou zkušenost? Asi ani nevím co čekám, možná slova podpory, možná zkušenosti… nerada bych ublížila svým dětem ať už jakýmkoliv způsobem a toto je prostě velké rozhodnutí… Děkuji