Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Extrémně neposlušný 11letý syn
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.11.21 20:52
- Citovat
- Upravit
21.11.21 21:24
@Anonymní píše:
Sportovky ma jednou za tyden. Fotbal ho bavi a s kamosema jen tak obcas hraje. Doma muzsky element nema. Ma za tridniho ucitele, tak tam vidi muzsky element a ma respekt ovsem doma se ke me chova hnusne
Tak se po dohodě se synem podívejte po místním týmu a nemusí to být zrovna fotbal, záleží jaké máte možnosti u vás: florbal, atletika, tenis, judo…
Každopádně jakýkoliv sport bych podporovala.
Další věc, co za sebe vidím a ostatní souhlasit nemusí: za mne se děti strašně strkají do nějakých klišé, co dítě musí/nesmí: musí pomáhat podle tabulky, když ne, odevzdá 10 kč 
, musí uznávat (mojí) autoritu, já ovšem naslouchat a poslouchat a uznávat nemusím, však je to dítě a bude mě poslouchat 
atd., jestli mi rozumíš.
Jak si získal třídní respekt. Tím, že je na děti drsnej (v jejich očích = zlej)? To určitě ne…
Nech kluka trochu dýchat, ukaž mu hranice, povol otěže a dej mu důvěru. Zažil někdy takový pocit? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.21 21:30
@Anonymní píše:
Dobry napad, tam by mohl ze sebe vybit co vybiji na me
v 11 letech už je docela pozdě na fotbal, oni si většinou chtějí děcka vychovat tak od 5 let - ale zkusit to můžeš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.21 22:02
@stinga píše:
v 11 letech už je docela pozdě na fotbal, oni si většinou chtějí děcka vychovat tak od 5 let - ale zkusit to můžeš
Je to tak u každého sportu. Ale nikdy není pozdě, ve městě teda poptávka bude větší, ale zase mívají víc družstev stejného věku. Vesnické týmy určitě berou, čím více dětí, tím lépe. U nás se teď hodně zapojily holky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.21 01:07
@Midaku píše:
Má telefon? Sebrat. Má kapesny? Sebrat. Může sám ven? Zakázat. Nemá doma povinnosti? Zavést. Nejsi dost důsledná? Tak začni být. Nevěnuješ se mu? Tak začni. Venujes se mu moc? Tak přestaň. Musíš prostě přijít na to, proč to dělá. A taky na tom co na nej platí. Pokud jen prudi, protože ho baví tvoje naštvaně reakce, tak ho ignoruj. Chvíli bude boj, ale bez diváků nebude divadlo. Pokud prudi, protože volá po pozornosti, tak se mu venuj aktivně, aby se tě nabazil. Pokud prudi, protože prostě může, nic se mu nestane, krom toho, ze matka něco naštvaně vykládá, tak tvrdé tresty viz výše. Na každý důvod je jiné řešení.
Tvrdé tresty akorát vše pos.erou ještě víc. Ignorace to samé. To jsou zase hloupé rady. Doporučuji psychologa, může jít o dětskou depresi, která pramení ze situace rozpadu rodiny, nedostatku času rodičů, pocitů viny, že má na tom dítě svůj podíl atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.21 01:27
@Anonymní píše:
Mam obavy, ze u otce by to dopadlo rychle spatne. Syn si sam neudela ukoly, nebude se ucit. Vzdy mu musim rict, aby si sel udelat ukoly, naucit se co maji noveho a otec se s nim nikdy neucil a, ucit nebude. Vzdy kdyz prijede od nej tak ukoly 0, nova slovicka 0 a tam by sel hodne se znamkama dolu, zatim ma same 1. Oni spolu maji vztah takovy nijaky. Nevenuje se mu, uprednostnuje deti od partnerky a je tam odstrceny. Rikal mi to. Kezby byl otec co k cemu a vzal si syna do late.
Mozna tohle stojí za jeho chováním? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.21 07:00
@Kipa22 hloupá rada je posílat každé jen trochu nedokonalé dítě k psychologovi…teď je to tak strašně moderní, nacpat dítěti adhd, pas, depresi, úzkosti…chudáček, on za to nemůže, má diagnózu, nebudu ho vychovávat.. psala jsem, že musí zjistit, proč se tak chová a že na každý důvod je pak jiné řešení. Pokud kluk prostě testuje hranice, tak je potřeba mu je ukázat. A to rozhodně ne návštěvou psychologa. Pokud by se ukázalo, že tím chováním volá po pomoci, tak ano. Ale dle všeho to vypadá na prachobycejnou pubertu v kombinaci s ne úplně dokonalým rodinným prostředím, ale to má málokdo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.21 18:06
@Midaku píše:
@Kipa22 hloupá rada je posílat každé jen trochu nedokonalé dítě k psychologovi…teď je to tak strašně moderní, nacpat dítěti adhd, pas, depresi, úzkosti…chudáček, on za to nemůže, má diagnózu, nebudu ho vychovávat.. psala jsem, že musí zjistit, proč se tak chová a že na každý důvod je pak jiné řešení. Pokud kluk prostě testuje hranice, tak je potřeba mu je ukázat. A to rozhodně ne návštěvou psychologa. Pokud by se ukázalo, že tím chováním volá po pomoci, tak ano. Ale dle všeho to vypadá na prachobycejnou pubertu v kombinaci s ne úplně dokonalým rodinným prostředím, ale to má málokdo..
Já teda s tím výčtem toho co musí a nesmí nesouhlasím. Chybí mi tam citlivý přístup k dítěti jako takovému. Však to byl malý kluk, když přišel o rodinu. A nezískal dvě nové, ale naopak nikam pořádně nepatří…
Tys radila tresty, zákazy, pokuty, zabavit kapesné a tak. Třeba se Ti to doma osvědčuje. Ale podle mě to zase může přinést ještě větší zarputilost, pocit frustrace, marné snahy, vlastní zbytečnosti atd., to není sranda. Každé dítě je jiné, to si asi nemusíme říkat, a také jinak reaguje… Já si tak říkám, kde tenhle hoch zažívá lásku, to že je chtěný, uznávaný, něco dokázal, motivaci a radost. Ne jen samé pokyny. Ta tabulka úkolů je za mě hrozná, ale třeba to někde funguje, tak proč ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.21 16:45
@Midaku píše:
Má telefon? Sebrat. Má kapesny? Sebrat. Může sám ven? Zakázat. Nemá doma povinnosti? Zavést. Nejsi dost důsledná? Tak začni být. Nevěnuješ se mu? Tak začni. Venujes se mu moc? Tak přestaň. Musíš prostě přijít na to, proč to dělá. A taky na tom co na nej platí. Pokud jen prudi, protože ho baví tvoje naštvaně reakce, tak ho ignoruj. Chvíli bude boj, ale bez diváků nebude divadlo. Pokud prudi, protože volá po pozornosti, tak se mu venuj aktivně, aby se tě nabazil. Pokud prudi, protože prostě může, nic se mu nestane, krom toho, ze matka něco naštvaně vykládá, tak tvrdé tresty viz výše. Na každý důvod je jiné řešení.
Tohle mi prijde jako hroznej teror..
Tne kluk je spis nestatastny.. a zakazy to fakt uplne nevyresi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.21 16:49
@dedrichov píše:
Puberta. Rozšiřuje si nastavené teritorium. Nám velmi pomáhá fotbal, jak je v tom klučičím týmu s trenérem, kde se podporuje soustěživost, dravost a zároveň tým + fair play. Je vidět, jak to strašně potřebuje, máme něco podobného.
V 11 uz ho prihlasit ba fotbal spis neklapne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.11.21 17:05
Mě tedy přijde, že je to nešťastný kluk co volá o pozornost nebo je mu tak nějak všechno fuk. Tvrdé tresty můžou platit na dítě „rozprskané“, co má všechno a dovoluje si. Ale to mi tady nepřijde, malý přišel o rodinu, jak to popisuješ u táty pro něho musí být strašně těžké, musí trpět tím, že ho táta nemá dost rád, že upřednostňuje jiné děti. A doma všechno zakázané…má on vlastně co ztratit? Nebylo by lepší zkusit naopak motivovat? Ne odevzdávat 10 kč, ale když celý týden všechno splní, na další telefon dostane a když zase splní, může si ho opět nechat? Když nebude držkatý, může být něco, co si přeje a nemá? Možná bych zvážila i léčbu šokem - posadit si ho a říct mu, že takhle už toho máš dost a jemu ty zákazy a boje s tebou nemůžou být taky příjemné, on už není malé dítě, tak to chceš zkusit nějak jinak, všechny zákazy padají (samozřejmě rozumně, ne, že místo školy bude hrát hry, ale v rozumné míře může všechno bez aplikace nějakého trestu), a pokud se k tobě prostě bude chovat normálně, může to tak být dál…
Já taky byla takové přísně vedené dítě z rozpadlé rodiny, takže se omlouvám, jestli je to příliš osobně angažované . Já se trápila tím, co je na mě tak zlého, že mě táta nemá rád a bodalo mě u srdíčky vždycky když jsem viděla jiné děti s tátou, dokonce jsem si jednu dobu vymýšlela, kde jsem s ním byla a co jsme dělali. Výsledek? byla jsem seřvána, že lžu a vyslýchána, v čem lžu ještě. A doma drezura. Neustálé podezření, že jak nemám toho tátu, určitě budu problematická, možná dokonce po něm. Pro jistotu jsem nesměla nic, abych se nějak neutrhla ze řetězu. No jistě že jsem se chovala hrozně, měla jsem ten dojem že mi máma těmi zákazy kazí život totálně, záviděla jsem všem ostatním a měla jsem pocit, že i když se přetrhnu, stejně vždycky někde selžu a nikdy nevyhovím dost. Navíc se mi teda děti za to co všechno nesmím docela smály. Tak jsem na to úplně rezignovala a vůči mámě mi slušně ujížděly nervy. Hlavně jsem už takhle malá měla pocit, že můj život stojí za nic a nebude to nikdy lepší. Není to trošku taky tak?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.11.21 17:11
Ale ten další sport mi přijde dobrý nápad, aby našel partu a přijetí někde, jednou týdně je na sport málo. Volila bych ne fotbal, tam už bude pořád outsider, něco méně rozšířeného, kde je v pohodě v tom věku začít. Já třeba dělala bojový sport a tam byl tenhle věk úplně akorát.
- Citovat
- Upravit
23.11.21 19:59
@Anonymní píše:
Mě tedy přijde, že je to nešťastný kluk co volá o pozornost nebo je mu tak nějak všechno fuk. Tvrdé tresty můžou platit na dítě „rozprskané“, co má všechno a dovoluje si. Ale to mi tady nepřijde, malý přišel o rodinu, jak to popisuješ u táty pro něho musí být strašně těžké, musí trpět tím, že ho táta nemá dost rád, že upřednostňuje jiné děti. A doma všechno zakázané…má on vlastně co ztratit? Nebylo by lepší zkusit naopak motivovat? Ne odevzdávat 10 kč, ale když celý týden všechno splní, na další telefon dostane a když zase splní, může si ho opět nechat? Když nebude držkatý, může být něco, co si přeje a nemá? Možná bych zvážila i léčbu šokem - posadit si ho a říct mu, že takhle už toho máš dost a jemu ty zákazy a boje s tebou nemůžou být taky příjemné, on už není malé dítě, tak to chceš zkusit nějak jinak, všechny zákazy padají (samozřejmě rozumně, ne, že místo školy bude hrát hry, ale v rozumné míře může všechno bez aplikace nějakého trestu), a pokud se k tobě prostě bude chovat normálně, může to tak být dál…Já taky byla takové přísně vedené dítě z rozpadlé rodiny, takže se omlouvám, jestli je to příliš osobně angažované
Co na tohle říct, vystihla jsi to tak dokonale, protože jsi bohužel byla nucena prožívat podobné záležitosti. A teď je zde možnost, že kluk se přecejenm sveze ještě jinam. Všichni ti rodičové by si měli uvědomit, co děti psychicky zažívají, škola - ta dosud běžná jistota - nikdo neví, jak dlouho bude funční. A rodina? Taky to byla jistota, však to všuje je: máma, táta a dítě/děti. A ona to taková samozřejmost není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.21 21:05
ty jo, masakr
Celý tatínek? všechno zakázat - chození ven, mobily, sehnat mu doučování nebo koníčky, na které bude chodit, věnovat se mu s učením, zajít s ním k psychologovi, ale dobrému
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.21 16:22
@Anonymní píše:
Maminky zdravim. Nazev uz napovida. Jsem uz na pokraji sil ze sveho 11ti leteho syna. Je extremne hubatej, neposloucha, cokoliv reknu, tak se semnou bavi jak s kamaradem. Neustale provokuje nejmladsi a to fakt doslova, vidim to. Reknu, at prestane a za par sekund jede znova a takto cely den.Taky mladsi provokuje a jak reknu dost, tak prestane. Jsem na deti sama a kdyz se zeptam zda si toto dovoli na otce, kdyz u nej je a na jeho partnerku, tak ne. Me vubec neposlechne az na ponekolikaty a stejne jede svoji. Otec mu nikdy nic nekoupil nevenuje se mu a ja se snazim dat detem prvni poslednia takhle se syn ke me chova. Uz nevim co dal. Zakazy nefunguji vlastne nic. Jsem tak vycerpana, ze i kdyz mam psychicky narocnou praci, tak jsem radsi tam nez doma
Viz zvyrazněná část nahoře. To je příčina všeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Je pravdou ma vse doma zakazane. S cim si hraje tak to ma k dispozici. Ma ra lego a stavi. Zamyslim se nad tim i tak dekuju