Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Druhý rozchod, co teď?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
15.6.20 13:10
Nemyslím si, že je v pohodě. Píše, protože je na Tebe zvyklá a chybíš jí. Ne proto, že by Tě začala najednou nějak supr milovat, ale prostě ze zvyku, neumí být sama, proto píše. Pokud jsi popisoval váš vztah pravdivě, tak to vypadá, že ona byla Tvoje osudová láska-dokázal bys jí dát vše. Ona Tě měla ráda, ale spíš tak nějak normálně. Pokud byste se dali znova dohromady, vždycky bys cítil, že do vztahu dáváš víc než ona. Holčina působí dost nevyzrále-neví zatím, co od života chce a podle prvního rozchodu by stejně měla pocit, že krom Tebe si v životě zatím nic jiného neužila. Nemyslím to na ni zle, ale asi bych se chovala stejně, chodit s klukem od svých cca 15-ti(pokud by to teda nebyla moje osudová láska-což Ty u ní evidentně nejsi). Nechala bych ji jít a na zprávy nereagovala. Vidí hodně sebe-Tebe moc nechápe-podle reakcí-viz-vše netrvá věčně,…za záchranu vztahu nebojuje.
Pokud si nedokážeš představit život s žádnou jinou, nech ji volnost a třeba vás život za pět let zase spojí dohromady. Pokud na ni chceš ovšem čekat a přitom doufat, že dospěje.
- Citovat
- Upravit
alena1995
15.6.20 13:25
Úplně souhlasím s Anonymem nademnou (ač nechápu ten anonym). Hlavu vzhůru.
- Citovat
- Upravit
15.6.20 13:27
Chce si tě něchat v záloze? Neumí unést, že holt je na ní někdo naštvaný?
hele- aby ses z toho vzpamatoval, tak neudržovat žádný kontakt je dobrý nápad a klidně buď nějakou dobu protivný, zablokuj ji a posílej ji do háje. Pomůže to odžít smutek z rozchodu. Máš plné právo nastavit si formu komunikace tak jako to vyhovuje i tobě - tedy žádnou.
Časem to přebolí a možná už to pro tebe nebude tak citlivé, ale teď ti fakt pomůže ji úplně odříznout.
Pokud bys měl možnost na léto někam vypadnout- třeba si najít brigádu s bydlením na druhém konci republiky, mezi úplně jinejma lidma, tak to udělej - ideálně fyzciky náročnější práce - na stavbě, v lese, v zemědělství. Vyčistíš si hlavu, uvidíš věci z úplně jiné perspektivy. A to se vždycky hodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.6.20 14:43
Má tě jako čoklíka, od kterýho očekává, že jí na písknutí přiběhne přiložit pomocnou ruku. V horším případě protáhnout odpad, v lepším pohlavní ústrojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravím, jsem již skoro 4 měsíce po rozchodu se svojí první a jedinou slečnou, kterou jsem potkal ještě v mladém věku (16 let). Teď nám je 22 a 23 let a je to náš již druhý rozchod. První nastal v našich 18, s tím, že jí to prostě přestalo bavit po cca 2 letech a chtěla zkusit něco nového.
Rozchod jsem kousal moc těžce, protože jsem se defacto rozešel sám se sebou, páč na ní bylo poslední měsíce vidět, jak jí to nebaví, ale nechtěla s tím něco dělat/sama podniknout krok k rozchodu.
Půl roku jsme spolu vůbec nekomunikovali, ale po prvním setkání mi bylo jasné, že jiskra nepohasla, ba naopak, rozhořela se v ní naplno, ale ve mně již nic nebylo. Rok a něco se snažila, nijak aktivně, ale věděl jsem, že tam někde je a mohu ji kdykoliv mít.
Časem jsme si k sobě ale našli opět cestu. Zkusili jsme to zas. Prý nikdo není tak zodpovědný, chytrý atd.. prostě se údajně hodím do života. A zároveň nikdo ji neměl tak rád jako já. Propadnul jsem jí. Byli jsme spolu další skoro 2 roky, šíleně jsem se zamiloval, chtěl jsem s ní spojit celou svoji budoucnost a plánoval jsem si jí vzít. Bohužel po čase opět přišly mráčky, přestaly jsme se vídat, jednoduše přestala ztrácet zájem a ten vztah se nesnažila nijak posunout - moji nabídku na společné bydlení odmítla se slovy „co když se spolu rozejdem, co pak“ a „to ne, mám to dál do školy a musela bych vstávat o 30 min dříve“. Propadal jsem zoufalství, které bylo na mně hmatatelné a viditelné. Přestala ve mně vidět tu neotřesitelnou jedničku z nějakýho důvodu. Konec vztahu byl prakticky totožný jako prvně - už jsem to nevydržel a řekl jsem, že už to nedávám, ona mě ale přesvědčila, abych ji dal šanci, že už se začne snažit taky. Žádná změna. Po měsíci a půl jsem to utnul, ikdyž jsem o ni nechtěl přijít.
Náš poslední rozhovor po rozchodu se nesl v duchu toho „že nevíme co přinese budoucnost“, „už jsem se jednou do tebe znova zamilovala“ „budeš u mě mít vždy dveře otevřené“. Řekl jsem jí, že s ní nechci být v kontaktu. Časem mi ale začala psát k svátku, narozeninám, ohledně vrácení klíčů od mého bytu a naposledy se „jen tak“ ozvala s tím, že ji zajímá jak se mám a tak, co je u mě nového, jako by se nechumelilo, evidentně je se vším naprosto srovnaná a v pohodě.
Když jsem jí řekl, že jsme se domlouvali na tom, že spolu nebudeme komunikovat, tak mi řekla že ano, ale že to přece nemělo trvat věčnost.
Co tím sleduje? Proč se mnou navazuje kontakt? Ikdyž nejspíš, podle mě, jen čistě přátelsky? Ikdyž jsem jí řekl, že my dva nikdy přátele nebudeme. Prostě buďto vše a nebo nic.
Vyházel jsem všechny její dárky, vše co mi ji připomíná, ale i tak nejsme schopen jí dostat z hlavy a tyhle věci mi to jen ztěžují…