Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Facka dvouleté
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.11.22 21:32
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,potřebuju se svěřit. Dcera (20 měsíců) má zálibu v tom, mi sundávat brýle z očí a nechtít mi je vrátit. Stále jí domlouvám, že to nesmí dělat, že to není hračka. Dneska ale u čtení pohádky večer mi je zase několikrát chňapla a já si je při posledním jejím pokusu mi je sebrat rychle přidržela na nose, což ji rozčílilo a vší silou škubla a následně mi s brýlemi hodila o zem. V afektu jsem rázně řekla “A dost!” a bezmyšlenkovitě mi vystartovala ruka a dostala fackubyla z toho hrozně v šoku, nikdy ji nebiju, ani neplácám po zadku ani rukách, snažím se vychovávat bez fyzických trestů a křiku (ten ale čas od času ujede). Je mi to moc líto
Myslím, že Tvoje reakce byla adekvátní. Brýle nejsou levná záležitost, aby je děcko trucovitě házelo o zem. V tomto věku někdy pomůže zákon akce/reakce, než něco složitě vysvětlovat. Žádnou újmu mít nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.22 21:33
Příště až se ti pokusí vzít brýle, tak jí upozorni, že ještě jednou a přestanete číst. Pokud se ti je pokusí vzít znovu, tak prostě zavři knížku a odejdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.22 21:33
Snad si to pro příště zapamatuje. A v klidu, stalo se. Rozhodně z toho nebude mít žádnou újmu na psychice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.22 21:38
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,potřebuju se svěřit. Dcera (20 měsíců) má zálibu v tom, mi sundávat brýle z očí a nechtít mi je vrátit. Stále jí domlouvám, že to nesmí dělat, že to není hračka.Dneska ale u čtení pohádky večer mi je zase několikrát chňapla a já si je při posledním jejím pokusu mi je sebrat rychle přidržela na nose, což ji rozčílilo a vší silou škubla a následně mi s brýlemi hodila o zem. V afektu jsem rázně řekla “A dost!” a bezmyšlenkovitě mi vystartovala ruka a dostala facku
Je ještě malá, toto jí nevysvětlíš. Věci, na které nemá sahat, musí jít v tomto věku z dosahu. Nemůžeš brýle nahradit čočkama? Facku přežije, ale už to nedělej. Nehezkým chováním vůči ní by sis s ní rozbila vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.22 21:41
Asi ti trochu jedou nervy, ale přijdou mi neadekvátní obě reakce. Jak facka, tak následně omlouvání 
jinak musíš být důsledná, jakmile chce jen chytit brýle, chytit za ruku a přísně ne. Neuposlechne, ukončí hru, čtení, odejdi, odlož malou. Přece musíš zvládnout si ty brýle ohlídat ne? Žádná újma se jí nestane a ty to ber jako zkušenost na příště 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
28.11.22 21:49
Zakladatelko, pořiď si knížku Zkoušeli jsme všechno. Je to super kniha, kde jsou rozebrané podle věku různé fáze vývoje dětského mozku a co a proč v té které době dítě dělá, zkouší, proč neposlouchá atd. atd. A hlavně se tam dozvíš, jak vlastně komunikovat.
A kdyby ses dál chtěla nimrat v tom, žes jí dala facku a proč, tak si přečti od téže autorky ještě knížku Dokonalý rodič neexistuje. Ta je o tom, jaký má vliv minulost a výchova rodiče na to, jak se potom chová ke svému dítěti. Je tam i o těch automatických reakcích „vyletěla mi ruka, ani jsem nevěděla jak a byl to pro mě šok“.
- Citovat
- Upravit
pet p
28.11.22 21:50
@1Pears1 píše:
Myslím, že Tvoje reakce byla adekvátní. Brýle nejsou levná záležitost, aby je děcko trucovitě házelo o zem. V tomto věku někdy pomůže zákon akce/reakce, než něco složitě vysvětlovat. Žádnou újmu mít nebude.
Tak to mi přijde opravdu smutné, že si někdo myslí, že dát dvouletému dítěti facku je ADEKVÁTNÍ.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.11.22 21:55
Mně takto automaticky vyletěla ruka při čekání na lanovku.
Všude lidí strašně moc, riziko pádu, nechtěla se oblíkat, házela záda po zemi a završila to tím, ze vší silou nakopla úplně cizího psa.
Můžu ti říct, ze ten pleskanec slyšeli vpředu i vzadu a do zapnutí lanovky se rozhostilo hrobové ticho (možná 5 minut) i dospělí chlapi kolem mě špitali a jí zůstal na tváři červený otisk.
Dceru to taky překvapilo ( nejen ji), jenže dobře věděla, že to už jako bylo těžce přes čáru.
Ona tedy měla velmi nechutné vzdory a vzteky.
Mrzelo mě to, ne že ne…
A trauma nemá, občas si vzpomene, jak dostala pleskanec přes pusu v té řadě, že zlobila a začne se tomu smát.
Teď má 5 let a je zlatá.
- Citovat
- Upravit
28.11.22 22:03
Fakt facku? Zvláštní, facku vnímám jako ponižující úlet, dvouletakovi když už, tak přes zadek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.22 22:17
Tak jako asi to není nejlepší dat facku, ale z vlastní zkušenosti je na prd se hned omlouvat. Je lepší to vysvětlit nebo dovysvetlit ale neříkat promiň atd. To až třeba po nějakém čase říct, že tě to mrzí. Holka ode mě jednou dostala na zadek trochu víc než jsem chtěla dát a bylo mi to líto, ale jak jsem se hned omluvila tak za 5 minut znova začala dělat tu věc za kterou dostala na zadek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.22 22:20
Mě nedávno na syna taky vyletěla ruka, ale pohlavek. Málem vypíchl segre oko, když ji chtěl bouchnout klackem. Taky mě to pak strašně mrzelo, už to nechci nikdy udělat ale prostě v tu chvíli . Ale neomlouvala jsem se mu. Teda až v noci spal, aby to neslyšel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj maminky,
potřebuju se svěřit. Dcera (20 měsíců) má zálibu v tom, mi sundávat brýle z očí a nechtít mi je vrátit. Stále jí domlouvám, že to nesmí dělat, že to není hračka. Dneska ale u čtení pohádky večer mi je zase několikrát chňapla a já si je při posledním jejím pokusu mi je sebrat rychle přidržela na nose, což ji rozčílilo a vší silou škubla a následně mi s brýlemi hodila o zem. V afektu jsem rázně řekla “A dost!” a bezmyšlenkovitě mi vystartovala ruka a dostala facku
byla z toho hrozně v šoku, nikdy ji nebiju, ani neplácám po zadku ani rukách, snažím se vychovávat bez fyzických trestů a křiku (ten ale čas od času ujede). Je mi to moc líto 
Nejdřív jen nevěřícně zírala a pak se strašně rozplakala. Hned jsem ji chytila do náručí a omluvila se jí a vysvětlovala jsem, proč jsem to udělala a že mě to mrzí. Cítím se hrozně, že jsem dokázala uhodit své ani ne dvouleté dítě.. 