Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Lucka2010
A ty chodíš kam???do CARU???
Muj chlap je srab tak že tam zase pujdu sama…
@Andíílek píše:
@Lucka2010Dodělává me domeček tak že mame na něj hypotéku aby jsme ho konečně dodělaly…a jelíkoš si ho stavíme úplně novy tak ho musíme aji z kolaudovat…přijdou lidi z radnice zmněřijou podle planu jak to ma byt a dají razítko a muže hned bydlet…
Jo jo. To znám. My taky doděláváme domeček, jen nemáme hypotéku, ale úvěr. Čeká nás to stejné, co vás…ten kolotoč…my jsme jenom rok čekali na stavební povolení… ![]()
Holky, smazala jsem to. Musíme zapomenout a bavit se znovu a z vesela.
Příspěvek upraven 04.03.14 v 00:23
@Andíílek píše:
@Lucka2010
A ty chodíš kam???do CARU???
Muj chlap je srab tak že tam zase pujdu sama…
A neboj. Pokud půjde o screening, kde i on může poprvé vidět vaše miminko, tak určitě půjde. Jemu tam nic dělat nebudou, jen bude sedět nebo stát vedle tebe a tobě to budou dělat přes bříško a ne vaginálně. Ty budeš normálně ležet a oni ti budou jezdit po bříšku a všechno vám ukazovat a vy se jenom budete dívat a rozplývat…
![]()
To my vykládej taky stresují a furt koukám na tel…jak kdybych to mohla nak ovlivnit a nebo uspěchat..Furt je prosím aby byli v pořádku..Začínám byt naka narušena…
Nelezeš su rada že si z někým o tym mužů po kecat…Z Mužíčkem to probiram ale oni ty chlapy…chcou vidět až ten výsledek do te doby je to pro ně taková brnkačka…a poslouchat furt samy rady od mojí familii…Jsem jim řekla at si to nechají pro někoho jiného když nevíjou co to znamená tady tym si projit…
Tak my už naštěstí deme do faze konce…Ale také jsme čekaly přes rok na stavební povolení.
@Andíílek píše:
@Lucka2010To my vykládej taky stresují a furt koukám na tel…jak kdybych to mohla nak ovlivnit a nebo uspěchat..Furt je prosím aby byli v pořádku..Začínám byt naka narušena…
Nelezeš su rada že si z někým o tym mužů po kecat…Z Mužíčkem to probiram ale oni ty chlapy…chcou vidět až ten výsledek do te doby je to pro ně taková brnkačka…a poslouchat furt samy rady od mojí familii…Jsem jim řekla at si to nechají pro někoho jiného když nevíjou co to znamená tady tym si projit…
Ano, přesně tak. Už u prvního IFV jsem viděla na manželovi, že je z toho trošku nervózní a i když by chtěl vědět víc, raději se neptal a jen si vyslechl to, co jsem mu občas řekla já, ale když mi pak řekl, že na to moc myslím, tak jsem si uvědomila, že chlapi to prostě berou trošku jinak a raději jsem si našla diskuzi, tenkrát na Womenzone a psala si o tom raději jen s holkama a uklidňovala se a zjišťovala a manžela jsem tím nijak nezatěžovala. Mám ale fajného muže a on se o všechno jinak zajímá hodně. Když jsme u dr., tak se ho i co nejvíce - pokud to jde - snažím brát i do ordinací, aby vše mohl slyšet a aby se mohl informovat i on sám. U prvního IVF jsem ho nijak nezatěžovala, ale jak byl semnou na prvním screeningu a jak viděl miminko, tak byl tak nadšený, že se začal zajímat a vyptávat amě ochraňovat mnohem víc. Do té doby to bral jako normální věc, která musí vyjít. Když jsme pak o malou přišli a on si vše uvědomil, tak to začal prožívat všechno semnou. Všechno konzultujeme a domlouváme. Všechno spolu. Já ho informuji o věcech, které si myslím, že by měl vědět, ale nezatěžuji ho věcma, jako mé píchání injekcí a tak. On je takový, že když to jde, zařídí si dovolenou a nebo si vymění šichtu ajezdí semnou. Zařizuje ostatní věci ohledně finací a pokud potřebuji někde něco dovšetřit a on tam má třeba známé, tak to zařídí. Prostě děláme co se dá všechno spolu. Když jsem měla první IVF, nikomu jsem to neřekla. I jeho jsem poprosila, ať to nikomu neříká. Vykecal to v práci. Tenkrát mi to ale nevadilo, protože miminko se nám podařilo. On to v práci musel říct, aby mu dávali ty volna, když potřeboval. Kyž jsme ale přišli o malou, tak pochopil, že udělal blbost, protože pak všem říkat, že nám miminko umřelo, poslouchat od všech lítostné řeči…bylo mu z toho tak zle, že já ho nakonecmusela uklidňovat. Očiměl tak nateklé od pláče, že na ně skoro ani neviděl ajá nám musela naordinovat smích a jeli jsme na hory a prostě jsme museli zase začít žít. Takže si i uvědomil, že když ho poprosím, aby to nikomu neříkal, že je potom pro mě hrozné, když mi každý dává rady a když to nevyjde, tak poslouchám lítostivé řeči, o které nestojím, tak už ví, o čem mluvím. Teď jsme to zase nikomu neřekli a teď to neřekl ani nikomu v práci. My bydlíme na baráku s mými rodiči a nikdo to neví. Mamka si jen včera všimla, že naše osobní auto nějak brzy ráno zmizlo a během týdne jsem často já jezdívala do Olomouce. Tak jsme se báli, aby něco nepoznala, že se zase něco děje. Naštěstí ji Radim řekl, že byl na testování lyží na bílé, že proto odjel tak brzy a já byla s ním, takže mamka nic nemohla poznat. Mamce bych to ráda řekla, jenomže to je další věc. Já mám ráda klid. Ona, kdyby věděla, že stimuluji, tak by mě venku a kdekoliv hlídala, že bacha na to a tamto a já bych byla ještě více na nervy. Tak jsem si doma v klidu píchala injekce a mám klid prostě. Ale jak jsem psala. Až když umřela malá a Radim byl sám zdrcen, tak pochopil, že já bych to taky všechno ráda vykřičela celému světu, ale když to nevyjde, je to těžké každému vysvětlovat, když tebe samotnou tolik bolí srdce. ![]()
Ale jak jsem mu řekla. U prvního těhotenství jsem si myslela, že nejkritičtější jsou první tři měsíce a proto jsem to všem chtěla oznámit, až projdeme ty první tři. Když jsem ale o malou přišla až v 5. měsíci, tak jsem si uvědomila, že kritické je prostě celé těhotenství. Proto jsem mu řekla, že dokud budu stimulovat a dokud nám nepotvrdí srdíčko, tak to nikomu říkat nebudeme. Pak už jemi to jedno. Klidně to řekneme hned. To už mi opravdu bude jedno. Pokud je těhotenství zdravé a v pořádku, tak miminko bude krásně růst až do porodu a pak celý život. Pokud je těhotenství nezdravé a má skončit buď v počátku a nebo později, tak se s tím prostě nedá nic dělat. Takže teď už jsem toho názoru, žepokud to výjde, klidně to ohlásím hned a budu se z miminka těšit i s celou rodinou. Jen u té stimulace a do ET a srdíčka chci mít svůj klid a psát si budu jen s váma, abych nezatěžovala ani Radima. On si sice semnou povídá, ale kdybych mu měla pořád říkat co cítím a jaké mám na zítřek nervy, tak on by stresoval taky a nebo by byl nervózní a možná by mi odsekával a tím pádem bych já byla nervózní na něho a tak jsem ho poslala na pivo a mám klideček…
![]()
@delee jo,to jsem napsala blbě ten 10 den, vychází to 17 den po odebrání krve na hcg, ale říkala mi známá, že toho 13.3. by měli říct, jestli to má srdíčko a pak by mě měli už předat mému gynekologovi, tak to tady psaly holky, tak takhle jsem to pochopila, Lattová mi říkala, že už by mohlo být něco vidět
Já jsem spíš unavená a prsa mě pobolívají, no, jestli se mi zvětší, tak je budu asi vozit na kolečkách
![]()
@Andíílek takže jsem to napsala špatně, další kontrola vychází na 17 den po odebrání krve na hcg, Lattová říkala, že by tam už mělo být něco vidět, a kámoška mi říkala, že by mi toho 13.3. měli říct, jestli to má srdíčko, že ona to tak měla ![]()
@artepkaa já jsem si říkala jestli nemáš třebas o nějaký utz navíc
nejradši bych tam jela už zitra a ne až za 11 dní to je doba
se nemůžu vůbec dočkat ![]()
@delee to bohužel nemám, ale brala bych to
také zavádíš Utrogestan? Před tím utz nevím jestli si ho mám zavést nebo spolknout! Když jsem šla na et, tak mi říkali, že ho mám spolknout ![]()
@artepkaa - lepší je zavést. Hodně holek i už psalo, že jim z toho bylo blbě, když to polykaly a fuj..ani si to neumím představit a to já mám od zítřka zavádět 4 - 0 - 4 a kdybych to měla polykat… ![]()
U zavádění je i prý lepší účinek.
@artepkaa píše:
@delee to bohužel nemám, ale brala bych totaké zavádíš Utrogestan? Před tím utz nevím jestli si ho mám zavést nebo spolknout! Když jsem šla na et, tak mi říkali, že ho mám spolknout
I před UZ normálně zaveď. Ulepená už budeš tak či tak…
a dr. jsou na to zvyklí a vědí, že bereš utroš… ![]()
Jak byli ženy a muži spokojení s lékařskou péčí?
Narodilo se vytoužené miminko? Přečtěte si hodnocení všech českých center asistované reprodukce nebo přidejte vlastní.