Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Drzá dcera
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.3.23 18:03
@Anonymní píše:
Tak par facek by ti nevyresilo ze
Tak uprimne vedli to k tomu ze bych sito nevadilo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.23 18:28
Z okolí když má někdo nějakou kloudnou brigádu pod osmnáct, je to vždy přes nějakou známost. To už byl problém u mě před patnácti lety.
Většinou nikde neberou kvůli práci s penězi a večerním směnám. Pro zaměstnavatele je to výrazně větší riziko. Navíc nyní není o plnoleté uchazeče nouze.
Takže když brigáda od patnácti bývá to nějaké roznášení letáků, novin, vyplňování dotazníků a podobně. Samozřejmě kdo brigádu chce spokojí se i s tím o tom žádná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.23 19:20
@Anonymní píše:
Ahoj, chci si trosku postěžoval na dceru..
Je jí 16. Je drza. Je mi jasne, ze to nejí nic neobvyklého, jen takové to odsekávají a to ze jsem trapna.
Kdyz je na me sprosta, tak ji ka fakt nekdy chut narezat zadek (samo vim, ze to nejde..)
Ovšem me vytaci, ze dcera kouři a nemá brigádu.
Brigádu si aktivně nehledá. Protoze chce najít neco lepšího nez mekac, albert..Jak bojujete vy?
Je to jednoduché, seber ji kapesné…nebudou prachy, nebudou cigarety…a to že má kapesné na svačiny, její smůla. Buď si udělá doma a nebo ji očividně bez jídla být nevadí (když to stejně utratí za cigarety).
K té brigádě…v 16tu si fakt vybírat nemůže…opět pomůže „motivace“ penězmi…onansi bude chtít něco koupit a nebude mít…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.23 19:53
@Elea9 píše:
@Havlova já si nosila svačinu i na výšce
Ja taky 
kolikrat jsem mela cely den cviceni a seminare jen s 5 min pauzami 
Jinak to neslo, maly obor, neslo si sestavit rozvrh.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.23 14:49
Řekla bych, že vždy záleží hlavně na nás samotných kam až to necháme zajít. Není proto na místě si pak následně stěžovat. Máme to jen ve svých rukou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.23 12:25
Dítě se učí celé dětství a dospívání především nápodobou. JAk se říká, jaký šel, takovou potkal. Tak u dětí to platí dvojnásob. Prostě nám jen nastavujou zrcadlo a ukazují naše vlastní životy. Tím ale neříkám, že to přesně kopírují - jakože ona kouří, tak já jako matka stoprocentně kouřím taky atd. Mpůže to být i zdánlivě skryté téma. Např. ona kouří, ale já nebo manžel máme zase sklony k jiným závislostem a „útěkům“ k něčemu. Nebo jsme sami v něčem nedůslední. Nebo finančně nešetrní. Vadí nám dceřina „drzost“? A nechováme se podobně takhle někdy před ní my? V rámci naší partnerské komunikace? Anebo, co když nám naopak vadí, že my jsme vždy ti ušlápnutí, kteří jdou přes své hranice a každému vyhoví (předchozí režim nás tak vychoval)? Zatímco ona prostě tu pusu „nikdy nedrží“? Čímž neříkám, že to není opačný extrém, nebo že je dobře být drzý. Ale třeba vám to prostě jenom podvědomě ukazuje, abyste pochopili. Abyste začali sami u sebe.
Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.23 22:32
No už je skoro pozdě ji nějak zformovat. Má nakročeno kamsi do pohodlnějšího. Tak trochu uškrtit tu svou péči. Určitě žádné kapesné. Svačinu z domova. Holt s ní jednat jako s malým dítětem. Když toho rozumu moc nepobrala. Asi potřebuje před někým frajeřit? Je to pro ni důležitější, než vlastní zdraví? A má ta slečna doma nějakou povinnost? Když je tak děsně dospělá, že se rozhodla kouřit? Asi bych byla tak nefér, že bych se domluvila s její doktorkou a holku trochu postrašila. V jejím zájmu. Špatný krevní obraz. Kapačka. Vyšetření. Bohužel jsem asi v tomhle potvora. Já jako máma měla většinou nad svými dětmi navrch. Nebyly nijak ideální, taky ledacos vyvedly. Ale ne velké věci. Byly líné, byly spolehnué. Jenomže já věděla, jak na ně. A vždycky jsem to chytla docela včas. Samozřejmě, člověk pro děti udělá, co může. Každý. Jenomže když dojde rodiči trpělivost nebo ho potomci fakt dopálí, je potřeba si poradit. Nenápadně je vytrestat. Rodič je na světě déle. Měl by vědět, že i na jeho dítě něco platí. On má mít navrch. Ne bití, ne příkazy, ale nastavit zrcadlo. Jsem stará zákeřná potvora no. Mé děti jsou dávno dospělé. Ale dodnes si ledacos pamatují. Ta nás tenkrát doběhla, viď. Ano, děti. A bylo to zapotřebí. Vzpomněla jsem si na jeden příběh z Bakalářů. Máma šla do nemocnice. Strejda, herec Mrkvička, za těch pár dní v jednom bytě jí syna hezky vycepoval. Syna, který bral vše jako samozřejmost a myslel, že mu máma musí sloužit. A sám si neuměl snad ani čaj uvařit. Máma ho po návratu nemohla poznat. Nevím, jak se to jmenovalo. Ale hoch dostal lekci. Ty děti si totiž často nejvíc dovolují na toho, kdo se o ně nejvíc stará a má je nejradši… bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
