Dvě duše, které se snaží být spolu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Tunrida
7.11.18 21:03
Nemáš náhodou doma malý dítě? Mně se o bejvalým zdává taky a nekontaktuji jo kvůli tomu. Mysli spíš realisticky, ne paranormálně 
- Citovat
- Upravit
Deniskaaaaa
8.11.18 08:42
Zdravím zakladatelko. Já to takhle měla s bývalým. Jen to bylo opačně.. Dlouho mi trvalo, než mozek pochopil, že spolu nejsme. A i mě dlouho trvalo - i jemu, abychom vztah i kontakt ukončili.. Teď má rodinu a díky tomu už nejsme ani v kontaktu.
- Citovat
- Upravit
Holky, zajímalo by mě, jestli věříte a nebo jestli to někdo taky zažíváte, že dvě duše se „chtějí“ setkat a pořád se vyhledávají. Myslím ale u živých lidí. Abych to přibližila - měla jsem přítele 11 let zpět, neviděli jsme si asi 8 let, ale pořád se mi o něm zdávalo, i když jsem měla jiné vztahy a 7 let mám vážný vztah. Narazili jsme na sebe náhodou, párkrát jsme se setkali, oba dva máme své partnery, nic nebylo, jen jsme se bavili a já měla pocit, že takhle to má být, že je to takto v pořádku. Za nedlouho jsme ten kontakt zase přerušili, protože jsem otěhotněla a chtěla jsem se odprostit od minulosti. Ale během svého těhotenství i pobytu v porodnici se mi o něm zdálo pořád a pořád dokola, nebyly to žádné zamilované sny, jen poklidné, že sedíme vedle sebe v přírodě a nic neříkáme, jen tam hrály hlavní roli pocity. Po porodu jsme si napsali pár řádků a tím to skončilo. Teď, je to asi měsíc zpátky jsme znovu obnovili kontakt, občas se sejdeme a někdy prostě jen hodiny mlčíme, ale mi přijde, že je to tak správně, že to tak má být, prostě mám klid v duši - ale lásku bych v tom neviděla, nevím, mám pocit, že ne my jako lidé, ale něco víc nás k sobě táhne, dokážeme hodiny mlčet a přitom si v duchu tolik říct, ale přitom bysme ani jeden neměnili to co máme. Stává se nám, že třeba myslíme jeden na druhého a zrovna si napíšeme, nebo že se nám o sobě zdá navzájem a podobné sny ve stejné dny. Věřím na paranormální jevy, ale to je po smrti, ale tohle mě začíná trochu děsit. Připadám si jako totální blázen. Máte na to nějaký názor? Už mě napadlo zajít i ke kartářce, ale pořád váhám.